ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ VÝVOJ ČESKÉHO STÁTU Vlivy na formování hranic a regionů: Geografické podmínky, mocenské zájmy. Konstituování správního systému v regionech = kladný podíl na hospodářský, kulturní či dopravní rozvoj regionů. Územní správa – ne pouze politická, ale HG studuje též vrchnostenskou správu, církevní správu, soudnictví, berně a další finanční záležitosti. STŘEDOVĚK – ÚDĚLY - Země rozdělena na menší celky – spravovali je členové panovnického rodu - 10. st. – má úděl Boleslav I. ve St. Boleslavi, Boleslav III. v Žatci, poč. 11. st. Jaromír a Oldřich Kouřimsko MORAVA –nejdříve 1 úděl za Oldřicha, ale už koncem 11. st. 3 úděly – OLOMOUC, BRNO, ZNOJMO. Moravské úděly se vyznačovaly větší stabilitou než české. Koncem 12. st. – 1197 – zánik údělů na Moravě, poč. 13. století i v Čechách. MORAVA – jednolitá, v Čechách – vymření Děpolticů – poslední vedlejší větve Přemyslovců (1223) a korunovace tzv. mladších králů (Václav I. 1228) HRADSKÁ SOUSTAVA - Existovala zároveň s úděly - Hrady plnily správní, berní, soudní funkci v regionech. - Správní hrady + hradský okruh - Tento systém se rozpadl za Přemysla Otakara II. a koncem 14. a v 15. st. Tuto funkci převzaly KRAJE. Nejdříve „berní kraje“, později byly polyfunkční. ČECHY 15. století 12 krajů: Bechyňský, Boleslavský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Kouřimský, Litoměřický, Plzeňský, Prácheňský, Rakovnický, Slánský, Žatecký Za Jiřího z Poděbrad další dva kraje navíc: Z Rakovnického se vydělil Podbrdský, z Bechyňského Vltavský Mimo kraje – zvláštní postavení PRAHA Výjimečné právní postavení dle lenního práva tzv. VNĚJŠÍ KRAJE - KLdsko, Trutnovsko, Chebsko, Loketsko Reforma 1714 – redukce – 12 krajů Vltavský a Podbrdský splynuly v Berounský, Slánský se stal součástí Rakovnického Změna v roce 1751 – 16 krajů Rozdělení největších čtyř na dva – týkalo se to Žateckého, Plzeňského, Bechyňského a Hradeckého. Na Moravě odlišný vývoj Kraje se zde formovaly až v souvislosti s Turky 1529 – 4 kraje – obranné jednotky – Brněnský, Olomoucký, Hradišťský, Novojičínský Ještě v 16. století místo Novojičínského – Jihlavský a Znojemský Další impuls – rok 1848 – konec poddanství – roboty Od roku 1850 – 7 krajů: Budějovický, Českolipský, Chebský, Jičínský, Pardubický, Plzeňský, Pražský, Ty se dále dělily na politické okresy, Ale už v roce 1853 – 13 krajů, Praha stále samostatná. MORAVA – 1850 – 2 kraje – Brno, Olomouc, dále politické okresy, Od roku 1855-68 – navíc Znojmo, Jihlava, Uherské Hradiště, Nový Jičín SLEZSKO – vývoj do roku 1742, pak už jen České či Rakouské Slezsko. 4 knížectví: Niské, Opavské, Krnovské, Těšínské Kraje až roku 1783 – Opavský a Těšínský 1850 – jeden kraj, dělený na politické okresy. 1860 – MORAVA + SLEZSKO 1862 – ČECHY – zrušení krajských úřadů, postupně zanikly zcela, ale zůstaly politické okresy – jejich počet se zvyšoval – 1850 jich bylo 76, 1907 – 98!! PRVNÍ REPUBLIKA 1920 – 28 = země, zemské uspořádání – 4 celky, dále politické okresy, na Slovensku a Podkarpatské Rusi – Župy 1927 přijat zákon o organizaci politické správy ZEMĚ ČESKÁ – 103 okresů -ZEMĚ MORAVSKO-SLEZSKÁ – 45 okresů - SLOVENSKÁ KRAJINA – 79 okresů - PODKARPATSKÁ RUS – 12 okresů 2. republika a PROTEKTORÁT - Zásadní změny po roce 1938 a následně 15.3.1939 - Odstoupená území přešla pod správu III. říše - Okrajové oblasti – JIŽNÍ ČECHY, MORAVA, HLUČÍNSKO – přešly k sousedním správním celkům – župám (Oberdonau, Niederdonau, Oberschlesien), ostatní odstoupené oblasti – REICHSGAU, SUDETENLAND – říšská sudetská župa, dělená dále na městské a venkovské okresy. - Protektorátní území – původní politické okresy, v průběhu 1 roku vznikly vyšší celky, tzv. Oberlandráty – přímo pod říšským protektorem (1-6 polit.okresů) - Za Heydricha – 7 oberlandrátů, pak 6 (1944) Po 2. světové válce Návrat ke stavu 29. září 1938, ale bez Podkarpatské Rusi Správní dělení vycházelo z dekretu prezidenta republiky 27.10.1945 3 země: ČESKÁ, MORAVSKO-SLEZSKÁ, SLOVENSKÁ KRAJINA 1949 – zákon o krajském zřízení: 19 krajů, dělených na okresy 1960 Nově 10 krajů (7 v Čechách = 75 okresů) 1968 Zákon o federalizaci, ale počet krajů nezměněn ČR 1993-95 = 75 okresů Od 1.1.2000 – dnešní stav Vyšší územně správní celky Ústavní zákon o 14 nových krajích (dnešní Jihomoravský se první rok jmenoval Brněnský).