Kartézský součin množin, binární relace z množiny do množiny Kartézským součinem dvou množin A, B rozumíme množinu A x B = {[x,y]; x A y B}, tj. množinu všech uspořádaných dvojic [x,y], kde x A a y B. Znázornění kartézského součinu A x B se provede tzv. kartézským grafem – sestrojíme dvě na sebe kolmé přímky x, y (vodorovnou a svislou). Na vodorovnou přímku x (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny A, z níž vybíráme první složky dvojic, na svislou přímku y (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny B, z níž vybíráme druhé složky dvojic. Uspořádanou dvojici [x,y] A x B znázorníme bodem, který je průsečíkem dvou přímek procházejících body x, y a rovnoběžných po řadě se svislou a vodorovnou osou. Binární relací R v neprázdné množině M rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu M x M. Znázornění binárních relací se provede: • Kartézským grafem relace R – analogicky jako u kartézského součinu výše. • Uzlovým grafem relace R v množině M - v rovině znázorníme pomocí bodů (tzv. uzlů) všechny prvky množiny M . Uspořádanou dvojici [x,y] R znázorníme pomocí šipky (tzv. orientované hrany), která vychází z uzlu x a směřuje do uzlu y. V případě, že x = y, nazýváme šipku smyčkou. Pokud jsou v relaci R dvojice [x,y] a [y,x], znázorníme je “dvojšipkou” (tzv. neorientovanou hranou). ↑ Opakování z minulého semestru ↑ --------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------ ↓ Nová látka ↓ Definice 1: Binární relací R z množiny M do množiny N rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu M x N. Příklad 1. Jsou dány množiny M = {x, y, z}, N = {a, b}. · Kartézský součin množin M, N: M x N = {[x,a], [x,b], [y,a], [y,b], [z,a], [z,b]} · Binární relace R z množiny M do množiny N je libovolná podmnožina množiny M x N, tedy např.: R[1] = {[x,a]}, R[2] = {[x,a], [y,a], [y,b]}, R[3] = {[z,a], [y,a], [z,b], [x,b]}, R[4 ]= {[x,a], [x,b], [y,a], [y,b], [z,a], [z,b]} = M x N (tj. úplná relace z M do N) R[5 ]= f (tj. nulová relace z M do N) Znázornění binární relace R z množiny M do množiny N se provede: · Kartézským grafem – analogicky jako u kartézského součinu množin výše. · Uzlovým grafem – vysvětleno níže na Příkladu 2. Příklad 2. Jsou dány množiny M = {1, 2, 3, 4, 5}, N = {a, b, c, d} a relace R[ ]= {[2,a], [3,a], [4,b], [5,d]} z množiny M do množiny N. Sestrojte kartézský a uzlový graf relace R. Definice 2: Nechť R je relace z množiny A do množiny B a nechť S je relace z množiny B do množiny C. Pak relace daná vztahem R ○ S = {[x,y] A x C; existuje b B tak, že [x,b] R [b,y] S} se nazývá složená relace R ○ S z relací R a S. Poznámka. Relaci R ○ S čteme: „S po R“. Příklad 3. Jsou dány množiny A = {a, b, c, d}, B = {x, y, z}, C = {k, l, m, n}. Dále je dána relace R = {[a,x], [c,y], [c,z]} z množiny A do množiny B a relace S = {[x,k], [x,l], [x,m], [x,n], [y,k], [y,n]} z množiny B do množiny C. Určete relaci R ○ S. Definice 3: Nechť R je relace z množiny A do množiny B. Relace R^-1 z množiny B do množiny A daná vztahem R^-1 = {[y,x] B x A: [x,y] R} se nazývá relace inverzní k relaci R. Poznámka. Vzhledem k Definici 3 platí: · R A x B · R^-1 B x A. Příklad 4. Jsou dány množiny A = {a, b, c, d}, B = {x, y, z} a relace R = {[a,x], [a,y], [b,z], [c,y], [d,x]} z množiny A do množiny B. Určete relaci R^-1^ (tj. relaci inverzní k relaci R). Poznámka. Pro libovolnou relaci R z množiny A do množiny B platí: (R^-1)^-1 = R. Zobrazení z množiny do množiny, typy zobrazení Definice 4: Nechť R je relace z množiny A do množiny B splňující vlastnosti: Ke každému prvku a A existuje nejvýše jeden prvek b B takový, že [a,b] R. Tato relace se nazývá zobrazení z množiny A do množiny B. Značíme R: A → B. Definice 5: Nechť R je zobrazení z množiny A do množiny B. · Jestliže [a,b] R, pak prvek a A nazýváme vzorem prvku b B v zobrazení R; prvek b B nazýváme obrazem prvku a A v zobrazení R. · Množina O[1](R) = {a A: existuje b B takové, že [a,b] R} se nazývá definiční obor zobrazení R. Platí O[1](R) A. · Množina O[2](R) = {b B: existuje a A takové, že [a,b] R} se nazývá obor hodnot zobrazení R. O[2](R) B. Příklad 5. Jsou dány množiny A = {x, y, z}, B = {a, b}. Rozhodněte, zda dané relace z množiny A do množiny B jsou zobrazení z A do B, případně určete definiční obor a obor hodnot zobrazení. a) R[1] = {[x,a], [y,b], [z,a], [z,b]}, b) R[2] = {[x,a], [z,b]}, c) R[3] = {[x,a], [y,a], [z,a]}. Rozlišujeme následující typy zobrazení R: I) Je – li O[1](R) = A O[2](R) B O[2](R) ≠ B, nazývá se R zobrazení množiny A do množiny B. II) Je – li O[1](R) A O[1](R) ≠ A O[2](R) = B, nazývá se R zobrazení z množiny A na množinu B. III) Je – li O[1](R) = A O[2](R) = B, nazývá se R zobrazení množiny A na množinu B. IV) Je – li O[1](R) A O[1](R) ≠ A O[2](R) B O[2](R) ≠ B, nazývá se R zobrazení z množiny A do množiny B. Příklad 6. Jsou dány množiny A = {x, y, a, c}, B = {c, x, b, z}. a) Rozhodněte, o jaký typ zadaných zobrazení se jedná? 1) R = {[x,z], [c,c], [y,c]}. 2) S = {[x,z], [y,z], [a,z], [c,x]}. b) Zapište výčtem prvků jednu binární relaci z množiny A do množiny B, která není zobrazením. c) Zapište výčtem prvků 1) jedno zobrazení R[1] typu z množiny A do množiny B, 2) jedno zobrazení R[2 ]množiny A do množiny B, 3) jedno zobrazení množiny A na množinu B, 4) jedno zobrazení z množiny A na množinu B. Definice 5: Zobrazení R z množiny A do množiny B se nazývá prosté právě tehdy, když relace R^-1 je zobrazení z množiny B do množiny A. Důsledek: Zobrazení R z množiny A do množiny B je prosté právě tehdy, když a) ke každému y B existuje nejvýše jedno x A takové, že [x,y] R, b) ke každým dvěma různým vzorům x[1, ]x[2][ ] A přiřadíme dva různé obrazy y[1, ]y[2][ ] B v zobrazení R. Hovoříme pak o: · Prostém zobrazení množiny A do množiny B, · Prostém zobrazení z množiny A na množinu B, · Prostém zobrazení množiny A na množiny B, · Prostém zobrazení z množiny A do množiny B. Definice 6: Prosté zobrazení množiny A na množinu B nazýváme bijektivní zobrazení nebo také vzájemně jednoznačné zobrazení. Příklad 7. Jsou dány množiny A = {1, 2, 3, 4}, B = {a, b, c, d}. Rozhodněte, o jaký typ zobrazení se jedná a zda je toto zobrazení prosté: a) R[1][ = ]{[1,a], [2,c], [3,d]}, b) R[2][ = ]{[1,a], [2,c], [3,d], [4,a]}, c) R[3][ = ]{[2,a], [1,c], [3,b], [4,d]}. Definice 7: Permutací konečné množiny A nazýváme každé prosté zobrazení množiny A na množinu A (vzájemně jednoznačné zobrazení). Příklad 8. Zapište všechny permutace tříprvkové množiny A = {x, y, z}. Definice 8: Nechť R je zobrazení z množiny M do množiny N a S je zobrazení z množiny N do množiny K. Pak relace R ○ S je zobrazení a nazývá se složené zobrazení ze zobrazení R a S. Příklad 9. Složte permutace P[2] ○ P[3], P[3] ○ P[2], P[4] ○ P[6] z Příkladu 8. Ekvivalence množin, konečné a nekonečné množiny Definice 9: Říkáme, že dvě množiny A, B jsou ekvivalentní právě tehdy, když existuje prosté zobrazení množiny A na množinu B. Zapisujeme A ~ B. Příklad 10. Jsou dány množiny A = {a, b, c}, B = {x, y, z}, C = {x, y}. Rozhodněte, které dvojice zadaných množin jsou ekvivalentní. Poznámka. Relace ~ dvou množin definovaná v libovolném systému množin M má vlastnosti: reflexivní, symetrická, tranzitivní. Relace ~ je tedy relací ekvivalence. Relace ekvivalence dvou množin v libovolném systému množin M vytváří rozklad systému M na třídy ekvivalentních množin. Příklad 11. Je dán systém množin M = {A, B, C, D, E, F, G, H}, kde A = {a, b, c}, B = {1, 2}, C = {x, y}, D = {○, ○, ○, ○}, E = {∆, ∆, ∆}, F = { [*], [*]}, G = { □ }, H = {☺, ☺, ☺, ☺}. Rozhodněte, které množiny ze systému M jsou ekvivalentní. Definice 10: Řekneme, že množina A je konečná právě tehdy, když žádná vlastní podmnožina množiny A není ekvivalentní s množinou A. Definice 11: Řekneme, že množina B je nekonečná právě tehdy, když existuje alespoň jedna vlastní podmnožina množiny B, která je ekvivalentní s množinou B. Poznámka. Množina M je vlastní podmnožinou množiny N právě tehdy, když M N M ≠ N. [ ]