Základní směry současné filosofie výchovy
Přehled důležitých směrů filosofie výchovy 20. století
(podle Heinricha Becka)
Humanistické aspekty výchovy

Hlavní směry filosofie výchovy v 20. století
nMetafyzické teorie výchovy
nMarxistická teorie
nModerní empirické teorie
nNěmecká kritická pedagogika
nStrukturalistické teorie
nHermeneutické teorie
nAntropologicko-fenomenologické teorie
nExistencialistické teorie

Metafyzické teorie výchovy
nMeta-fysika (to, co je „za tímto hmotným světem“)
nMetafyzika se snaží vysvětlit základní otázky bytí v jeho celistvosti a vychází přitom z jeho
nejhlubšího základu
nVýchova = proces „stávání se člověkem“ v rámci otázky bytí a otázky Boha
nVýchodisko – řecká filosofie, Kant, Heidegger

Marxistická teorie výchovy 1
nVýchodisko: „dialektický materialismus“
n Karl Marx (1818-1883); Friedrich Engels (1820-1895): Komunistický manifest (1848), Kapitál
nHlavní myšlenky:
nexistuje pouze materiální svět, jehož vývoj je určen přírodními a společenskými zákony
nduševní pochody jsou výsledkem práce „vysoce organizované hmoty“ – mozku
ndějinný vývoj je závislý na vědecko-technickém pokroku a na vztahu k výrobním prostředkům
nvztah k výrobním prostředkům vytváří antagonistické třídy (buržoazie a proletariát)

Marxistická teorie výchovy 2
nCíl výchovy: pomoci lidem k jejich vývoji
nProstředky:
nPochopit třídní charakter sociálních vztahů
nVýchova a vzdělávání „dělnické třídy“
nv pracovních činnostech
nv technických oborech
nk revolučnímu boji (za svá práva)

Marxistická teorie výchovy 3
nZástupci:
nNaděžda Konstantinovna Krupská (1869-1939)
nPavel Petrovič Blonskij (1884-1941)
nAnton Semjonovič Makarenko (1888-1939)
nMao Tse-Tung (1893-1976)
nVšichni čeští pedagogové mezi léty 1950-1989 museli oficiálně navazovat na marxistickou teorii
výchovy

Moderní empirické teorie
nModerní empirické teorie chápou pedagogiku jako empirickou sociální vědu
nVýchodisko – empirické zkoumání edukační reality (posledních 200 let)
nVývoj od klasického empirismu (vnímání a pozorování a induktivní tvorba teorií) k analytickému
empirismu (teorie vycházející z empirických věd)
nZástupci:
nBrezinka
nCube
nRössner

Německá kritická pedagogika
nPedagogika = věda o výchově a pro výchovu
nCíl: nastartovat proces „osvěty“, který by „zlidštil“ pedagogicko-společenské vztahy
nFilosofický základ: filosofie tzv. frankfurtské školy (Habermas)
nMollenhauer (sociální pedagogika):
nParadigma komunikační teorie
nParadigma teorie interakce
nMarxistické paradigma

Strukturalistické teorie
nVznik – Francie, 50. léta
nDůraz na zakotvenost člověka v prostředí, které se chápe jako systém
nFilosofická východiska: Lévi-Strauss
nU nás: Břetislav Hofbauer (pedagogika volného času)