486
5.5.5.10   VÍŘNÍCI (Rotatoria)
Volně žijící, velice drobní (již od 0,04 mm) obyvatelé hlavně sladkých vod, ale i vlhkých mechových nárostů. Členění těla na hlavu, trup a nohu (obr. 5.424) odpovídá i nervová soustava, ve které se vytvořila nejen hlavová, ale i tělní ganglia. Jsou to gonochoristi s přímým vývojem a silným trendem k partenogenezi. U jedné ze tříd dokonce samce vůbec neznáme, jinde pak hraje významnou roli heterogonie (střídání parteno-
věnec brv
hltan se	
- žvýkacím «^	
aparátem	
slinné žlázy	i —
- žaludeční	
žlázy	
protonefridie	W
žláznatý /	®3
žaludek	
	\©
lepivá žláza
konečník
močový měchýř
Obr. 5.424  Vířníci (Rotatoria). Schéma anatomie samice vířníka.
genetického a bisexuálního rozmnožování). Vzhledem k časté proměnlivosti obývaných biotopů, zejména zmíněných mechových nárostů rychle vysychajících, se vyvinula schopnost přežívat extrémní vyschnutí prostředí v klidovém stavu s utlumeným metabolizmem - v tzv. ana-bióze.
Vířením věnců brv si přihánějí k ústům drobnohlednou potravu. Vodní druhy tvoří velmi významnou složku potravy zejména pro rybí potěr (obr. 5.425).
5.5.5.11 BŘICHOBRVKY (Gastrotricha)
Velice drobní, hustě obrvení obyvatelé hlavně sladkých vod konzumující na dně detrit a mikroorganizmy. Pomocí lepivých žláz umístěných na
Obr. 5.425 Vířníci (Rotatoria).
(a) hrotenka dvourohá (Keratella quadrata) -schránka, (b) pijavenka růžová (Philodina roseola).
hltan
střevo
konečník
lepivé žlázy
Obr. 5.426  Břichobrvky (Gastrotricha). Anatomie sladkovodní břichobrvky vidlenky velké {Chaetonotus maximus).
konci těla na charakteristických výběžcích se mohou dočasně přilepit k podkladu (obr. 5.426).