Guillaume Apollinaire (1880-1918)





            Guillaume Apollinaire, vlastním jménem Guillaume, Albert, Vladimir, Apollinaire de
Kostrowitzky je považován za jednoho z největších francouzských básníků první poloviny 20. století.

            Jeho matka, původem polská šlechtična, jej spolu s bratrem vychovávala sama a jejich
dětství bylo poznamenáno noblesní výchovou a finančním nedostatkem. Mladý Guillaume, který
nedokončil středoškolská studia působí v letech  1901  až 1902  jako domácí učitel  v jedné německé
rodině. Tam se seznámí s první ze svých četných lásek, které jej inspirovaly v tvorbě. Vztah najde
své zvěčnění ve slavné básni Píseň nemilovaného (La Chanson du mal-aimé).

            Apollinaire se stěhuje do Paříže, kde se začíná publikovat verše a povídky v různých
uměleckých časopisech. Začíná se prosazovat jako básník a novinář. Seznamuje se s avantgardními
umělci (Maxem Jacobem, Picassem, a mnoha dalšími) a navštěvuje místa frekventovaná pařížskou
uměleckou bohémou. Jeho tvorba je ovlivněna nastupujícími avantgardními směry futurismem, kubismem,
dadaismem, které sleduje jako umělec i jako umělecký kritik a sám naopak ovlivní rodící se
surrealismus (právě Apollinaire je autorem termínu surrealistický, který použije v souvislosti se
svým dramatem Prsy Tirésiovy). V roce 1911 publikuje svou první sbírku Bestiář aneb Orfeův průvod
(Le Bestiaire ou Cortège d'Orphée), v níž je každá báseň doprovozena ilustrací Raoula Dufyho.
V roce 1913 publikuje svou sbírku Alkoholy (Alcools), na které pracoval více než deset let.

            Mimořádný vliv na básníkovu tvorbu měly ženy. Ve svém životě navázal celou řadu více
méně neúspěšných milostných vztahů,  které jej ovšem vždy hluboce umělecky inspirovaly (např. Most
Mirabeau, Le Pont Mirabeau a mnoho dalších).

V roce 1914, po vypuknutí války básník toužící po francouzském občanství vstupuje dobrovolně do
armády. Zraněn do hlavy granátem v roce 1916 se navrací do Paříže, kde znovu začíná psát. Nastuduje
svou hru Prsy Tirésiovy (Les Mamelles de Tirésias, 1917) a vydává sbírku básní-obrazů Kaligramy
(Calligrammes,1918). Oslaben zraněními umírá v roce 1918  na španělskou chřipku.

            Apollinairovo dílo ovlivněné symbolismem charakterizuje plynulý přechod mezi tradicí a
modernitou a předznamenává revoluční literární zlom, které avantgardy první poloviny 20. století
přinesly.

            Ve své sbírce Alkoholy Apollinaire upouští od interpunkčních znamének, což vytváří
iluzi jednolitého textu. Také upouští od tradičních pravidel versifikace (rým je nahrazen asonanci,
volný verš ruší pravidelné metrum, jednotlivé verše mají různý počet slabik a seskupují se do
nejstejně dlouhých strof). Vizuální a zvuková jednolitost podporují volný tok myšlenek, které na
sebe nenavazují v logickém sledu, ale jsou to shluky volných asociací, postupně se na sebe
vrstvících. Nejcharakterističtější básní sbírky je Pásmo (Zone), které popisuje básníkovu procházku
po Paříži a zároveň sleduje tok jeho roztěkaných myšlenek. Báseň, která je oslavou moderního světa,
se podobá kubistickému obrazu, který na jednu rovinu klade různé perspektivy. Apollinairův
literární kubismus se stal velkou inspirací moderní poezie.


Použitá literatura:

Fotografie převzata  27. 10. z:  http://www.larevuedesressources.org/article.php3?id_article=365

http://www.chez.com/bacfrancais/zone.html

http://www.wiu.edu/Apollinaire/Biographie.htm

http://fr.wikipedia.org/wiki/Guillaume_Apollinaire

ETERSTEIN, C. La Littérature française de A à Z. Paris, Hatier, 1998.

ŠRÁMEK, J. Přehled dějin francouzské literatury. Brno, Vydavatelství MU, 1977.



 Apollinairův kaligram znázorňující portrét jedné z jeho múz Louisy de Coligny-Châtillonové



Převzato  27. 10. z:  http://fr.wikipedia.org/wiki/Calligramme



Fotografie převzata  27. 10. z:  http://www.wiu.edu/Apollinaire/Biographie.htm


[LINK]