Jan Krása, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI



¡
¡
¡

2. Desires & beliefs

Výsledek obrázku pro bicycle 19th century



¡Norman Triplett (1898): učinil první sociálně-psychologický výzkum, při němž nechal děti navíjet
vlasec samotné & ve dvojicích (soutěžily).
¡Děti navíjely v přítomnosti druhých rychleji (sociální facilitace), některé to ovšem zcela
rozhodilo (sociální inhibice).
¡Floyd Allport (1920) zjistil, že k SF dochází i při pouhé (nesoutěživé) přítomnosti druhých.
¡
¡Později bylo vyzkoumáno, že mravenci, švábi, slepice, ryby, krysy aj. v přítomnosti druhých
(stejného druhu) rychleji běží, jí či kopulují.
¡Někdy nás přítomnost druhých při výkonu zcela ochromí (srov. trému). = sociální inhibice (Pessin,
1933)

¡Jedna věc je zjistit, že výkon lidí je facilitován či inhibován pouhou přítomností druhých.
¡Druhá věc je fungování sociální facilitace vysvětlit.
¡Proč (a hlavně jak) by přítomnost druhých měla zvyšovat (SF) či snižovat (soc. inhibice) náš
výkon?
¡

¡1. drive theory = teorie drivu (hnací síla, pohon)
PŘÍTOMNOST  DRUHÝCH
AKTIVACE
=AROUSAL
DOMINANTNÍ REAKCE
JE-LI NACVIČENÁ
NENÍ-LI NACVIČENÁ
SOCIÁLNÍ
FACILITACE
SOCIÁLNÍ
INHIBICE
drive theory dle Zajonc (1965)
působí na:
podpoří:
role motorické paměti !

¡2. Teorie očekávání hodnocení (evaluation apprehension) = aktivace (arousal) za přítomnosti
druhých je založena na tom, že očekáváme, že nás druzí hodnotí (Cottrell, 1972): lidé, kteří se o
nás nezajímají, nevyvolávají soc. facilitaci.
¡Jen u lehkých úkolů zvyšuje očekávané hodnocení výkon (u složitých zhoršuje výkon i pouhá
přítomnost bez očekávání).
¡Těžko však obavou z hodnocení vysvětlíme SF u švábů, mravenců apod.
¡

¡3. Teorie konfliktu pozornosti (distraction-conflict theory – Sanders, Baron, Moore, 1978):
přítomnost druhých odvádí naši pozornost od úkolu. Konflikt může být překonán pouze úsilím, tzn.
arousal (a drive) se díky konfliktu pozornosti zvyšuje. Větší aktivace pak vede k SF u tzv.
nacvičené reakce a k SI u nenacvičené reakce.
¡Tato teorie vysvětluje i případy, kdy je SF způsobovaná třeba jen zvuky, pohyby a blikajícím
světlem.

¡4. Self-discrepancy theory (Higgins, 1987) – když se jedinec zabývá sám sebou jakožto objektem,
vidí rozdíly mezi aktuálním já (actual self) a ideálním já (ideal self). Rozdíl (diskrepance) mezi
výkonem a očekáváním vede k aktivaci, takže jednoduché úkoly budou podpořeny. Složité úkoly nikoli,
protože diskrepance je příliš velká, než aby se čl. o úkol pokusil.

¡Zkoušení před tabulí nebo prostě v přítomnosti druhých některé žáky inhibuje – k těm je třeba
přistupovat citlivě, nikoli sparťansky.
¡
¡Sociální facilitaci můžeme chápat i šířeji: jako situace, kdy okolí facilituje určité jednání
(např. když parta provokuje člena k určitému činu).
¡

Související obrázek



¡M. Ringelmann (1913) při výzkumu tahání lana (je to tzv. kumulativní úkol) zjistil, že čím větší
je skupina, tím méně každý táhne (=Ringelmannův efekt).
¡Důvody snížení výkonu mohou být dva:
¡1. ztráta koordinace
¡2. ztráta motivace.
¡
¡Výsledky jsou jiné v pseudoskupinách (ztráta motivace) a v reálných skupinách (ztráta koordinace).
¡

¡Ztrátu motivace v pseudoskupinách nazval Latané a kol. (1979) sociálním zahálením (social
loafing).
¡
¡Experiment s křičením v reálných skupinách a pseudoskupinách.
Dle Hogg & Vaughan (2010)

¡Ve větších skupinách dochází k rozptýlení pozornosti a navíc nelze identifikovat výkon
jednotlivce.
¡
¡Sociální zahálení lze proto v pracovních i jiných skupinách blokovat pomocí zviditelnění výsledků,
zvýšením motivace ve skupině a zvýšením tlaku na týmovost.
¡

¡