1 Psychologie nadaných dětí Šárka Portešová FSS MU Joštova 10, Brno portes@fss.muni.cz Školský zákon, 2005 PPP Koncepce Standard komplexní diagnostiky MN Publikace, testy Koordinátoři Sítě podpory nadání, krajská pracoviště Vyhlášky Metodické materiály Psychologové, pedagogové, speciální pedagogové Talentcentrum 3 ISCED 0 ISCED 1 ISCED 2 ISCED 3 CELKEM celý kraj z toho dívek celý kraj z toho dívek celý kraj z toho dívek celý kraj z toho dívek celý kraj z toho dívek Jihočeský 50 22 105 47 33 15 12 6 200 90 Jihomoravský 47 14 149 36 57 17 14 5 267 72 Karlovarský 3 0 47 9 62 17 24 4 136 30 Královéhradecký 0 0 21 6 28 9 4 0 53 15 Liberecký 4 0 32 13 5 1 0 37 18 Moravskoslezský 4 2 39 6 19 5 10 3 72 16 Olomoucký 65 17 102 32 34 11 15 3 216 63 Pardubický 12 5 16 7 15 7 3 1 46 20 Plzeňský 7 2 73 29 45 15 18 5 143 51 Praha 31 10 135 44 20 6 6 2 192 62 Středočeský 2 0 46 6 15 3 3 1 66 10 Ústecký 4 2 86 29 56 21 48 20 194 72 Vysočina 9 3 41 7 23 8 3 3 76 21 Zlínský 1 1 54 7 39 11 21 6 115 25 CELKEM 239 78 946 278 446 150 182 59 1813 565 kraj Pozn: ISCED 0 je předškolní vzdělávání (MŠ) ISCED 1 je primární vzdělávání (1. stupeň ZŠ) ISCED 2 je nižší sekundární vzdělávání (2. stupeň ZŠ a nižší stupeň víceletých gymnázií) ISCED3 je vyšší sekundární vzdělávání (střední školy a vyšší stupeň víceletých gymnázií) Počty MN (2019/2020) Chybí přes 40 000 identifikovaných nadaných dětí, žáků a studentů Zápatí prezentace4 Česká školní inspekce - analýzy, data, publikace 10.3.2021 Proč je tak málo identifikovaných nadaných žáků? Mnoho žáků ve třídě Nedostatek času na nadané Mnoho byrokracie Každý nemůže být nadaný Není jich tolik, za 30 let jsem měla 1 nadaného žáka Složení obyvatelstva Neochota Neprobíhá systematické vyhledávání Nejsou peníze na další speciální kurzy Inkluze Hlavní důraz na znevýhodněné děti Někteří rodiče nechtějí jít s dětmi do PPP Nedostatek metod pro školy Nedostatek poznatků o identifikaci 6 O kterých dětech vlastně mluvíme? Lewis Madison Terman (1877-1956) 8 Otázka: Jaké jsou nadané děti? Lewis Madison Terman (1877-1956) Nemocní, slabí, sociálně nezdatní, podivíni, izolovaní? • První longitudinální výzkum nadaných dětí (r.1921) • Nominace učiteli IQ test (140 IQ) zařazení do výzkumu • 1528 dětí Hlavní Termanovy závěry „Nadané děti vynikají ve všech oblastech a skórují vysoce ve výkonových testech a v testech schopností.“ Nadané děti jsou nejen akademicky výjimečné (academically superior), ale jsou rovněž nadprůměrné po stránce fyzické, zdravotní a v oblasti sociálního přizpůsobení, a mají rovněž nadprůměrné morální postoje, měřeno testy charakteru a vlastností“ (1925, str. 230). Stanou se mimořádně úspěšnými dospělými. Otázka: Co utváří nadání? (1978) Ne pouze vysoké IQ Joseph Renzulli Joseph Renzulli • Vnitřní motivace • Zájem • Tvořivost • Nadprůměrné schopnosti Nadané a talentované děti jsou takové děti, které těmito soubory vlastností disponují nebo mají potenciál k jejich rozvoji a využívají je v libovolné potenciálně hodnotné oblasti lidské činnosti. Děti, které projevují nebo jsou schopny rozvinout interakci mezi oněmi třemi soubory vlastností, vyžadují širokou paletu vzdělávacích příležitostí a služeb, která není v běžném vzdělávacím rámci poskytována Leta S. Hollingworth (1886 – 1939) Otázka Jaké jsou extrémně nadané děti? Kognitivně x afektivní x motorické disharmonie „Mít inteligenci dospělého a emoce dítěte, to vše v těle dítěte, přináší jisté obtíže…. Čím mladší dítě je, tím jsou problémy větší…mezi 4. a 9. rokem jsou, zdá se, problémy největší (Hollingworth, 1931).“ Čím větší je rozpor mezi fyzickým a kognitivním vývojem, tím více se dítě cítí být jiné a často díky tomu i izolované. Vzdělávání „V běžné třídě ztrácejí děti s IQ 140 polovinu času. Ty, které mají IQ 170 již ztrácejí čas všechen. Pokud nemají co dělat, jak mohou zformovat cílenou snahu, respekt k zadaným úkolům nebo zvyk systematicky pracovat? (1942)“ Sociální vyloučení – podvýkon – snaha maskovat schopnosti – emoční problémy Disharmonie, asynchronie, dvojí výjimečnost • Závažné rozpory mezi kognitivním vývojem a emočním a sociálním • Asynchronie však mohou existovat i mezi schopnostmi žáka – mimořádné schopnosti x handicap • Dvojí výjimečnost – nadání s handicapem • Klíčový je důraz na schopnosti, nikoli na handicapy Linda Silverman Nadání je asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují vyspělé poznávací schopnosti a zvýšená citlivost a utvářejí tak vnitřní prožitky a uvědomování si sebe sama kvalitativně odlišné od normy. Tato asynchronie se zvětšuje s rostoucí intelektovou kapacitou. Jedinečnost nadaných je zároveň činí mimořádně zranitelnými a vyžaduje ve výchově, výuce a poradenství úpravy, které jim umožní optimálně se vyvíjet. Nadání je asynchronní vývoj Zápatí prezentace17 O kterých nadaných dětech tedy mluvíme? k ŠN Školsky nadaní (šikovní) x extrémně nadaní ENŠEN 2E Zápatí prezentace18 Školsky nadaní (šikovní) • Obvykle 10% studentů, kteří podávají ve škole nejlepší výkony. • Dobře se ve škole chovají. • Dobře sociálně adaptovaní • Oblíbení. • Ochotni ve škole pracovat „tvrdě“ na všem, co jim učitel zadá. • Relativně snadná“ skupina pro vzdělávání. • Dobře se uplatní v mnoha profesích. • Vyhledávají jakékoliv výzvy. • Vyhovuje jim vnitřní diferenciace, mírná akcelerace, nikoli radikální. • Má stále samé jedničky • Všeobecně mimořádně nadaná • Každý rok účast v 5 – 7 soutěžích Martina „Na rozdíl od doby, kdy jsem byla mladší, už vím, že nemá smysl soutěžit ve všem, i v tom co mi nejde, takže jsem si letos vystačila jen s matematikou, biologii, němčinou, češtinou a ekologií“ 21 Školsky nadaní (šikovní) i extrémně nadaní • Extrémně vysoká inteligence + školní výkon • Zaměřují se na ně často výzkumné studie. • Ne tolik osobních problémů, ikdyž jsou přítomny. • Dobré školní známky. • Relativně dobře adaptovaní • Relativně dobře sociálně přizpůsobení Školsky nadané dítě (šikovné) Školsky + extrémně nadané dítě Umí odpovídat. Ptá se Zajímá se. Je zvědavé Má dobré nápady. Má neobvyklé nápady. Odpovídá na otázky. Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje. Je vůdcem skupiny. Je samostatné, často pracuje sám. Jednoduše se učí. Většinu už zná. Mezi vrstevníky je oblíben. Víc mu vyhovuje společnost starších dětí. Chápe významy. Dělá závěry. Přesně kopíruje zadaná řešení. Vytváří nová řešení. Dobře se cítí ve škole, ve školce. Dobře se cítí, když se učí (něco nového). Přijímá informace. Využívá informace. Je vytrvalé při sledování. Sleduje pozorně. Je spokojené s vlastním učením a výsledky. Je velmi sebekritické. Zápatí prezentace23 Extrémně nadaní • Skórují v testech 2 procenta v populaci extrémní nadání. • Nezapadají zcela do vzdělávacího systému – horší i špatné známky, podvýkonní. • Řada přidružených obtíží (citlivost, úzkost, deprese, sociální vztahy a další). • Rodiče s nimi často navštěvují psychologické poradny. • Domácí vzdělávání, významná akcelerace, obvykle příliš nefunguje diferenciace. • Velmi riziková, současně velmi nadaná skupina – rizika ukončení školy, psychická onemocnění, neuplatnění potenciálu. Zápatí prezentace24 Dvojí výjimečnost • Většina neidentifkována. • Bez speciální podpory (nadaní ani handicap) • Malá část dobře adaptována, dostává adekvátní podporu, často spíše v souladu se svým handicapem. 25 Extrémní nadání 26 1. Žádný seznam tzv. typických charakteristik nemusí vystihnout nadání dítěte. 2. Pokud určité charakteristiky u dítěte nenacházíme, neznamená to, že není nadané. 3. Dítě musí mít příležitost tyto charakteristiky ukázat (zvídavost). Nadání je asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují vyspělé poznávací schopnosti a zvýšená citlivost a utvářejí tak vnitřní prožitky a uvědomování si sebe sama kvalitativně odlišné od normy. Tato asynchronie se zvětšuje s rostoucí intelektovou kapacitou. Jedinečnost nadaných je zároveň činí mimořádně zranitelnými a vyžaduje ve výchově, výuce a poradenství úpravy, které jim umožní optimálně se vyvíjet. Columbus group, 1991 Asynchronie Fyzická Intelektová Emocionální Sociální Schopnosti (psaní..) + dvojí výjimečnost – nadání+ porucha učení, chování, smyslové poruchy apod. Časní čtenáři Písmena poznávají mezi 1.-2.rokem Čtou ve 3 - 4 letech Zdokonalování schopnosti číst • První knížky kolem 4. roku • Kolem 5.roku i náročnější knihy s abstraktními pojmy, cizí slova noviny, sledují zprávy, publicistika... • Spontánní zájem o čtení a informace Hračky pro předškoláky ? Zvířata (dinosauři, motýly, rostliny, hmyz, houby, květiny...) mytologie, Egypt, Staré Řecko a Řím, mumie, sluneční soustava, katastrofy, meteority, asteroidy, zeměpis, vlajky, mapy, grafy, matematika, auta, motory (jak věci fungují), elektřina, chemieMendělejeva tabulka, křížovka, počítač Schopnost klást záludné otázky Tomáš, 3 roky Co je to vzduch? Kam až sahá? Proč neodlétne? Otázky týkající se: politiky, nukleárních válek, zabezpečení světového míru, znečištění, zdrojů energie.... Budu to stále já, až vyrostu? Vyspělá schopnost myšlení zrychleného řečového vývoje zvídavosti, zájmů Potřeba detailního vysvětlení fenoménů, událostí, jevů, detailů... Rychlý řečový vývoj– může být problémem v sociálních vztazích 6 let a 7 měsíců • Já:"Lidi hrajou hry, aby se pobavili a pocvičili si mozkové závity." M:"To nejsou závity, to jsou neuronová spojení!„ • Ještě jsem ho sprchovala, když nám táta přišel říct, že začala Planeta života, na kterou se chtěl Matyáš dívat. Matyáš se na mne rozčiloval:"Budu čistej, ale hloupej!" • Myje se a zase si namočil v umyvadle rukáv. Já: "Už jsi zase mokrej, co?" M:" A proč to tak zlověstně povídáš?„ • Přednáší o elektronkách prababičce upoutané na lůžko (nemůže chudák utéct). Skoro po hodině vyjde:" Já jsem prababičce vysvětlil, co je to sinusoida a ona je z toho celá chytrá!„ • ekzekutor Pozor: Jazyk jako překážka v komunikaci s vrstevníky Hypotéza, domnívám se, kvalita, symboly, team, exekutor, systém.... Emoční charakteristiky • Smysl pro spravedlnost • Hlubší emoční reakce Vývojové křivky jedinců s různou úrovní nadání 0 10 20 30 40 50 60 70 80 věk výkon podprůměrný jedinec průměrný jedinec nadaný jedinec Rozdílný vývoj nadání v dětství věk výkon zpomalený vývoj průměrný vývoj akcelerovaný vývoj Vykazují již nyní specifické vzdělávací potřeby! Charakteristiky Vzdělávací potřeby Schopnost abstraktního myšlení Příležitost řešit logicky náročné úkoly Schopnost rychle odhalit vztah příčinanásledek, podstatné souvislosti. Příležitost zkoumat věci z různých souvislostí. Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti, Dostatek času na ponoření se do problému. Kvalitní krátkodobá i dlouhodobá paměť. Rychlé zvládnutí základního učiva, menší potřeba opakování. Důraz na učení se novému. Rychlý rozvoj řeči. Příležitost rozvíjet jazykové schopnosti, cizí jazyky. Zvídavost, vnitřní motivace. Podnětné úkoly, činnosti, představení nových oblastí. Různorodost zájmů nebo jeden hluboký zájem. Příležitost vybrat si určitou oblast a jít do větší hloubky při jejím zpracování. Problém nastává, když jsou otevřeny k jiným podnětům, než jaké ve škole dostávají. Když dítě nemá dost podnětů, může docházet ke vzniku sociálních a emočních problémů • Ve školce je nuda, hry dětské, hloupé to, co dítě zajímá se tam nedělá • Nerozumí si s dětmi, vzdalování se ostatním • Pocit odlišnosti po vstupu do kolektivu • V australské studii 60 předškoláků, kteří uměli číst v době nástupu do 1. třídy, výrazně snížilo výkon ve čtení 40 z nich a někteří přestali číst úplně. Ti, kteří nezměnili svůj výkon patřili k těm, které učitele ve čtení podporovali. • Snižování sebepojetí Maskování schopností, zejména po nástupu do školy 40 Nedostatek výzev + Nálepkování • Součást identity • Fixní nastavení mysli • Selhání – ztráta nadání (?) • Je potřeba o schopnostech s dětmi mluvit Kdo je opravdu nadaný, nemusí se učit, jde mu vše snadno. Dvojí výjimečnost Nadané děti s handicapem Definice Chytré děti s významnými problémy v oblasti učení“ Tyto děti se jeví jako průměrné, jelikož jejich nadání a porucha se vzájemně ruší. Paradoxní žáci Proč se tolik nezaměřovat na handicapy? • Snižování sebedůvěry • Snižování motivace • Stres Nadané děti s poruchou učení Základní východiska dvojí výjimečnosti Rozumové nadání + Porucha učení Podvýkon, neprospěch, stagnace rozvoje, psychické problémy.. Vymezení dyslexie „Dyslexie je specifická porucha učení neurobiologického původu. Je charakterizována obtížemi v přesném a/nebo plynulém rozpoznání slova a sníženými schopnostmi hláskovat a dekódovat. Tyto obtíže obvykle pramení z deficitu ve fonologické složce jazyka, který je často nečekaný vzhledem k dalším kognitivním schopnostem a poskytnutí efektivních instrukcích ve vyučování.“ (str.2) Čtení Máte ve škole rozumově nadané dítě s dyslexií? Ne, v naší škole jsou buď nadané děti nebo děti s poruchami učení. Otázka pro ředitele 80 základních škol v Brně 300 učitelů z celé ČR Setkali jste se ve své praxi s nadaným žákem s poruchou učení? 80% učitelů odpovědělo Ne, zatím ne. Proč je tak obtížné tyto děti identifikovat? Dvojí výjimečnost Přítomnost nadprůměrných schopností a různě závažných handicapů je typickým znakem všech nadaných dětí s handicapy 16 12 10 14 15 5 16 7 20 19 10 Vědomosti Podobnosti Počty Slovník Porozumění Opakování čísel Doplňování obrázků Kódování Kostky Skládanky Řazení obrázků Profil schopností Podle jakých charakteristik se podle Vás nejlépe nadaní žáci poznají? • Rychlé reakce • Rychlé tempo • Úkoly má vyřešeny vždy mezi prvními • Rychlejší úsudek • Neschopnost řešit jednoduché úkoly v limitovaném čase x • Naopak úspěšní jsou při dlouhých náročných problémech v nelimitovaném čase Chybné předpoklady 1. Nadané dítě = šikovné dítě 2. Nadané dítě = úspěšné dítě ve všech předmětech Handicapy • ve fonologickém zpracování řeči (obtíže v rozpoznání, uchovávání a vybavování základních funkčních jednotek řeči, tedy tzv. fonémů), • v rychlém vybavování přesných slov, jež označují předmět nebo vyjadřují myšlenku, • v paměti, zejména krátkodobé, sekvenční a mechanické, • v pracovní paměti, zejména ve schopnosti podržet akustické nebo řečové informace v krátkodobé paměti a současně zpracovávat přicházející novou informaci, • v pracovní rychlosti, tedy ve schopnosti rychle přijmout, zpracovat a použít novou informaci, • ve schopnosti sluchového a sekvenčního, tedy po sobě jdoucího zpracování informací, • v exekutivních funkcích, zejména ve schopnosti plánovat, organizovat, realizovat i měnit vlastní poznávací úsilí. • v koncentraci pozornosti v určitých oblastech. Schopnosti • Schopnost vysoce logického způsobu myšlení, • schopnost řešit mentálně náročné úkoly a problémy, • schopnost zdůvodňovat, argumentovat, • schopnost systémového zpracování informací, • schopnost rychle pochopit celek, • schopnost hledat souvislosti mezi myšlenkami, událostmi a předměty, • vytrvalost při zvládání logicky náročnějších úkolů, • dobrá základna znalostí v určitých oblastech, • upřednostňování nového a složitého, • zvídavost, schopnost samostatného vyhledávání informací, • verbální a /nebo vizuálně-prostorové schopnosti, • tvořivost, imaginace Zápatí prezentace57 Schopnosti Handicapy Schopnost abstraktního myšlení. V rychlém zpracování řeči. Schopnost rychle odhalit vztah příčina-následek, podstatné souvislosti. V rychlém vybavování přesných slov. Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti. V pracovní paměti. Kvalitní krátkodobá i dlouhodobá paměť. V pracovní rychlosti. Rychlý rozvoj řeči. Ve schopnosti sluchového a sekvenčního zpracování informací. Zvídavost. V exekutivních funkcích Různorodost zájmů nebo jeden hluboký zájem. Špatná paměť na fakta. Špatná krátkodobá paměť. Problémy s memorováním. Lepší dlouhodobá paměť. Schopnost třídit informace, srovnávat, klasifikovat. Problémy v oblasti čtení, psaní, užívání gramatických pravidel. Dobrá slovní zásoba i slovní produkce. Velké problémy s „jednoduchými úkoly“sčítání, odčítání, s jednoduchým, po sekvencích jdoucím učebním materiálem. Schopní komplexních matematických manipulací a operací. Abstraktní uvažování. Lepší výsledek v náročnějších úkolech. Chybné předpoklady? Žák nemůže být mimořádně nadaný a současně mít poruchu učení ! 1. Nesprávný předpoklad Zápatí prezentace61 Charakteristiky, jež brání identifikaci nadání Charakteristiky, jež podporují identifikaci nadání Frustrace z neschopnosti zvládnout určité školní dovednosti. Výborná slovní zásoba i její užívání. Naučená bezmocnost. Výjimečné analytické schopnosti. Nedostatek motivace. Vysoká míra tvořivosti. Rušivé chování ve třídě. Vysoká míra produktivity (zejména v oblasti zájmů.) Perfekcionismus. Výjimečná schopnost řešit problémy. Zvýšená citlivost (například ke kritice, k pocitům ostatních.) Schopnost přemýšlet o tvořivých řešeních. Problémy s dokončováním úkolů. Specifické schopnosti (umělecké, hudební, mechanické). Nedostatek organizačních schopností. Výborná paměť. Nedbalost v práci. Dobré schopnosti kritického myšlení. Špatná schopnost poslouchat a soustředit se. Neobvyklá schopnost vidět vztahy mezi myšlenkami a koncepty. Selhávání při úkolech, které vyžadují dobrou paměť. Výjimečná schopnost úsudku. Nízká sebedůvěra. Angažovanost v úkolu, motivace. Nerealistická vlastní očekávání. Touha znát, zkoumat a objevovat. Nedostatek sociálních dovedností, problematický vztah k některým vrstevníkům (např. agresivita, obranný postoj.) Řada speciálních schopností, smysl pro humor. 2. Nesprávný předpoklad Žák, který selhává v triviu nemůže být nadaný ! Paní učitelka ZŠ: Škola zařazuje děti do kategorií podle úspěchu nebo neúspěchu prvořadě v oblasti trivia. Pokud dítě vyniká v jiných oblastech, například v prostorové představivosti, tvořivosti a podobně, nemá možnost to prokázat a není hodnoceno jako nadané. 3. Nesprávný předpoklad Porucha učení se projeví v češtině a nadání v matematice! Nadání i handicap se obvykle projevují v rámci jednoho předmětu: Dualita projevu schopnosti učení 4. Vývojové hledisko 0 10 20 30 40 50 60 70 80 věk výkon pozdní zpomalení průměrnývývoj pozdní akcelerace 5. Kompenzace • Paradoxní schopnost adaptace • Kompenzace nevědomá, vedena snahou být průměrný – neodlišovat se • Zmíněné nevědomé kompenzační mechanismy jsou totiž obvykle velmi nestabilní, „nefungují“ stále (nemoc, stres, nedostatek spánku a řada dalších příčin efektivní zapojení kompenzačních mechanismů významně znemožňují). • vyžaduje významnou dávku kognitivní, emoční a fyzické energie • Pokud tato energie není k dispozici, dochází k dekompenzaci a porucha nebo handicap se dostávají zřetelněji na povrch, případně může dojít i ke snížení výkonu i v jiné oblasti, než je deficit Důsledek neodhalené kompenzace Úsilí = úspěch Kompenzace ano, ale: Pro přesné diferenciální diagnostice schopností a deficitů, musí následovat odborné vedení, nejčastěji speciálně-pedagogické, které cíleně vede dítě k překonávání handicapů a posilování a rozvíjení schopností těchto dětí. 69 Začarovaný kruh ? Maskování schopností Nízká očekávání Snížená možnost prokázat svůj potenciál Schopnosti + handicapy = paradoxní výkony Paradox 1: Jednoduché učivo je těžké a těžké je jednoduché Na matematiku je velmi šikovný, má výborné logické myšlení. Dost mě ale zarazila například násobilka. Hlavně rychlost a zapamatování si násobků, jak jdou po sobě. A stejně tak i písemné násobení nebo dělení se zbytkem. To musí pořád dost procvičovat a vlastně v tom pořád dělá chyby. Jakmile je ale příklad logický, nemá problém. A to samé platí i v češtině. Když může začít používat logiku, tak podá vždycky stoprocentní výsledek, ale jakmile je to založeno na jednodušším, často pamětném učení, tak to je opravdu pro něj o dost těžší. 72 Problém Rychlé a bezchybné zvládání jednoduchých a základních úkonů bývá někdy ve škole chybně hodnoceno jako jediný důkaz opravdového nadání v mladším školním věku. Paradox 2: Paměť na významové souvislosti, ale nedostatky v mechanickém učení a memorování Martin V dějepise si vždycky musím uvědomit souvislosti, jinak to nejde. Nějak si zapamatuji první letopočet a potom vím, jak ta událost dlouho trvala, kdy došlo jinde k jiné události a tak si to spíš odvozuji. Prostě si nikdy nevybavím ty letopočty přesně. Velký problém v úkolech, kdy si mají zapamatovat určitou učební látku nazpaměť, uchovat ji v dlouhodobé paměti a rychle, zejména v po sobě jdoucích sekvencích, ji vybavovat. Často jde například o násobky, hlavní města, vyjmenovaná slova, řady po sobě jdoucích čísel a podobně. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Problém: Dobrá znalost mechanicky naučených faktů a detailů bývá často chybně hodnocena jako skutečný důkaz výborně zvládnutého učiva. Paradox 3 Rychlé neslovní myšlení a neplynulá řeč Obtíže spojené s pohotovým slovním vyjadřováním a vybavováním přesných pojmů souvisí přímo s řečovou podstatou dyslexie. Gustav Mám význam, vím, co chci říct a nedokážu najít slovo. Stává se mi to často, když chci vyjádřit něco, co ve mě nějakou dobu vnitřně probíhalo, nad čím jsem nějakou dobu hodně vnitřně přemýšlel. V ten moment ale nejsem schopen najít ta slova i když je mi zcela jasný celý smysl toho sdělení. Ve škole mi to ale moc problém nedělá, tam dostanu něco a zase to vracím ve stejných slovech nebo ve slovech vlastních, ale není to nic, o čem bych sám přemýšlel, nebo něco čím bych se opravdu vážně zabýval. Sociální a emoční problémy • Nejohroženější skupina mezi nadanými dětmi, s ohledem na riziko vzniku emočních a sociálních problémů. • Emoční a sociální problémy, které vznikají při překonávání rozporu mezi schopnostmi a handicapy, mohou mít na rozvoj potenciálu těchto dětí ještě větší negativní vliv, než samotná porucha učení. • Často zobecňují svá dílčí akademická selhání na celkový pocit vlastní neúspěšnosti. • Mohou mít pocit, že jsou jiné, než většina ostatních. • Mohou výrazně pochybovat o svých skutečných schopnostech. • Mohou mít strach z neúspěchu, ale mohou se obávat i úspěchu. Z dopisu maminky Daniela (14 let) „Považuje se za hloupého, špatného a divného. Verbálně je velmi, někdy až moc, zdatný. Má velké všeobecné znalosti a velice vybroušený smysl pro humor. Schválně se odlišuje. Pochopil, že přizpůsobit se nedokáže a „jinost“ si zvolil za svoji cestu. Přesto je to pro něj východisko z nouze a rád by byl stejný, jako všichni. Neustále o sobě pochybuje. Velice rychle se vzdává, když má pocit, že něco nezvládne. Nesnáší neúspěch, ale ani nechce být chválen. Je to pro něj příliš zavazující... „ Sociální a emocionální problémy Dvojitý handicap • úzkost, • obranný postoj, • nízká sebedůvěra, • zranitelné sebepojetí, • intenzivní strach, • frustrace. 78 Nadané děti s psychickými, sociálními a emočními problémy (deficity) Příčiny vzniku problémů • Vnitřní • Vnější Přirozené schopnosti Interpersonální charakteristiky: Některé možné problémy v rámci endogenních charakteristik Motivační charakt. Osobnost Např. •Perfekcionismus •Zvýšený sebekriticismus •Vyhýbání se rizikům Asynchronie •Multipotencionalita Vnitřní Perfekcionismus • Stanovují si cíle • V dětství jim všechno šlo • Když nejsou ve škole dostatečně motivováni k odpovídající činnosti, soustředí se na perfektní výkon (známky, pochvaly nebo komplikují zadání.) Zdroje perfekcionismu u nadaných • Perfekcionismus a abstraktní myšlení • Perfekcionismus jako funkce asynchronního vývoje • Perfekcionismus a vyšší cíle v závislosti na okolí. Perfekcionismus • Rodiče přehnaně kritizují a příliš vyžadují. • Kritika rodičů je nepřímá, ale je součástí očekávání rodičů. • Cíle neexistují nebo nejsou jasně definované. • Perfekcionističtí rodiče slouží jako model perfekcionistických postojů a chování. Perfekcionismus ̶ Hamachek, 1978 ̶ Cíle ̶ Strach z chyb ̶ Kvalita výkonu ̶ Rodiče ̶ Pořádek a řád Behaviorální symptomy neurotické formy • Deprese • Pocity „měl bych“, „měl jsem“ • Pocity ostudy a viny • Potřeba „zachovat si svoji tvář“ • Ostýchavost, váhání • Sebeponižování Nevhodné přístupy ve škole • Chválení za rychlost • Očekávání, že úkol bude pro takového žáka snadný • Tlak na výkon • Soutěž a konkurence • X • Práce s chybou, zaměření se na proces Vyhýbání se riskování Stejným způsobem jak nadaní vidí své možnosti, vidí také úskalí v řešení daných situací. Vyhýbání se potencionálnímu problému může znamenat vyhnutí se riziku a může také vyústit v underachievement (podvýkon) (Whitmore, 1980). Zvýšený sebekriticismus • Vidí možnosti a alternativy ale i to, že je nejsou schopny naplnit. Multipotencionalita Nadané děti mají často více oblastí, ve kterých vynikají a mohou být angažovány v různorodých aktivitách až do extrémní míry. I když to většinou nepředstavuje problém pro samotné dítě, může to představovat problém pro jeho rodinu či rozpaky, když se má rozhodnout např. pro volbu povolání (Kerr, 1985; 1991). Pozitivní charakteristiky Negativní sociální efekt Vnější rodina vrstevníci náhoda škola Exogenní faktory ovlivňující nadané dítě Socio-kulturní kontext Interpersonální charakteristiky Přirozené schopnosti Vnější škola Exogenní faktory ovlivňující nadané dítě Socio-kulturní kontext Interpersonální charakteristiky Přirozené schopnosti •Adaptace – kultura školy a normy, osnovy,učitelKonformita X individualismus •Očekávání ostatních + •Poruchy učení, chování•Podvýkon •Nerozpoznání schopnostíOznačkování nadání rodina Exogenní faktory ovlivňující nadané dítě Socio-kulturní kontext Interpersonální charakteristiky Přirozené schopnosti •Nepochopení, nedostatek podpory •Nesplněné ambice, očekávání, perfekcionismus •Vztahy k dětem - sourozenci • nadmíra podpory, hyperprotekce, závislost - podvýkon •Boj o moc vrstevníci Exogenní faktory ovlivňující nadané dítě Socio-kulturní kontext Interpersonální charakteristiky Přirozené schopnosti •Najít si kamaráda •Srovnání s vrstevníky•Tendence organizovat •Zájmy, myšlení, humor, slovník Maskování schopností • V testu vynechej pár otázek • Neříkej, že písemka byla jednoduchá • Ptej se na to, na co znáš odpověď • Běž občas ven s „hloupými“ dětmi • Zapiš se do kroužku, pro který nemáš žádné schopnosti Zápatí prezentace96 Co nadaní nepotřebují • Selhávání po přesunu do odlišného vzdělávacího modelu (akcelerace). • Hodnocení vrozených schopností ( jsi geniální), nikoli pokroku – jakou známku jsi dostal ( máš samé jedničky?/ co ses naučil? • Doučování spolužáků ( ztráta možnosti se učit, neefektivní). • Neustálé posílání na nejrůznější soutěže – pokud neuspějí zpochybňování nadání. • Být systémem vyděleni. • Pozor! Děti se samými jedničkami mohou být podvýkonné, také potřebují systematickou podporu. • Prvořadé řešení dílčích nedostatků (nemusí být ani dvojí výjimečnost), s tím, že nadaní „počká“. Co potřebují Schopnosti a/nebo výkony na pokročilé úrovni mohou být doménově specifické, neočekávejte očekávat výjimečné výkony ve všech oblastech Zjistěte schopnost uvažovat a úroveň vědomostí v dané oblasti před tím, než stanovíte přiměřenou úroveň výuky. Při přípravě úkolů berte v úvahu to, co žáci už vědí, neopakujte již zvládnuté dovednosti Předkládejte učivo, jehož náročnost je přiměřeně vyšší než úroveň, na níž se žák aktuálně pohybuje. Vytvářet spojení mezi tím, co žáci znají a tím, co se mají naučit. Stanovte smysluplné cíle a poskytujte zpětnou vazbu. Žáci budou schopni používat specifické metakognitivní dovednosti teprve tehdy, když se dostatečně procvičili v jednotlivých krocích strategie seberegulovaného učení na dostatečně náročných a smysluplných úkolech. Tím, že budou chybovat a překonají případný neúspěch – budujete důvěru ve schopnosti a schopnost řešit problémy. Zajistěte, aby nadaní žáci měli příležitost být v interakci s jinými žáky, kteří jsou na stejné nebo na vyšší vědomostní a kognitivní úrovni Zjišťování schopností, kompaktování učiva Modifikace obsahu Metakognice, překonávání překážek, zpětná vazba Zapojení mezi ostatní, sdílení