58) ZTO 1.4.3-1
Vyjdeme z rovnosti sil, které působí na tělesa na rovníku:
Početně pak:
Vidíme, že rgavitační síle je mnohem větší (o dva řády)
NEODLETÍ!!!
Doplnění:
Na to aby odletěl by muselo platit:
Můžeme spočítat délku dne na takové planetě:
61) BTO 1.4.4-5
Kámen padá dolů zvuk „letí“ z propasti nahoru
Pak to dále vede na kvadratickou rovnici:….
Nebo lze řešit i takto:
Je tedy vidět, že čím bude propast hlubší, tím bude chyba menší a naopak, čím je
propast mělčí, tím je chyba větší.
63) ZU 1.4.4.-14 vrh šikmý
63) BU 1.4.4.-16 vrh svislý dolů
64) BTO 1.4.5-1
I) D
II) C
III) B
IV) A
V) B
VI) C
65) BTO 1.4.5-2
B – v noci se rychlost otáčení Země kolem vlastní osy (1 674,4 km·h–1
) přičítá k postupné
rychlosti Země kolem Slunce (107 460,6 km·h–1
). Ve dne se naopak rychlost otáčení Země
kolem vlastní osy odečítá od postupné rychlosti Země. Zde ej ovšem vhodná otázka, zda se to
nějak projeví, když je to změna jenom o 1 %.
Je-li Země Slunci nejblíže (je v přísluní), pohybuje se nejrychleji, naopak prochází-li
Země nejvzdálenějším místem své oběžné dráhy (odsluní), pohybuje se nejpomaleji.
Země se otáčí kolem své osy od západu k východu. Při pohledu ze severní polokoule se otáčí
proti směru pohybu hodinových ručiček. Jedno otočení kolem vlastní osy vůči Slunci se nazývá
sluneční den a trvá 24 hodin. Naše Země rotuje kolem vlastní osy, ale zároveň obíhá ve stejném
smyslu kolem Slunce. Posune se tedy každý den o malý kousek na oběžné dráze. Země se tedy
do stejné polohy vůči hvězdám dostane za kratší dobu, a sice za tzv. hvězdný den, který trvá 23
hodin 56 minut a 4,9 sekund a hvězdy se tedy každý den objevují na obloze o čtyři minuty
dříve.
Z tohot tedy vyplývá, že jdou modrá a černá šipka stejným směrem rychlosti se sčítají, pokud
jsou proti sobě, budou se rychlosti odečítat.
65) ZTO 1.4.5-3
I) A)
II) B)
III) C)
65) BTO 1.4.5-4
Ve výšce x je v/2, pak platí:
– (od středu Země)
– (od povrchu Země (–1·R))