hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Brno v 19. století 3. hodina hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pavel Křížkovský 9. 1. 1820 Holasovice - 8. 5. 1885 Brno •vyrůstal v Neplachovicích v chudých poměrech, velmi nadaný, ale ustrkovaný (nemanželský) •v hudbě samouk, ale varhanní virtuóz, výborný klarinetista a klavírista, také sbormistr a dirigent •pochybnosti o svých tvůrčích schopnostech, silné sociální cítění, po celý život finančně podporoval příbuzné •na přímluvu Jiřího Janáčka (= otec Leoše) se dostal do fundace kláštera v Opavě, pak zde studoval gymnázium, v Olomouci filozofii a bohoslovectví •od 1845 v Brně – augustiniánský klášter (1848 vysvěcen na kněze) •zde se setkal s L. Janáčkem (přišel do Brna 1865) •centrum brněnské vzdělanosti, velký důraz na češství, obrozenecký duch (návštěva Dobrovského, Němcové, Palackého, Riegra, Šafaříka…) •působili tu špičkoví filozofové, básníci a vědci (Klácel, Mendel – blízký přítel Křížkovského, Napp, Bratránek) •intelektuální prostředí, ale hudebně konzervativní (po r. 1848 cecilianismus) •v roce 1872 na Křížkovského místo ředitele klášterního kůru nastoupil L. Janáček • • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •spolupráce s Františkem Sušilem: zhudebňoval jeho sebrané písně → nejvýznamnější Křížkovského sbory: •Utonulá – na pozvání B. Smetany řídil velmi úspěšné provedení v Praze 1861 •Dar za lásku aj. •po zákazu komponování jiných než církevních skladeb napsal Requiem a dvojí Te deum •1872 odsunutý do Olomouce – kapelníkem olomouckého dómu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Brno - národnostní otázka •pod naprostým vlivem Vídně •v Brně 2/3 německé národnosti, zbytek Čechů (více) a Židů (méně) •Brno = jen střed dnešního města, velmi malé, německé. Většina obcí u Brna (Kr. Pole, Židenice aj.) byla česká → nezájem připojovat je k městu, aby zůstal zachovaný národnostní poměr obyvatel •způsob volení do zemských sněmů uměle vykonstruovaný ve prospěch brněnských Němců •soužití národností běžné, mluvilo se německy, Češi i Němci měli své kavárny, ulice aj., národnost = vágní pojem •cca od 50. let (a zvl. po r. 1867, kdy začal platit nový spolčovací zákon): •emancipace české menšiny, nacionální ohraničování a vymezování se v každodenním životě •formulář ke sčítání lidu obsahoval kolonku „dorozumívací řeč“ •do 80. let byly ZŠ výhradně německé (agitace do škol), až 1867 1. české gymnázium • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Spolková činnost •od 1852 povinná evidence všech spolků •různé aktivity kulturních spolků: básně, čtení, činnost sborů, hudba k tanci, besedy, přednášky, výlety, zábavy •členství často nákladná záležitost •ke konci století •spolky = masová záležitost, součást infrastruktury nacionálně vyhraněných táborů •čím dál vyšší sebevědomí Čechů: manifestace, veřejné projevy, reakce v tisku… hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Symboly české a německé národnosti v Brně: Besední a Německý dům •původně centra kultury, konání společenských akcí, pořádání velkých koncertů, pro které nebyly jinde vhodné prostory •sílící nacionální projevy (které jsou tím zřetelnější, čím více se blíží 1. světová válka): •místo demonstrací, národnostních manifestací, měřítka národní moci •centra a útočiště brněnských Čechů a Němců •rivalita, snaha o nadvládu (sestavit zajímavější programy koncertů, povolat známější zahraniční sólisty a dirigenty, uvést monumentální díla…) •v tisku posměšné komentáře, narážky, fejetony, vášnivé výměny názorů (Moravská orlice, Tagesbote) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •BESEDNÍ DŮM (BD) •v místě bývalých městských hradeb, podle vídeňského vzoru (Ringstrasse) •„dům, který má sloužit společenským zájmům“ •podnět 1869, dostavěn 1872 (architekt Theophil Hansen, vedl Jan Rudiš), 1873 otevřen (viz Moravská Orlice, 6. 4. 1873, Denní zprávy, s. 2: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:03f56ff8-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:1f5c35 73-32f0-11de-992b-00145e5790ea •finance formou akciové společnosti od (českých!) soukromých osob a spolků •hladký průběh organizace prací a stavby •sídlo spolků: Beseda brněnská, Vesna, Slovanský čtenářský spolek, Akademický čtenářský spolek Zora, Tělocvičná jednota Sokol, Český politický spolek, Katolická politická jednota v Brně, Matice moravská, Ruský kroužek, Cyrilská jednota, redakce Moravské orlice a Hlasu… • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •NĚMECKÝ DŮM •německá paralela k již existujícímu BD: Brünner Turnverein (utrakvistický, na dnešní Údolní ul.) •komplikace během realizace: nedostatek financí (viz Moravská orlice 12. 12. 1872, s. 2: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:03edf68d-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:1f3a7c fd-32f0-11de-992b-00145e5790ea ), krach na vídeňské burze 1873 •1882 znovu návrat k projektu (Friedrich Wannieck) •zakládající osobnosti: Pavel Křížkovský, Rudolf von Ott a Christian d‘Elvert (brněnští starostové), hrabě Michael Zikmund z Bukůvky •otevřen 1891, na Lažanského (dnešní Moravské) nám. (k otevření viz Moravská orlice, 17. 5. 1891, s. 2: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04e54e40-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:27eff2 85-32f0-11de-992b-00145e5790ea) •„německý hrad“ (k označení viz Moravská orlice, 21. 5. 1891, s. 1: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04e54e42-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:27f08e ce-32f0-11de-992b-00145e5790ea ) • • http://www.vilemwalter.cz/mapy/ hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png • •jeho koncertní sál byl 4x větší než v BD, skvělá akustika •během 2. sv. války poničena konstrukce, v roce 1945 vypálen Čechy (včetně knihovny a archivu) → budova strhnuta •před budovou stál pomník císaře Františka Josefa I. (dnes v areálu psychiatrické léčebny v Černovicích) a dvě antické sochy – alegorie obchodu a tolerance (dnes v parku v Lužánkách) • http://mojebrno.jecool.net/inka--brno-dalsi-zajimavosti-socha-obchodu-tolerance-a.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hudební instituce - divadla •Reduta •nejstarší divadelní prostory ve střední Evropě •město odkoupilo v r. 1600 od Lichtenštejnů a zrekonstruovalo → Nová (později Velká) taverna, 1634 propojeno s vedlejším domem, nazvaným Malá taverna •vystavěno jako divadlo operní •první městské operní divadlo mimo Itálii! •požáry: 1785, 1786, největší 1870 (poté už neobnoveno) •1786 přejmenováno: Královské městské národní divadlo •repertoár: •18. stol: italská opera, francouzská pantomima, německé frašky a taneční skupiny •1. pol. 19. stol. obliba Mozarta (nejúspěšnější: Don Givanni, Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Titus) •později G. Verdi a R. Wagner •nejvýznamnější ředitel Emanuel Schikaneder, libretista Kouzelné flétny • • Reduta po roce 1815 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Nouzové divadlo •provizorně vystavěno 1870 po požáru Reduty, na dnešní Rooseveltově ul. •areál bývalých jezuitských kolejí, nevyhovující prostory • •Prozatímní divadlo •vystavěno 1871, v provozu do 1882 (otevřeno Don Giovannim) •na Ratvitově (dnešním Žerotínově) náměstí •přestože to neměla být definitivní divadelní budova pro velká představení, stavba honosná •1883 objekt stržen, postavena budova (restaurace U Marovských), která byla 1883 upravena pro provoz divadla, vzniklo: • •Divadlo na Veveří / Národní divadlo •nevhodné pro velká operní představení, několikrát rekonstruováno •provoz zahájen 1884 (tentýž rok požár) •jediné české divadlo v Brně, zahájení provozu = velká vlastenecká událost •po roce 1918 byla přidělena Národnímu divadlu budova Na hradbách (dnešní Mahenovo divadlo, do té doby německé) •1973 strženo (narušena statika během 2. sv. války), dnes pamětní deska před Bílým domem • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png 4 https://www.theatre-architecture.eu/res/archive/282/039948.jpg?seek=1456844421 Divadlo na Veveří v Brně, podoba v r. 1934 Prozatímní divadlo v Brně hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Městské divadlo Na hradbách •německé, výstavba 1881 – 1882, provoz od 1882 •1900 elektrifikace divadelní budovy (plynové osvětlení nahrazeno elektrickým) – první v Evropě! (pouze 3 roky po vynálezu) •německý provoz do 1919, poté se divadlo německé dělilo o termíny s českým (první český dramaturg Jiří Mahen → dnes Mahenovo divadlo) •v době, kdy tu hrálo české divadlo (tj. po r. 1919), se nazývalo Divadlo Na hradbách (do 1941) • • • • • MÄ›stské divadlo (1882) divadlo Na hradbách, 1882 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Sál v Lužánkách •jeden z nejstarších veřejných parků ve střední Evropě, přístupný veřejnosti od konce 18. stol. •v parku byla 1855 vystavěna budova, tzv. Kasino, využití: společenské akce, přednášky, výstavy, koncerty, plesy… • Lužánky hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Hudební spolky a jejich hudební školy •1) MUSIKVEREIN •nejvýznamnější německý hudební spolek, založený 1862 •měl vlastní sbor a symfonický orchestr (dirigovali Strauss, Mahler) •4x větší počet členů a 4x vyšší dotace než česká Beseda brněnská •Spolková škola •pedagogové: Otto Kitzler, Karl Frotzler, R. Wickenhauser aj. •„Brünner Musikakademie“ •„Škola Brněnského spolku hudebního vydržuje a spravuje se Brněnským spolkem hudebním.“ (cit. z: Osnovy pro zřízení školy Brněnského spolku hudebního z roku 1865. AmB, R12, 26/5) •„Účel školy jest, dobré theoreticky i prakticky cvičené hudebníky pro orkestr a zpěváky pro sbor a to především pro potřebu země moravské vzdělávati.“ (cit. z: ibid.) •Vyučovalo se: „1. Všem, v úplném orkestru užívaným nástrojům hudebním, 2. Zpěvu sborovému, 3. Obecné nauce o hudbě, pak generálnímu basu a kontrapunktu, 4. Pokud předměty ad 3. uvedené toho vyžadují, též klavíru a varhanám.“, „Jak dlouho vyučování v jednotlivých předmětech trváti, a na kolik roků se rozděliti má, ustanovuje ředitelství k návrhu ředitele artistického. To však staniž se způsobem takovým, aby žák na nástroj jím samým zvoleným aneb v zpěvu sborovém dosíci mohl úplné zběhlosti, která ho zcela spůsobilým činí, aby v orkestru aneb ve sboru při každém hudebním představení spolupůsobiti mohl.“ (cit. z: ibid., paragraf 5) •výuka od 1866, na konci 70. let všechny nástroje symfonického orchestru •od 1885 tzv. vyšší třídy, od 1900 konzervatorní třídy •za 25 let trvání cca 4000 absolventů • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •2) BESEDA BRNĚNSKÁ •český spolek, vznik 1860, zakládala brněnská elita: P. Křížkovský, 1. předseda Jan Rudiš •základ: mužský sbor, doplňovaný o ženský sbor Vesny: „Spolek má jméno „Beseda brněnská“. Jeho účelem jest, pěstovati zpěv slovanský, obzvláště zpěv národní, český a moravský. […] Ten, kdo chce přistoupit ke spolku, musí se podrobit zkoušce před ředitelem sboru kvůli zpěváckým schopnostem a vědomostem. Výbor přijímá nově vstupující na návrh ředitele sboru.“ (cit. z: Stanovy BB 30. 7. 1861, JA MZM, fond G 1238 – 39, článek 1 a 12) •1. sbormistr P. Křížkovský, pak L. Janáček (působil tu do 80. let) •za vedení Janáčka česká hudební kultura převýšila německou, BB uváděla díla, která v Brně neměla obdoby: Mozartovo Requiem, Beethovenovu Missu Solemnis, Dvořákovy symfonie, části Mé vlasti… •spolek hostil B. Smetanu (1873 na koncertě ke 100. výročí narození Jungmanna) •1888 návštěva A. Dvořáka, Janáček dirigoval několik jeho Slovanských tanců •sbor spolupracoval s Českou filharmonií •spolkový orchestr doprovázel na koncertních cestách Jana Kubelíka, Františka Ondříčka, Josefa Faměru •na jejích koncertech vystupovala klavírní virtuózka Amalie Wickenhauserová-Nerudová hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •Spolková škola •založená 1882 (do této doby jen sbor) •pedagogové: Emilian Schulz, Zdeňka Schulzová, Vít Pergler, Rudolf Reissig… •účelem spolkové hudební školy je, „aby žactvu obojího pohlaví a libovolného stáří poskytla příležitost vycvičiti se v hudbě výkonné všech oborů (v hudbě nástrojové i ve zpěvu), od elementárních začátků až k nejvyššímu stupni, a zároveň aby podávala žactvu všechny hlavní poznatky theoretické, jichž k porozumění hudebního umění je potřebí. Cílem vyučovacím jest takto plné a všestranné hudební vzdělání.“ (cit. z: Stanovy a řády Besedy brněnské, JA MZM, fond G 5.740) •1911 vznik konzervatorních tříd hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •3) JEDNOTA KU ZVELEBENÍ CÍRKEVNÍ HUDBY NA MORAVĚ •vznik 1881, založená po pražském vzoru (Jednota pro zvelebení církevní hudby v Čechách) •hlavní iniciátor: L. Janáček •Varhanická škola (JVŠ) •základ: hra na varhany, hudební teorie a zpěv •ředitel L. Janáček, velmi ambiciózní a velkorysý v sestavování studijních plánů •„Staří naši varhaníci na vesnicích vymírají a marně se ohlížíme po nějaké náhradě. […] Zřízení varhanické školy, ve které by byli vzděláváni dokonalí varhaníci a ředitelé kůru, jest nejlepší zárukou rozvoje církevní hudby a umění vůbec.“ (cit. z: Dalibor, roč. III., č. 19, 1. 7. 1881, s. 153, dostupné online: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:330b0cd0-64b1-11e6-8b71-001018b5eb5c?page=uuid:5422c5 90-64d7-11e6-b819-005056825209) •původně jednoletá, rozšířena na 3 roky, paralelně probíhalo mnoho vedlejších kurzů •po 10 letech existence vychodilo všechny tři roky 17 absolventů •zaměřeno na výchovu varhaníků, ale neustálé rozšiřování předmětů (také o nehudební) → všechny nástroje orchestru •1908 stěhování do vlastní budovy na Jiskrově třídě (dnes církevní ZUŠ na Smetanově ul.), 1910 přistavený zahradní domek – dnes součást Oddělení dějin hudby MZM •1916 samostatné obory •absolventi: Osvald Chlubna, Jaroslav Kvapil, Vilém Petrželka, Jan Kunc, Břetislav Bakala aj. •měla největší podíl na vzniku brněnské konzervatoře 1919 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •4) ŘEMESLNICKÁ BESEDA SVATOPLUK •německý protipól: Männergesangverein •vznik 1868, předseda Josef Illner •členové: široká základna už před založením spolku, okruh lidí okolo čsp. Moravská orlice •účel: vzdělávání, vytvoření pěveckého a hudebně-zábavního odboru •sbormistr: Jan Nesvadba, L. Janáček (od 1872, pro ně psal své první sbory) •Spolková škola •založena 1895 •hra na housle, klavír, violoncello, hudební teorie, zpěv • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png •5) VESNA, ženská vzdělávací jednota •vznik spolku 1870 •zakladatelé: Josef Illner ad. •důležitá národnostně agitační činnost, vlastenecko-společenský zájem •úzká spolupráce se Svatoplukem a Besedou •Vesnino školství •všeobecně vzdělávací školy (průmyslové aj.) s hudebním oborem od 1888 (pedagogové: Ludmila Perglerová, Maxmilián Koblížek, František Mareš…) •na Moravě jediná česká dívčí škola tohoto druhu •před válkou vlastnila 10 vzdělávacích ústavů hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Interpreti •Rodina Nerudů •otec Josef, děti: sourozenci Vilma a Marie (housle), Viktor a František (violoncello), Amalie (klavír) •vystupovali na koncertech Besedy •trio Vilma, Amalie a Viktor (po jeho smrti František): evropská turné vč. Ruska (v doprovodu otce), koncerty do počátku 60. let •Amalie (provd. Wickenhauserová) •vyučovala Janáčka na klavír, v době jeho dirigentské činnosti v Besedě důvěrná přítelkyně a rádkyně při sestavování programů Besedy •po odchodu z Besedy spolupracovala s německými spolky •A. Dvořák jí dedikoval Klavírní trio B-dur •syn: Richard, studoval a poté i vyučoval ve škole spolku Brünner Musikverein •Jan Kubelík – housle •František Ondříček – housle •Josef Faměra – klavír •Břetislav Bakala – dirigent •(další viz absolventi JVŠ) • • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Literatura •BAJGAROVÁ, Jitka. Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření "hudebního obrazu" města 1860-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 80-7325-070-5. 171 s. •Besední dům: architektura, společnost, kultura. Brno: Státní filharmonie Brno, 1995. ISBN 80-7028-071-9. 272 s. •Německý dům. Brno: Josef Filip, 2016. ISBN 978-80-906349-1-6. 159 s. •https://encyklopedie.brna.cz •http://spolky.profitux.cz •http://www.vilemwalter.cz/mapy/ •https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/archeologove-na-moravskem-namesti-objevili-suteren-nemecke ho-domu-podivejte-se-2.html •