Území dnešní Francie bylo osídleno Kelty rozdělenými do četných kmenů.



Galové se vzbouřili proti římské okupaci.



Caesar nařídil své armádě obklíčit galské síly vedené Vercingetorigem.



Galie se stala součástí římské říše a byla postupně pořímštěna.



Během stěhování národů byla Galie obsazena Burgundy, Wisigóthy a Franky.



Chlodvík byl pokřtěn a stal se franckým králem.



Pocházel z dynastie Merovejců, kteří byli později nahrazeni Karlovci.



Územní expanze Francké říše dosáhla svého vrcholu za Karla Velikého.



Francie vznikla v 10. století, když byl Hugo Kapet zvolen francouzským králem.



Kapetovci dokázali sjednotit zemi, ze které se stala evropská mocnost.




Jejím hlavním rivalem byla Anglie, ovládaná francouzskými rody od roku 1088, kdy byla dobyta
Vilémem Dobyvatelem.



Vilém Dobyvatel byl normanský vévoda, proto angličtí králové vlastnili území na západě Francie,
především v Akvitánii.



Mezi kapetovskými králi vynikají Filip II. August, Ludvík IX., nazývaný Svatý Ludvík, a Filip
Sličný.



Filip II. August porazil spojence anglického krále v bitvě u Bouvines v roce 1214.



Zasáhl proti sektě katarů na jihu Francie. Tato křížová výprava přispěla ke zničení okcitánské
kultury a kulturnímu sjednocení Francie.



Ludvík IX. se zúčastnil dvou křížových výprav, opustil Francii, aby bojoval s muslimy.



Filip IV. Sličný se zmocnil bohatství řádu templářů, aby zlepšil stav královských financí.



Poprvé svolal tzv. generální stavy, shromáždění tří stavů, tedy šlechty, duchovenstva a třetího
stavu.



Nechal uvěznit papeže. Ti od té doby sídlili v Avignonu.




Synové Filipa Sličného byli poslední členové přímé linie Kapetovců.



V roce 1328 byl francouzským králem zvolen Filip VI., člen dynastie Valois, mladší větvě Kapetovců.



Avšak anglický král Eduard III. se prohlásil dědicem francouzského trůnu.



To byl začátek stoleté války.