Vedlejší věty časové (Temporalsätze)
• Vedlejší věty časové vyjadřují, kdy se odehrává děj věty řídící. Ptáme se
na ně otázkou KDY?
• Vyjadřují tedy časové relace (vztahy) k ději věty řídící. Těmto
relacím/vztahům odpovídá užití spojek a tvary sloves ve větě řídící i
vedlejší.
Tyto relace/vztahy mohou být:
Současnost (Gleichzeitigkeit) – děj věty vedlejší probíhá současně/paralelně
s dějem věty řídící.
Spojky: als (když), wenn (když, až), während (zatímco), indem (zatímco),
solange (dokud), sooft (kdykoliv), seit(dem)1
(od té doby, co)
Užití spojek als a wenn: Tyto dvě spojky jsou nejčastější.
Als – slouží pro vyjádření jednorázového děje v minulosti (děj se odehrál jednou
v minulosti): Er hat sich in Maria verliebt, als sie 18 war. (Zamiloval se do
Marie, když jí bylo 18.)
Wenn – užívá se pro opakované děje ve všech časech a pro jednorázové děje
v přítomnosti a budoucnosti: Ich höre gern Musik, wenn ich morgens im Park
jogge. (Ráda poslouchám hudbu, když ráno běhám v parku.)2
Příklady vět s ostatními spojkami:
Während/Indem sie die Zeitung liest, trinkt sie einen Kaffee. (Zatímco čte
noviny, pije kávu.)
Solange du studierst, kannst du hier wohnen. (Dokud studuješ, můžeš tu bydlet.)
Sooft ich ihn treffe, ist er gut gelaunt. (Kdykoliv ho potkám, má dobrou náladu.
= opakovaný děj)
Seit(dem) Petra verheiratet ist, sehen wir uns nur selten. (Od té doby, co je
Petra vdaná, vidíme se jen zřídka.)
Užití časů: Ve větě vedlejší i řídící stojí zpravidla slovesa ve stejném čase.
Výjimku tvoří často kombinace préterita u sloves, která ho preferují (sein,
haben, werden, modální slovesa), a perfekta ostatních sloves: Er hat sich in
Maria verliebt, als sie 18 war. (Zamiloval se do Marie, když jí bylo 18.)
1
Spojka seit(dem) má dvě varianty: seit a seitdem.
2
V češtině se jednorázovost a opakovanost děje rozliší slovesným videm: přijít x přicházet, udělat x dělat apod.
Předčasnost (Vorzeitigkeit) – děj vedlejší věty se odehrává před dějem věty
řídící.
Spojky: als (když), wenn (když, až)3
, nachdem (poté co, když), seit(dem) (od té
doby, co), sobald (jakmile=bezprostřední předčasnost).
Als es dunkel wurde, kamen wir nach Hause. (Když se setmělo, přišli jsme
domů. Lze interpretovat i Když se stmívalo, přišli/přicházeli jsme
domů.=současnost, v češtině vyjádřená videm)
Wenn du kommst, ruf mich an. (Až přijdeš, zavolej mi.)
Nachdem es dunkel geworden war, kamen wir nach Hause. (Když/poté co se
setmělo, přišli jsme domů.=jednoznačně vyjádřená předčasnost, souslednost
časová).
Seit(dem) er umgezogen ist, ist er zufriedener. (Od té doby, co se přestěhoval, je
spokojenější.
Sobald es läutet, betritt der Lehrer das Klassenzimmer. (Jakmile zazvoní, vchází
učitel do třídy.
Užití časů:
I u souvětí s předčasnou větou časovou stojí často ve větě vedlejší i řídící
slovesa ve stejném čase. Výjimku tvoří často kombinace préterita u sloves, která
ho preferují (sein, haben, werden, modální slovesa), a perfekta ostatních sloves.
Als ich aufgestanden bin, habe ich mich angezogen. (Když jsem vstala, oblékla
jsem se.)
Sobald ich die Arbeit beendet habe, war ich sehr müde. (Jakmile jsem dokončila
tu práci, byla jsem velmi unavená.)
Pouze v časových souvětích s časovou větou se spojkou nachdem a všude tam,
kde chceme explicitně vyjádřit posloupnost dějů, se používá tzv. souslednost
časová (Zeitenfolge), střídání časů:
Pro dva děje odehrávající se v minulosti plusquamperfektum ve větě vedlejší
(děj, který předchází) a préteritum ve věte řídící (děj, který následuje).
Nachdem ich aufgestanden war, zog ich mich an.4
(Poté co jsem vstala, oblékla
jsem se.)
3
I pro vyjádření předčasnosti jsou v němčině nejčastější spojky als a wenn.
4
Plusquamperfektum je v běžné němčině poměrně vzácné a je na ústupu, místo préterita se užívá častěji
perfekta. Proto se s touto sousledností setkáte spíše ve psaném jazyce a ve starších textech. Navíc se časové
posloupnosti vyjadřují častěji jinak než prostřednictvím souvětí, např. Zuerst…, dann…
Pro dva děje odehrávající se v budoucnosti stojí ve vedlejší větě, označující
završený děj, sloveso v perfektu a v řídící větě sloveso v přítomném čase
(vzácněji v budoucím čase). Tato souslednost časů je běžná.
Nachdem/Wenn wir gefrühstückt haben, fahren wir los. (Poté co/Až posnídáme,
vyrazíme.)
Následnost (Nachzeitigkeit) – děj vedlejší věty probíhá po ději věty řídící.
Spojky: bevor (dříve než), ehe (dříve než), bis (dokud ne).
Bevor ich schlafen gehe, sehe ich fern. (Dříve než jdu spát, koukám se na
televizi.)
Warten Sie bitte, bis der Arzt kommt. (Počkejte prosím, dokud nepřijde lékař.)
Užití časů:
V současné němčině stojí v souvětích s následnou větou časovou slovesa ve
stejných časech (až na kombinace préterita sein, haben a werden a perfekta
ostatních sloves).