PRŮBĚŽNÁ
PEDAGOGICKÁ PRAXE
1. Reflektivní seminář
Cíl průběžné pedagogické praxe
Rozvíjet komunikační dovednosti studentů a
jejich schopnost reflektovat vlastní kvality,
uvědomit si a případně revidovat své postoje
k budoucí profesi a postupně přebírat
zodpovědnost za vlastní proces učení.
Organizační pokyny
Praxe v mateřských školách
 Probíhá jednou týdně - ve středu nebo ve čtvrtek
v MŠ dle rozpisu praxí - od 3.3. do 19.5. 2021
 V MŠ je student 2 hodiny – od 8:00 do 10:00, čas
do 10:50 je určen pro přepravu z MŠ.
 Na závěr každé návštěvy v MŠ by měl proběhnout
rozhovor s provázející učitelkou – reflexe.
 Student si s provázející učitelkou domluví způsob
jakým se bude průběžně dopředu seznamovat s
plány a cíli vzdělávání.
Reflektivní semináře
Probíhají ONLINE v určených termínech:
 Út 2. 3. 14:00--17:50
 Út 13. 4. 14:00--17:50
 Út 11. 5. 14:00--17:50
Na reflektivní semináře si studenti vždy přinesou
s sebou Deník praxe.
Úkoly pro praxi:
 Zjistit, jaká dokumentace je vedena v mateřské škole i
v rámci třídy, pořídit kopie, výpisy.
 Zaznamenat různé druhy interakcí a komunikace učitelů
s dětmi do deníku praxe.
 Sledovat interakce i dalších učitelů s dětmi.
 Sledovat případnou komunikaci učitelů s rodiči (rozhovory,
informace na nástěnkách, atd.)
 Dle možností se případně zúčastnit pedagogické rady, akce
školy a navštívit mateřskou školu v odpoledních hodinách.
Požadavky na zápočet
 100% účast na pedagogických praxích mateřských školách,
popřípadě náhradní způsob plnění praxí:
 dobrovolnická činnost v rozsahu 24 hodin
 účast na distanční výuce v zapsané MŠ
 splnění náhradních úkolů v době uzavření MŠ
 Hodnocení praxe s potvrzením o docházce (viz Hodnotící
formulář).
 Ukázka deníku praxe.
Zápočet proběhne při skupinové reflexi (cca 6 studentů)
hodnotících formulářů, deníků praxe, pozorovacích archů a dalších
postřehů z praxe.
Deník praxe
 Postřehy, poznámky z praxe.
 Dokumenty pořízené v mateřské škole (plány,
pracovní listy, ŠVP…).
 Záznamy interakcí a z pozorování.
 Cokoliv dalšího, vztahujícího se k praxi.
Komunikace v předškolním vzdělávání
Základním postojem pro vztahy i výchovu je respekt
a partnerský přístup k dětem (jen s respektem
můžeme děti učit respektu). Znamená to chovat se
a komunikovat s dětmi jako s dospělými, kterých si
vážíme a které respektujeme.
Efektivní komunikace
 Mluvit o chování, problému, nikoli o osobě
 Zaměřit se na „tady a teď“, to znamená nevracet se k
minulosti (ty pořád…, ty nikdy…), ale ani neodhadovat
budoucnost (co z tebe vyroste?).
 Říkat dítěti, co má nebo může dělat, nikoli co nemá,
nesmí.
 Přibírat děti ke spoluúčasti na řešení (neřešit všechno
sami).
Skupinová práce - doplňte věty
Komunikační dovednosti v profesních
kompetencích
V Rámci profesních kvalit učitele jsou vyjádřeny v podobě kritérií kvality v osmi
oblastech:
1. Plánování vzdělávací nabídky
2. Prostředí pro učení
3. Procesy učení
4. Hodnocení vzdělávacích pokroků dětí
5. Reflexe vzdělávání
6. Rozvoj školy a spolupráce s kolegy
7. Spolupráce s rodiči a širší veřejností
8. Profesní rozvoj učitele
2.1 vytváří prostředí vzájemné úcty a
respektu
 je ke každému dítěti zdvořilý a důsledně vyžaduje od dětí, aby byly zdvořilé
vůči sobě navzájem, vyhýbá se ironii;
 dává prostor k vyjádření vlastních zkušeností, názorů a představ dětí;
 projevuje vstřícnost, vřelost, zájem a respekt každému dítěti.
Učitel jde dítěti příkladem v chování a jednání. Měl by tedy být sám vzorem
respektujícího chování (Kopřiva et al., 2008). Používá popisný jazyk, který dětem
umožňuje lepší orientaci v sobě, ale i v prostředí celé třídy. V jeho komunikaci
nepřevládají jeho názory, zkušenosti a požadavky na děti, ale naopak častěji se
obrací na děti s dotazy na jejich názory a zkušenosti. Využívá aktivní naslouchání
a pozitivní neverbální komunikaci (úsměv), projevuje zájem o děti.
2.3 vyjadřuje dětem důvěru a pozitivní
očekávání, podporuje jejich sebedůvěru:
 staví na silných stránkách dítěte;
 vytváří situace, ve kterých může dítě prožít úspěch, podporuje snahu dítěte,
povzbuzuje ho („Zkus to ještě jednou, už jsi blízko, to dokážeš, neboj se…“).
V souladu s RVP PV „podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý,
dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a
přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval
stejně jako odsudků“. Zaměřuje se na silné stránky, tzn. oceňuje, co se dítěti již
podařilo a neupozorňuje na to, co se dítěti nedaří. Využívá dětí, které mají větší
zkušenosti nebo se jim daří některé činnosti víc k tomu, aby např. vedly
skupinovou práci.
3.5 komunikuje s dětmi způsobem, který
odpovídá jejich věku, kultivovaně, jasně,
srozumitelně
 při vzdělávání používá spisovnou češtinu;
 vyjadřuje se jazykem srozumitelným pro děti;
 hojně využívá prostředky neverbální komunikace.
Učitel používá jednoduché výrazy, ale nerezignuje při tom na odborný jazyk.
Srozumitelnost neznamená používat zdrobněliny. Naopak, těm se vyhýbá. Tam,
kde je to vhodné, např. při oceňování dětí, používá např. zvednutý palec,
zvednuté obočí jako znak údivu apod.
Ukázka - podpora samostatnosti v
sebeobsluze