Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího
vstupu absolventů na trh práce
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu
absolventů na trh práce
kolektiv autorů
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Obsah
Cíl studia 4
Studijní text 5
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Kontext – osobní portfolio a trh práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Portfolio žáka – vymezení pojmu, přínosy, přidaná hodnota . . . . . . . . . . . . 7
Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů . . . . . . . . . . . . . . 9
Typy portfolia žáka, jejich možné využití podle účelu a funkcí . . . . . . . . . . . 10
Formy vedení a možné způsoby archivace žákovských portfolií . . . . . . . . . . 12
Doporučení pro využívání portfolia žáka ve výuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Hodnocení žáků prostřednictvím portfolia – používané přístupy . . . . . . . . . 15
Doplňující text 17
Zahraniční zkušenosti s využíváním portfolií – výběr příkladů . . . . . . . . . . . 17
Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů . . . . . . . . . . . . . . 18
Formy vedení portfolia žáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Žákovské portfolio a Europass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Uplatňování principů ECVET při využívání portfolia žáka . . . . . . . . . . . . . . 24
Uplatňování principů EQAVET při práci s portfoliem žáka . . . . . . . . . . . . . . 27
Přílohy 29
Příloha č. 1: Výhody a nevýhody různých technických řešení portfolia žáka . . . 29
Příloha č. 2: Elektronická archivace dokumentů pomocí školního systému Bakaláři 29
Příloha č. 3: Příklady využívání portfolia žáka v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Příloha č. 4: Příklady dobré praxe: portfolio žáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Příloha č. 5: Ukázka jednotky výsledků učení – „Aranžování“ . . . . . . . . . . . . 30
Příloha č. 6: Šablona pro popis jednotky výsledků učení . . . . . . . . . . . . . . 30
Pojmy 31
Career management skills . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Certifikát Youthpass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Cyklus kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Dobrovolnické aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
E-portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Europass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Evropská dobrovolná služba (EDS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Formativní hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Hodnoticí portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Jednotka výsledků učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Open badges . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Osobní portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Portfolio žáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
2
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Pracovní portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Sumativní hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Ukázkové portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Shrnutí 34
Zdroje 35
Údaje o této iMetodice 36
3
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Cíl studia
Metodika si klade za cíl seznámit uživatele s pojetím a výhodami využívání portfolia žáka
jako jednoho z užitečných nástrojů dokumentace znalostí, dovedností, zkušeností a
úspěchů, který může zlepšit jejich šance na pracovním trhu. Čtenáři se dozvědí, k čemu
portfolio slouží a jaké může mít přínosy pro žáka i další subjekty (rodiče, učitele, zaměstnavatele
aj.). Ukazuje, jak mohou učitelé nebo jiní mentoři (instruktoři z firem, kariéroví
poradci…) žákům pomoci s vedením a rozšiřováním portfolia a učit je s portfoliem smysluplně
pracovat.
Aby mohli učitelé žákům pomáhat při rozvíjení jejich dovedností pro spravování vlastního
portfolia, potřebují znát možnosti a případná omezení různých forem vedení a archivace
portfolia i možných technických řešení. V metodice najdou i konkrétní příklady využívání
žákovského portfolia v praxi.
4
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Studijní text
• Úvod
• Kontext – osobní portfolio a trh práce
• Portfolio žáka – vymezení pojmu, přínosy, přidaná hodnota
• Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů
• Typy portfolia žáka, jejich možné využití podle účelu a funkcí
• Formy vedení a možné způsoby archivace žákovských portfolií
• Doporučení pro využívání portfolia žáka ve výuce
• Hodnocení žáků prostřednictvím portfolia – používané přístupy
Úvod
V projektu MOV vzniká sada nástrojů pro zkvalitňování odborné přípravy žáků na pracovištích
smluvních partnerů. Jedním z těchto nástrojů je žákovské portfolio, které může
sloužit pro účel shromažďování informací o dovednostech žáků získaných v rámci praktického
vyučování nebo jako diagnostický a hodnoticí nástroj pro monitorování a zajišťování
kvality odborného výcviku / odborné praxe žáků zejména na pracovištích smluvních
partnerů.
Cílem portfolia žáka je poskytnout informace o absolvovaném odborném výcviku / odborné
praxi žáka v reálném pracovním prostředí a o kompetencích, které v průběhu vzdělávání
získal. Portfolio bude využívat žák, škola i zaměstnavatel.
Učitelé odborných škol dosud nemají k dispozici souhrnnou metodiku pro založení a práci
s portfolii a chybí jim metodická podpora při zavádění portfolií do výuky. Projekt MOV si
vedle jiných úkolů klade za cíl tuto mezeru vyplnit a ukázat školám, pro jaký účel a jakým
způsobem lze portfolio ve výuce využívat.
Návrhy uvedené v textu jsou v souladu s Doporučením Rady Evropské unie ze dne
15. 3. 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (2018/C 153/1).
Součástí textu jsou i vybrané příklady dobré praxe, tj. co se při využívání portfolií ve výuce
osvědčilo, případně kde jsou možná úskalí a jak se jim vyhnout.
Navržená podoba portfolia má v projektu MOV přímou vazbu na vymezené jednotky výsledků
učení, které vytvářejí školy ve spolupráci s firmami pro realizaci praktického vyučování
žáků v reálném pracovním prostředí.
Kontext – osobní portfolio a trh práce
Rychlé změny na trhu práce a proměňující se poptávka po kvalifikacích přinášejí do našeho
života nové výzvy. Životní cyklus odborných dovedností se zkracuje a s tím souvisí
5
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
proměna způsobů zaměstnávání lidí i jejich kariérních drah. Dříve pracovník nastoupil k určitému
zaměstnavateli a setrvával u něj obvykle po celý život, obsah jeho práce se příliš
neproměňoval, a pokud přece jen ano, stačilo takového pracovníka vyslat na školení nebo
ho proškolit přímo na pracovišti. Dnes je naproti tomu situace velmi proměnlivá a nepřehledná.
Mnohé profese zanikají, jiné vznikají, kvalifikace zastarávají nebo se stávají zcela
nevyužitelnými, případně mají jiný obsah než dříve. Prudce vzrůstají požadavky na zaměstnance,
především z pohledu nových znalostí a dovedností. To přináší nový trend: člověk
bude muset za svůj život ovládnout celou řadu nových znalostí, dovedností, zkušeností a
přístupů, které si neosvojil ve škole. Také bude zřejmě i několikrát za život měnit své zaměstnání,
povolání, profesi či kvalifikaci, a kvůli tomu si bude muset soustavně osvojovat
různé pracovní i další zkušenosti.
Aby mohl člověk doložit, jaké kvality a kompetence může nabídnout na trhu práce, bude
pravděpodobně ve větší míře využívat určitou formu zaznamenávání svých zkušeností a
dokumentace dosažených výsledků. Jednou z možných forem dokumentace je osobní
portfolio, které v nejobecnějším smyslu představuje soubor důležitých dokumentů, které
ilustrují a dokládají kompetence jeho vlastníka, které si osvojil v průběhu života. Vzhledem
k předpokladu členité a často i klikaté profesní dráhy člověka a velkých možností pro získávání
pracovních i mimopracovních zkušeností v průběhu života může osobní portfolio
sloužit pro uchovávání důkazů o získaných dovednostech a zkušenostech.
Osobní portfolio lze chápat nejméně v následujících významových rovinách. Může být
chápáno jako nástroj pro:
• evidenci zkušeností a shromažďování důkazů o výsledcích vlastní činnosti;
• sledování vlastního pokroku a sebehodnocení;
• sebeprezentaci (potenciálním zaměstnavatelům, klientům atd.).
Osobní, případně profesní portfolio si tradičně vedou profesionálové v oblasti uměleckých
oborů (např. výtvarníci, hudební skladatelé, spisovatelé, scénáristé, herci), kteří si vytvářejí
sbírky svých výtvorů či přehledy svých angažmá, aby je mohli ukázat potenciálním zákazníkům,
zaměstnavatelům nebo uměleckým agenturám. K vedení portfolia jsou dále podněcováni
učitelé, lektoři dalšího vzdělávání a další skupiny profesionálů. Koncept portfolia
se tak postupně dostává do stále většího povědomí širší veřejnosti a v budoucnu se s ním
budeme setkávat stále častěji.
Osobní portfolio není statický dokument a stále se doplňuje a proměňuje. Člověk ho může
v průběhu života doplňovat o nové podklady a třídit je v souladu s účelem, pro který chce
portfolio využít. Osobní portfolio tak může sloužit jako vodítko při zpracování profesního
životopisu, jako příloha k již vytvořenému životopisu nebo jako soubor informací o vlastní
vzdělávací a profesní dráze, k nimž se člověk může retrospektivně vracet a připomenout
si své výsledky a úspěchy. Osobní portfolio tak „putuje“ společně se svým vlastníkem a
proměňuje se společně s ním podle toho, jak nabývá životní a pracovní zkušenosti. Je to
nástroj pro zaznamenávání výsledků celoživotního učení (včetně učení se prací v průběhu
pracovního procesu). Dá se tedy říci, že tvorba osobního portfolia je celoživotní projekt.
6
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Portfolio žáka – vymezení pojmu, přínosy, přidaná
hodnota
Variantou osobního portfolia je portfolio žáka, které se obecně chápe jako nástroj pro
dlouhodobé shromažďování informací o dosažených výsledcích, zkušenostech, postupu
učení a dalších kvalitách, které si žák osvojil v průběhu školního vzdělávání i mimoškolních
aktivit. Může jít například o:
• soubor záznamů o žákovi, jeho výsledcích dosažených v průběhu školní docházky
(včetně praktického vyučování, brigád, zahraničních stáží apod.) i mimoškolních
aktivit (dobrovolnictví, zájmová činnost, kurzy…);
• nástroj pro dlouhodobé shromažďování informací o výsledcích a postupu učení žáka,
jeho pokroku při osvojování pracovních a dalších dovedností, zkušeností, úspěchů
(účast v soutěžích, absolvování odborných kurzů aj.);
• zdroj cenných informací o žákovi, které lze využít k různým účelům (např. jako informace
pro učitele a rodiče o pokroku žáka, podklad pro kariérové poradenství, zpětnou
vazbu pro žáka, přílohu k životopisu…).
Na základě shromážděných záznamů lze žákovi poskytovat zpětnou vazbu, případně může
vlastní sebehodnocení provádět sám žák, práci s portfoliem lze také využívat pro rozvoj
dovedností žáka pro řízení vlastní profesní a vzdělávací dráhy (tzv. career management
skills1
). Zároveň může portfolio sloužit pro sledování procesů učení žáka a jeho pokroku
(z pohledu učitele), hodnocení žáků na základě portfolia a vlastní sebeprezentaci žáka
(před třídou, zkušební komisí atd.).
Termín portfolio se v oblasti školního vzdělávání používá od 90. let 20. století. Nejčastěji
se setkáváme s portfolii v oblasti jazykového vzdělávání (pro tento účel dokonce vznikl nástroj
pod názvem Evropské jazykové portfolio2
). V České republice zatím není využívání
portfolií v prostředí školy plošně rozšířené a není příliš frekventované. V podmínkách českých
škol se práce s portfolii využívá hlavně na základních školách. Na školách středních
je jejich využívání zatím ojedinělé, nejvíce ho využívají školy umělecké. Jedním z důvodů,
proč střední odborné školy zatím portfolio nevyužívají ve větší míře, může být to, že
učitelům chybí praktický návod, jak lze s portfoliem v odborném vzdělávání pracovat.
Zkušenosti z praxe ukazují, že využívání portfolia má přínosy pro všechny zúčastněné:
žáky, jejich rodiče, učitele, instruktory praktického vyučování i zaměstnavatele.
Pro žáka má využívání portfolia hned několik přínosů. Jeho prostřednictvím může:
• sledovat a hodnotit svůj vlastní rozvoj a pokrok při osvojování důležitých pracovních
dovedností v čase;
• zaznamenávat své úspěchy a zkušenosti včetně jejich reflexe;
• prezentovat svůj profil potenciálnímu zaměstnavateli.
1
Publikace Career management skills
2
Informace o Evropském jazykovém portfoliu na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
7
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Tvorba vlastního portfolia a práce s portfoliem vede žáky k samostatnosti a odpovědnosti
za výsledky vlastního učení, podporuje sebereflexi a adekvátní sebepoznání žáků, a tím
zkvalitňuje proces jejich rozhodování o další vzdělávací a pracovní dráze. V konečném
důsledku posiluje motivaci žáků k učení a jejich zodpovědnost za vlastní odborný i osobní
rozvoj. Zejména při dlouhodobém využívání portfolia poskytuje žákům i dalším subjektům
důležitou zpětnou vazbu o jejich pokroku a úspěších v čase.
Vlastní reflexe toho, co se žák naučil, co si osvojil např. v průběhu odborného výcviku, odborné
praxe, různých brigád, zájmových činností či dobrovolnických aktivit, může žákovi
pomáhat při „zvědomování“ vlastních zkušeností, znalostí a dovedností. Zároveň může
práce s portfoliem napomáhat prevenci předčasných odchodů žáků ze vzdělávání tím, že
díky zpětnému hodnocení svých výsledků může žák najít novou sebedůvěru a motivaci
k učení v případě dočasného selhávání ve výuce (může si uvědomit, co všechno už vlastně
umí).
Portfolio také může žákovi po ukončení studia pomáhat při hledání vhodné práce a přípravě
na pohovory u potenciálních zaměstnavatelů. Informace shromážděné v portfoliu
může promítnout i do přípravy motivačního dopisu.
Práce s portfoliem může být přínosem i pro rodiče žáků. Rodiče mohou jeho prostřednictvím
sledovat výkony a úspěchy svého dítěte a získat tak reálnou představu o jeho silných,
případně i slabých stránkách. Informace shromážděné v portfoliu mohou být zajímavé i
pro prarodiče a další blízké osoby.
Ve vzdělávání může práce s portfoliem sloužit nejen k dokumentaci výsledků dosažených
žákem v průběhu výuky nebo praktického vyučování, ale také k včasnému odhalení případných
nedostatků a prevenci školní neúspěšnosti. Učitel může na základě portfolia zhodnotit
celkovou úroveň dovedností žáka a podle toho zvolit další postup, případně stanovit
nezbytná opatření pro nápravu nedostatků nebo doporučení pro další rozvoj žáka. Při hodnotícím
rozhovoru nad portfoliem je posilováno aktivní zapojení žáka do procesu učení a
je podporován rozvoj jeho klíčových kompetencí.
Portfolio žáka by nemělo být účelovým dokumentem sloužícím pouze pro sledování pokroku
žáka a jeho hodnocení. Mělo by se stát průvodcem žáka po jeho vzdělávací dráze
a mělo by s ním „putovat“ i po ukončení školní docházky a přechodu na trh práce. Žák
jeho prostřednictvím může zjišťovat, jak se postupně rozvíjí jeho dovednosti, kompetence
a jeho celkový potenciál, může se na jeho základě profilovat a posilovat svoje silné
stránky. Portfolio tak může žákovi sloužit jako zpětná vazba o osvojených znalostech, dovednostech
a zkušenostech i jako zdroj pro posilování jeho sebedůvěry a motivovat ho ke
zlepšování vlastních výkonů. Zároveň si žák vytváří přehled, co může nabídnout potenciálnímu
zaměstnavateli.
8
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů
Pro podobu portfolia ani pro jeho využívání neexistuje žádný jednotný model nebo jednotná
šablona, je proto možné se setkat s řadou různých pojetí. Vždy bude záležet na
kontextu a účelu, pro který se portfolio vytváří. Také jednotlivé obory mají svá specifika a
jednotná podoba portfolia se pro ně nehodí.
Portfolio může obsahovat různé typy materiálů v závislosti na účelu jeho využití. Vždy
platí, že by se mělo jednat o materiály dostatečně pestré a reprezentativní, aby portfolio
podávalo komplexní obrázek o znalostech a dovednostech žáků, jejich zapojení do různých
projektů a jejich úspěších. Práci s portfoliem usnadňuje a zefektivňuje předem daná
struktura.
Součástí portfolia žáka mohou být následující druhy materiálů:
• vysvědčení, výsledky zkoušek;
• diplomy, certifikáty (doklad o dosaženém vzdělání nebo absolvovaném kurzu, stáži,
umístění v soutěži apod.);
• záznam ze zájmových aktivit a dobrovolnických zkušeností;
• reference, hodnocení výkonů žáka ze strany učitele/instruktora aj. (např. po absolvování
odborného výcviku ve firmě, stáže…);
• dokumentace vlastních výsledků/produktů (např. vlastní návrhy, fotografie výrobků,
články v novinách o umístění v soutěži…);
• materiály ukazující proces učení ve škole i mimo ni (písemné práce, úkoly, výkresy,
koncepty, náčrty, připomínky atd.);
• sebehodnocení žáka, zpětná vazba od jiných osob (učitelů, instruktorů, spolužáků,
případně jiných osob);
• a další.
Výběr materiálů by měl vytvářet komplexní obrázek o procesu a výsledcích učení konkrétního
žáka a měl by být dostatečně reprezentativní. Evidence výsledků dosahovaných
žákem by měly vycházet z více zdrojů.
Rozmanitost oborů v odborném vzdělávání ovlivňuje podobu portfolia i výběr materiálů.
Jiné požadavky na obsah portfolia budou mít obory umělecké, jiné obory gastronomické,
elektrotechnické nebo strojírenské. Podle specifika konkrétního oboru vzdělání se mohou
žáci prezentovat ukázkami či fotografiemi svých produktů, zařazovat do portfolia dokumentaci
svých výsledků ze soutěží, přehlídek či výstav, články o svých úspěších, evidenci
a záznamy z exkurzí, průběhu odborného výcviku, odborné praxe nebo brigád apod. Vždy
jde o to, aby žák doložil, na jaké úrovni si osvojil určité poznatky a dovednosti, kde a kdy je
uplatnil a s jakým výsledkem. Pro sledování rozvoje odborných dovedností je vhodné do
portfolia průběžně zařazovat výsledky práce žáka z každého ročníku, aby byl patrný nárůst
dovedností v čase. Stejně tak je užitečné do něj začlenit fotografie a další dokumentaci týkající
se osvojení specifičtějších dovedností nad rámec ŠVP (např. dopékání pečiva, ruční
ozdobné vyřezávání ovoce – carving, pokládka parket, baristický či someliérský kurz aj.).
Portfolio má velký potenciál zejména při dokumentování zkušeností žáků získaných v prů-
9
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
běhu odborného výcviku nebo odborné praxe na pracovišti smluvních partnerů. Do portfolia
si mohou ukládat záznamy zaměstnavatele o svých výsledcích (např. osobní záznam
po absolvování jednotky výsledků učení), různá osvědčení, certifikáty (některé školy např.
umožňují žákům složit zkoušku na konci tzv. certifikovaného modulu3
) apod.
Typy portfolia žáka, jejich možné využití podle účelu a
funkcí
V praxi se můžeme setkat s různým pojetím portfolií. Může jít o portfolia tematická, oborová,
předmětová, žákovská, učitelská, školní apod. Některá pojetí jsou komplexní (zahrnují
více funkcí), jiná jsou zúžená pouze na některý aspekt portfolia (např. deníky praxe, které
mohou být součástí portfolia, ale nezahrnují všechny jeho funkce). Všechna pojetí jsou
shodná v tom, že představují soubor dlouhodobě shromažďovaných údajů o výkonech
konkrétního žáka.
Další pojetí vycházejí z účelu, pro který chceme portfolio využít. Tato pojetí se liší zaměřením,
podobou a způsobem využití portfolia podle toho, zda mají primárně poskytovat
zpětnou vazbu žákovi (formativní hodnocení), nebo zhodnotit jeho studijní výsledky či
posoudit studijní předpoklady (sumativní hodnocení). Účelu je podřízen obsah portfolia.
Portfolio může být komplexní a spojovat v sobě více účelů. Forma se liší především výběrem
informací a způsobem jejich uspořádání. V dalším textu se zaměříme na popis
portfolií podle jejich účelu.
Portfolia mohou splňovat zejména následující účely:
• sebereflexe a sebehodnocení žáků, podpora jejich motivace k učení;
• posílení osobní účasti žáka na vlastním učení a přebírání odpovědnosti za jeho vý-
sledky;
• plánování další výuky a její realizace (včetně opatření pro nápravu nedostatků);
• cenný zdroj informací pro rodiče žáků, navazující vzdělávací instituci, zaměstnavatele
apod.;
• nábor (tj. výběr žáků při přijímacím řízení na vyšší stupeň školy, při přestupu žáků
na jinou školu, na trh práce…).
Způsob práce s portfoliem do značné míry závisí na tom, co se chceme o žákovi dozvědět
a pro jaký účel chceme dané informace využít. Vhodně sestavené portfolio umožňuje
sledovat vývoj a pokrok žáka v dané oblasti za určitý časový úsek (např. po absolvování
odborného výcviku či odborné praxe ve firmě, zahraniční mobility, projektu, modulu aj.).
Portfolio je možné využít také při přechodu žáka mezi jednotlivými stupni vzdělání. Žákovi
tak lze usnadnit přechod z jedné instituce do jiné a jeho integraci do nového prostředí.
Učitel v nové škole může získat informace o předešlých výkonech žáka a odhadnout tak
jeho stávající úroveň.
3
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.
10
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Podle účelu a způsobu využití se nejčastěji rozlišují následující tři typy portfolií:
• pracovní portfolio (resp. dokumentační portfolio);
• ukázkové portfolio (resp. reprezentační portfolio);
• hodnoticí portfolio (resp. diagnostické portfolio).
Pracovní portfolio představuje základní typ portfolia, který má nejširší záběr. Je zaměřeno
na sledování průběhu a výsledků učení žáka ve škole i mimo školu. Tato ucelená
varianta portfolia je hodně individuální, neslouží k hodnocení žáka ani k jeho sebeprezentaci.
Funkce pracovního portfolia je především informační a dokumentační. Lze do něj
zakládat různé materiály, jako jsou např. důkazy o výsledcích učení, materiály a podklady
z výuky i mimo ni, učební pomůcky, poznámky pro inspiraci apod. Dále do něj mohou
být zařazovány všechny materiály, které vznikají v průběhu výuky. Velmi významnou
součástí pracovního portfolia jsou záznamy o pracovních zkušenostech a kompetencích
získaných např. v rámci praktického vyučování na pracovištích smluvních partnerů školy,
různých brigád, stáží nebo zájmových či dobrovolnických aktivit.
Zakládání materiálů provádí sami žáci, často se zapojením vyučujících (získávají od nich
například instrukce, jaké materiály mají do portfolia zakládat, mohou se s nimi radit apod.).
Při práci s portfoliem často probíhá v předem určených (nejlépe pravidelných) intervalech
třídění založených materiálů.
Na základě pracovního portfolia se následně může vytvářet portfolio ukázkové nebo hod-
noticí.
Ukázkové portfolio slouží k představení toho nejlepšího, čeho žák za určité období dosáhl.
Zakládají se do něj výhradně důkazy o dosažených výsledcích. Používá se zejména při
přechodu žáka na další stupně vzdělávání a trh práce (např. v rámci přijímacích zkoušek
na střední školy, při přechodu žáka na jinou školu, po absolvování školy na trh práce aj.).
Do ukázkového portfolia se zařazují pouze ukázky nejlepších výkonů žáka (např. nejlepší
výkony za jeden školní rok, za ukončený cyklus vzdělání, za vyučovací předmět aj.). Výběr
podkladů z pracovního portfolia (tj. „důkazního materiálu“) provádí sami žáci, obvykle bez
zásahů vyučujících. Učitelé mohou sloužit jako konzultanti, na které se může žák v případě
potřeby obrátit. K sebeprezentaci žáků slouží rovněž výběr ukázkových materiálů
a výsledků činnosti žáka. Do ukázkového portfolia si může žák zakládat také záznamy
z dobrovolnických a zájmových aktivit.
Hodnoticí portfolio slouží ke sledování průběhu a výsledků učení žáka po dobu školní
docházky. Je určeno především pro poskytování zpětné vazby žákovi k výsledkům jeho
činnosti, případně doplňuje souhrnné hodnocení žáka. Jeho základem bývá obvykle pracovní
portfolio, které obsahuje všechny materiály z výuky. Hodnoticí portfolio pak vzniká
rozšířením druhů údajů, které jsou do portfolia zařazovány (hodnocení žáka učitelem, sebehodnocení
žáka, hodnocení žáka ze strany spolužáků, komentáře rodičů apod.), způsobem
třídění materiálů a využitím při souhrnném hodnocení žáka. Výběr provádí žáci
na základě rámcových pokynů učitele. Materiály by měly být dále tříděny. Pravidla třídění
stanovuje obvykle učitel (po diskusi se žáky). Třídění by mělo probíhat v pravidelných in-
11
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
tervalech (týdenních až měsíčních). Výběr prací by měl spojovat maximální a minimální
výkon. Často se používá kombinace kritérií pro výběr – materiál ukazující nejlepší výkon
v dané oblasti za dané období, materiál ukazující nejslabší výkon, materiály ukazující typický
výkon.
Formy vedení a možné způsoby archivace žákovských
portfolií
Formy vedení portfolia žáka
V zásadě se dají rozlišit dvě základní formy vedení portfolia žáka, které mají následující
charakteristiky:
„Papírová“ forma (fyzický produkt: přenosné desky, složka, pořadač…)
• Materiály o žákovi se ukládají na volných listech, lze sem ukládat fotografie, výkresy,
náčrtky a jiné podklady týkající se průběhu jeho vzdělávací cesty a ilustrující dosažené
výsledky.
• Klade nároky na skladovací prostory (skříň, samostatná místnost…).
• Objem uložených dokumentů se stále zvětšuje, což může komplikovat manipulaci
s dokumenty a jejich dohledávání.
Elektronické portfolio, e-portfolio (elektronické prostředí, platforma)
• Elektronický formát pro ukládání souborů – digitalizované dokumenty; lze sem ukládat
texty, tabulky, prezentace, skeny dokumentů atd.
• Nezabírá místo, je snadno dostupné z různých elektronických zařízení.
• Snadná manipulace se soubory, lze je stahovat, aktualizovat, upravovat, kopírovat,
sdílet…
Současným trendem je využívání elektronického portfolia, resp. e-portfolia. Jde o nový
trend v pojetí portfolia a cestu, která zatím v ČR není dostatečně prozkoumaná (nejsou s
ní dostatečné zkušenosti). Hlavní výhodou e-portfolia je to, že má všechny atributy portfolia
„papírového“, avšak ve srovnání s ním obsahuje digitální, resp. digitalizované dokumenty,
s nimiž lze pracovat s využitím nástrojů a možností výpočetní techniky (lze je stahovat,
kopírovat, sdílet atd.). Elektronické portfolio také usnadňuje ukládání objektů či dat, které
lze v „papírové“ podobě archivovat jen obtížně nebo to není možné vůbec (např. multimediální
materiály nebo takové materiály, které svou podstatou nebo rozměrem nelze do
„papírového“ portfolia založit).
V případě zavedení „fyzických“ žákovských portfolií vzniká potřeba pro ně zajistit vhodné
skladovací prostory přímo ve škole (skříň nebo jiný vyhrazený prostor, nejlépe vlastní
místnost pro jejich ukládání s omezením přístupu k jednotlivým svazkům jen pro oprávněné
osoby a se zajištěním jejich dostupnosti pro práci podle aktuální potřeby). Přidanou
12
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
hodnotou elektronického portfolia je to, že nezabírá místo a lze do něj průběžně doplňovat
nejrůznější dokumenty (fotografie, videozáznamy aj.), aniž by bylo potřeba zvětšovat
prostor pro jejich uskladnění. Protože řada škol řeší nedostatečné kapacitní prostory, jeví
se jako výhodnější využívat právě elektronickou formu portfolia.
Elektronické portfolio je snadno dostupné ať již z vlastního či školního počítače, nebo
z různých elektronických zařízení (pokud je složka uložena v cloudovém úložišti). Pokud
je složka umístěna v cloudovém úložišti, je přístupná odkudkoliv a v aktuálním čase. Zjednodušuje
se tak i vzájemná komunikace mezi žákem, učitelem/instruktorem, rodičem i
dalšími oprávněnými subjekty nezávisle na jejich časových a organizačních možnostech.
Určitý dokument lze nasdílet pouze konkrétní osobě, případně je možné poslat odkaz na
dokument více lidem. Prostřednictvím přístupových práv lze povolit, omezit nebo zcela
zakázat přístup různým uživatelům k jednotlivým dokumentům (nebo dalším objektům,
jako jsou videozáznamy) uloženým v portfoliu. Při práci s elektronickými dokumenty je
nezbytné zajistit jejich bezpečnost (např. šifrování obsahu).
K technickým výhodám e-portfolií patří zejména snadná práce s obsahem a dokumenty,
doplňování materiálů a možnost jejich aktualizace aj. E-portfolio umožňuje uložit stejný
dokument či objekt ve více různých portfoliích, která jsou určena odlišným uživatelům
(škole, potenciálnímu zaměstnavateli apod.), aniž by bylo nutné stávající portfolio opakovaně
přeskupovat do jiných celků. Výhodou e‑portfolia je také snadná manipulace a
přenositelnost oproti „papírové“ formě.
Možnosti archivace portfolia žáka
Ze zkušeností středních odborných škol s využíváním portfolií v praxi vyplývají v zásadě tři
hlavní varianty/možnosti, jakým způsobem lze žákovská portfolia archivovat. Níže uvádíme
jejich stručnou charakteristiku, výhody a nevýhody. Bližší informace lze najít v příloze
č. 1 a příloze č. 2.
Archivace fyzických („papírových“) dokumentů
• Výhody: dokument lze okamžitě založit (bez skenování) a vyjmout ze složky.
• Nevýhody: zátěž pro zaměstnance, který spravuje osobní složky žáků; není možné
pohodlně vytvářet statistiky, přehledy a výstupy pro školu.
Elektronická archivace dokumentů (veřejně dostupné online nástroje)
• Výhody: minimální náklady na archivaci dokumentů; potřebné dokumenty jsou hned
„po ruce“, lze je snadno dohledat a třídit.
• Nevýhody: doklady jsou zcela v rukách žáka, škola k nim nemá přístup; není možné
vytvářet statistiky, přehledy a další výstupy pro školu.
Elektronická archivace dokumentů (interní systém školy, speciální SW)
• Výhody: možnost vyvářet statistiky pro školu formou sestav (obory, třídy…).
13
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
• Nevýhody: doklady nejsou zcela v rukách žáka, škola k nim má neomezený přístup
i po ukončení studia; záznamy/doklady doplňuje pověřený pracovník.
Příloha 1 Výhody a nevýhody různých technických řešení portfolia žáka
Příloha 2 Elektronická archivace dokumentů pomocí školního systému Bakaláři (příklad
ze SOU a SOŠ SČMSD, s. r. o., Znojmo)
Doporučení pro využívání portfolia žáka ve výuce
Příprava na zavedení portfolií do výuky vyžaduje informování všech partnerů i subjektů,
kterých se tak či onak dotkne. Zkušenosti škol se zaváděním inovativních metod a forem
do výuky ukazují, že pokud jsou všichni partneři se zaváděním těchto inovací dopředu seznámeni
a srozuměni (včetně žáků a jejich rodičů), lze postupnými kroky žáky i učitele na
práci s portfolii „navyknout“ a zařadit ji jako běžnou součást vzdělávání a pevnou součást
hodnoticího procesu ve škole.
Určitým úskalím při zajištění efektivní práce s portfolii žáků se může stát přílišný rozsah
materiálů, které jsou do portfolia zakládány. Tuto drobnou překážku lze odstranit tím, že
se předem určí, které materiály se budou do portfolia zakládat a jak je vhodně uspořádat
(učitel může připravit rámcovou strukturu portfolia).
Vzhledem ke svému obsahu by portfolio mělo být žákovým majetkem a podle toho by
na něj měli ostatní také nahlížet. Danou skutečnost by měl učitel respektovat zejména v
situacích, kdy si bude chtít žákovo portfolio půjčit nebo ho ukázat či zpřístupnit třetí osobě.
Důležité je zachovávat obezřetnost v otázce uchovávání a zveřejňování citlivých údajů,
mezi něž mohou patřit osobní informace, fotografie aj. U elektronické formy portfolia je
potřeba ošetřit riziko zneužití důvěrných informací o žákovi.
Aby byla práce s portfoliem pro žáky (a budoucí dospělé) užitečná a smysluplná, je potřeba
je pro práci s portfoliem připravovat již v průběhu školní docházky, tj. budovat jejich
dovednosti pro řízení vlastní profesní a vzdělávací dráhy (již dříve zmíněné career management
skills). Při práci s portfoliem ve výuce se osvědčuje stanovit jeho strukturu (co je do
něj vhodné zakládat), v určitých časových úsecích sledovat, jak s ním žáci pracují (co a v
jaké kvalitě si do něj zakládají), a diskutovat s nimi o tom. Tím, že si žáci sestavují vlastní
portfolio a provádějí výběr materiálu do portfolia, přebírají odpovědnost za vlastní učení
a postupně si rozvíjí dovednost reflektovat a hodnotit svoji práci, sledovat svůj pokrok ve
vymezených oblastech a plánovat další kroky.
Práce s portfoliem může přispívat ke zvyšování kvality odborného vzdělávání a podporovat
motivaci žáků k vlastnímu učení i jejich sebereflexi. Ze zpětné vazby škol zapojených
do projektu MOV a s nimi spolupracujících firem vyplynulo, že se v českých středních odborných
školách práce s portfoliem ve výuce zatím využívá zcela výjimečně. Některé školy
nicméně o zavádění portfolia uvažují nebo jej pilotně zavádějí (viz příklady v příloze č. 3 a
v příloze č. 4).
14
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Podnětem k zavedení portfolia bývá především potřeba praxe, kdy se práce s portfoliem
stává nástrojem k podpoře spolupráce a komunikace mezi školou, firmou a žákem.
Portfolio dokumentuje výsledky dosahované žákem v průběhu odborné přípravy (odborný
výcvik či odborná praxe) na pracovišti smluvního partnera i jeho praktické zkušenosti.
Zároveň slouží i jako podklad k hodnocení žáka i jeho vlastního sebehodnocení.
Příloha 3 Příklady využívání portfolia žáka v praxi
Příloha 4 Příklady dobré praxe: portfolio žáka
Hodnocení žáků prostřednictvím portfolia – používané
přístupy
Hodnocení žáka prostřednictvím portfolia je obecně chápáno jako zjišťování charakteristik,
výsledků a postupu učení konkrétního žáka v delším časovém úseku či období spojené
se snahou o maximální komplexnost informací o žákovi.
Hodnocení prostřednictvím portfolia:
• umožňuje posuzovat žákovské dovednosti a znalosti komplexně a dlouhodobě;
• spojuje formativní a sumativní aspekt hodnocení;
• pomáhá učitelům, žákům, rodičům i zaměstnavatelům vytvořit si podrobný obrázek
o tom, jaké jsou silné a slabé stránky žáka;
• podporuje zapojení žáků do plánování a hodnocení vlastního učení;
• zvyšuje zapojení všech aktérů školního vzdělávání – žáků, učitelů, rodičů, zaměstnavatelů
aj.
Hodnocení žáků prostřednictvím portfolia může být časově náročnější než klasické formy
hodnocení žákova výkonu. Využívání portfolií k hodnocení žáků klade určité nároky na
pečlivou přípravu struktury portfolia, hodnoticích kritérií a celkové nastavení hodnoticího
procesu.
Hodnocení prostřednictvím portfolia je v mnoha ohledech velmi přínosné. Na rozdíl od
běžného známkování je při hodnocení prostřednictvím portfolia více zdůrazněn formativní
aspekt, kdy je žákovi poskytována cílená zpětná vazba. Portfolio obvykle poskytuje širší
pohled na celkový vývoj žáka a postihuje širší spektrum výsledků vzdělávání (dle RVP),
resp. výsledků učení. Prostřednictvím portfolia lze průběžně sledovat dosahované výsledky
v různých (předem specifikovaných) oblastech a soustředit se na rozvíjení dovedností
žáků a jejich samostatnosti.
Další výhodou hodnocení žáků prostřednictvím portfolia je to, že až na drobnosti nepředstavuje
celkovou změnu způsobu hodnocení používaného ve škole. Využívá totiž těch
postupů hodnocení, které již dnes na školách běžně existují. Avšak nově je kombinuje,
vyzdvihuje jejich jiné aspekty a doplňuje o dílčí aktivity.
15
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Hodnocení žáka prostřednictvím portfolia slouží k poskytnutí podrobné a komplexní zpětné
vazby o jeho výkonech ve škole i ve firmě v průběhu praktického vyučování. Hodnocení
prováděné učiteli, resp. instruktory podle jednoznačných, srozumitelných a transparentních
pravidel zvyšuje úroveň žákova porozumění kritériím, podle nichž je jeho výkon
posuzován. Hodnoticí portfolio obvykle zahrnuje také prostor pro vlastní sebehodnocení
žáků. Žáci mají příležitost vyjádřit se k jednotlivým hodnoceným oblastem a tím doplnit
zpětnou vazbu hodnotitele.
Hodnocení prostřednictvím portfolia může mít charakter sumativního hodnocení (závěrečného,
„výstupního“ z určité etapy vzdělávání) nebo formativního hodnocení (průběžného,
kdy žák získává zpětnou vazbu od učitele nebo instruktora).
Sumativní hodnocení lze využít především v situacích, kdy chceme získat celkový přehled
o výkonech žáka za určité období (např. souhrnné testy na konci školního roku, závěrečná
zkouška). Účelem sumativního hodnocení je shrnující posouzení toho, co se žák za
dané období naučil, jaké kompetence si osvojil. Toto hodnocení může mít formu známky,
bodového ohodnocení nebo slovního komentáře (slovní hodnocení, případně dichotomie
„splnil/nesplnil“ apod.).
Formativní hodnocení lze využít v situacích, kdy chceme žáka motivovat, povzbudit, poskytnout
mu zpětnou vazbu a doporučit mu, co může dělat jinak. Účelem formativního
hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu k jeho výsledkům, resp. poukázat na klady
a nedostatky žákova výkonu, aby bylo možné cíleně ovlivňovat průběh hodnocené činnosti.
Toto hodnocení je zaměřeno zejména na podporu dalšího efektivního učení žáků.
Poskytuje žákovi zpětnou vazbu ještě ve chvíli, kdy může svůj výkon zlepšit nebo jiným
způsobem ovlivnit.
Pro práci s portfolii ve výuce je výhodnější využívat formativní hodnocení. Portfolio tak
může sloužit nejen jako zdroj informací o pokroku žáka v určité oblasti, ale zejména jako
prostředek k ovlivňování dalšího učení žáka a jeho budoucích výkonů. Při formativním
hodnocení se osvědčuje vést se žákem hodnotící rozhovor. Rozhovor učitele nebo instruktora
se žákem nad portfoliem může odhalit případné problémy ve výkonu žáka a přispět
tak k jeho zlepšení.
Aby byla práce s portfolii efektivní a přinesla dobré výsledky, je potřeba žáky na práci s nimi
předem připravit a navyknout. Zkušenosti škol s portfolii ukazují, že při dlouhodobém
používání portfolia dochází obvykle ke zlepšování sebereflexe žáků a jejich schopnosti
přijmout zpětnou vazbu.
16
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Doplňující text
• Zahraniční zkušenosti s využíváním portfolií – výběr příkladů
• Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů
• Formy vedení portfolia žáka
• Žákovské portfolio a Europass
• Uplatňování principů ECVET při využívání portfolia žáka
• Uplatňování principů EQAVET při práci s portfoliem žáka
Zahraniční zkušenosti s využíváním portfolií – výběr
příkladů
V zahraničí je využívání portfolií ve výuce poměrně rozšířené. Práce s portfolii je zde využívána
hlavně na vysokých školách a ve vzdělávání dospělých. Nejčastěji se s portfolii
setkáme v anglosaských zemích, jako jsou Velká Británie, Skotsko, Irsko, Kanada, USA,
Austrálie a Nový Zéland. Ve Velké Británii, Skotsku a Severním Irsku je zavedeno tzv. portfolio
dovedností (Skills Portfolio), které slouží jako rámec pro sebehodnocení a plánování
dalšího studia a kariéry. S portfolii se ve vzdělávání pracuje také ve Finsku, Nizozemsku
a Itálii.
Ve Velké Británii a Německu je využívání portfolií chápáno jako podpůrný prostředek pro
hodnocení (vedle státních zkoušek). Ve Velké Británii je podoba portfolia ovlivňována učiteli:
ti stanovují jeho strukturu. Žáci ve Velké Británii dostávají na konci školní docházky
tzv. záznam o výsledcích (Records of Achievement), který si zakládají do svého portfolia.
Portfolio předkládají při přijímacím řízení na vyšší stupeň vzdělání. Britové akcentují vazbu
portfolia na vymezené standardy kvalifikací/kompetencí. Zároveň portfolio chápou jako
jeden z důležitých prostředků podporujících proces učení.
V Německu se klade velký důraz na akceptaci portfolií ze strany zaměstnavatelů a dalších
subjektů pracovního trhu. Portfolio je chápáno jako zdroj důležitých informací o kompetencích
budoucího pracovníka. Je jednou z forem hodnocení dovedností a kompetencí
žáka/učně/studujícího.
Ve Finsku se práce s portfolii využívá v počátečním vzdělávání i ve vzdělávání dospělých
pro účel hodnocení jejich kompetencí. Zavedení práce s portfolii do vzdělávání bylo vedeno
snahou propojit systém národních zkoušek a hodnocení s portfolii. Nejprve se tato
inovace týkala především jazykového vzdělávání, později byl koncept rozšířen i na jiné oblasti
vzdělávání a obory. Paralelně s tím byly zavedeny individuální vzdělávací plány, které
se opírají právě o portfolia. Práce s portfolii je zde chápána jako podpora žáků/studentů
při přebírání vlastní odpovědnosti za vlastní učení a jeho výsledky. Žákům je ponechána
volnost v tom, co si do portfolia zakládají – žák se může sám rozhodnout, co do portfolia
zařadí. Portfolio má sloužit jeho vlastním cílům a zohledňovat kontext, v němž probíhá
učení. Žáci si vedou portfolio sami.
17
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Obsah portfolia žáka – příklady dokumentů a záznamů
Základním požadavkem na osobní portfolio žáka je výhradní vlastnictví portfolia žákem.
Pouze on sám by měl rozhodovat o tom, komu a za jakých okolností či podmínek ho
zpřístupní, s kým ho bude sdílet (např. zaměstnavatel, kariérový poradce, učitel…). Zásahy
do obsahu portfolia a jeho struktury by měl mít možnost udělat pouze žák, nikdo jiný k
tomu nemá oprávnění a bez vědomí žáka by neměl s portfoliem manipulovat ani svévolně
nakládat (např. ho sdílet s jinými osobami bez vědomí žáka). Jde o osobní dokument a
jako takový podléhá pravidlům ochrany osobních údajů, tzv. GDPR4
.
Škola by proto měla do struktury a obsahu portfolia žáka zasahovat co nejméně. Žáky
je potřeba motivovat k práci s portfoliem, ukázat jim, v čem je pro ně založení a vedení
portfolia výhodné, co jim práce s portfoliem přinese a k čemu je jim vlastnictví portfolia
dobré teď a pro jaký účel ho mohou využít v budoucnu. Tímto způsobem lze budovat a
rozvíjet dovednosti žáků pro řízení vlastní profesní a vzdělávací dráhy (již dříve zmíněné
career management skills) a posilovat tak jejich autonomii a odpovědnost za vlastní učení
a jeho výsledky.
Formy vedení portfolia žáka
Z orientačního průzkumu mezi účastníky informačních seminářů realizovaných v projektu
MOV pro školy nezapojené do projektu a ze zpětných vazeb získaných od koordinátorů
ŠVP ze škol zapojených do projektu vyplývají zajímavé závěry. Průzkum ukázal, že
se školy nepřiklánějí jednoznačně k jednomu řešení, tj. k elektronické nebo „papírové“ formě
portfolia. Výhody a nevýhody obou variant vnímají relativně proporčně shodně. Nelze
tak jednoznačně říct, která z forem portfolia je vhodnější. Vždy záleží na účelu, pro který
se portfolio vytváří, dále záleží na oboru vzdělání (viz níže). Výběr formy portfolia tedy
závisí na uvážení učitele, resp. rozhodnutí školy. Žáky je ale potřeba seznámit s oběma
možnostmi vedení portfolia, aby si mohli v budoucnu vybrat vlastní řešení.
Jako výhody „papírové“ formy byly nejčastěji uváděny tyto názory: jsou kdykoliv k dispozici
(tzv. „po ruce“), lze do nich nahlížet bez potřeby připojení k síti, jde o „hmatatelné“ produkty,
které si lze „osahat“ a prohlédnout si je v reálné podobě, obtížné falšování originálů,
u dokumentů opatřených razítkem lze snadněji ověřit jejich pravost, je zde vysoká míra
hodnověrnosti, autentičnosti a pravdivosti uložených dokumentů. „Papírové“ portfolio je
přenosné, dá se v něm snadno listovat (např. možnost sešitové vazby nebo pořadače
s plastovými složkami), materiály se snadno ukládají a nemusí se převádět do elektronické
podoby, navíc lze porovnávat různá portfolia mezi sebou a sdílet úspěchy žáků ve
třídě.
Jako nevýhody „papírového“ portfolia byly uváděny: vysoké požadavky na jejich skladování,
zabírá hodně místa, narůstající objem dokumentů v portfoliu, velká spotřeba papíru
4
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR) je nová
revoluční legislativa EU, která výrazně zvyšuje ochranu osobních dat občanů.
18
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
představuje problém pro životní prostředí, nesnadná manipulace s dokumenty ve složce
či pořadači (zejména pokud nejsou zařazeny podle přesně daného klíče nebo rejstříku),
dokumenty se těžko vyhledávají, těžká editace dokumentů, dokumenty nelze aktualizovat,
riziko ztráty dokumentů, dokumenty podléhají „zubu času“ (stránky žloutnou, písmo
bledne, rohy se ohýbají atd.), uložení portfolií ve škole podléhá GDPR.
Jako výhody elektronické formy portfolia byly nejčastěji uváděny: prostorová nenáročnost,
téměř neomezená kapacita, velká kapacita pro obrazový materiál, možnost zařazovat online
dokumenty (např. videa, podcasty, vlastní návrhy webových stránek atd.), šetrné pro
životní prostředí, snadná manipulace s dokumenty včetně jejich ukládání a vyhledávání,
možnost okamžité aktualizace či změny dokumentu, snadná editace dokumentů, možnost
sdílení dokumentů s dalšími osobami, snadná přenosnost portfolia (např. na flashdisku),
snadné vytváření různých variant portfolia podle potřeb a situace, uložené dokumenty
nepodléhají „zubu času“ (jejich podoba zůstává zachována), atraktivní forma portfolia
pro žáky, výhody s ohledem do budoucna, dokumenty vždy dostupné online (ze škol,
z domova i odjinud).
Jako nevýhody elektronického portfolia byly nejčastěji uváděny: závislost na zdroji (elektrická
energie, internet, dostupná síť), možný výpadek proudu, serveru či sítě, ne vždy se
lze dostat k datům online, riziko zneužití portfolia („hackování“, krádež know-how…), riziko
zániku úložiště, o záznamy je možné přijít, ztráta kontroly nad šířením portfolia, omezený
přístup k portfoliu ze strany učitele (když ho žák nenasdílí), snadná falzifikace dokumentů,
nutnost v případě potřeby naskenovat, resp. vytisknout dokument.
Odlišnosti v pohledu na využívání portfolia lze nalézt i napříč obory vzdělání. V některých
oborech je práce s portfoliem standardní součástí výuky (především umělecké obory
vzdělání), v jiných jde o zcela nové pojetí práce se žáky. Zástupci uměleckých oborů preferovali
„papírovou“ formu (např. originální grafické návrhy). Argumentovali tím, že jde vždy
o originály, jejichž podoba není zkreslená skenováním, navíc je nesnadné tato díla falzifikovat.
Zástupci jiných oborů naopak argumentovali, že papírové dokumenty se častým
používáním poškozují a může dojít k jejich ztrátě. Někteří účastníci vnímali portfolio jako
synonymum deníku praxe. Toto pojetí portfolia je nicméně zúžené pouze na jeden z jeho
aspektů, protože slouží primárně k evidenci průběhu a výsledků praktické přípravy žáka na
pracovišti smluvních partnerů. Výhodou deníku praxe je to, že si do něj žák zaznamenává
informace o tom, co v průběhu praxe dělal, tj. může sledovat svůj vlastní pokrok při osvojování
důležitých odborných dovedností. Deník praxe ale slouží jiným účelům než portfolio
v pojetí prezentovaném v této metodice.
Žákovské portfolio a Europass
Co je Europass a jaká je dobrá praxe pro žáky
Jako portfolio pro záznam znalostí, zkušeností a dovedností (nejen) žáků může sloužit
evropský nástroj Europass.
19
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Soubor dokladů Europassu z roku 2005 je jedním z řady nástrojů a pomůcek, jež byly zavedeny
na úrovni Unie pro zlepšení transparentnosti (srozumitelnosti) a pochopení dovedností
a kvalifikací5
. Cílem bylo dosáhnout větší přehlednosti a důvěryhodnosti v oblasti
kvalifikací a schopností vytvořením souboru dokladů, tzn. formy portfolia pod značkou
„Europass“, který mohou jednotlivci dobrovolně používat.
V každé zemi EU působí zároveň od roku 2005 Národní centra Europassu6
, v ČR působí
pod Národním pedagogickým institutem ČR (dříve Národním ústavem pro vzdělávání)
Národní centrum Europass ČR (www.europass.cz), kde poskytují uživatelům podporu a
prosazují zaznamenávání dovedností a kvalifikací.
Soubor dokladů Europassu měl v základu pět typů a vzorů dokladů.
• Vzor a online editor pro Europass – Životopis (Europass-CV) umožňuje jednotlivcům
sepsat své životopisy ve standardizovaném formátu. Od roku 2004, kdy byl
Europass-CV zaveden, bylo vytvořeno online více než 100 milionů Europass-CV.
• Dva vzory dodatků o kvalifikacích, konkrétně Europass – Dodatek k diplomu a Europass
– Dodatek k osvědčení, poskytují informace o obsahu a výsledcích učení
spojených s určitou kvalifikací a o vzdělávacím systému země, která danou kvalifikaci
vystavila.
• Europass – Jazykový pas se používá k popisu jazykových dovedností.
• Vzor dokladu Europass – Mobilita popisuje dovednosti získané v zahraničí v rámci
mobility za účelem studia nebo práce.
Některé jsou využívány ve velké míře, jako Europass-CV a dodatky o kvalifikacích (na VŠ
dokonce vydávány povinně), jazykový pas naopak v praxi velmi málo. Právě poslední typ
dokumentu Europass – Mobilita se osvědčil jako nejvhodnější pro záznamy žákovských
zkušeností a dovedností získaných v různých projektech na praxi, aktivitách ve škole i
mimo ni. Formu dokumentu si od roku 2011 většina zemí a Národních center Europassu
přizpůsobila národním potřebám a zvyklostem, takže je flexibilní jak formou záznamu,
tak i kategoriemi pro danou oblast (znalostí, dovedností a kompetencí). Dokument tím
prokázal velkou životaschopnost a adaptabilitu vůči cílovým skupinám i vývoji v oblasti
vzdělávání a kvalifikací.
Europass při záznamu využívá princip potvrzení získané znalosti, dovednosti nebo výsledků
učení (např. části kvalifikace) na úrovni reference, která je využitelná pro další studium
nebo přechod žáka do praxe. U tradiční mezinárodní mobility, např. v rámci programu
Erasmus+, nebo u záznamu z praxe je to tzv. vysílající organizace (SŠ, VOŠ) a přijímající
organizace (podnik, NZO, jiná SŠ nebo i jednotlivec živnostník). Zatím nejčastější podobou
je doklad Europass – Mobilita ze zahraničí. Více na www.europass.cz/mobilita.
Europass – Mobilita může sloužit žákům jako pracovní i jako ukázkové portfolio, viz kap.
6 (typy portfolií). Tyto postupy byly v ČR ověřovány od roku 2011, včetně ověření na SŠ
5
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném
rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass), Úřední věstník
Evropské unie 31. 12. 2004.
6
Přehled Národních center Europass a kontakty.
20
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
jako příklady dobré praxe:
• Záznam odborného výcviku nebo odborné praxe u zaměstnavatele (ověřeno
v projektu POSPOLU, viz www.nuv.cz/pospolu/ecvet). Postup využívá výsledky
učení k vyjednávání mezi školou a poskytovatelem praxe a následně žákovi dokládá
zkušenost. Lze praktikovat také pro zahraniční spolupráci (mobilitu) s využitím
jednotek výsledků učení ECVET. V projektu MOV se s principy ECVET pracuje
zejména v souvislosti s plánováním praktického vyučování žáků na pracovištích
smluvních partnerů v rámci spolupráce školy s konkrétními firmami. Pro evidenci
toho, co se žák naučil v průběhu praktického vyučování a jakých dosáhl výsledků,
lze využít šablonu pro popis jednotek výsledků učení MOV. Bližší informace o
ECVET najdete v kapitole 11, Uplatňování principů ECVET při využívání portfolia
žáka, šablonu pro popis jednotek výsledků učení v příloze č. 5.
• Záznam národní mobility – výměna žáků mezi středními a vyššími odbornými školami
na národní úrovni, také viz www.nuv.cz/pospolu/ecvet. Převažuje zde důraz na
výuku v jiném prostředí.
• Záznam dobrovolnické zkušenosti – vlastní formát záznamu ke stažení od roku
2016 na webu www.europass.cz. Testováno s ČRDM, Junákem, ČČK za podpory
MŠMT a Eurodesk. Podrobněji je popsáno v brožuře Dobrovolnictví, kap. 9, nebo
v prezentaci a přehledné infografice.
21
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Obrázek 1: Infografika: Co vám dalo dobrovolnictví?
22
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Jako hlavní přidaná hodnota formátu Europass – Mobilita byla vyhodnocena stručnost
(maximálně 2 stránky záznamu) a zároveň úplnost a přehlednost záznamu pro žáka, školu
i zaměstnavatele (třetí stranu), včetně snadného vyplnění.
Dobrá praxe zde uvedená je zároveň ověřená a uznávaná i v dalších státech EU, jako je
Německo, Rakousko, Holandsko a Francie. V současnosti při měnících se profesích se
neformální a informální vzdělávání a aktivity, jsou-li zaznamenané a potvrzené, stávají
více než žádané na trhu práce.
Vývoj a výhody Europassu
Cílová skupina celého Europassu je od samotného vzniku velmi široká. Zahrnuje žáky a
učící se osoby od 15 let věku a všechny osoby na trhu práce, dále pak učitele, zaměstnavatele,
vzdělávací instituce, kariérové poradce, úřady práce, neziskové organizace, personalisty.
Žák jako cílová skupina je však jednou z primárních.
Formální, neformální a informální učení v současnosti rovněž probíhá v nových formách a
prostředích, které nabízejí nejrůznější poskytovatelé, zejména s využitím digitálních technologií
a platforem, vzdělávání na dálku, elektronického učení, vzájemného učení, otevřených
internetových kurzů pro širokou veřejnost a otevřených zdrojů vzdělávání. Dovednosti,
zkušenosti a výsledky učení jsou navíc uznávány různými formami, například pomocí
digitálních osvědčení „open badges“. Digitální technologie jsou používány v souvislosti s
dovednostmi získanými prostřednictvím neformálního vzdělávání, jako je práce s mládeží
a dobrovolnická činnost.
Na tvorbě a praktickém vydávání a využívání dokladů, dnes již převážně formou e-portfolií,
se v ČR i v EU podílí velké množství partnerů a institucí z oblastí vzdělávání a trhu práce.
Klíčovými aktéry jsou ve spolupráci s NCE ČR zejména SŠ, VOŠ, zaměstnavatelé a jejich
komory, personalisté, neziskové organizace, úřady práce a další národní a evropské sítě.
K rozvoji poskytování informací o nástrojích Unie v oblasti dovedností a kvalifikací přispívá
rovněž síť Euroguidance (www.euroguidance.eu a www.euroguidance.cz), která podporuje
evropský rozměr v poradenství a poskytuje vysoce kvalitní informace o celoživotním
poradenství a nadnárodní mobilitě pro účely vzdělávání. Národní koordinační střediska
evropského rámce kvalifikací (EQF, www.eqf.cz) podporují vnitrostátní orgány při přiřazování
národních vzdělávacích systémů a systémů kvalifikací k EQF a přibližují výhody
EQF jednotlivcům a organizacím7
.
Za 13 let fungování Europassu prostřednictvím NCE v zemích EU se výhodami záznamů
a portfolií staly především:
• jednotný formát, a to pro přehlednost, srovnatelnost a srozumitelnost;
• dostupnost služeb (online a bezplatně);
7
Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se
zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce
kvalifikací pro celoživotní učení (Úřední věstník EU, C 189, 15. 6. 2017, s. 15).
23
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
• kvalita služeb pro klienta ze strany národních center;
• důvěryhodnost dokladů v různých jazycích (dodatky ke kvalifikacím);
• jednoduché a návodné online prostředí v editorech;
• ochrana osobních údajů a informací.
V neposlední řadě je výhodou také PR a dobré jméno značky Europass, včetně fungující
sítě partnerů na úrovni EU (EQF, Euroguidance, EURES, Eurodesk, ECVET). V prostředí
ČR je to zejména spolupráce se SŠ na vydávání Europass-dodatků k osvědčení
(https://edo.europass.cz) a napojení služeb v ČR na Národní soustavu kvalifikací
www.narodnikvalifikace.cz (dodatky k profesním kvalifikacím).
Europass od roku 2018 a budoucnost evropské online platformy
pro portfolia
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna
2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací
(Europass)8
se od dokumentů přesouvá už výhradně k online portfoliu. „Europass sestává
z internetových nástrojů a relevantních dostupných informací, včetně informací na podporu
evropského rozměru poradenství, jež jsou poskytovány on-line platformou a podporovány
vnitrostátními službami a jejichž cílem je pomoci uživatelům lépe komunikovat a
prezentovat své dovednosti a kvalifikace a porovnávat kvalifikace.“
Připravovaná online platforma zajistí od roku 2020 zaznamenávání a popis dovedností a
kvalifikací získaných prostřednictvím pracovních zkušeností a zkušeností nabytých učením,
a to i prostřednictvím mobility a dobrovolnické činnosti. Její hlavní zásady a prvky budou
opět spolehlivost, bezpečnost, snadná dostupnost a bezplatný přístup pro všechny
uživatele. Internetové nástroje Europassu již běžně využívají otevřené standardy a budou
podporovat služby ověřování pravosti pro veškeré digitální dokumenty nebo prohlášení
o dovednostech a kvalifikacích. Pro nové služby na bázi mobility je zásadní, že podporují
a zaručují technickou interoperabilitu a součinnost s dalšími relevantními nástroji a
službami nabízenými na úrovni Unie a případně na vnitrostátní úrovni.
V současnosti je v jednání širší využití programu a systému Bakaláři ze strany SŠ pro ukládání
žákovských záznamů, jako je právě Europass – Mobilita, v tomto obecně známém
prostředí.
Uplatňování principů ECVET při využívání portfolia žáka
Prvky ECVET mohou významně přispět k efektivitě a přehlednosti dlouhodobého shromažďování
informací o výsledcích učení žáka. Základní význam přitom mohou mít jed-
8
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném
rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass), Úřední věstník Evropské
unie 2. 5. 2018.
24
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
notky výsledků učení, což jsou složky kvalifikace tvořené uceleným souborem znalostí,
dovedností a kompetencí, které lze hodnotit a validovat (tedy potvrdit dosažení popsaných
výsledků učení).
Validace neformálního a informálního učení je postup, jímž příslušný orgán potvrdí, že určitá
osoba formou neformálního a informálního učení dosáhla výsledků učení měřených
podle příslušného standardu, a jenž se skládá ze čtyř samostatných fází: zjištění konkrétních
zkušeností jednotlivce prostřednictvím dialogu, zaznamenání, které má viditelným
způsobem vyjádřit zkušenosti daného jednotlivce, formální posouzení těchto zkušeností
a osvědčení výsledků posouzení, které může vést k dílčí nebo úplné kvalifikaci.
Při použití jednotek výsledků učení se celá výsledná kvalifikace, jíž se portfolio žáka týká,
skládá z většího počtu jednotek – kvalifikace je tvořena souborem jednotek. Totéž jinými
slovy – jestliže všechny postupně osvojené znalosti, dovednosti a kompetence skládají
žákovu kvalifikaci, pak dobře popsané jednotky mohou být jejími složkami, strukturními
jednotkami, z nichž se skládá.
Pro popis jednotek výsledků učení lze využít formulář obsahující informace důležité pro
identifikaci jednotky a specifikaci jejího obsahu i způsobů hodnocení výsledků dosahovaných
žákem. Ukázka vyplněné jednotky je uvedena v příloze č. 5. Vyplněnou jednotku,
záznam z její realizace i vyhodnocení dosažených výsledků si může žák vložit do svého
portfolia a přiložit k ní dokumentaci své činnosti (např. fotografie, nákresy, výpočty aj.).
Škola si může vytvořit jednotku výsledků učení podle svých potřeb. Výčet všech nezbytných
položek je komentován v šabloně jednotky výsledků učení, kterou najdete ke stažení
v příloze č. 6.
Všechny hlavní charakteristiky je možné zpracovat jenom rámcově nebo opravdu podrobně.
Určitě platí, že i formulář, který není vyplněn do všech detailů, poskytuje dobrý přehled
o tom, k čemu se jednotka vztahuje a jaké výsledky učení popisuje. Pro využití k popisu
nových jednotek výsledků učení stačí zkopírovat tabulku a vymazat poznámky v pravém
sloupci. Podrobnější pokyny k vyplnění šablony pro popis jednotky výsledků učení jsou
v projektu MOV zpracovány jako samostatný soubor.
Bez problémů by mělo být možné stanovovat a vymezovat jednotky výsledků učení, které
si žák osvojil v rámci vzdělávání ve škole nebo při učení v praxi. Při vymezování jednotek
a řešení případných problémů mohou pomoci i vyučující.
Jednotky výsledků učení se mohou výrazně uplatnit při vytváření elektronického portfolia.
To má tu výhodu, že je snadno dostupné ať již z vlastního či školního počítače, nebo
z různých elektronických zařízení – pokud je složka uložena v cloudovém úložišti. V takovém
případě je přístupná odkudkoliv a v aktuálním čase. Zjednodušuje se i vzájemná
komunikace mezi žákem, učitelem/instruktorem, rodičem i dalšími oprávněnými subjekty
nezávisle na jejich časových a organizačních možnostech.
Klíčem k uplatnění jednotek výsledků učení v elektronickém portfoliu může být jinak spíše
opomíjený kód jednotky. Tvůrce portfolia si může zavést jednoduchý systém kódování,
25
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
který mu umožní významně zpřehlednit část portfolia, která se zaměřuje na popis dosahované
kvalifikace.
Jednoduchý systém kódování jednotek umožní např.:
• Rozdělení celého souboru jednotek na deset podsouborů podle zaměření (první číslice
kódu jednotek v rozsahu 0–9).
• Vytvoření stovky odlišitelných položek v rámci každého zaměření (druhé a třetí dvojčíslí
kódů jednotek v rozsahu 00–99).
• Získání dalších informací, např. o době nebo místu dosažení jednotky výsledků učení
(číslice nebo písmena na dalších místech kódu).
Vymezování jednotek ovšem může být efektivní cestou i k popsání a dokumentování výsledků
činností mimo oblast formálního vzdělávání. Příkladem jsou dobrovolnické aktivi-
ty.
Evropská dobrovolná služba (EDS)9
je v první řadě vzdělávacím projektem (také proto je
součástí programu Erasmus+, který je celý zaměřen na podporu vzdělávání a zlepšování
kvalifikace a dovedností). Podporuje rozvoj osobnosti mladých lidí zejména prostřednictvím
informálního učení a neformálního vzdělávání. Důraz na vzdělávací charakter projektů
je podpořen také cyklem školení, které dobrovolník v průběhu své EDS (ale také před
projektem a po projektu) absolvuje. Cílem těchto školení je podpořit mladé dobrovolníky
po celou dobu trvání projektu, zvýšit učební potenciál projektů a také předcházet vzniku
konfliktů a krizovým situacím. Pro zajištění určité obsahové shody jsou definovány tzv.
minimální standardy kvality, které musí být dodrženy.
Vše uvedené naznačuje velmi dobré možnosti pro vymezování jednotek. Dokonce je šance,
že bude možné dosažené výsledky nejen popsat, ale i doložit jejich dosažení.
Dostatek příležitostí k vymezování jednotek poskytuje i vlastní dobrovolnická práce. Mimo
jiné i proto, že existuje oficiální certifikát Youthpass, který potvrzuje účast na projektu
podpořeném z programu EDS. Youthpass může být dobrým pomocníkem a průvodcem
neformálním vzděláváním a kompetencemi, které si dobrovolník během projektu zlepšuje.
Je to tedy nejen certifikát, který vypovídá o nabytých klíčových kompetencích v rámci neformálních
vzdělávacích aktivit, ale i nástroj, jak s učením a jeho uvědomováním si během
projektu pracovat.
Příloha 5 Ukázka jednotky výsledků učení – „Aranžování“
Příloha 6 Šablona pro popis jednotky výsledků učení
9
Informace o Evropské dobrovolné službě.
26
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Uplatňování principů EQAVET při práci s portfoliem žáka
Při zajišťování kvality v odborném vzdělávání se doporučuje využívat principy EQAVET10
,
což je evropský rámec pro podporu zajišťování kvality v odborném vzdělávání, který pomáhá
školám, zaměstnavatelům a všem, kteří se podílejí na odborném vzdělávání, dokumentovat,
rozvíjet, monitorovat, hodnotit a zlepšovat kvalitu odborného vzdělávání.
EQAVET navrhuje a využívá sadu inspirativních nástrojů pro využití v praxi školy, z nichž
významné místo zaujímá tzv. cyklus kvality, který probíhá ve čtyřech fázích:
1. Plánování
2. Realizace
3. Vyhodnocení
4. Revize
Využívání cyklu kvality může pomoci sledovat, udržovat, zvyšovat a zlepšovat kvalitu v odborném
vzdělávání. Výhodou je zejména to, že lze průběžně monitorovat a vyhodnocovat
plnění stanovených cílů a na základě získané zpětné vazby je zpětně revidovat a upravovat.
Jednotlivé fáze cyklu kvality popisují, které konkrétní činnosti je potřeba sledovat
a dodržet, aby bylo možné splnit úroveň a kvalitu dosahovaných výsledků. Poskytují tak
praktický návod na to, čemu věnovat pozornost a čemu se vyhnout. Jsou vzájemně propojeny
a měly by být řešeny ve vzájemné souvislosti.
Možné využití cyklu kvality při práci s portfoliem žáka je např. následující:
Plánování portfolia
Pro práci s portfoliem je potřeba jasně vymezit jeho cíl a účel (proč chceme portfolio
používat), stanovit jeho obsah a strukturu (co do něj zakládat, v jaké struktuře apod.),
kdo bude s portfoliem pracovat, jak se s ním bude nakládat, kontrolní body (kdy a
kým bude hodnoceno, do čeho se budou výsledky hodnocení portfolia promítat),
zda a jak se bude do portfolia zaznamenávat průběh a výsledky praktické přípravy
žáka na pracovišti smluvních partnerů atd.
Realizace práce s portfoliem
V rámci této etapy průběžně probíhá shromažďování dokumentů, jejich výběr, třídění
aj.; za shromažďování dokumentů může odpovídat pouze sám žák nebo se na něm
mohou podílet žák, škola a firma. Významnou součástí práce s portfoliem je pomoc
žákovi při jeho sestavování ze strany učitele či instruktora. Dále je potřeba stanovit
kontrolní body, kdy bude portfolio hodnoceno.
Vyhodnocení portfolia
Tato fáze si klade za cíl hodnotit portfolio z hlediska účelu, výsledků žákova učení,
jeho výkonů, ocenění aj. Pro hodnocení žáka prostřednictvím portfolia je potřeba
stanovit kritéria, která budou během hodnocení portfolia použita.
Revize portfolia
Jde o poslední fázi, která by měla vyústit ve stanovení, co je v portfoliu nadbytečné,
10
Webové stránky Národního referenčního bodu pro zajišťování kvality odborného vzdělávání v České republice
www.eqavet.cz.
27
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
jak portfolio lépe zacílit apod. Výsledek revize by se měl promítnout do nového nastavení
plánu práce s portfoliem, případně v úpravu jeho obsahu, struktury, postupů
spojených s monitorováním a vyhodnocováním portfolia apod.
28
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Přílohy
Příloha č. 1: Výhody a nevýhody různých technických
řešení portfolia žáka
Výhody a nevýhody řešení portfolia žáka
V příloze jsou popsány výhody a nevýhody dvou variant technického řešení portfolia žáka
zejména ve vztahu k archivaci dokumentů z odborného výcviku / praktického vyučování:
fyzických dokumentů a elektronických dokumentů v rámci veřejně dostupných online
nástrojů.
Příloha č. 2: Elektronická archivace dokumentů pomocí
školního systému Bakaláři
Elektronická archivace dokumentů – Bakaláři
V příloze je popsán příklad možného technického řešení portfolia žáka s využitím programu
Bakaláři pro správu a vedení školní administrativy a elektronickou dokumentaci.
Příklad poskytla škola zapojená do projektu MOV – Střední odborné učiliště a Střední odborná
škola SČMSD, s. r. o., ve Znojmě.
Příloha č. 3: Příklady využívání portfolia žáka v praxi
Příklady využívání portfolia v praxi
V příloze jsou uvedeny dva příklady využívání portfolia žáka ze škol zapojených do projektu
MOV. První příklad je ze Střední průmyslové školy dopravní, a. s., v Praze 5, druhý ze
Středního odborného učiliště a Střední odborné školy SČMSD, s. r. o., ve Znojmě.
Příloha č. 4: Příklady dobré praxe: portfolio žáka
Příklady dobré praxe – portfolio
Příloha obsahuje příklady dobré praxe ze škol zapojených do projektu MOV seřazené podle
následujících okruhů témat: definice portfolia, funkce portfolia žáka, využití portfolia ve
výuce, práce s portfoliem žáka, organizační stránka vedení portfolia, portfolio učitele.
29
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Příloha č. 5: Ukázka jednotky výsledků učení –
„Aranžování“
Jednotka výsledků učení – Aranžování
V příloze je uveden příklad vyplněné šablony pro popis jednotky výsledků učení, který poskytla
škola zapojená do projektu MOV, Střední odborné učiliště a Střední odborná škola
SČMSD, s. r. o., ve Znojmě. Vyplněná šablona může sloužit jako zdroj informací o výsledcích
učení žáka a žák si ji může založit do svého portfolia spolu se záznamem z její realizace
i vyhodnocením dosažených výsledků.
Příloha č. 6: Šablona pro popis jednotky výsledků učení
Šablona pro popis JVU (formát pdf) Šablona pro popis JVU (formát docx)
Příloha obsahuje šablonu pro popis jednotky výsledků učení, která zahrnuje informace důležité
pro identifikaci jednotky a specifikaci jejího obsahu i způsobů hodnocení výsledků
dosahovaných žákem. Nástroj pro tvorbu jednotek výsledků učení se nachází v informačním
systému projektu MOV.
30
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Pojmy
Career management skills
Dovednosti žáka pro řízení vlastní profesní a vzdělávací dráhy.
Certifikát Youthpass
Potvrzení účasti na projektu podpořeném z programu EDS.
Cyklus kvality
Jeden z nástrojů evropského rámce pro podporu zajišťování kvality v odborném vzdělávání
EQAVET, který pomáhá školám, zaměstnavatelům a všem, kteří se podílejí na odborném
vzdělávání, dokumentovat, rozvíjet, monitorovat, hodnotit a zlepšovat kvalitu odborného
vzdělávání.
Dobrovolnické aktivity
Svobodně a z vlastního zájmu zvolené činnosti konané ve prospěch druhých bez nároku
na odměnu. Tyto činnosti bývají časově i obsahově vymezeny, jsou chápány jako všeobecně
prospěšné a mají obvykle významný sociální dopad.
E-portfolio
Elektronický formát portfolia pro ukládání souborů, jimiž jsou digitální, resp. digitalizované
dokumenty, s nimiž lze pracovat s využitím nástrojů a možností výpočetní techniky.
Usnadňuje ukládání objektů či dat, které lze v „papírové“ podobě archivovat jen obtížně
nebo to není možné vůbec.
Europass
Evropský nástroj pro zlepšení transparentnosti (srozumitelnosti) dovedností a kvalifikací.
Jde o soubor dokladů, které společně vytvářejí osobní portfolio. Jednotlivci mohou všechny
dokumenty Europassu používat dobrovolně.
31
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Evropská dobrovolná služba (EDS)
Vzdělávací projekt programu Erasmus+ zaměřený na podporu vzdělávání a zlepšování
kvalifikací a dovedností. Podporuje rozvoj osobnosti mladých lidí zejména prostřednictvím
informálního učení a neformálního vzdělávání.
Formativní hodnocení
Cílem je poskytnout žákovi zpětnou vazbu k jeho výsledkům, resp. poukázat na klady a
nedostatky žákova výkonu, aby bylo možné cíleně ovlivňovat průběh hodnocené činnosti.
Toto hodnocení je zaměřeno zejména na podporu dalšího efektivního učení žáků.
Hodnoticí portfolio
Slouží ke sledování průběhu a výsledků učení žáka po dobu školní docházky. Je určeno
především pro poskytování zpětné vazby žákovi k výsledkům jeho činnosti, případně doplňuje
souhrnné hodnocení žáka.
Jednotka výsledků učení
Složka kvalifikace tvořená uceleným souborem znalostí, dovedností a kompetencí, které
lze hodnotit a validovat (tedy potvrdit dosažení popsaných výsledků učení).
Open badges
Digitální osvědčení o získaných dovednostech, zkušenostech a výsledcích učení.
Osobní portfolio
Soubor důležitých dokumentů, které ilustrují a dokládají kompetence jeho vlastníka, které
si osvojil v průběhu života. Slouží pro uchovávání důkazů o získaných dovednostech
a zkušenostech jedince.
Portfolio žáka
Varianta osobního portfolia, které si začíná budovat žák většinou za pomoci učitele. Jedná
se o nástroj pro dlouhodobé shromažďování informací o dosažených výsledcích, zkuše-
32
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
nostech, postupu učení a dalších kvalitách, které si žák osvojil v průběhu školního vzdělávání
i mimoškolních aktivit.
Pracovní portfolio
Základní typ portfolia, které je zaměřeno na sledování průběhu a výsledků učení žáka ve
škole i mimo školu. Funkce pracovního portfolia je především informační a dokumentační.
Neslouží k hodnocení žáka ani k jeho sebeprezentaci.
Sumativní hodnocení
Shrnující posouzení toho, co se žák za dané období naučil, jaké kompetence si osvojil. Toto
hodnocení může mít formu známky, bodového ohodnocení nebo slovního komentáře
(slovní hodnocení, případně dichotomie „splnil/nesplnil“ apod.).
Ukázkové portfolio
Slouží k představení toho nejlepšího, čeho žák za určité období dosáhl. Zakládají se do
něj výhradně důkazy o dosažených výsledcích. Používá se zejména při přechodu žáka na
další stupně vzdělávání a trh práce.
33
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Shrnutí
V metodice jsme si ukázali, jaké výhody má pro žáka, učitele, zaměstnavatele a další subjekty
vedení portfolia jako souhrnného zdroje informací o výsledcích žáka dosažených
v průběhu výuky a mimoškolní činnosti, o jeho znalostech, dovednostech, zkušenostech,
pokroku v učení, úspěších, oceněních a dalších důležitých důkazech o jeho kompetencích.
Hlavní z výhod využívání portfolia pro žáky je možnost zlepšit jejich šance na pracovním
trhu.
Využívání portfolia je jeden z možných způsobů, jak se může žák zpětně podívat na svoji
práci a její výsledky a samostatně si je vyhodnotit. Portfolio může sloužit také jako jeden
z výstupů při ukončení školní docházky a jako doplnění informací nad rámec běžného
známkování.
V praxi se využívá buď „papírová“, nebo online forma portfolia. Pro budoucnost i vzhledem
k minimálním nákladům na jejich správu a snadnou manipulaci má velký význam
především e-portfolio, protože umožňuje svému vlastníkovi do něj ukládat digitalizované
dokumenty, které lze v „papírové“ podobě archivovat jen obtížně nebo to není možné
vůbec (např. videa, mluvené slovo).
Ve výuce je vhodné využívat zejména hodnoticí portfolio, protože učitel, žák, rodiče i další
zainteresované subjekty mohou nejen sledovat výsledky žáka, ale mohou mu na jeho
základě poskytovat cennou zpětnou vazbu s cílem zlepšit jeho výkony. Aby žáci dokázali
s portfoliem cíleně a smysluplně pracovat, je potřeba je to naučit. Při práci s portfoliem
ve výuce se osvědčuje stanovit jeho strukturu, v určitých časových úsecích sledovat, jak s
ním žáci pracují, a diskutovat s nimi o tom. Tímto způsobem je možné žáky přesvědčit o
jeho výhodách a motivovat je k dalšímu využívání portfolia jako cenného zdroje informací
o vlastním vývoji.
34
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Zdroje
Fuglík, V. Elektronické portfolio jako prostředek podpory evaluace a sebehodnocení žáků
(disertační práce). www.coumim.cz
Hušek, J. Digitální portfolio v Mahaře [online]. 2014. Metodický portál RVP. https:
//spomocnik.rvp.cz/clanek/18843/DIGITALNI-PORTFOLIO-V-MAHARE.html
Straková, J. Typy portfolií a jejich využití ve výuce [online]. 2010. Metodický portál
RVP. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/9879/TYPY-PORTFOLII-A-JEJICH-VYUZITIVE-
VYUCE.html/
Kicken, W. Portfolio use in vocational education. Helping students to direct their learning
[online]. 2008. www.ou.nl/documents/40554/111694/Thesis_Kicken_V7_2008.pdf
Mason, J. The VET e-Portfolio Roadmap: a strategic roadmap for e-portfolios to
support lifelong learning [online]. 2009. www.academia.edu/2788650/The_VET_e-
Portfolio_Roadmap_a_strategic_roadmap_for_e-portfolios_to_support_lifelong_learning
Publikace E-portfolio competency recognition and accreditation framework
Publikace Career management skills
Publikace Dobrovolnictví
Informace o dobrovolnické činnosti a Evropské dobrovolné službě na webu www.naerasmusplus.cz
Webové stránky Národního centra Europass Česká republika www.europass.cz
Webové stránky Národního referenčního bodu pro zajišťování kvality odborného vzdělávání
v České republice www.eqavet.cz
35
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Údaje o této iMetodice
PROJEKT MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. Portfolio dovedností žáka jako nástroj
lepšího vstupu absolventů na trh práce [online]. Praha: Národní pedagogický institut
České republiky, 2020. iMetodika. Dostupné z: http://imetodika.cz/portfolio-zaka.html.
36
PDF verze iMetodiky Portfolio dovedností žáka jako nástroj lepšího vstupu absolventů
na trh práce
Materiál vznikl v rámci projektu Modernizace odborného vzdělávání
(MOV), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních
fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut
České republiky.
Elektronická knihovna www.imetodika.cz je místem pro studium
metodických textů zaměřených na modernizaci odborného vzdělávání.
Materiál je pod licencí Creative Commons CC BY SA 4.0 – Uveďte původ
– Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.
37