Rámcové vzdělávací programy jaro Vzdělávání •latinské „educare“ – vedení vpřed •podle OSN je vzdělávání základní lidskou potřebou •proces směřující primárně k rozvoji vědomostí (pojmy, názvy), dovedností a návyků (sociální, motorické) a schopností •plný rozvoj osobnosti •zaměňován s pojmem vzdělání (výsledek, dosažená úroveň) • • 2 Vzdělávání, vzdělání •Vzdělávání – proces, v jehož průběhu osoba získává určitou kvalifikaci. Vzdělávací procesy poskytují vzdělávací subjekty, pročež pojem vzdělávání bude využíván hlavně při popisu úrovní a oborů vzdělání poskytovaných vzdělávací soustavou • •Vzdělání – popis stávajícího, ukončeného vzdělání • •Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED - pohled na vzdělání, přičemž v konkrétním kontextu může mít význam i pro vzdělávání. Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED • •https://www.czso.cz/csu/czso/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97 • konc. 20. st. reforma školských systémů •zásadní změna vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity výsledků vzdělávání. •důraz: snazší přístup ke vzdělávání a zajištění rovnosti ve vzdělávání, a individuální přístup k potřebám vzdělávaných, celoživotní proces učení, vzdělávání pro život a uplatnění absolventů vzdělávání na mezinárodním trhu práce. •podstata: změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. Změnou procházejí i procesy řízení vzdělávání, jeho průběžná diagnostika a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků. •start změn: tvorba rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání (schváleny změny 2004). Na tyto RVP navázal postupný vznik RVP pro všechny další vzdělávací obory. •přípravy ŠVP - SWOT analýzy škol, podle svých zkušenost dotvářet obsah vzdělání a pracovat na postupech a vhodných vyučovacích metodách, kterými by školy dosáhly svých stanovených cílů. •předpoklad: změna učitelova přístupu ke vzdělávání; promítnutí zkušenosti z výuky. •reforma se průběžně hodnotila – další úpravy, stanovení nových priotit 5 Pojem kompetence •20. století - nutnost revize funkcí vzdělávání a výchovy v souvislosti velkých změn spojených s vysokým tempem rozvoje vědy a techniky a rozsáhlými společenskými změnami •Shoda v tom, že lidé, kteří v rychle se měnícím prostředí budou žít, boudou muset umět pružně reagovat na časté a radikální změny reality pracovního i mimopracovního života. Jednou ze základních funkcí vzdělání je tedy rozvíjet především takové vědomostmi, dovednostmi, postoji a návyky (kompetence), které lidem usnadní přijímat stále nové a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. •V německé pedagogice od 70. let 20. století pojem „kompetence“, klíčové kompetence üMusí být potenciálně prospěšná pro všechny členy společnosti üMusí mít význam pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, společenskou třídu, rasu, kulturní a rodinné zázemí či mateřský jazyk üMusí být v souladu s etickými, ekonomickými a kulturními hodnotami •V českých zemích se začala v 90. letech připravovat reforma vzdělávacího systému 6 Klíčové kompetence •soubory takových činností, které usnadňují přizpůsobivost jedince těmto změnám vnějšího prostředí a bylo by je možné využívat v nejrůznějších kontextech •soubory vědomostí, dovedností a postojů, které lze široce uplatňovat v rozmanitých profesích a životních situacích, umožňují jedinci se přizpůsobovat měnícímu se prostředí a usnadňují celoživotní vzdělávání •nezbytnost či prospěšnost pro jedince i celou společnost. Skrze klíčové kompetence se aktuální potřeby společnosti a jejích členů stávají předmětem vzdělávání (in Orbis Scholae, 2013) •při utváření klíčových kompetencí je důležitá zejména vhodná volba metod výuky a organizačních forem výuky •musí umožnit, aby své znalosti jedinec neustále aktualizoval a udržel tak krok s nejnovějším vývojem 7 Klíčová kompetence •Musí být potenciálně prospěšná pro všechny členy společnosti •Musí mít význam pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, společenskou třídu, rasu, kulturní a rodinné zázemí či mateřský jazyk •Musí být v souladu s etickými, ekonomickými a kulturními hodnotami 8 Klíčové kompetence Evropský referenční rámec •Komunikace v mateřském jazyce •Komunikace v cizích jazycích •Matematická gramotnost a kompetence v oblasti matematiky, přírodních a technických věd •Informační a komunikační technologie (Informatika) •Osvojení schopnosti učit se učit •Interpersonální a občanská kompetence •Podnikatelské dovednosti •Všeobecný kulturní rozhled. 9 Školství Legislativní dokumenty •Ústava ČR •Listina základních lidských práv a svobod •Deklarace práv dítěte •Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon •Rámcové vzdělávací programy • • •Poznámka: •Pedagogické dokumenty dělení podle převahy funkcí a)Teoretické pedagogické dokumenty: koncepce či pojetí školy, RVP, ŠVP, standardy, učební programy, plány, učebnice, metodické příručky b)Praktické pedagogické dokumenty: vnitřní řád školy, třídní kniha, katalogové a žákovské listy, žákovské knížky. • 10 Rámcové vzdělávací programy (RVP) •centrálně zpracované pedagogickými dokumenty •schvaluje a vydává MŠMT pro každý obor vzdělání jako samostatný RVP •vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě •vycházejí z koncepce společného vzdělávání a celoživotního učení •formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání •podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání Školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb. •Vzdělávací programy •§ 3 •Systém vzdělávacích programů •(1) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162. •(2) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. •(3) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106. • Školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb. Školský zákon ZŠ •POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY •§ 36 •Plnění povinnosti školní docházky •(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka"). •(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany •(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. •(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. • Školský zákon ZŠS •§ 48 •Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem •(1) Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. •(2) Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. • Školský zákon ZŠ, ZŠS •Ukončení základního vzdělávání •§ 54 •(1) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. • •§ 55 •(1) Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. •(2) Žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu. •(3) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání. • Školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb. •Střední vzdělávání •§ 58 •Stupně středního vzdělání •(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání: •a) střední vzdělání, •b) střední vzdělání s výučním listem, •c) střední vzdělání s maturitní zkouškou. •(2) Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání. •(3) Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84). •(4) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85). •(5) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, jakož i středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku. Rámcové vzdělávací programy (RVP) •stanovují obecně závazné požadavky na vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělání a jsou platné pro všechny školy •určují, jaké vzdělávací cíle musí být naplněny, tzn., čemu se mají žáci v konkrétním oboru mají učit, jakých výsledků dosáhnout - jakých vědomostí, dovedností, pracovních a jiných návyků •stanovují vzdělávací oblasti , např. jazykové, přírodovědné, ekonomické, odborné (z těchto oblastí vytvoří škola soubor vyučovacích předmětů), a minimální počet hodin potřebný pro jejich výuku •vymezují formy vzdělávání (denní, dálková aj.) a základní materiální a jiné podmínky, za kterých se vzdělávání v daném oboru může uskutečňovat • Definice termínů RVP •Cíle vzdělávání •vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění. •Vzdělávací obsah •hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.) •Klíčové kompetence •znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů) •Průřezová témata •mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova) •Rámcový učební plán •určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka. • Základní rozdělení RVP •RVP pro úroveň předškolní, základní, střední, ostatní vzdělávání •Zavádění postupné •MŠ •ZŠ 2007 (1. a 6. ročník) •Gymnázia (vč. dvojjazyčných, sportovních) 2009 •SOŠ postupně od 2009 •ZUŠ 2012 • Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2021 RVP pro předškolní vzdělávání •Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech.: doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. •Předškolní věk - vytváření základů klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské. •Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány. •Dítě ukončující předškolní vzdělávání – schopné aktivního přístupu – aktivně: pozoruje, zkoumá, ptá se, získané vědomosti a schopnosti uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí. •Vzdělávací oblasti: Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. • RVP pro základní vzdělávání •Základní vzdělání – poskytuje základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. •Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň. •První stupeň: přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů. •Druhý stupeň: získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů. •Naplnění cílů – vyžadování podnětného a tvůrčího školního prostředí, plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení. •Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie. •Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám. • RVP ZV Cíle základního vzdělávání •Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. •V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: •umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení; •podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů; •vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci; •rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; •připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; •vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě; •učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný •vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi; •pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; •pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života. ZV – klíčové kompetence •kompetence k učení; •kompetence k řešení problémů; •kompetence komunikativní; •kompetence sociální a personální; •kompetence občanské; •kompetence pracovní; •kompetence digitální. Změny např. 2020 RVP ZV • •http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani • Změna RVP ZV - doplnění RVP SŠ •Příklad: •Kód oboru Mechanik opravář motorových vozidel (dříve automechanik) je 23-68-H/01. •Písmeno H vyjadřuje, že jde o střední vzdělání s výučním listem a první dvojčíslí, tj. 23, řadí obor do skupiny oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba. • • •Kód oboru vzdělání •Každý obor vzdělání má svůj identifikační kód. Uvádí se vždy s názvem oboru, např. na přihlášku ke studiu, do životopisu a všude tam, kde se prezentuje dosažené vzdělání. • •Co kód znamená? •Slouží k systémovému členění. Vyjadřují stupeň vzdělání, charakter přípravy pro uplatnění na trhu práce a obtížnost studia. • Z čeho se kód skládá? •Je složen ze skladby čísel a jednoho písmene: • písmeno, případně i následující číslo za písmenem, vyjadřuje stupeň vzdělání: •J - střední nebo střední odborné vzdělání (bez maturity i výučního listu) •C - praktická škola •E - střední odborné vzdělání s výučním listem •H - střední odborné vzdělání s výučním listem •M - úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) •L/0 - úplné střední odborné vzdělání s odborným výcvikem a maturitou •K - úplné střední všeobecné vzdělání (poskytují gymnázia) •L/5 - úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou (nástavbové obory) •N – vyšší odborné vzdělání •P – vyšší odborné vzdělání v konzervatoři • RVP SŠ – kód oboru •první dvojčíslí v kódech řadí jednotlivé obory do příslušných skupin oborů: •16 Ekologie a ochrana životního prostředí •18 Informatické obory •21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství •23 Strojírenství a strojírenská výroba •26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika •28 Technická chemie a chemie silikátů •29 Potravinářství a potravinářská chemie •31 Textilní výroba a oděvnictví •32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů •33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů •34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie •36 Stavebnictví, geodézie a kartografie •37 Doprava a spoje •39 Speciální a interdisciplinární technické obory •41 Zemědělství a lesnictví •43 Veterinářství a veterinární prevence •53 Zdravotnictví •61 Filozofie, teologie •63 Ekonomika a administrativa •64 Podnikání v oborech, odvětví •65 Gastronomie, hotelnictví a turismus •66 Obchod •68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost •69 Osobní a provozní služby •72 Publicistika, knihovnictví a informatika •74 Tělesná kultura, tělovýchova a sport •75 Pedagogika, učitelství a sociální péče •78 Obecně odborná příprava •82 Umění a užité umění •91 Teorie vojenského umění • RVP pro gymnázia •Cíl •příprava na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu. •osvojení kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. •třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků. •Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření. • Strategie 2030+ REVIZE RVP •https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030 • • •http://www.nuv.cz/t/rrvp • • • Česká škola: Expertní skupina nabízí cíle Strategie 2030+ k diskusi Změny Distanční výuka bude pro žáky povinná! Prezident ZEMAN podepsal zavedení distanční výuky do škol