Zprostředkování v LPAD
význam zprostředkování v LPAD
• cesta ke strukturní kognitivní modifikovatelnosti (viz teorie
SCM)
• způsob interakce, který nám pomůže nacházet směr, jakým se
při práci s dítětem můžeme dále ubírat
Otázky, které si klademe
• co potřebujeme zprostředkovat?
• jakou formou?
• co chceme zprostředkováním změnit?
• jaká je odezva dítěte na zprostředkování?
• jak může naše zkušenost pomoci rodičům, učitelům?
• jak se dítě učí a jak se „může“ učit?
• zprostředkování probíhá v jednotlivých instrumentech i napříč
všemi instrumenty LPAD (sledujeme, jak dítě využívá nově
naučené v jiném instrumentu)
• stále musíme sledovat potřebu dítěte
• zprostředkováváme na základě neustálého sledování dítěte, jeho
odpovědí ale i emočního ladění
• stále sledujeme účinnost zprostředkování
Průběh zprostředkování v LPAD
1. předložení úkolu
před zadáním úkolu si musíme být vědomi toho,
• jaká je modalita úkolu?
• zda vyžaduje motorické dovednosti, vizuální přenos…?
• zda vyžaduje logické usuzování?
• jaká je úroveň komplexnosti?
2. pozorování úrovně fungování
• s čím si dítě poradí samo?
• jaké pozorujeme deficitní, křehké nebo vynořující se kognitivní
funkce?
• jak dítě reaguje při změně úkolu (jiná obtížnost či postup řešení)?
• jakou má motivaci?
• jak je emočně naladěno?
3. zprostředkování
• JAK MOC? jak často?
• CO? (strategie, koncepty, operace..)
• KDY? (anticipace: „tohle bude možná těžké“, „tady se budeš muset dobře
podívat“, před odpovědí: pomůžeme dítěti sebrat informace, po odpovědi:
jak jsi na to přišel?
• PROČ? (regulace chování, postupy, kontrola, pravidla…)
• JAK? (motoricky, verbálně, „focus“)
4. pozorování dítěte
• co se změnilo ve fungování dítěte po zprostředkování?
• co je rozpracováno, započato, jak v tom pokračovat?
• je třeba měnit vzdálenost zprostředkování?
• je potřeba, abychom změnili způsob zprostředkování?
• co by mělo být posíleno?
• jaké zprostředkování nejlépe fungovalo?
• jak dítě přijímalo naše zprostředkování
5. nový úkol
• nové variace téhož úkolu – obtížnější
• jiný instrument, v němž můžeme sledovat výsledek
zprostředkování
• další procvičení podobně obtížných úkolů – upevnění nových
postupů
6. pozorování
• změny v náročnosti úkolů
• změny v efektivitě
• změny v úrovni a přirozenosti fungování
• změny v potřebě zprostředkování a jeho intenzitě
• odpor ke změně/odolnost vůči změně
7. zprostředkování
• opět na základě pozorování upravujeme zprostředkování
• další rozpracování strategií, konceptů, operací…
• 8. pozorování
• …
rezistence vůči změně
• špatný odhad potřebného zprostředkování – příliš obtížné
úkoly
• možno déle se věnovat snadnějším úkolům – posílení
kompetence, poté postupné zvyšování obtížnosti
• zablokování dítěte, emoční naladění…
• Kognice a emoce jsou dvě strany téže mince, zprostředkování je hrana té
mince
v každém instrumentu sledujeme
• úroveň fungování (může takový úkol zvládnout?)
• úroveň modifikovatelnosti (učí se? může se učit?)
• úroveň uchování změny (může si zapamatovat nově naučené?)
• úroveň generalizace (může to použít jinde?)