Potrava
– trofické faktory
Potravní typy živočichů , složení potravy, střídání potravy, kvalitativní a kvantitativní spotřeba,
...

Základní způsoby výživy organismů:
•Autotrofie (fotosyntéza – rostliny, sinice; chemosyntéza – baktérie)
•Heterotrofie (živočichové, houby)
•
•přechodný typ: mixotrofie (krásnoočka, „masožravé“ rostliny)

rostlinnou potravou v živém stavu nebo na rostlinách






minování
(Losos a kol., 1984)


Ichtyofág ledňáček říční
Entomofág ještěrka zelená
foto: Kosińscy
foto: Kosińscy




hrobaříci
(in Begon, Harper, Townsend, 1997)


vyhonkova_halka
Výhonková hálka – korovnice zelená
in Losos, 1984

Podle tvaru a stavby hálky:
• jednoduché – vznikají na jednom rostlinném orgánu, jsou různého tvaru např. vlásečné, plstnaté,
řasnaté, váčkové, nádorové, uzavřené, dřeňové, lysenchymové atd.
• složité – vznikají z většího počtu přilehlých orgánů rostliny, např. korovnice zelená na smrku
Existují i cecidiofagní druhy, které nevytváří vlastní hálky, ale vyživují se v hálkách vzniklých
působením jiného druhu, např. nosatec Balanobius salicivorus v hálkách pilatky Nematus proximus na
vrbách.
vackova_halka
Váčková hálka – bejlomorka bučinová
in Losos, 1984




Příkladem ektosymbionta je mravenec Atta sexdens, který dokonce zakládá z rozžvýkaných kousků listů
substrát pro houbu, jejíž plodnice potom požírá.
Symbiontofagie
především baktérie, houby, prvoci, jde o symbiontický vztah prospěšný pro oba partnery, ačkoliv zde
živočich potravně využívá někdy i celé tělo symbionta nebo jeho části (kráva, bachořci).
U ektosymbiontů jde například o houbové zahrádky všekazů a mravenců, nebo soužití ve dřevě žijících
brouků a ambrozia (hub zavlečených broukem do chodbiček ve dřevě jejichž podhoubím se potom živí
larvy i dospělci).
U endosymbiontů jde především o organismy žijící volně v krvi hostitele, tukovém tělese, dutině
střevní nebo v různých úsecích trávícího ústrojí. Tyto organismy pomáhají při rozkladu těžko
stravitelné potravy bohaté na celulózu, keratin (kůže, peří), jsou též u živočichů sajících krev
nebo rostlinné šťávy.

,









potrava norník
(Losos a kol., 1984)


potrava muflon potrava srnec



Křeček polní Cricetus cricetus vytváří na zimu zásoby ze semen a obilí až do hmotnosti 10 kg, v
jednom případě bylo dokonce zaznamenáno až 17,5 kg.


hrbalka potrava
(Losos a kol., 1984)


foto: Kosińscy



V pokusné populaci zavíječe moučného Ephestia kuehniella živené drcenými boby dosáhlo stádia imága
55,6 % z celkového počtu jedinců, při nabídce prosa 49,5 %, žitné mouky 38,3 %, ovesných vloček
15,4 %, pšenice 3,4 %, sušeného ovoce 1,0 % a ovsa 0,6 %. Vysokou mortalitu působily především
tvrdé obaly potravy.

polymorfismus včely
(Losos a kol., 1984)


Použitá literatura