Problémové chování II
PdF: IVp003
Praktické postupy při výuce dítěte s poruchou autistického spektra nebo jiným neurovývojovým
postižením
Vyučující: Mgr. et Bc. Lucie Mudroch Lukášová, M.Sc., BCBA a Mgr. Lucie Vozáková, BCBA

Antecedentní a konsekventní strategie
►záleží, kde působíme (před nebo po chování)
►chování bychom měli řešit vždy jako celek (tzn. NE jen mu předcházet, NE jen hasit oheň) -
antecedentní a konsekventní strategie fungují v tandemu
►důraz na etiku
►alternativy k chování
►je potřeba mít vždy plán, neexistuje žádná kuchařka “co udělat, když”
►učení nových dovedností, včetně zvládání obtížných situací se musí dít ve chvílích, kdy se
problematické chování nevyskytuje
►dnes se zaměříme na konsekventní strategie ALE nezapomínejme, že je to pouze jedna část
behaviorálního plánu (viz minulý seminář)
















Praktický nácvik



Instruktážní kontrola
= kontrola nad učením, instrukcemi
“Rodiče pracující na pomoci svým dětem překonat dopady autismu čelí mnoha každodenním výzvám. Jako
konzultant pracující v oboru Aplikované behaviorální analýzy (Applied Behavioral Analysis) a
Verbálního chování (Verbal Behavior) jen zřídka zažívám den, kdy by mi někdo nekladl otázku
obsahující frázi: „Jak mohu přimět své dítě…?“ Tahle otázka většinou končí: „zůstat sedět během
jídla“, „nevbíhat do silnice“, „používat toaletu“, nebo jakoukoli z tisíce dalších věcí, kterou
děti s autismem nemusí chtít udělat, když je o to požádáte. V těch otázkách jde ale o to, že
všechny jsou projevem stejného problému. Nápady jak ovlivnit dílčí projevy pouze poskytnou dočasnou
záplatu do té doby, dokud nevyvstane projev jiný. Kořen problému všech těchto otázek je v tom, že
rodina nezískala dostatečně efektivní kontrolu nad pokyny, které zadává dítěti Dokud toho
nedosáhnou, život bude neustále o hašení jednoho požáru za druhým a o doufání, že mezi plameny se
stihne dítě i něco naučit.“ Robert Schramm
-7 kroků k získání instruktážní kontroly (přečíst za úkol, můžeme se na něco zeptat při kolokviu :)
)