* Transmisivní vyučování * Definice konstruktivismu * Konstruktivistické směry * Konstruktivistické didaktické postupy * Principy konstruktivismu * Proces konstrukce * Konstruktivistický učitel * Transmisivní x konstruktivní vyučování Ò „Předat žákům informace, které potřebují znát, lze velmi rychle. Oni je však zapomenou ještě rychleji. Žáci snáze pochopí to, k čemu se sami dopracují než to, co vymyslíte za ně.“ (Mel Silberman) Ò Ò * Transmisivní vyučování * Konstruktivní vyučování ØVětšinou „typická“ hodina ØPasivní žák („prázdná nádoba“) ØAktivní učitel Ø„U transmisivního vyučování je žák v závislém postavení, učitel zastává roli experta, direktivní autority, trenéra. Zvýrazňují se nedostatky v žákově výkonu, počítá se s jeho nesamostatností, potlačuje se jeho odpor, odměňuje se úsilí, snaha přizpůsobit se, podřídit se. Centrem učitelova zájmu bývá učivo, nikoliv žák a jeho rozvoj.“ (J. Mareš) Ø Činnost učitele Činnost žáka Stanovuje si, co bude v hodině probírat Netuší, co bude v hodině dělat, nebo má jen matnou představu na základě dříve zpracovaného učiva, vzpomíná, kde se s tématem setkal Rozdělí učivo na tématické celky a témata, která odpovídají kapitolám v učebnici, pro vyučovací hodinu si vybírá určité téma Vyslechne informaci, které téma se bude probírat a kde toto téma nejde v učebnici (cíle, kterých má v hodině dosáhnout, mu zůstávají skryté) Vybrané téma oznámí žákům na začátku hodiny Na začátku hodiny opakuje a zkouší učivo z předchozí hodiny jako přípravu pro novou učební látku Prokazuje, co si zapamatovala z předchozí hodiny a jak zvládá staré učivo Nové učivo vyloží žákům Poslouchá a vnímá výklad učitele (rozdílně a v různé intenzitě) Provede zápis na tabuli (popř. nadiktuje zápis) Provádí zápis do sešitu Řídí opakování a upevňování učiva Odpovídá na položené otázky, prokazuje tím, že učitelův výklad poslouchal, že učivo chápe a rozumí mu, řeší zadané úkoly, aplikuje zvládnuté postupy na upravené situace, reprodukuje učivo Kontroluje zvládnutí požadovaných znalostí a dovedností Hodnotí zvládnutou úroveň učiva Na základě podaných výkonů rozdělí žáky do několika skupin a oznámkuje Vyslechne a vnitřně zpracuje informaci o udělené známce Probrané učivo přesune do kategorie staré učivo Učivo a činnosti, které byly předmětem vyhodnocení, přesouvá do kategorie staré učivo (není třeba se jim již nadále zabývat) Připravuje pro žáky nové učivo Ò projekty RWCT, „Dokážu to“, „Začít spolu“ Ò„Konstruktivismus je široký proud teorií ve vědách o chování a sociálních vědách, zdůrazňující jak aktivní úlohu subjektu a význam jeho vnitřních předpokladů v pedagogických a psychologických procesech, tak důležitost jeho interakce s prostředím a společností. V tom smyslu je interakční teorií překonávající jednostrannost empirismu a nativismu.“ (Pedagogický slovník, Průcha a kol., 2003) Òsměr 2. pol. 20. stol., který zdůrazňuje aktivní úlohu člověka, význam jeho vnitřních předpokladů a důležitost jeho interakce s prostředím a společností ÒJ. Piaget, G. Bachelard (epistemologie) ÒPrekoncept (prvotní představa) Òpoznání je založeno na složitém konstrukčním procesu ÒAktivní práce s předloženými informacemi a zkušenostmi v interakci se svým okolím ÒDítě by mělo přijít samo na to, jak je to správně Ò ÒDialog, debata, konfrontace názorů → nový nápad, myšlenky Ò ÒVýsledek výuky: znalost + schopnost k ní dospět + obhájit znalost Ò ÒZdůrazňuje rozvoj operačního myšlení ÒAktivní práce s informacemi ÒIntegrace nového poznatku do již známých struktur ÒDialog, hra, projekt, řešení problémů ze života, méně teorie a drilu ÒRespektování přirozených procesů ÒUčení na vnitřním zájmu dítěte ÒUčení je řízeno učícím se, je aktivní Òexperimentování a objevování nahrazuje paměťové učení Ò Ò Òučící se kontinuálně pozměňuje Ò a přeměňuje své poznatky Òučitel je průvodce, spolupracovník a podpora Òučení znamená vytváření si vztahů mezi informacemi Òstudenti by se měli podílet na vypracování kritérií hodnocení své práce Òzájem studentů a jejich úsilí je mnohem důležitější než obsah učebnice Ò Ò Ò ÒRadikální - (Glasersfeld, 1995), opak behaviorismu, neexistuje objektivita, pravda a nepravda, jedinec má svoji realitu, svůj pohled na svět Ò ÒKognitivní – (Piaget, Dewey), kognitivní rozvoj Ò ÒSociální - (Vygotskij, 1970), sociální interakce , učení je proces osobní a sociální, zóna nejbližšího vývoje Ò ÒDidaktický – M. Hejný a F. Kuřina, přístup k vyučování Ò ÒRealistický – F. Kuřina, reálné možnosti aplikace ve výuce, řešení problémů, problémových situací Ò ÒZkoumání nového Ò předmětu vede k vyvolání pocitu nerovnováhy ÒŘešení rozporu, vytvoření nové rovnováhy v Prekoncept vKonfrontace s prameny poznání vMyšlenkové operace – modifikace a restrukturalizace prekonceptu vKonstrukt vOvěření platnosti pojmu ÒTřífázový model: Ò 1.Evokace – žák si uvědomí, co sám ví 2.Uvědomění si významu – konfrontace konceptu s novým zdrojem 3.Reflexe – žák přetváří své chápání ÒFacilitátor ÒKoordinátor ÒUčitel participující na procesech učení Ò Před žáky modeluje postoj a Ò jednání člověka, který neví, neumí, Ò ale učí se, snaží se a teprve poznává poznává Ò Dovednost empatie Òzaměřovat se na proces učení spíše než na jeho konečný produkt Òzjišťovat úroveň vývoje žáka, aby mohly být stanoveny společné úkoly Òstanovit úkoly, jež jsou dostatečnou výzvou k vytváření nových schémat prostřednictvím konkrétních příkladů Òpovzbuzovat aktivní interakce nejen s objekty vázaných k danému úkolu, ale i s ostatními dětmi, při práci v malých skupinkách se děti mohou učit od sebe navzájem Ò Òstát se jedním z mnoha zdrojů poznání, nikoli základním a jedinečným podavatelem informací Ò Òpovzbuzovat studenty ke zkušenostnímu učení, které by se stalo výzvou pro vybudovaná schémata existujících znalostí Ò Ònechat studentům možnost řídit učení tak, aby podporoval proces elaborace, dát studentům čas na přemýšlení Ò Òpovzbuzovat k myšlenkové činnosti pokládáním otevřených otázek, podporovat vzájemnou diskuzi mezi studenty Ò Òpovzbuzovat a akceptovat žákovu samostatnost a iniciativu, být připraven opustit roli kontrolora Ò ÒZájem žáka o předmět (motivace) Ò ÒPodnětné prostředí a práce s ním Ò ÒŽákova aktivní činnost Ò ÒPráce s chybou Ò ÒDiagnostika porozumění žáka Ò Ò Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Motivace Trvanlivost poznání Vztah učitel – žák Klima Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Trvanlivost poznání Vztah učitel – žák Klima Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Vztah učitel – žák Klima Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Dlouhodobá Krátkodobá Vztah učitel – žák Klima Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Dlouhodobá Krátkodobá Vztah učitel – žák Partnerský Submisivní Klima Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Dlouhodobá Krátkodobá Vztah učitel – žák Partnerský Submisivní Klima Důvěry Strachu Nositel aktivity Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Dlouhodobá Krátkodobá Vztah učitel – žák Partnerský Submisivní Klima Důvěry Strachu Nositel aktivity Žák Učitel Činnost žáka Polaritní dipól Konstruktivistické vyučování Transmisivní vyučování Hodnota poznání Kvalita Kvantita Motivace Vnitřní Vnější Trvanlivost poznání Dlouhodobá Krátkodobá Vztah učitel – žák Partnerský Submisivní Klima Důvěry Strachu Nositel aktivity Žák Učitel Činnost žáka Tvořivá Imitativní Poznatek žáka Nosná otázka Orientace učebního procesu Stupeň aktivity žáka Časová charakteristika učení Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Orientace učebního procesu Stupeň aktivity žáka Časová charakteristika učení Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Stupeň aktivity žáka Časová charakteristika učení Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Časová charakteristika učení Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Aktivní pasivní Časová charakteristika učení Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Aktivní pasivní Časová charakteristika učení Flexibilní Fixní Hodnocení učebního úspěchu Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Aktivní pasivní Časová charakteristika učení Flexibilní Fixní Hodnocení učebního úspěchu Sebekontrola Vnější kontrola Prostorové charakteristiky učení Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Aktivní pasivní Časová charakteristika učení Flexibilní Fixní Hodnocení učebního úspěchu Sebekontrola Vnější kontrola Prostorové charakteristiky učení Různé volitelné místa Pevně dané učební prostory Určení učebních cílů Poznatek žáka Produktivní Reproduktivní Nosná otázka Co a proč? Jak? Orientace učebního procesu Žáci Vyučující Stupeň aktivity žáka Aktivní pasivní Časová charakteristika učení Flexibilní Fixní Hodnocení učebního úspěchu Sebekontrola Vnější kontrola Prostorové charakteristiky učení Různé volitelné místa Pevně dané učební prostory Určení učebních cílů Samostatné určování Cíle určuje učitel Transmisivní přístup Konstruktivistický přístup Škola předává dětem především vzdělání jako výsledný produkt, který je nutno si osvojit v hotové podobě Škola připravuje děti pro život a vzdělávání je považováno za proces, který nikdy nekončí Obsah vzdělání je určován zvnějšku, je překládán v oddělených předmětech a důraz je kladen především na osvojení si vědomostí Na rozhodování o obsahu vzdělání se podílejí všichni zainteresovaní (odborníci, pedagogové, rodiče, děti) je integrován do smysluplných celků a důraz je kladen na osvojení klíčových kompetencí Nové poznatky jsou cílem, kterého je třeba dosáhnout a které předkládá učitel prostřednictvím učebnic. Nové poznatky jsou nástrojem k porozumění sobě i okolnímu světu, děti si je budují samy, učitelé jsou partnery podporující učení a nabízejí práci s mnoha zdroji Učitelé nesou odpovědnost za dění ve třídě, určují pravidla a kontroluj, jsou v ní hlavní autoritou a představují roli podavatelů informací Pravidla pro práci a chování ve třídě tvoří učitel společně s dětmi, každý nese odpovědnost za své chování a učitelé jsou průvodci na cestě za vzděláním, kteří dítě respektují Dítě je považováno za pasivního příjemce, za čistý list papíru, na který je třeba vepsat informace Dítě je chápáno jako aktivní tvůrce a samostatně myslící bytost, která si konstruuje vlastní poznávání na základě svých zkušeností svým vlastním způsobem Učitel vyučuje celou třídu stejným způsobem, většinou frontálně, děti plní příkazy učitele, pracují převážně individuálně Učitel nabízí dětem možnost práce různým způsobem, respektuje jejich individuální rozdíly, děti mohou pracovat individuálně, ve dvojicích, ve skupinách, mají možnost si pomáhat a spolupracovat Komunikace s rodiči je vyhrazena pro případy, kdy je třeba informovat o výsledcích dítěte nebo pokud se objeví nějaký problém, škola žije svým vlastním životem Rodiče jsou považováni za partnery učitele, jsou ve škole vítáni a očekává se jejich účast na školním vzdělávání svého dítěte Hodnocení je zcela v kompetenci učitele a je založeno na pozorování úspěšnosti dítěte s ostatními prostřednictvím známek Hodnocení zachycuje individuální pokrok každého dítěte, podílejí se na něm i děti, které společně s učitelem formulují požadavky (kriteria) hodnocení. Dítě je považováno za pasivního příjemce, za čistý list papíru, na který je třeba vepsat informace Dítě je chápáno jako aktivní tvůrce a samostatně myslící bytost, která si konstruuje vlastní poznávání na základě svých zkušeností svým vlastním způsobem ÒJ. Hališka, Podpůrný studijní materiál předmětu Obecná a alternativní didaktika Ò Òhttp://modernivyucovani.cz/temata/inspirace-do-vyuky/57-u-pramene-konstruktivismu.html Ò ÒHTTP://WWW.PAIDAGOGOS.NET/ISSUES/2007/3/2/ARTICLE.HTML Ò ÒJana Pavlíčková, Konstruktivismus v praxi Ò ÒN. Stehlíková, J. Cachová, Konstruktivistické přístupy k vyučování a praxe (2006) Ò ÒJ. Molnár, S. Schubertová, V. Vaněk, Konstruktivismus ve vyučování matematice (2007) Ò ÒDěkujeme za pozornost. ÒJ