HISTORICKÁ GEOGRAFIE: Zemské stezky a silnice JANTAROVÁ STEZKA – patrně nejstarší dálková cesta procházející naším územím, spojovala středozemskou oblast s Baltem. Dunaj přecházela u Carnunta a dělila se zde na západní větev vedoucí k dnešnímu Brnu, údolím Svitavy a dále přes Kladsko do Vratislavi. Dálkové cesty ve směru Z-V se území Čech v dávné minulosti vyhýbaly, procházely severně a jižně od Čech, díky těžko prostupným horám a lesům. Změna až v době hospodářského a společenského rozvoje Čech - Praha se stala křižovatkou středoevropských obchodních cest. Vstup do Čech byl umožněn průseky v pohraničním hvozdu v místech orograficky vhodných. Tyto vstupy byly chráněny pohraničními hrady jako Přimda, Tachov, Bílina, Chlumec, Most, Prachatice, Netolice, Doudleby, Domažlice. Proměny tras byly způsobeny správními a hospodářskými změnami v zemi, jako zakládání měst, vznik správních středisek aj. Ze starých zemských stezek procházejících Čechami je nejznámější solní stezka PRACHATICKÁ, též zlatá nebo PASOVSKÁ. Vedla z Pasova na Volary, Prachatice, dále na Netolice, Vodňany, Protivín a Písek ku Praze. Do Prahy směřovala též stezka pražsko-bechyňská, kterou zmiňuje Kosmas. Z bavorského Řezna vedly do Čech dvě důležité stezky DOMAŽLICKÉ. Delší a schůdnější vedla přes Cham a Brod nad Lesy (Furth im Wald) na Všeruby, Brůdek, Kdyni do Domažlic. Druhá, méně schůdná šla z Řezna přes Waldmünchen, Klenčí do Domažlic. Z Domažlic vedla stezka přes Staňkov, Stod, Chotěšov do Plzně a odtud přes Rokycany, Mýto, Žebrák a Beroun do Prahy. Cesta z Norimberka vedla přimským průsmykem přes Přimdu, Stráž, Stříbro do Plzně a odtud do Prahy. Norimberk byl s Prahou spojen též Tachovskou stezkou vedoucí přes Tachov zemskou branou u Teplé na Manětín, Kralovice a Beroun. Od Halle, Erfurtu a Plavna přicházela do Čech Erfurtská stezka zvaná též OSECKÁ či SEDLECKÁ, která směřovala přes Kraslice a Sedlec k Ohři. Řeku přecházela u dnešního Radošova, dále vedla přes Rakovník jako tzv. Královská stezka do Prahy. MOSTECKÁ stezka vedoucí z Magdeburku přes Merseburk do Čech vystupovala z pohraničního hvozdu u dnešního Mostu, pokračovala na Libčeves, Vraný, Velvary do Prahy. Jednou z nejstarších stezek byla stezka CHLUMECKÁ či SRBSKÁ, vstupující do Čech ze starého Srbska, pozdější Míšně, přes Perno – Pirnu Nakléřovským průsmykem k celní stanici v Chlumci. Dále vedla přes Lovosice, Budyni nad Ohří, Velvary a Levý Hradec do Prahy. Spojení Čech s Lužicí zabezpečovala ŽITAVSKÁ stezka. Cesta vedla z Míšně na Budyšín, dále na Žitavu, odtud přes Německé jablonné, Mimoň, Bělou pod Bezdězem, Mladou Boleslav, Brandýs n.L. KLADSKÁ stezka vedla od Krakova a Vratislavi přes Kladsko k Zemské bráně u Náchoda, odtud na Jaroměř, Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou, Libici, do Prahy. TRSTENICKÁ zabezpečovala spojení s Moravou, Vedla z Brna, přes Černou Horu na Kunštát, Svojanov, Poličku, dále pokračovala přes Litomyšl, Vysoké Mýto k hradu Vratislavi, zde se stáčela a šla dále na Chrudim, Čáslav, Kolín, Český Brod do Prahy. Méně schůdná byla HABERSKÁ či JIHLAVSKÁ směřující z Vídně přes Znojmo, Moravské Budějovice, Jihlavu, Německý Brod a Čáslav do Prahy. Spojení s rakouskými zeměmi umožňovala RAKOUSKÁ stezka směřující od hradu Raabs k Dyji přes Stráž na Moravě, Chýnov, Soběslav k P9sku. VITORAZSKÁ, zvaná též ČESKÁ šla zemskou branou z Vitorazska u Nových Hradů, přes Trhové Sviny, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Sezimovo Ústí ku Praze. Starší byla stezka LINECKÁ, jdoucí z Lince přes Vyšší Brod k Českému Krumlovu přes Netolice ku Praze. Spojení Moravy a Slezska zajišťovala Slezská stezka z Brna přes Vyškov, Olomouc, Šternberk,, Bruntál, do Vratislavi, s Vídní bylo Brno spojeno VÍDEŇSKOU STEZKOU přes Židlochovice a Mikulov. Na jižní Slovensko vedla BŘECLAVSKÁ stezka ze Znojma, přes Mikulov, Břeclav do Nitry. OLOMOUCKÁ stezka – přes Kroměříž, Myjavu na Nitru a Ostřihom. TĚŠÍNSKÁ stezka – umožňovala spojení s Halíčí – z Olomouce, přes Hranice Č. Těšín na Krakov.