ADÉLKA 5 let. Pochází z úplné rodiny, kde otec pracuje jako pomocný dělník na stavbě a matka nepracuje, v současné době je na mateřské dovolené s Adélčiným mladším bratrem. Matka je absolventkou praktické školy, otec odborného učiliště. Oba mají nižší intelektové schopnosti. Dívka má 3 sourozence. Adélka navštěvuje běžnou MŠ, kde často nestíhá tempo spolužáků (má obtíže především v činnostech pro předškoláky, související s přípravou na školu). Nejvýraznější omezení se objevuje především v rámci myšlení, paměti, pozornosti, chování a řeči. Dívka komunikuje verbálně, často užívá dysgramatismy a v řeči se objevuje dyslalie (nesprávná artikulace více hlásek). V rámci kolektivu nestíhá tempo, má výrazné potíže s plněním zadaných úkolů a samostatností. ADÁMEK 9 let. Pochází z úplné rodiny, má jednoho sourozence (mladší pětiletou sestru bez postižení). Rodiče jsou absolventi vysoké školy. Adámek se narodil po bezproblémovém těhotenství, ale po narození mu byl diagnostikován Downův syndrom. Má lehké mentální postižení v dolní hranici (blíží se středně těžkému MP) a narušení komunikace. Komunikuje pouze v holých větách, nebo jednoslovně, řeč je těžce srozumitelná, objevují se potíže v artikulaci a celková motorická neobratnost. Navštěvuje běžnou ZŠ formou inkluze, ve výuce pracuje za pomoci asistenta pedagoga. TEREZKA 8 let. Dívka pochází z úplné rodiny, rodiče jsou středoškoláci, poskytují dívce podnětné rodinné zázemí. Je jedináček. V prvním ročníku běžné ZŠ kam nastoupila, byly zjištěny výrazné obtíže ve zvládání požadavků školy a dívce bylo diagnostikováno lehké mentální postižení. Dívka je v současné době vzdělávána dle IVP za přítomnosti asistenta pedagoga, v rámci kolektivu se zapojuje pěkně, ale s omezeními souvisejícími s nižšími rozumovými a komunikačními schopnostmi. Komunikuje verbálně srozumitelně, ale řeč je omezená a opožděná. Dívka je evidentně ve škole spokojená, přestože opakovala 1. ročník, aby se vyrovnaly obtíže se zvládnutím základního učiva. HONZÍK 10 let. Chlapec pochází z rozvedené rodiny, vychovává ho matka, s otcem je v pravidelném kontaktu, oba pracují na manažerských pozicích. Chlapec má PAS, dg. Aspergerův syndrom. Je jedináček. Navštěvuje běžnou ZŠ, ale v rámci fungování v kolektivu třídy potřebuje speciální přístup, přestože jeho intelekt je průměrný, až lehce nadprůměrný. Nezvládá dodržovat požadavky, je nesamostatný, omezení je patrné hlavně v oblasti sociální komunikace. Má oblibu v dinosaurech, má encyklopedické znalosti o všech dinosaurech, hluboce se zajímá o historii, vznik planety Země a pravěk. ELIŠKA 12 let. Dívka pochází z úplné rodiny, má starší setru bez postižení. Rodiče středoškoláci, poskytují dívce podnětné a láskyplné rodinné zázemí. Dívka má těžké mentální postižení a navštěvuje ZŠ speciální. Má výrazné opoždění i omezení všech složek osobnosti (rozumová, motorická, komunikační i sociální oblast), u dívky se vyskytuje současně epilepsie. Je zcela nesamostatná, potřebuje neustálé vedení a pomoc. TOMÁŠEK 9 let. Pochází z úplné rodiny, rodiče středoškoláci. Má jednoho mladšího bratra (5 let). Tomášek má diagnostikováno lehké mentální postižení a přidruženou těžkou poruchu pozornosti (ADHD) a SPU (dyslexie, dysgraxie, dysortografie). Je vzděláván v základní škole zřízené podle §16 ods.9 školského zákona (ZŠ pro žáky s LMP – dříve ZŠ praktická). Má potíže v rámci všech činností kognitivního charakteru, potřebuje vedení a kontrolu. Komunikuje verbálně, s určitými omezeními souvisejícími s LMP a vývojovou dyfázií (typ narušené komunikační schopnosti) KAROLÍNA 13 let. Dívka pochází z romské rodiny, má 4 mladší sourozence (š žijí s ní v dětském domově, nejmladší roční sestra u rodiny). Všechny dětí v rodině mají podobné projevy, s rodinou je složitá komunikace. Ve vývoji se vyskytuje opoždění a omezení v oblasti rozumových schopností v pásmu podprůměrné inteligence. Dívka vyrůstá v ústavní výchově, ale rodina ji navštěvuje a bere si ji domů občas na víkendy nebo na prázdniny. Dívka má obtíže v rámci komunikace, vlivem nepodnětného, sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Dívka navštěvuje běžnou základní školu, ale v rámci školního výkonu má obtíže. Opakovala 4. ročník a její školní výkony jsou velmi nízké. Potřebuje individuální vedení. Objevuje se porucha pozornosti, hyperaktivita, potíže s dodržováním požadavků školy, problémy v chování, časté vyrušování ve vyučování, sklony k neplnění úkolů a požadavků školy. Je nutné důsledné vedení ze strany dětského domova. ANIČKA 9 let. Pochází z úplné rodiny, má dva mladší sourozence bez postižení. Dívka má PAS a těžké mentální postižení. Navštěvuje ZŠ Speciální. Má výrazné omezení v oblasti kognice, komunikace a sociální interakce. Verbálně nekomunikuje, vyžaduje stereotypy v každodenních činnostech, jinak se objevují afektivní záchvaty, agrese vůči sobě i okolí. Potřebuje klidné a citlivé vedení, neustálý dohled. LUCIE 15 let. Dívka pochází z rozvedené rodiny, střídavě pobývá u otce a matky, oba jsou vysokoškoláci. V péči ji má matka, která má ještě další dvě děti z druhého (současného) manželství, ale Karolína tráví mnoho času i u otce a jeho nové rodiny, kde má rovněž jednoho mladšího nevlastního sourozence. Prostředí je v obou případech podnětné a citově stabilní. Dívka má středně těžké mentální postižení, navštěvuje ZŠ speciální. Komunikuje verbálně, je pozitivní, komunikativní povahy, optimisticky laděná, usměvavá a přátelská. Miluje zvířata, ráda vypomáhá rodičům v kuchyni. Na svůj věk je výrazně infantilní, potřebuje dopomoc v každodenních činnostech, je pouze částečně samostatná v sebeobsluze. PAVEL 11 let. Pochází z úplné rodiny, má dva mladší sourozence bez postižení. Má dg. Downův syndrom, středně těžké mentální postižení. Navštěvuje běžnou ZŠ v rámci inkluze. Ve škole i doma potřebuje neustálou pomoc a dohled. Komunikuje verbálně, ale jeho vyjadřování je omezené a vývojově opožděné. Pavlík je výtvarně nadaný, rám maluje, vyrábí různé výrobky z papíru. Ve škole má nejlepšího kamaráda Láďu bez postižení, s nímž se přátelí již od předškolního věku (navštěvovali stejnou MŠ), maminky jsou přítelkyně z dětství. Toto přátelství je velkou pomocí při inkluzivním vzdělávání a začleňování chlapce do kolektivu spolužáků, přesto rodina vzhledem k narůstajícím požadavkům školy a rozdílnostem ve vývoji Pavlíka vůči spolužákům, zvažuje na druhém stupni přechod do ZŠ speciální.