Zájmena (pronomina) Nepojmenovávají skutečnost přímo, ale poukazují k ní, mají funkci zástupnou (zastupují jména). slovní druh: ohebný, plnovýznamový, ve větě často podmětem, přívlastkem, předmětem ml. kategorie: rod (jen rodová zájmena), případně některá vyjadřují životnost, číslo, pád Třídění zájmen (z hlediska významového) - osobní: já, ty,… - přivlastňovací: můj, tvůj, … - ukazovací: ten, ta, to, … (vymezovací): týž, tentýž, sám, samý - tázací: kdo, co,… - vztažná: kdo, co, jenž,… - neurčitá: někdo, něco, leckdo,… - záporná: nikdo, nic, … Typ deklinace: 1. zvláštní skloňování – bezrodá zájmena já, ty, my vy, zvratné se jen částečné znaky rodovosti mají zájmena kdo a co 2. rodová zájmena a) zájmenné skloňování deklinace tvrdá: ten (onen, kdo, všichni,…) deklinace měkká: náš (on, jenž, váš, co,…) - on (bez něho / vidím jeho), distribuce delších tvarů - jenž (skl. jako on, kromě Nsg. jenž, jež, jež a Npl. již/jež, jež, jež) deklinace smíšená: - všechen b) adjektivní skloňování vzory: mladý (každý, jaký, který, jiný … + sám, týž) jarní (její, čí, ničí,…) Nepravidelná deklinace zájmena týž/tentýž m. f. n. 1. týž/tentýž táž/tatáž - /totéž 2. téhož téže téhož 3. témuž téže témuž 4. téhož (živ.) týž/ tentýž (než.) touž/tutéž totéž 6. o témž(e)/tomtéž o téže o témž(e)/tomtéž 7. týmž/tímtéž touž/toutéž týmž/tímtéž m. f. n. 1. tíž/titíž (živ.) - /tytéž (než.) -/ tytéž táž/tatáž 2. týchž 3. týmž 4. -/ tytéž -/ tytéž táž/tatáž 6. o týchž 7. týmiž Nesklonná zájmena: přivlastňovací: jeho, jejich, vztažná: jehož, jejichž