Sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ð účinnost od 1. 1. 2007. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. ü stanovuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvků na péči, ü upravuje registr poskytovatelů sociálních služeb, ü upravuje inspekci poskytování sociálních služeb, ü přináší změnu financování sociálních služeb, ü stanovuje předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách a další. ü přináší změnu názvosloví: * Ústavní péče ð zařízení sociálních služeb. * Ústavy sociální péče ð denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením. Sociální službou se rozumí „činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“ (§ 3a zákona o sociálních službách). Sociální služby zahrnují (§ 32a zákona o sociálních službách): ü sociální poradenství, ü služby sociální péče, ü služby sociální prevence. Sociální služby se poskytují v: ü pobytové, ü ambulantní, ü terénní formě. Klasifikace zařízení sociálních služeb: Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb (§ 34, odst. 1 zákona o sociálních službách): ü centra denních služeb, ü denní stacionáře, ü týdenní stacionáře, ü domovy pro osoby se zdravotním postižením, ü domovy pro seniory, ü domovy se zvláštním režimem, ü chráněné bydlení, ü azylové domy, ü domy na půli cesty, ü zařízení pro krizovou pomoc, ü nízkoprahová denní centra, ü nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ü noclehárny, ü terapeutické komunity, ü sociální poradny, ü sociálně terapeutické dílny, ü centra sociálně rehabilitačních služeb, ü pracoviště rané péče, ü intervenční centra. Raná péče - je podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální terénní služba, příp. doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Co je raná péče? Raná péče je odborná terénní služba pro rodiny dětí do 7 let, jejichž vývoj je ohrožený v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, nebo dětí se zdravotním postižením. Služba se zaměřuje na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Ranou péči definuje zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., § 54 Jak funguje raná péče? Službu rané péče můžete využít od zjištění rizika nebo postižení u dítěte po nezbytnou dobu, nejdéle však do 7 let věku dítěte. V rozsahu základních činností je služba pro rodiny bezplatná. Poskytují ji naše regionální pracoviště, na která z nich se obrátit, najdete pod záložkou. Koho máme kontaktovat. Proč raná péče? Zásadní roli ve vývoji dítěte hrají první tři roky života. Právě v období do tří let jsou kompenzační možnosti mozku tak obrovské, že umožňují nejlépe rozvinout náhradní mechanismy i u těch dětí, které mají v některé oblasti vývoje vážný handicap. Přestože mozek je schopen vytvářet nová nervová spojení po celý život, člověk se nejrychleji rozvíjí a nejlépe přizpůsobuje změnám v raném dětství. Charakteristika rané péče: § Má preventivní charakter, protože snižuje vliv prvotního postižení a brání vzniku postižení druhotného. To je projevem porušení vazeb dítěte s jeho okolím nebo nedostatečným rozvinutím funkcí postiženého orgánu. § Posiluje rodinu, využívá jejích přirozených zdrojů tak, že i dítě s postižením může vyrůstat a prospívat v jejím prostředí. § Znamená ekonomický přínos, postupně činí rodiče nezávislými na institucích, snižuje nutnost ústavního pobytu a šetří tím státní výdaje. § Je předpokladem úspěšné sociální integrace. § Je poskytována převážně v přirozeném prostředí dítěte. Základním přirozeným prostředím je rodina. Toto platí zejména pro období od 0 do 3 let. Právě láskyplná a stimulující interakce mezi rodičem a dítětem s postižením je podle posledních výzkumů podstatným faktorem rozvoje nejen jeho psychických, ale i fyziologických funkcí. Proto je pro ranou péči typická forma terénní práce (konzultace poradenského pracovníka v domácím prostředí). § Poskytuje rodičům nezávislé informace. § Služby rané péče jsou sestavovány na základě analýzy individuálních potřeb rodiny. Základní činnosti poskytujeme zejména formou poradenství – konzultací, realizovaných určeným poradcem rané péče v místě bydliště rodiny (tzv. konzultace v rodině). Interval mezi konzultacemi je 1–3 měsíce a je předmětem vzájemné domluvy, délka konzultace je zpravidla cca 2 hodiny. Další kontakty mezi klientem a poradcem jsou v čase mezi konzultacemi v rodině poskytovány telefonicky, korespondenčně (e-mailem, poštou), osobně, a řídí se vzájemnou domluvou. Terénní forma služby může být doplněna také formou ambulantní, ta probíhá zpravidla v prostorách pracoviště rané péče. V nouzové situaci spojené s vysokou mírou výskytu koronaviru může služba po určitou dobu probíhat ve specifickém režimu (např. s minimalizací osobního kontaktu a jeho náhradou distančními formami spolupráce apod.). Základní činnosti služby rané péče Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (možné formy a prostředky služby): § Zhodnocení aktuální úrovně schopností a dovedností dítěte. § Mapování míry potřebné podpory rodičů ve vedení dítěte se znevýhodněním. § Poradenství rodičům a blízkým osobám v oblasti přístupu a práce u znevýhodněného dítěte. § Možnost zařadit dítě do některého z realizovaných podpůrných programů (program podpory psychomotorického vývoje dítěte, program stimulace zraku). § Poradenství k podpoře psychomotorického vývoje dítěte. § Využití metod a technik k podpoře psychomotorického vývoje dítěte, praktická ukázka, instruktáž rodičů. § Provedení funkčního vyšetření zraku dítěte. § Doporučení, zapůjčení vhodných hraček, pomůcek k podpoře psychomotorického vývoje dítěte. § Zapůjčení literatury, videomateriálů. § Semináře a přednášky pro rodiče. § Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (možné formy a prostředky služby): § Zprostředkování kontaktů s dalšími rodinami v obdobné situaci. § Skupinová setkávání rodičů. § Sdílení s ostatními rodiči na webových stránkách poskytovatele, případně dalšími způsoby. § Sociálně-terapeutické činnosti (možné formy a prostředky služby): § Podpůrný poradenský rozhovor, aktivní naslouchání. § Podpora mapování vlastní situace klientem a plánování dalšího postupu. § Podpora vymezení priorit u klienta a jejich dosahování. § Využití metod a technik ke zkvalitnění vzájemné komunikace (rodič/pracovník, rodič/dítě, rodič/rodič, rodič/okolí…). § Pomoc při vyhledání a oslovení návazné služby v regionu. § Kurzy pro rodiny – pobytové akce s programem (účastnící si hradí pouze ubytování a stravu). § Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: § Doprovod k jednání s úřady, specialisty. § Zpracování vyjádření, doporučení, zprávy z pohledu poradce. § Zprostředkování kontaktů na podpůrné odborníky, organizace. § Pomoc při zařazení dítěte do školského zařízení (SPC, MŠ, ZŠ…). § Informační podpora v oblasti dávek, pomůcek v souvislosti se situací klienta. Denní, týdenní stacionáře, Domovy pro osoby se zdravotním postižením(§46-48): Ø Nabízí ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním, jež vyžadují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Úkony: ü poskytnutí ubytování (pouze týdenní stacionáře a Domovy pro osoby se zdravotním postižením). ü poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, ü pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, ü výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, ü zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ü sociálně terapeutické činnosti ü pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Denní stacionáře (Švarcová 2006): Ø Péče je poskytována dětem, mládeži i dospělým klientům. Ø V péči o děti poskytují zařízení s denním pobytem výchovnou a vzdělávací činnost, avšak děti v období povinné školní docházky by měly být zařazovány do příslušného typu školy. Ø V péči o dospělé nabízí klientům formy pracovní terapie a využití volného času. Ø Zachování co nejvyšší míry kontaktu s rodinou. Týdenní stacionáře (Švarcová 2006): Ø Týdenní pobyt je optimálním řešením. Ø Tato zařízení poskytují klientům bohatý program, který by nebyla rodina schopna zajistit. Ø Přitom však nedochází k přetrhání emocionálních vazeb mezi klientem a rodinou. Ø Výhodou je, že rodiče se mohou přes týden věnovat sourozencům bez postižení a vykonávat zaměstnání. Ø O víkendu věnují svůj čas dítěti s postižením. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (Švarcová 2006): Ø V případě domova pro osoby se zdravotním postižením zařízení plně zastupuje funkci rodiny a velmi záleží na kvalitě poskytovaných služeb. Ø Velkým rizikem je především absence citových pout vytvořených v rodině. Jako rizikový faktor se jeví také tradiční přístup, který je orientován medicínsky a ochranitelsky. Ø Tradiční způsob péče o klienty přináší negativní důsledky jako je šikana, hospitalismus a zneužívání mocenského postavení personálem. Ø Naproti tomu stojí moderní přístup k sociální péči, vycházející z potřeb klienta (Valenta, Müller, 2003). Organizace sociálních služeb v Domovech pro osoby se zdravotním postižením: Ø Poskytnutí ubytování - ubytování samotné a také úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení. Ø Poskytnutí stravy - zajištění celodenní stravy, která odpovídá věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, a to v rozsahu alespoň tří hlavních jídel. Ø Poskytování pomoci zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu - pomoc při oblékání, svlékání, pomoc při přesunu na lůžko či vozík, pomoc při vstávání z lůžka, uléhání či změně poloh, pomoc při jídle a pití a pomoc při prostorové orientaci a samostatném pohybu. Organizace sociálních služeb v Domovech pro osoby se zdravotním postižením: Ø Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti - pracovně výchovné činnosti, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, volnočasové a zájmové aktivity, umělecké terapie, individuální plány. Ø Zprostředkováním kontaktu se společenským prostředím - podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informací. Dále pak pomoc při upevnění a obnovení kontaktu s rodinou a dalších aktivitách, které podporují sociální začleňování jedince. Ø Sociálně terapeutické činnosti - rozvoj nebo udržení osobních a sociálních schopností či dovedností podporujících sociální začleňování osob. Humanizace, transformace a deinstitucionalizace zařízení sociálních služeb: ü Standardy kvality sociálních služeb. ü Kultivovat bydlení snižováním počtu klientů na pokoji, zřizovat samostatné pokoje a chráněné bydlení. ü Dětem s těžkým postižením umožnit pohyb na zemi, na koberci a na speciálním nábytku. ü Snížit zdravotnický personál na minimum, nahradit jej pedagogickými pracovníky. Personál je rovnocenným partnerem klienta. ü Koncipovat Domov jako otevřenou instituci, přístupnou návštěvám. Neomezovat návštěvy rodičů. Chodit i s klienty na vozíku na procházky. Účastnit se života mimo Domov. ü Hlavním cílem by se mělo stát zvládání sebeobslužných činností za účelem dosažení co nejvyšší samostatnosti klientů. ü Zajistit edukaci klientů (třídy základní školy speciální, kurz k doplnění základů vzdělání poskytovaný základní školou speciální, individuální výuka pod patronací speciálního pedagoga). ü Zavést pracovní terapii pro klienty, chráněné dílny. ü Respektovat potřeby, přání a pocity klienta. ü Organizovat zajímavé aktivity, které smysluplně vyplnit volný čas klientů. ü Umožnit setkávání klientů obou pohlaví (partnerský život). ü Slušně a správně klienty oslovovat. Literatura: • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2021 • Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění účinném od 1. 1. 2021 • Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění účinném od 23. 10. 2020 • Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění účinném od 23. 10. 2020 • Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění účinném od 1. 9. 2019 • Vyhláška č. 161/2018 Sb., o předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení • MPSV • Zákon č. 108/2006 Sb. stav do 30.9. 2017