Geografie v krajinném plánování Brno 19. března 2021 Jaromír Kolejka Masarykova univerzita Aplikovaná geografie Optimalizace využití ploch podle geografického potenciálu a projektování ÚSES > Plánování v krajině Krajinné plánování je ekologicky orientovaná plánovací činnost vycházející z kapacitního a estetického hodnocení vlastností krajiny s ohledem na možná rizika. Územní plánování je plánovací operací opřenou o legislativu s cílem usměrnit vývoj území směrem k realizaci společenských požadavků na bydlení, výrobu a odpočinek. > Využití krajiny: nPosloupnost procesů: nINOVACE – nová aktivita v území zatím nerealizovaná (pastevectví, zemědělství na orné půdě, rybníkářství, ovocnářství, vinařství, bramborářství, řepařství, rekreace, sport, nákupy,..)‏ nADAPTACE – přizpůsobení se nové aktivity místním podmínkám (přerozdělení půdy)‏ nSTRUKTURALIZACE – prostorové rozmístění nové aktivity v území a přizpůsobení dřívějších forem nové > Krajinné faktory ovlivňující management: nPŘÍRODNÍ: nMakro-, mezoreliéf, nadmořská výška, sklonitost, expozice, nerostné zdroje, klima, vodní zdroje, půdy, biota nSOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ: nMakro-, mezo- a mikropoloha, suroviny, trh, nabídka a poptávka, doprava a dostupnost, pracovní síly, ekonomický cyklus nHUMÁNNÍ: nTradice, majetkové poměry, organizovanost, vzdělanost, technické schopnosti, hustota obyvatelstva, mentalita, životní úroveň, politický a ekonomický systém > Potenciál krajiny nSchopnost krajiny plnit účelové funkce pro člověka, aniž by došlo k její degradaci. > • „volný potenciál krajiny" je část zjištěného potenciálu představující reálnou teritoriální rezervu pro další rozvoj sledované aktivity, • „vázaný potenciál krajiny" je podíl zjištěného potenciálu skutečně využívaný danou aktivitou nebo obsazen "neměnně" jinou aktivitou. Z praktického hlediska je zapotřebí rozlišit možnosti skutečného využití zjištěného potenciálu: > Stanovování potenciálu je vždy procesem multikritériálního hodnocení, jehož předmětem jsou relevantní vlastnosti území nvždy musí být co nejpřesněji stanoven cíl hodnocení, neboť každé hodnocení je účelové (Proč hodnotit? - Cil), nmusí být určeno kritérium hodnocení, tj. vybrány parametry přírody, na něž se hodnocení bude vztahovat (Podle čeho hodnotit? - Co?), nmusí být stanoveno měřítko hodnocení (Jak hodnotit?), npři víceparametrovém hodnocení je nezbytné určit způsob aglomerace dílčích hodnocení (Jak získat výsledek? Kolik?), nmusí být určen způsob prezentování výsledků (V jaké podobě a kde?. Obecné zásady hodnocení: > Výchozí podklady StMGeoSys > Hodnocení vlastností přírodních územních jednotek při stanovování potenciálu pro sledované aktivity StMpotetab > Klasifikace výsledků celkového hodnocení založeného na aglomeraci dílčích hodnocení součtem StMpotkat > Územní průmět tříd přírodního potenciálu pro ornou půdu potencialO > Přehodnocení současného využití ploch stmluse > Hledání volného potenciálu: StMzmentab > Lokalizace rezervních a konfliktních ploch konfliktyO > Vyhledávání optimálního využití území optfcegs > St St > Hledání volného potenciálu pro optimální využití rezervy > Respektování společenských zájmů limity > Nabídka zdůvodněného optimálního využití krajiny podle přírodního potenciálu (s respektováním neměnných ploch) SOUNAVRH > Názorná vizualizace výsledků pro odborníky i laiky resvse2 reslvs Ekologická optimalizace využití ploch podle přírodního potenciálu Lokace nových produkčních ploch lesa, vinohradů a ovocných sadů > Názorná vizualizace výsledků pro odborníky i laiky n_lesy n_pudy vesnice2 vesnice5 Statická 3D vizualizace vybraných částí databáze a výsledků zpracování dat ve vhodných kombinacích. > Názorná vizualizace výsledků pro odborníky i laiky ort_luse Fotorealistická prezentace dat, mezivýsledků a finálních výsledků plánování (deterministického modelování) je nezbytná pro získání souhlasu veřejnosti a odborníků při projednávání ÚPD. > Názorná vizualizace výsledků pro odborníky i laiky 4D vizualizace Umožňuje „navštívit“ sledované lokality, místa zájmu publika, sporné body a podobně a na místě dohodnout řešení, aniž by bylo zapotřebí svolávat setkání v terénu. Územní systém ekologické stability n nje tvořen sítí ekologicky stabilnějších formací i druhově bohatších segmentů krajiny, které jsou na základě funkčních a prostorových kritérií účelově rozmístěny v krajině. Systém sestává z optimálně fungující soustavy biocenter a biokoridorů (a příp. tzv. interakčních prvků). npodle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. je ÚSES nutnou součástí ÚP dokumentace n n EKOLOGICKÁ STABILIZACE KRAJINY > > Výchozí podklady Přírodní krajinné jednotky PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Popis přírodní jednotky: KLIMA+PUDA+VLHKOST+RELIÉF+SUBSTRÁT= přírodní geosystém > Výchozí podklady Přírodní krajinné jednotky Využití ploch v roce 2000 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ A POVODEŇ 1997 > Výchozí podklady VYUŽITÍ PLOCH V ROCE 2000 > PŘÍRODNÍ STABILITA = úroveň přirozené odolnosti vůči poškození FUNKČNÍ STABILITA = míra přetvoření jednotek přírodního pozadí člověkem EKOLOGICKÁ STABILITA = integrovaný projev přirozené a člověkem podmíněné náchylnosti území vůči poškození Bariérový efekt přírodní hranice – důvod pro vedení biokoridoru v linii hranice > PRIORITY PRO VÝBĚR PLOCH Z EXISTUJÍCÍ NABÍDKY = míra naléhavosti výběru PRIORITY PRO VÝBĚR PLOCH PRO DOPLNĚNÍ = míra naléhavosti pro zřízení BC na „zelené louce“ Nabídka existujících ploch vhodných pro lokalizaci biocenter s odstupňovanou naléhavostí výběru Nabídka existujících úseků biokoridorů na pomezí přírodních jednotek > Návrh uspořádání místního ÚSES s ohledem na povodeň > Zalesňování > Zohlednění primární struktury krajiny Území je pokryto rovnocennou informací bez ohledu na to, zda jde o lesní či nelesní území. STG indikuje cílová společenstva na stávajících lesních plochách, i na plochách pro případné zalesnění. > Zohlednění druhotné struktury krajiny Nutno vyhledat plochy „volné“ pro případné zalesňování. > Navrhované změny stávajících lesních porostů a doporučené zalesnění > Krajina ohrožující ninterpretace standardních datových vrstev pro potřeby KM formou map hodnocení rizik, příp. výběru opatření ntvorba nových datových vrstev relevantních, avšak doposud chybějících v geodatabázích KM – sociální, ekonomické, demografické, geoekologické aj. mapy nvšestranná integrace geodat z různých zdrojů nintegrace poznatkové základny – příspěvek do expertních systémů KM (mj. pro odhad chování systému „škodlivý jev – prostředí“)‏ nformulace výstupů pro spektrum účastníků KM – diferencovaně složité kartografické výstupy na jednotné téma n Jak naložit s údaji o krajině ve prospěch bezpečnosti > > Data o složkách krajiny interpretovaná pro krizový management > Riziko požáru lesa Riziko zaplaveni zájmových objektů > Česká republika Německo Polomy na Šumavě - orkán Kyrill v noci z 18. na 19. ledna 2007 > Analýza vztahu krajiny k polomům > Dotazy prosím. >