Jednobuněční (Monocytozoa = Protozoá)
Jsou to živočichové volně žijící ve vodním prostředí, ve všech povrchových i podzemních vodách, v půdě, v mechu apod. nebo žijící parazitický v různých živočiších. Protože každá buňka představuje celého živočicha, má pro jednotlivé činnosti vytvořeny specializované útvary, tzv. organely. K pohybu např. slouží bičíky, panožky, kmitající membrána apod., k příjmu potravy buněčná ústa (cy-tostomd), k trávení trávicí vakuoly, k vylučování buněčný anus (cytopyge). Os-motický tlak u sladkovodních druhů vyvolává pulzující vakuola. Na povrchu jednobuněčného živočicha jc tenká blanka (pelikulä) a těsně pod ní síť svalových a nervových vláken, umožňující změnu jeho tvaru a smrštění buňky. Někteří jednobuněční živočichové vylučují na povrch těla schránku. Většina jednobuněčných překonává nepříznivé podmínky v cystách.
U některých jednobněčných (z kmene bičíkovců) pozorujeme společné vlastnosti rostlinné i živočišné říše. Nacházíme zde společné předky dnešních rostlin i živočichů. Setkáváme se zde s autotrof-ní (rostlinnou, pomocí asimilace) i hete-rotrofní výživou (živočišnou, organické látky jsou organismu dodávány v potravě). Přechod mezi oběma způsoby výživy je plynulý; někteří bičíkovci se živí oběma způsoby.
Každá buňka obsahuje jedno nebo více stejných jader. Nálevníci mají dva typy jader, z nichž velké nazýváme makronuk-leus (řídí životní pochody) a malé mikro-nukleus (aktivizuje se při pohlavním rozmnožování).
Rozmnožují se pohlavně (splynutím pohlavních buněk, přičemž vniká útvar podobný oplozenému vajíčku mnohobuněčného živočicha, nebo konjugací) a nepohlavne - dělením. Dělení může být podélné (bičíkovci), příčné (nálevníci) nebo rozpadem (výtrusovci). Někteří jednobuněční se dělí i v cystách.
Jednobuněčné, jichž žije na Zemi kolem 20 000 druhů, dělíme na sedm kmenů:
Bičíkovci - Mastigophora (= Fla gel lata)
1. Bičivka rybí - Costia necatrix Henn., čeleď Eumonanidae. Je parazitem na kůži ryb. V ploché tělo s podélnou prohlubní na spodní straně; v ní jsou čtyři bičíky. Živí se buňkami epitelu. Napadá plůdek a malé ryby, které často hynou. Napadená místa jsou pokryta sliz vitým povlakem, který je produktem napadené pokožky ryb.
2. Trypanosoma potkaní - Trypanosoma lewisi (Kent), čeleď Trypanosomatidae. Bičíko vec velký 15 - 35 jxm, jehož nositelem je potkan. Žije v krvi. Na rozdíl od ostatních trypa nosom se vícenásobně dělí a je polymorfní (různotvará). Přenášejí ji blechy, a to ne sánín ale rozkousáním potkanem. Do krve se dostává přes sliznici úst.
3. Bičenka poševní - Trichomonas vaginalis Donné, čeleď Trichomonadidae. Dosahuje v likosti 15 - 35 \im. Má dva bičíky. Středem těla se táhnou zpevňující vlákna tvořící podpi ný sloupek (axostyl). Na boku těla je krátká undulující membrána. Žije v pochvě žen, způ sobuje nepříjemné a poměrně těžko léčitelné výtoky. Přenáší se znečištěným prádlem a p hlavním stykem.
4. Lamblie střevní - Giardia intestinalis (Lambl), čeleď Hexamitidae. Žije v tenkém stře člověka. Je dorzoventrálně zploštělá, na spodní straně má přísavnou destičku vyztuženou lamelami. Vyživuje se osmoticky. Způsobuje průjmy, zejména u dětí.
5. Trubénka - Protospongia heckeli Kent, čeleď Craspedomonadidae. Vyznačuje se tím, že jednotlivé buňky jsou ve slizovitém obalu. Vířivým pohybem bičíku je potrava přihánf na do límečku a odtud putuje do buňky. Buňky se stavbou podobají buňkám hub (Porifer Žije v různých vodách.
6. Panoženka měna vková - Masligamoeba aspera Schultze, řád Rhizomastigina. Tvoří přechod mezi bičíkovci a kořenonožci. Vedle mohutného bičíku má na těle i panožky. Žij na dně vod.
Kořenonožci - Sarcodina
7. Měňavka velká - Amoeba proteus Pallas, čeleď Amoebidae. Dosahuje velikosti 600 až 1 000 \xm. Tvoří široké a poměrně dlouhé panožky. Žije na dně vod, v rašeliništích; žř se bakteriemi.
8. Měňavka paprsková - Amoeba radiosa Dujardin, čeleď Amoebidae. Vytváří dlouhé pí nožky (kolem 100 |xm) vybíhající z kulovitého těla. Žije na dně stojatých vod.
9. Měňavka bahenní - Pelomyxa palustris Greeff, čeleď Pelomyxidae. Dosahuje velikost 750 \m\ - 3 mm. Má mnoho jader a malých pulzujících vakuol. Žije na dně vod, kde se pc hybuje pomocí široké panožky.
10. Měňavka úplavičná - Entamoeba histolytica Schaud., čeleď Entamoebidae. Způsobu průjmové onemocnění. Žije ve střevě člověka. Netvoří cysty. Je velmi pohyblivá.
11. Rozlitka hruškovitá - Difflugia oblonga Ehrb., čeleď Diflugiidae. Měří 90 - 300 u,m. Tvarově a velikostí je značně proměnlivá. Ke stavbě schránky často využívá zrnka písku nebo různé částečky detritu. Žije na dně vod a v mechu.
12. Křeménka obecná - Euglypha ciliata Ehrb., čeleď Euglyphidae. Mčří 60 - 100 (xm. | bocích schránky má ostny. Žije na dně různých vod, v mechu apod.
13. Štítovka obecná - Arcella vulgaris Ehrb., čeleď Difflugiidae. Dosahuje velikosti kole 150 (xm. Žije v různých typech vod.
14. Slunivka obecná - Actinosphaerium eichhorni (Ehrb.), podtřída slunivky (Heliozoa). Dosahuje velikosti 200 - 300 p.m, v některých případech až 1 mm. Vnější a vnitřní plazm jsou zřetelně odlišeny. Panožky jsou vyztuženy pevnými osovými vlákny.
15. Slunivka říční - Actinophrys sol Ehrb., podtřída Heliozoa. Měří 40 - 50 u.m. Má veln dlouhé a jemné panožky. Osová vlákénka začínají nedaleko jádra. Žije mezi rostlinami st jatých vod.
16. Slunivka ozdobná - Clathrulina elegans Cienk., podtřída Heliozoa. Měří 40 - 60 p.m Má stopkatou schránku, kterou přisedá k podkladu. Žije v rašelinových vodách.
Výtrusovci - Apicomplexa (= Sporozoa)
17. Hromadinka švábí - Gregarina blattarum Sieb., třída Gregarina. Měří 500 - 1 100 \im. Parazituje v těle švábů.
Opalinky - Opalinata
18. Opalinka žabí - Opalina ranarum Ehrb., podkmen Opalinata. Měří až 300 u,m. Obsa huje mnoho jader. Na povrchu má brvy. Dělí se šikmo. Žije v tlustém střevě skokana zele ného.
19. Opalinka střevní - Protopalina intestinalis Stein., podkmen Opalinata. Žije v kloace a tlustém střevě kuněk. Má dvě jádra a protáhlé, vřetenovité tělo pokryté brvami.
Pozn. Objekty na tabuli 2,3,4 a 10 jsou barevně fixované, a - v kopulaci.
50
Sarcomástigophora Labyrinthomorpha
Výtrusovci (Apicumplexa = Sporozoa) Výtrusenky (Microspora - Cnidospori-dia)
Ascetospora Myxozoa
Obrvenky (.Ciliophora)
Sarcomástigophora se pohybují pomocí bičíků nebo panožek. Tvoří přechod mezi rostlinnou a živočišnou říší. Rostlinní bičíkovci (Phytomastigophorea) mají různé plastidy a živí se autotrofně. Živočišní bičíkovci (Zoomastigophorea) na rozdíl od rostlinných nemají plastidy a živí se heterotrofně. Do tohoto kmene řadíme i podkmen opalinky (Opalinata), jehož příslušníci žijí v tlustém střevě a kloace obojživelníků, zejména žab. Mají dvě i více rovnocenných jader. Povrch těla je pokryt brvami, uspořádanými do řad. Při nepohlavním rozmnožování se dělí šikmo. Do podkmene kořenožců (Sar-codina) řadíme druhy, které vytvářejí většinou panožky; některé mají v životním cyklu i stadia bičíkatá. Patří sem v moři žijící dírkonošci (Foraminiferidá) a mří-žovci (Radiolaria), kteří vytvářejí velmi pěkné schránky. Ve sladkých vodách žijí např. měňavky (Amoebida), krytenky (Arcellida) a jako součást planktónu žijící slu-nivky (Heliozoa).
Labyrinthomorpha žijí saprofyticky nebo parazitický na řasách.
Výtrusovci jsou parazitičtí prvoci žijící v tělních dutinách, v epitelech různých orgánů, v krvi apod. Způsobují nebezpečná onemocnění, např. malárii apod. V průběhu složitého vývoje střídají i dva hostitele. Přenáší je zejména hmyz.
Výtrusenky žijí parazitický a vytvářejí sporu s vystřelujícím vláknem.
Ascetospora parazitují uvnitř buněk bezobratlých. Spora je vícebuněčná, bez vláken.
Myxozoa parazitují na rybách. Spora je vícebuněčná, s větším počtem vystřelujících vláken.
Obrvenky jsou převážně volně žijící prvoci; jen menší část druhů žije parazitický. Mají složitou buněčnou stavbu se specializovanými organelami. Pohybují se pomocí brv. Pohlavní rozmnožování probíhá konjugací. Mají významnou úlohu v samočisticích procesech ve vodě.
Jednobuněční jsou fylogenetický nej-starší organismy na Zemi. Jsou základem vývoje jak rostlinné, tak živočišné říše.
Obrvenky - Ciliophora
1. Oválovka černává - Holophrya nigricans Laut., čeleď Holophryidae. Dosahuje velikosti 100 - 150 um. Tělo má zavalité, hustě obrvené. Je součástí planktónu stojatých vod. Dravec, živí se bičíkovci a řasami.
2. Labutěnka dlouhokrká - Lacrymaria olor (O. F. Mílii.), čeleď Lacrymariidae. Její charakteristicky vysunutý krk dosahuje délky až 1 200 um. Vlastní tělo měří kolem 400 um. Žije v různých typech vod.
3. Vpíjenka dvoukruhá - Didinium nasulum (O. F. Müll.), čeleď Didiniidae. Měří 80 - 15( um. Ústa jsou na konci dopředu směřujícího výběžku. Je dravá, živí se jinými nálevníky.
4. Panciřík soudečkovitý - Coleps hirtus Nitsch, čeleď Colepidae. Má soudkovité tělo; jeho jemný krunýřek je dělen na políčka. Je dravý, živí se zbytky nálevníků.
5. Hadinka labutí - Litonotus cygnus (O. F. Müll.), čeleď Amphyleptidae. Měří až 500 u.m. Žije v různých typech vod, zejména na dně vod stojatých. Při podráždění se velmi rychle stahuje.
6. Chobotěnka husí - Dileptus anser (O. F. Müll.), čeleď Tracheliidae. Dosahuje až 600 um. Ústa jsou při bázi chobotu, který vybíhá v přední části těla. Žije v různých typech vod, zejména mezi rostlinami.
7. Zobánka obecná - Loxodes rostrum (O. F. Müll.), čeleď Loxodidae. Měří 150 - 250 um. Žije na dně vod na povrchu bahna. Je poměrně hojná.
8. Čepelenka velká - Trithigmostoma cucullulus (O. F. Müll.), čeleď Chilodonellidae. Měří 130 - 300 um. Je zploštělá, ústa má na spodní straně těla. Žije v pobřežní zóně vod mezi rostlinami. Živí se řasami.
9. Obrvenka nosatá - Plagiopoyla nasula Stein, čeleď Plagiopoylidae. Měří 80 - 180 um. Má vyčnívající »nos«, pod nímž je ústní zářez; přední část těla tak připomíná přilbu.
10. Ledvinovka obecná - Colpoda cucullus (O.F.Müll.), čeleď Colpodidae. Dosahuje velikosti 50 - 120 um. Má tělo fazolovitého tvaru, ústní otvor je na dně zářezu. Žije ve vodách různého typu a také v půdě. Živí se bakteriemi.
11. Bobovka velká - Colpidium colpoda (Losana), čeleď Tetrahymenidae. Měří 70 - 150 um. Přední část těla bývá často protažená doleva. Požírá bakterie. Vyskytuje se běžně ve znečištěných vodách.
12. Trepka velká - Paramecium caudatum Ehrb., čeleď Parameciidae. Měří 180 - 300 um Ústní otvor má na konci dlouhé rýhy, vzadu má věnec brv. Žije ve vodách různého typu. Nepříliš hojná. Živí se bakteriemi.
13. Rejdilka říční - Cinetochilum margaritaceum Ehrb., čeleď Cinetochilidae. Měří pouze 15 až 45 um. Žije hlavně ve vodách bohatých na organické látky. Živí se bakteriemi.
14. Náprstníček obecný - Urocentrum turbo (O. F. Müll.), čeleď Urocentridae, Měří 50 až 80 um. Má charakteristický tvar houby. Na konci těla má chvostek ze slepených brv. Plave rychle a otáčí se přitom kolem osy těla.
15. Stočenka - Metopus striatus Mc. Murr., čeleď Metopidae. Stočené tělo měří 80 - 120 um. Žije při dně vod.
16. Stočenka - Caenomorpha uniserialis Lev., čeleď Caenomorphidae. Měří 50 - 100 um. Žije mezi zbytky hnijících rostlin na dně vod. Poměrně řídký druh.
17. Plazivenka obecná - Spirostomum ambiguum (O. F. Müll.), čeleď Spirostomidae. Náš největší nálevník (měří 3 mm). Ústa má na boku těla. Žije na dně vod.
18. Mrskavka modrá - Stentor coeruleus (Pallas), čeleď Stentoridae. Měří až 2 mm. Má modravé kalichovité tělo. Žije na dně znečištěných vod.
19. Obrvenka ocasatá - Ophryoscolex caudatus Eberlein, čeleď Ophryoscolecidae. Měří 300 x 80 jim. Tělo je uloženo v charakteristickém krunýři. Žije ve velkém množství v žaludku přežvýkavců, kde pomáhá při trávení celulózy.
20. Lezenka obecná - Euplotes patella (O. F. Müll.), čeleď Euplotidae. Průměrná velikost je 90 um. Velmi variabilní druh. Žije na dně vod, živí se řasami a bičíkovci.
21. Plavenka dvojkruhá - Hastatella radians Erlg., čeleď Astylozoonidae. Měří 50 um. Kolem vejčitého těla má věnec ztlustlých brv. Je součástí planktónu.
22. Vířenka konvalinková - Vorticella convallaria (L)., čeleď Vorticellidae, měří 50 - 90 um. Žlutavé proužkované tělo má dlouhou stopku, v níž je svalové vlákno. Kolem ústního otvoru je věnec brv. Žije přisedle na předmětech ponořených ve znečištěných vodách. Živí se řasami, bakteriemi a detritem.
23. Límcovka blešivčí - Spirochona gemmipara Stein, čeleď Spirochonidae. Měří 50 - 90 um. Přisedlý druh s lahvicovitým tělem. Před ústním otvorem má stočené membrány přihá-nějící potravu k ústům.
24. Rournatka blešivcová - Dendrocometes paradoxus Stein, řád rournatky (Suctorida) čeleď Dendrocometidae. Dosahuje velikosti 100 um. Má savá ramena, kterými chytá a vysává potravu. Žije na vodních korýších.
52