Jak poznat šikanu a jak ji úspěšně vyřešit? Pavla Kremserová Program semináře Úvod Základní informace Proč se to děje? Co je to šikana a jak ji poznat? Co musíme vědět? Jak šikanu řešit? Prevence Závěr a diskuze Základní informace Šikana je a bude na každé škole. 64 786 Dopady a následky školní šikany • poškození jsou “všichni“: oběť, agresor, rodiny, třída, učitel, ředitel • Oběť má poté 3 možnosti „vývoje“: 1. zdravě ho to zocelí a získá sebevědomí (OK) 2. zůstane oběť (celoživotní trauma) 3. stane se agresorem (71% „střelců“ bylo obětí šikany) Proč se to děje? každý z nás je jiný což je skvělé ... ALE...! Proč si myslíte, že se pro ostatní stanete oranžoví? Co je to teda šikana? Jak ji poznám? Definice „záměrné a opakované ubližování jednotlivci nebo i skupině lidí“ Jak poznáme šikanu? Šikanové dítě může jít o různé symptomy! nechutenství nechce chodit do školy psychosomatické potíže zhoršení prospěchu zamlklé kouká do prázdna, „je mimo“ vyhýbá se kolektivu Přímé varovné signály mohou být například: Nebo ... může být introvert má problémy doma má osobní problémy má autistické rysy nemá si s kým, co říct (jiné IQ) má zdravotní problém Není to tak jednoduché Zaměřte se na jeho/její interakci s ostatními šikana versus škádlení Introvertní úkol Vezměte si do ruky papír s nápisem Škádlení vs. šikana Do tabulky vepište, čím se od sebe tyto pojmy liší dle zadaných kategorií Vyberte si třeba 4 kategorie, nemusíte stihnout vše. Máte na to 3 minuty. J Vyhodnocení Typy škádlení 1. Přátelské laskavé škádlení – Mají se rádi a omluví se navzájem 2. Divoké škádlení – 2 se kopou, žduchají a je to nebezpečné 3. Neohrabané škádlení – dítě se chce seznámit, neví jak na to (popichuje, rýpe) 4. Agresivní bolestivé škádlení – sprosté nadávky, fyzické násilí Zatím je to oboustranné a na stejné úrovni! Neohrabané škádlení MĚLI BYCHOM SE MÍT NA POZORU! PODLE MĚ NEJRIZIKO -VĚJŠÍ PRO JEDINCE SLABÉ SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI OSTATNÍ ŽÁKY VYLOŽENĚ „ŠTVE“ A STĚŽUJÍ SI NA NĚJ UČITEL/KA: „ON/A SI O TO ŘÍKAL/A“ NUTNÉ PRACOVAT S JEDINCEM NA ZLEPŠENÍ SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ Někdy je velmi těžké odhadnout hranice mezi škádlením a zprvu nenápadnými prvky šikanování. Při hledání pravdy, zda se jedná o šikanování či škádlení, je užitečné posoudit podezřelé chování podle záměru, motivu, postoje, citlivosti, zranitelnosti, hranic, práv a svobody, důstojnosti, emočního stavu a dopadu (viz tabulka). Škála chování laskavé škádlení divoké škádlení neobratné nepříjemné škádlení agresivní bolestivé škádlení prvky šikanování první stadium šikanování, tzv. ostrakismus vyšší stadia šikanování Co musíme vědět, než to začneme řešit? Nechceme si přiznat, že zrovna v mojí třídě je šikana Podle psychologa Bandury je to obrana ega a přehlížíme to. Máme strach používat termín “šikana” Počáteční problémy pro učitele Šikana vyvolává strach a spouští masivní obrany. Šikana je skrytá a nepřístupná. Hranice mezi šikanováním a škádlením není ostrá. Mezi „čistým“ šikanováním a „čistým“ škádlením existuje širší spektrum dalšího chování. Co se nám může honit v hlavě... “jsou to jen děti“ „je to v tom věku normální“ „šikana na vojně není šikana“ „stalo se jí to, protože není kolektivní“ „neumí se přizpůsobit“ “jen si hráli, nevadí mu to“ Nebát se Východiska pro řešení musíme vědět, co děláme – jinak můžeme spíše ublížit nezlehčujeme problém, ať je jakýkoli 3 pohledy šikany Šikanování jako nemocné chování Šikanování jako závislost Šikanování jako těžká porucha vztahů Šikanování jako nemocné chování • Nejnápadnější projevy, které jasně porušují školní řád • Je to srozumitelné „špatné“ chování pro rodiče a děti. • Naplňuje to jasně znaky šikanování: záměrnost, opakování, skrytá agrese (agresor to dělá chytře), pro oběť nepříjemné Šikanování jako závislost • vzájemná vazba mezi agresorem a obětí – navzájem se potřebují, jsou na sobě závislí • často oběť vnímá agresora jako svého kamaráda • frustrace > benigní agrese („hodný kluk“) • rozpoznání přítomnosti nějaké podoby závislosti je jedním z kritérií pro výběr vhodných nástrojů léčby • nenechat se obelstít spoluprací agresora Jako při boxu... Šikanování jako těžká porucha vztahů • šikana se neděje ve vzduchoprázdnu, ale v kontextu vztahů skupiny • musíme pochopit a znát vnitřní vývoj šikanování, abychom správně pomohli Stádia šikany aneb kdo tahá za nitky První stádium • zrod ostrakismu • zárodek šikany • mírné, převážně psychické formy násilí • neoblíbený žák • drobné „legrácky“ • nepřímá šikana – nikdo se s ním nebaví – je to taky šikana! Druhé stádium • fyzická agrese a přitvrzování manipulace • agresoři si vybíjí vztek na obětech • objevuje se fyzická agrese • stupňuje se to Musíme utnout zde, jinak je to pak mnohem náročnější Třetí stádium • ještě počáteční šikana • klíčový moment – vytvoření jádra • vytvoření skupiny agresorů, kteří jednají systematicky • vybírají si ostrakizované slabé oběti • Důležité– šíří “vir“ kolem sebe • ještě se jim dokáže někdo vzepřít, ale spíše mají strach Čtvrté stádium • pokročilá šikana • většina přijímá normy • normy agresorů, jsou nepsaným zákonem • skoro nikdo se jim nedokáže postavit • třída vytváří „novou“ identitu, která je oddaná vůdci • i mírní žáci se začínají chovat krutě a užívají si to Páté stádium • Totalita neboli dokonalá šikana • násilí je norma pro všechny členy třídy • éra vykořisťování • žáci rozděleni na 2 skupiny: otrokáři (všechna práva) a otroci (žádná práva) Alternativa – psychická šikana má stejné stádia stupňuje se psychické násilí je velmi těžké odhalit, jaké je to stádium, což je důležitý prvek při diagnostice léčby Alternativa – dívčí šikana převážně psychická podoba „kamarádský převlek“ POZOR! často záměna pokročilé šikany za škádlení častější a intenzivnější závislost mezi agresorkou a obětí Máme podezření na šikanu. Co s tím? Východiska pro pomoc obecné zjednodušené recepty, návody moc nefungují důležité je naučit se rozlišit šikanu od škádlení diagnostikovat stádium a poté nasadit účinnou léčbu Jak na to? První krok Druhý krok • odlišit šikanu od 4 typů škádlení • oddělit šikanu od jednorázových konfliktů • víme, že je to šikana • získat, co nejvíce informací, aby pomoc byla účinná • a zaměřit se na 2 základní kritéria 2 základní kritéria posouzení šikany ze 3 praktických pohledů: nemocné chování, závislost a porucha vztahů určení formy šikany: základní forma, neobvyklá forma Ilustrativní diagnóza podle dvou základních kriterií (Kolář, 2011) Šikana ze tří praktických pohledů Vnější pohled Pět agresorek, jedna iniciátorka a čtyři aktivní účastnice, opakovaně, přibližně čtyři měsíce psychicky týrají spolužačku ze třídy. Používají k tomu verbální přímou a nepřímou agresi. Šikanování probíhá jak ve škole, tak v kyberprostoru prostřednictvím mailů a SMS. Závislost Vztahy oběti a agresorek jeví známky skrytého scénáře spolupráce. Oběť vyhledává přítomnost svých trýznitelek. Porucha vztahů Počáteční šikana ve 3. stadiu, je vytvořené jádro agresorek. Formy šikany Základní forma Dívčí a psychická šikana, kyberšikana u žáků v osmé třídě. Neobvyklá forma Změna v základním schématu šikany. Rodiče iniciátorky a jedné aktivní účastnice ubližování jsou učiteli na škole, kde k šikaně došlo. Třetí krok • určíme scénář pro směr léčby • předešlý příklad: 3. stádium, komplikovaná forma (rodič je kolega) Klasifikace scénářů pomoci podle cíle léčby, stadia a formy šikanování (Kolář, 2011) Situace, které zvládne škola sama 1. První pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu. 2. Celková léčba pro řešení prvních dvou stadií šikanování, RTP – Rámcový třídní program. Scénáře, kdy potřebuje škola pomoc zvenku 3. První pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu. 4. První pomoc (krizové scénáře) pro obyčejnou pokročilou šikanu. 5. První pomoc (krizové scénáře) pro komplikovanou pokročilou šikanu, patří sem např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování. 6. Celková léčba pro třetí stadium šikanování s běžnou i komplikovanou formou, ZIP - Základní intervenční program (u organizovaných šikan, od třetího stadia vždy v kombinaci s první pomocí). Scénář, který zvládne každý učitel PRO POČÁTEČNÍ NEBO KLUBAJÍCÍ SE ŠIKANU NA ŠKOLE NEJVÍCE PRVNÍ DVĚ STÁDIA, JE TŘEBA JE UTNOUT V ZÁRODKU Základní scénář pro počáteční šikanu s běžnou formou (Kolář, 2011) 1. Odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany 2. Rozhovor s informátory a oběťmi 3. Nalezení vhodných svědků 4. Individuální rozhovory se svědky 5. Ochrana oběti 6. Předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru a) Rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření) b) Rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku) 7. Realizace vhodné metody a) Metoda usmíření b) Metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise) 8. Třídní hodina a) Efekt metody usmíření b) Oznámení potrestání agresorů 9. Rozhovor s rodiči oběti 10. Třídní schůzka 11. Práce s celou třídou Co se stalo? (jádro příběhu) Kde se to stalo? (místo) Kdy se to stalo? (čas a alibi) Proč? (motiv) Kdo to spáchal? (podezřelí a pachatelé) Jak to spáchal? (způsob jednání) Čím to spáchal? (zbraně, nástroje) Komu se to stalo? (oběti) Kdo nám to řekl? (svědkové) Taktika vyšetřování: otázky “římského” devatera Rozhovor s obětí • maximálně 2 dospělí, ideálně školní psycholog • říct, jak se to bude řešit – nerozmazávat • napsat si strukturu otázek • umět mlčet a čekat - je těžké se svěřit Rozhovor se svědky • maximální ochrana svědka – jinak nedůvěra • nikdo by neměl vědět, že o tom s někým mluvíte • ověřovat si názor na agresora z více zdrojů! • pokud si nepamatuje, ať si vybaví barvy a vůně Rozhovor s agresorem • nachystat předem rozhovor – klíčová je připravenost • klíčové důkazy ukázat v pravý čas • my víme info a fakta, nás hlavně zajímá, jak se k tomu ten agresor postaví • neverbální komunikace – dlouhý pohled do očí, ukažte mu, že se ho nebojíte • tělesná blízkost, znepříjemnit mu situaci • vertikální poloha (když stojí, cítí se víc pod tlakem) • pokud jich je více a mlčí, tak najít nejslabší článek • ve skupině je vždycky nějaký vůdce, zjistit, kdo tahá za nitky • Postup: 1. zasypat otázkami 2. přitlačit ke zdi 3. zapletení se do vlastní lži 4. vyvolat v agresorovi napětí a stres Rozhovor s rodiči • naznačit, jak přesně postupujete nebo jste postupovali při řešení • rodině doporučit uchovat důkazy např. printscreeny • udělat zápis ze setkání • nemít mezi sebou ideálně stůl/bariéru (lepší nesedět přímo) • empatie, pochvala za to, že přišli, naslouchat • ředitel (odpovědná osoba) musí dát jistotu, že se to bude řešit • maximální ochrana oběti • získat spolupráci za každou cenu Pokročilá šikana – změny v diagnostice • často není žádný svědek (strach nebo nevnímají jako problém) • prorostlá struktura násilí • agresoři spolupracují a mají zakrývací manévry • velmi těžký průběh vyšetřování – nemáme se o koho a co opřít • může se jednat až o trestný čin • rodiče agresorů si stěžují a popírají činy svých dětí • může být zahájeno trestní řízení • důležitá je propojenost OSPODU, PČR, SVP a školy Alternativa „lynčování“ Alternativní varianta - lynčování • je to vyústění pokročilé šikany • výbuch skupinového násilí – klasické věšení „viníka“ • ve třídě, na záchodě, na dvoře za rohem • nemůžeme čekat na odborníka, musíte řešit sami • děti můžou být ohroženy na životě • později je nemožné to prošetřit • měli bychom mít „poplachový plán“ • většina případů je zkopání oběti, pak také sexuální násilí Ø velké lynčování – velké zapojena celá skupina (spíše SŠ) Ø malé lynčování – skupinka někde dále, ostatní svačí, nevšímají si toho Základní krizový scénář pro výbuch skupinového násilí (Kolář, 2011) První (alarmující) kroky pomoci 1. Zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany 2. Bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí Příprava podmínek pro vyšetřování 3. Zalarmování pedagogů na poschodí a informování vedení školy 4. Zabránění domluvě na křivé výpovědi 5. Pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře) 6. Oznámení na policii, paralelně - navázání kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům Vyšetřování 7. Rozhovor s obětí a informátory 8. Nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků 9. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky 10. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory Léčba 11. Metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny Obranné reakce učitele při setkání s brutálním násilí • Chaos a únik - duševní i tělesný otřes, zmatek, útěk ze třídy • Regrese – pedagog reaguje jako dítě, neví co dělat, volá mocnější kolegy • Popření – „To se mě nemohlo stát“ ... Učitel se obrátí a odejde si něco vyřídit • Bagatelizace – Situaci zlehčí např.: „Nechte toho kočkování“ • Obviňování oběti – „Karle, ty zase provokuješ.“ • Egocentrické ublížení – Propadnutí sebelítosti a výčitkám • Autoritativní, suverénní postoj – „Pseudosilácká“ reakce: “Okamžitě do lavic, nebo vás srovnám do latě.“ • Agrese – Impulsivní nekontrolované jednání • Sevřené strachem – Provalení stuporózního strachu, učitel se nemůže pohnout Co dělat, aby šikana nebyla nebo alespoň nedošla tak daleko? Pěstovat pozitivní vztahy ve třídě každý z nás je jiný Pár slov na závěr, abychom vystoupali na pomyslný vrchol Základ úspěchu pedagogové táhnou za jeden provaz pedagogové se nebojí přiznat, že neví, co mají dělat pedagogové dodržují metodiku pedagogové se zajímají o svou třídu a ví o svých „problematických“ dětech a monitorují je Otázky Diskuze Náměty Zdroje • https://www.irozhlas.cz /zpravy-domov/sikana-zakladni-skoly-statistika- pruzkum-scio_1909300658_jak • https://www.czso.cz /documents /10180/122363208/230042200201.pdf/6 5a690ef-24e3-48a4-862f-95116d42b928?version=1.3 • Metodika kurzu Dr. Michala Koláře – Specialista na řešení školní šikany a kyberšikany (Praha, 2016) • Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. • https://clanky.rvp.cz /wpcontent /upload /prilohy/11303/sikana_v_materske_skole_diferencialni_dia gnostika___jak_rozlisit_sikanovani_od_skadleni.pdf