LISABONSKÁ SMLOUVA Alexandra Harabišová učo: 453860 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI VZNIKU LISABONSKÉ SMLOUVY •15. 12. 2001 Deklarace o budoucnosti EU •18. 7. 2003 byl zveřejněn návrh Ústavy •29. 10. 2004 byl po úpravách podepsán v Římě zástupci 25 členských států •Francie a Nizozemí v referendu odmítli návrh Ústavy a proces ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu byl zastaven •V roce 2007 oživuje německé předsednictví diskuzi o ústavě •21. až 23. 6. 2007 summit Evropské rady v Bruselu à shodli se na vypracování tzv. Reformní smlouvy •Lisabonská smlouva byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu nejvyššími představiteli 27 členských států (celý název textu zní „Návrh Smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství„ •17. 12. 2007 byla vyhlášena v Úředním věstníku PROCES RATIFIKACE •Způsob ratifikace je vnitřní záležitostí každého členského státu. •Předpokládalo se, že tento proces by měl být ve všech státech ukončen během roku 2008 tak, aby Smlouva mohla vstoupit v platnost 1. 1. 2009. •O referendum se pokusilo pouze Irsko, které v referendu 12. 6. 2008 smlouvu odmítlo, ale po úpravách ji 2. 10. 2008 přijalo •Jako poslední podepsal Lisabonskou smlouvu prezident České republiky Václav Klaus (3. 11. 2009) •Smlouva vstoupila v platnost 1. prosince 2009 LISABONSKÁ SMLOUVA •Žádné smlouvy nenahrazuje, pouze pozměňuje à je založena na metodě novelizace stávajících smluv EU x Smlouva o Ústavě pro Evropu •Smlouva o Evropské unii (upravuje Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu) •Smlouva o založení Evropského společenství | Smlouva o fungování Evropské unie (upravuje Smlouvu o EU, Římské smlouvy) •Oficiálně Lisabonskou smlouvu tvoří 7 článků, které obsahují více než 350 novelizačních ustanovení primárního práva, dále 13 protokolů a 65 deklarací. •Smlouvy nemají ústavní charakter a neobsahují žádný článek zmiňující symboly EU. •Úřední věstník: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:C:2007:306:FULL&from=CS • HLAVNÍ INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNY •Evropský parlament •Snížení počtu členů Evropského parlamentu ze 785 na 751 •Maximální počet poslanců pro jeden členský stát je 96 | minimální 6 •Lidnatější členský stát má právo obsadit vyšší počet křesel. •Posílení role Evropského parlamentu. •Evropská rada •Poprvé formálně zařazena mezi orgány Unie. •Je složená z hlav států, a předsedů vlád členských států, předsedy Komise a ze svého předsedy. •Jednání Evropské rady se může účastnit vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. •Nevykonává legislativní funkci. •Rada •Vznik nové funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jmenuje ho Evropská rada se souhlasem předsedy komise kvalifikovanou většinou. •Rada pro obecné záležitosti •Rada pro zahraniční věci •Evropská komise •Změna ve složení Komise •Evropská centrální banka •Nově zařazena mezi orgány Unie • HLASOVÁNÍ KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU Smlouva z Nice Lisabonská smlouva 27 členských států má přiděleno 345 hlasů, které jsou váženy podle počtu obyvatel každého čl. státu od 3 do 29. Členské státy nemají přidělen vážený počet hlasů. Rada rozhoduje na návrh Komise = je potřeba alespoň 255 hlasů (73,91 %) Kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Rada rozhoduje bez návrhu Komise = je potřeba alespoň 255 hlasů reprezentujících alespoň dvě třetiny členských států (66,67 %) Nejméně 72 % členů Rady zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Členské státy tvořící kvalifikovanou většinu musí zastupovat alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Blokační menšina je stanovena na 91 hlasů. Blokační menšinu musí tvořit nejméně 4 členové Rady (představují 35 % obyvatel Unie). Po 31. březnu 2017 bude stačit, aby se proti návrhu postavili členové Rady, kteří zastupují 55 % obyvatel, nebo dosahují 55 % blokační menšiny. 3 kritéria: dosažení minimálního počtu vážených hlasů, kritérium počtu států a kritérium počtu obyvatel 2 kritéria: kritérium počtu států, kritérium počtu obyvatel •Zvýšení kritéria počtu obyvatel je zárukou pro velké členské státy Unie před dominancí malých a středních států (které tvoří většinu států Unie). •Rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na větší počet oblastí (o 68 oblastí). •218 oblastí celkem •Jednomyslně rozhoduje Rada v oblastech, které jsou pro členské státy nejcitlivější: v otázkách daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, společné obrany, operativní policejní spolupráce, jazykových pravidel a otázce sídel institucí. VÁHA ČR PŘI HLASOVÁNÍ V RADĚ Smlouva z Nice Lisabonská smlouva Vážené hlasování à ČR má přiděleno 12 hlasů, minimální počet pro přijetí je 255 = ČR disponuje 4,71 % kvalifikované většiny x Kritérium počtu států à alespoň 14 členských států musí být pro = ČR disponuje 1/14 (7,14 %) kvalifikované většiny V případě kdy je potřeba 2/3 počtu států ČR disponuje 1/18 (5,56 %) kvalifikované většiny Kritérium počtu států à je požadováno alespoň 55 %, nejméně 15 států = ČR disponuje 1/15 (6,67 %) kvalifikované většiny. V případě kdy je vyžadována většina 72 % čl. států = ČR disponuje 1/19 (5,26 %) kvalifikované většiny. Kritérium počtu obyvatel à kvalifikovaná většina je 62 % = ČR činí 2,08 % z celkového počtu obyvatel Unie - disponuje 3,35 % kvalifikované většiny Kritérium počtu obyvatel à alespoň 65 % obyvatel Unie = počet obyvatel ČR činí 2,08 % z celkového počtu obyvatel, ČR tak disponuje 3, 20 % kvalifikované většiny. •Nové nastavení parametrů kvalifikované většiny v Lisabonské smlouvě snižuje váhu hlasů České republiky, a tím oslabuje její váhu při rozhodování o přijetí rozhodnutí Rady. •Nový systém hlasování tak působí na členské státy, aby při prosazování návrhů více hledaly kompromisní řešení a uzavíraly koalice pro hlasování v Radě. •K zablokování návrhu stačí splnit alespoň jedno kritérium: •Podle Smlouvy z Nice Česká republika disponuje 13,19 % blokační menšiny •Podle Lisabonské smlouvy ČR disponuje 7,69 % blokační menšiny MOŽNOST VYSTOUPENÍ Z EU •Lisabonská smlouva je první dokument, který obsahuje formální postup pro případ, že by chtěl některý z členských státu vystoupit z EU. •Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit. •Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. […] Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. •Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty. • DALŠÍ ZMĚNY •Lidová iniciativa •Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. •Postavení národních parlamentů •Zajišťují dodržování zásad subsidiarity •Podílejí se na mechanismech hodnocení provádění politik Unie •Podílejí se na postupech pro přijímání změn smluv •Jsou jim oznamovány žádosti o přistoupení k Unii •Odstranění pilířové struktury •Maastrichtská smlouva zavedla koncept EU stojících na třech pilířích à Evropská společenství, společná zahraniční a bezpečnostní politika, policejní a justiční spolupráce v trestných činech. •Podle Lisabonské smlouvy je policejní a justiční spolupráce v trestních věcech absorbována do prvního pilíře. •Struktura tří pilířů byla zrušena společně s ukončením činnosti ES. •EU má právní subjektivitu jako celek a je právní nástupkyní Evropského společenství. •Listina základních práv EU - netvoří formální součást Lisabonské smlouvy, ale LS na ní odkazuje a tím dochází k vtažení Listiny do primárního práva EU ZDROJE •https://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:C:2007:306:FULL&from=CS •https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/5/lisabonska-smlouva •PÍTROVÁ, Lenka. Když se řekne Lisabonská smlouva--: perspektiva fungování Evropské unie podle nového smluvního rámce. Praha: Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády České republiky, 2008. ISBN 978-80-87041-48-2. •GOŇCOVÁ, Marta. Evropská integrace: úvod do studia.[online] Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5347-2. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/ped/podzim2020/OVp021/um/Goncova_IEucebnice2011.pdf?studium=810602