PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D. podzim 2020 • podrobnější zpracování ▫ PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80- 7315-157-7 Speciálně-pedagogická diagnostika • Sleduje ▫ kompetence a jejich omezení vlivem postižení ▫ dovednosti které zůstaly nenarušeny ▫ úroveň a schopnosti Nejdůležitější oblasti SP diagnostiky • hrubá a jemná motorika • grafomotorika a kresba • lateralita • diagnostika sebeobslužných činností • diagnostika socializačního a citového vývoje • diagnostika rodinného prostředí • diagnostika rozumových schopností • diagnostika komunikačních schopností Hrubá a jemná motorika • důležitou oblastí pro stanovení vývojové úrovně jedince ▫ vztah k organickým poruchám CNS – hlavně MO a LMD • klíčové pohybové dovednosti ▫ posazování, udržení v sedu, stoj, ▫ kvadrupedální lokomoce, samostatná chůze Jemná motorika - zjišťujeme hodnotíme • co dovede postavit • způsob provedení • souhyby, spolupráce obou rukou • lateralitu • kvalitu a dokonalost úchopů • přesnost cílených pohybů Grafomotorika a kresba • zkoušky obkreslování - test obkreslování Z. Matějček ▫ problémy ve zrakovém vnímání, schopnost napodobit určitý obraz – zralost nervového systému a zkušenosti • vliv rozvoje motoriky, zrakového vnímání, senzomotorické koordinace • u TP – závislý vývoj kresby na úrovni JM • s MP – velmi dlouho setrvávají na stále stejné úrovni Lateralita • vyhraňuje se mezi 3. a 4. rokem • praváctví - převaha levé mozkové hem. • leváctví – převaha pravé mozkové hem. • nevyhraněnost – ambidextrie • diagnostika ▫ lze využít pozorování, testy laterality (Z. Matějček a Z. Žlab) • zvláštní případy ▫ změna laterality z nutnosti postižení (deformace, amputace, MO – pravostranná hemiparéza) D. sebeobslužných činností • velký význam v diagnostice předškolního věku u jedinců s MP a TP • svá specifika u osob s postižením zraku • zjišťování úrovně ▫ pomocí vývojových norem pro daný věk • diagnostické škály ▫ u jed. s mentální úrovní 3-9 let - Vinelandská škála sociální zralosti ▫ u jed. s postižením – Günsburgova škála ▫ u jed. s těžším ZP – škály funkční nezávislosti D. socializačního a citového vývoje • sociální dimenze postižení = narušení rovnováhy mezi jedincem s postižením a jeho sociálním prostředím • při diagnostice využíváme ▫ pozorování, explorační metody, kazuistiku ▫ u dětí situaci – společní hry, spontánní a tematická kresba • sociometrické metody – měří interpersonální vztahy ▫ sociabilita žáků ve škole, vlivu a postavení ve skupině, obliba ve skupině; příčiny kladných a záporných vztahů D. citové oblasti – sledujeme • aktuální citové projevy - vyrovnanost, spontánnost • celkovou úroveň citového vývoje ▫ zralost, nezralost, odpovídá věku • u TP – vliv problémů základního postižení, pobyty v nemocnici, internátní typy škol • u MP – zvýšená, negativismus D. rodinného prostředí • výchova v rodině a vliv rodičů ▫ důležitý faktor pro vývoj osobnosti dítěte ▫ modelem chování k ostatním zaměření diagnostiky • úplnost x neúplnost • shoda a vztahy mezi rodiči a širší rodinou • počet sourozenců a postavení dítěte mezi nimi • typ a náročnost výchovy • způsob trestání dítěte, projevy lásky, resp. zanedbávání dítěte • agresivita vůči dítěte, týrání, prostředí rodiny • materiální zajištění D. rozumových schopností • diagnostiku ▫ provádí odborný psycholog standardní testovou metodikou • měření inteligence – od 3 let ▫ při mentální úrovni 0-3 – diagnostika pomocí vývojových škál ▫ u těžkého ZP – tzv. transdisciplinární herní diagnostika • důležité údaje ▫ rodinná a osobní anamnéza ▫ průběh psychomotorického vývoje D. rozumových schopností • vhodné sledovat ▫ celkovou úroveň prospěchu = celkové rozložení známek ▫ rozložení známek v jednotlivých předmětech – hlavně u SPU ▫ stabilita výkonu v čase D. komunikačních schopností • narušenou komunikační schopnost – Logopedie • sledování kvality řečového projevu ▫ v období fixace řeči – dětství (do 6-7 let) ▫ později – souvislost s zdravotním postižením, chorobami • symptomatické poruchy řeči • oblasti diagnostiky ▫ aktivní i pasivní slovní zásoba, ▫ obsahová i formální složka, ▫ plynulost - tempo a rytmus Přehled vybraných diagnostických situací • hra jako diagnostická situace • kresba jako diagnostická situace • diagnostika školní zralosti a připravenosti pro školu • diagnostika profesní orientace D. školní zralosti a připravenosti pro školu zaměřuje se na • tělesnou zralost ▫ hmotnost, výška, zahájená výměna mléčného chrupu • rozumovou zralost ▫ diferencované vnímání, koncentrace pozornosti, analytické myšlení,… • citovou zralost ▫ emoční stabilita, schopnost potlačení impulzivity, motivace ke šk. práci,… • sociální zralost ▫ schopnost začlenit se do kolektivu, přijmout autoritu učitele, odloučení od matky • opírá se o dlouhodobé sledování dítěte • v praxi ve 2 etapách ▫ učitelky v MŠ a učitelé při zápisu • v případě pochybností o vhodnosti nástupu na ZŠ ▫ komplexní diagnostické vyšetření v příslušné PPP (u ZP v SPC) D. školní zralosti u dětí se ZP • musí být v souladu s mentálními možnostmi, druhem, stupněm a trváním postižení a je třeba, aby respektovala individuální zvláštnosti dítěte • tělesné postižení ▫ sociální nezralost, závislost na rodině, nesamostatnost, chybí zkušenost s vrstevníky ▫ problémy s adaptací na školní prostředí • zrakové postižení ▫ důležitá úroveň verbální komunikace ▫ vliv deprivace D. školní zralosti u dětí se ZP • sluchové postižení ▫ informace o dosavadním vývoji ▫ nutné alespoň orientační vyšetření inteligence ▫ odlišit výkon v oblasti neverbálních rozumových schopností a úrovně verbálních SCH • mentální postižení ▫ důležité informace o – příčině vzniku MP, závažnosti MP, – současná další zdravotní postižení, dosavadní průběh vývoje, – kvalitě osobního psychomotorického tempa, přístup k řešení úkolů… ▫ při diagnostice je důležité – respektování individuálních možností a osobnostních zvláštností a na základě jejich poznání navrhnout pro dítě přiměřenou formu vzdělávání s optimálním vzdělávacím programem • téměř vždy tvorba IVP D. profesní orientace • hlavně u ZP završena zvolením studijního zaměření, učebního oboru nebo orientaci na některou jednodušší činnost, kterou by jedinec mohl vykonávat vzhledem ke svému handicapu • využití dlouhodobého pozorování a analýzy spontánních produktů Profesní orientace • Sociální mezník • Změna a nápadnost zevnějšku ▫ jak je vnímán, ale i jak vnímá sám sebe ▫ vyrovnání se s postižením • Uvědomění si vlastního omezení Příčiny nevhodné volby • Přecenění schopností • Nedostatek informací vzhledem k volbě • Jednostranné informace • Podcenění kontraindikací povolání • Nedostatek infomací o možnostech profesí D. profesní orientace • hlavně u ZP završena zvolením studijního zaměření, učebního oboru nebo orientaci na některou jednodušší činnost, kterou by jedinec mohl vykonávat vzhledem ke svému handicapu • využití dlouhodobého pozorování a analýzy spontánních produktů Kde vzít informace v rámci diagnostického procesu? • Lékařská zpráva • Zpráva a doporučení učitele • Rozhovor s klientem • Rozhovor s rodiči • Psychologické vyšetření ▫ inteligence ▫ osobnost Co obsahuje, na co se zaměřuje, jaké informace podává? u jednotlivých typů postižení str. 85 -92 Další literatura