Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI ¡Jak byste definoval/a pojem insider? ¡ 2. Desires & beliefs ¡Máme vyvinuté schopnosti spolupracovat s ostatními a žít s nimi v komunitách, sch. podrobit se vedení atd. ¡ ¡Z těchto sociálních adaptací plyne celá řada důsledků: mj. sociální konformita, poslušnost k autoritě, změna chování dle sociální role atd. ¡Srov. „pohybovou konformitu“ v davu (např. elevator experiment). https://www.youtube.com/watch?v=aOOsfkM-nGQ&ab_channel=RavenChai ¡ ¡DEF: Sociální konformita je přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům a normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních. ¡ ¡ ¡Určitá míra konformity je jedním z logických důsledků socializace a je nezbytnou podmínkou pro bezkonfliktní fungování společnosti (srov. pravidla chování v dopravním provozu). ¡Solomon Asch v roce 1951 (1952, 1956) zkoumal vliv tlaku skupiny na odpovědi jedince týkajících se délky zobrazovaných čar. ¡(zkoumal i efekt prvního dojmu). Výsledek obrázku pro asch solomon ¡Video: https://www.youtube.com/watch?v=TYIh4MkcfJA ¡Lidé byli rozděleni do dvou skupin: experimentální a kontrolní. ¡ ¡Měli 18x rozhodnout, která ze tří čar je stejně dlouhá jako předloha. Čáry se různě lišily, ale vždy jedna byla stejně dlouhá. 12 rozhodování bylo tzv. kruciálních. ¡ ¡ ¡ Výsledek obrázku pro asch conformity ¡V kontrolní skupině, ve které lidé odpovídali sami za sebe, neudělalo 35 ze 37 účastníků žádnou chybu (chybovost byla 0,7%). ¡V experimentální skupině byli lidé (7) rozsazeni do půlkruhu a měli vyslovit svoji volbu. Pozice 1-6 byla obsazena Aschovými spolupracovníky, kteří v 12 případech odpovídali shodně špatně. Poslední odpovídala zkoumaná osoba. ¡ ¡Jen tyto zkoumané osoby jevily zjevně nervozitu, rozčílení, potily se, gestikulovaly a pokukovaly se po experimentátorovi. ¡V této skupině dosáhla vlivem sociálního tlaku chybovost 37 %. ¡25 % neudělalo chybu nikdy (oproti 95 % z kontrolní skupiny), 28 % udělalo chybu v osmi a více případech a ostatní udělali 1-7 chyb. ¡I ti, co odpověděli správně, uváděli, že pro ně nebylo lehké skupině odolat. ¡Když lidé hodnotí nějakou stránku reality za přítomnosti ostatních, jde jim o dvě věci: chtějí mít pravdu a chtějí na druhé udělat dobrý dojem. •K určení toho, co je pravdivé, máme dva zdroje informací: •1. to, co nám říká náš úsudek a vnímání a •2. to, co nám říkají ostatní. •Lidé se naučili oceňovat v průběhu vývoje nejen vlastní rozum, ale i úsudky ostatních. Výsledek obrázku pro classroom ¡Ve většině případů se naše úsudky překrývají s úsudky ostatních a tvoří tak stabilní obraz světa. ¡Experimentální situace však proti sobě staví oba tyto zdroje informací a jedinec si musí vybrat. ¡Hovoříme o informačním vlivu, jestliže se člověk vzdává ostatním, protože více důvěřuje jejich úsudku než vlastnímu. ¡Existuje však i druhý důvod konformity, kdy se jedinec podrobí názoru většiny, protože se chce zůstat oblíbeným, resp. nechce se stát neoblíbeným. ¡Pak hovoříme o normativním vlivu. ¡Na ostatních závisíme v naplňování svých potřeb, je pro nás proto důležité, aby nás měli co nejraději. Protože nesouhlas s ostatními může vést k nesympatiím či přímo odmítnutí a souhlas naopak k pozitivnějšímu hodnocení, jsou lidé vedeni k tomu, aby byli s názory ostatních konformní i z normativních důvodů. ¡Normativní a informační vliv tedy představují dva obecné mechanismy, kterými skupina ovlivňuje svoje členy. ¡Váha těchto mechanismů se pochopitelně napříč situacemi a u každého jednotlivce liší. ¡Typy konformity: ¡Vyhovění - Je typem vnějšího přizpůsobení (díky normativnímu vlivu), které je pouze dočasné. ¡Příklad: dodržování rychlosti v obci. ¡Jestliže je osoba konformní především z normativních důvodů, tedy proto, že ji záleží na tom, co si o ní budou druzí myslet, pak změní sice svoje vnější chování, ale uvnitř si zachová své původní přesvědčení. ¡Typy konformity: ¡Akceptace (konverze) - je vnitřní přijetí (díky informačnímu vlivu), podle kterého se člověk bude řídit už napořád. ¡Příklad: ¡Jestliže jedinec důvěřuje informacím ostatních, změní navíc i svůj vnitřní názor. ¡ ¡Učitelům by mělo jít především o akceptaci! ¡Tu lze dosáhnout nejlépe vysvětlujícím (tj. „demokratickým“) stylem výchovy. ¡Autokratický styl výchovy vede spíše k vnějšímu vyhovění. ¡ ¡V rámci Aschova experimentu se ukázalo, že normativní vliv byl silnější než informační. ¡Dále byly učiněny další pokusy a tzv. metaanalýzy daného jevu: ¡Konformita vzrůstá s větší soudržností; liší se vzájemně kultury; informační vliv roste s kompetencí druhých (role vědce, profesora); větší obtížnost úkolu posiluje informační vliv... ¡Vliv má i velikost skupiny! ¡1 neměl žádný vliv ¡2 vyprodukovali 13 % chyb ¡Se třemi dosáhla konformita své plné síly, tj. 33 % chyb. ¡Více osob zvyšuje konformitu, ale stále o menší díl. ¡Když dal Asch účastníkům „podporu“ (někdo odpovídal před 7. vždy dobře), chybovost byla jen 5,5 %. ¡Pokud „podpora“ narušila jednotnost skupiny, ale odlišně od názoru účastníka, pak byla konformita stejně nízká. To ovšem platí jen pro jednoznačné názory, u složitějších konformitu narušuje jen „sociální podpora“ (=stejný názor). ¡Existuje i opačný vliv, kdy menšina ovlivňuje většinu. ¡Většina má ovšem přístup k normativním i informačním zdrojům kontroly. Přesto menšina dokáže většinu ovlivnit (Galileo, Darwin, Freud, nové proudy v hudbě či umění, vliv ekologických či feministických hnutí apod.). ¡K ovlivnění většiny dojde, jen pokud je názor menšiny konzistentní: tj. když je stabilní v čase (=diachronní stabilita) a když je stabilní v rámci menšinové skupiny (=synchronní stabilita). ¡teorie konverze Serge Moscoviciho: minoritní skupina musí jednat konzistentně, zastávat původní názor i přes nevůli ostatních, být aktivní, angažovaná, vyjednávat s protistranou a hledat kompromis. ¡Lovaš, L. (2019). Malé sociální skupiny. In J. Výrost, I. Slaměník, E. Sollárová (Eds.), Sociální psychologie: Teorie, metody, aplikace. Grada.