KAPITOLA VERSOLOGIE

Nyní se budeme zabývat už jen sylabotónickým systémem.


Sylabotónický veršový systém a jeho základní metrické systémy


Metrum: norma veršového rytmu, určující organizaci jazykových prvků ve verši; základní složkou
metra jsou jazykové vlastnosti relevantní v daném veršovém systému – tedy např. počet slabik
v slabičném systému, uspořádání přízvučných a nepřízvučných slabik v sylabotónickém apod.

Metrum – metrická osnova – je zobecnělé schéma, ideální norma; konkrétní básně však většinou tuto
ideální normu nenaplňují, dochází k odchylkám; porušování pravidelného metra může být i záměrem
autora, mít estetickou funkci. V sylabotónickém systému je nositelkou metra stopa.  VIZ PRVNÍ SLIDE
PREZENTACE


Sestupné stopy tedy končí lehkou dobou, vzestupné těžkou.

Máme-li určit metrum básně, potřebujeme zjistit, jaké slabiky mají přízvuk a jaké ne: pravidla pro
přízvuk:

V češtině se užívá ve verších přirozeného spádu jazyka. Hlavní přízvuk je vždy na první slabice ve
slově.

Nádobí, učení, zaměstnavatel, noc

Pokud však slovu předchází krátká předložka, hlavní přízvuk se přesouvá na ni!

Tedy lesík – ale: do lesíka; náměstí – ale: na náměstí apod.

Vedlejší přízvuk je pak na každé další liché slabice ve slově (tedy třetí, páté, sedmé…),
s výjimkou poslední slabiky:

Náměstíčko – ná=hlavní přízvuk, tíč=3. slabika, vedlejší přízvuk

Náměstí – ná= hlavní přízvuk, pozor – 3. slabika je sice -tí, ale vedlejší přízvuk nemá, protože je
zároveň poslední ve slově


Ještě si vysvětleme související pojem metrický (též rytmický) impuls: je vyvolán metrem jako
čtenářovo očekávání, že zvukové uspořádání verše předcházejícího se bude opakovat i ve verši
následujícím; metrický impuls tedy může vzniknout jen při spojení více veršů (min. dvou); čím víc
je veršů po sobě jdoucích a čím větší je shoda v jejich zvukovém uspořádání, tím více se metrický
impuls posiluje (očekáváme tedy stále silněji, že např. následující verš bude mít stejné rozložení
přízvučných slabik jako ty, které už jsme četli).


Metrické systémy sylabotónického verše

Metrický systém: soubor norem, které platí uvnitř téhož prozodického systému

Základní metrické systémy češtiny: verš daktylský (daktyl), trochejský (trochej), daktylotrochejský
(daktylotrochej), jambický (jamb)

VIZ 2.–5. SLIDE PREZENTACE.

Dodatky k prezentaci:

Jamb: vzestupný rytmus, pro češtinu není právě typický (vzhledem k tomu, že máme přízvuk na první
slabice, obtížně se zařizuje, aby první slabika byla naopak nepřízvučná) – píšeme tedy tzv. český
jamb, který má určitá pravidla: verš často začíná nepřízvučnou příklonkou (= jednoslabičné slůvko,
které nemá svůj přízvuk, např. spojka, částice aj.; v ukázce „jak“, „však“), může ale také začínat
tříslabičným slovem; zároveň by v básni v českém jambu měly verše častěji končit jednoslabičným
slovem s vlastním přízvukem (v ukázce „noc“).


Může se ale stát, že nepřízvučná slabika se objeví jen náhodně (jednou za báseň), báseň je očividně
v jiném metru a nemá jambický spád. Potom nás ta jedna nepřízvučná slabika na začátku nesmí zmást –
nejedná se o jamb, ale o tzv. předrážku neboli anakruzi – VIZ PREZENTACI, 6. SLIDE