pozadí Histologie a organologie Pojiva I Kde se v organismu POJIVA nacházejí a jakou mají funkci nPodkožní vrstva – škára nVnitřní nosná síť v orgánech nObaly orgánů, svalů (aponeurosy), nervů (perineuria), nKosti, chrupavky, nŠlachy, ligamenta (vazy), předstěry (opony) nTuková tkáň nStěny cév nProstory v tělních dutinách mezi orgány a výstelky dutin (peritoneum, pleura) n n n n Jaký je ontogenetický původ pojiv nmezenchym V embryonálním vývoji vzniká z ektodermu a entodermu 3. zárodečný list – mezoderm. Mezenchym je derivát mezodermu. Mezenchym = rosolovitá hmota, z něj se odvozují všechny pojivové tkáně Buňky hvězdicovité, mezibuněčná hmota amorfní s retikulárními vlákny. schéma mezenchymu Společné znaky pojiv nMají společný embryonální původ (mezenchym) nMají stejnou obecnou základní stavbu nMají různé zastoupení vláknité složky (konzistence) n n Obecná stavba: fixní 1.Buňky volné amorfní 2. Mezibuněčná hmota vlákna Mezibuněčná hmota Amorfní hmota: glykoproteiny a proteoglykany sulfonace (reakce aromatických systémů za vzniku SO3H) Proteoglykan: protein + glykosaminoglykan lineární polysacharid z disacharidových jednotek kyselina uronová + hexosamin glukuronová k. glukosamin iduronová k. galaktosamin Hlavní glykosaminoglykany: • Dermatan sulfát (podkoží, šlachy) • Heparan sulfát (v retikulárních pojivech, bazální lamina) • Chondroitin sulfát (chrupavka) • Keratan sulfát (rohovka) ALAVIS Glukosamin sulfát, Chondroitin sulfát, Methylsulfonylmethan (MSM) – CHONDROPROTEKTIVNÍ LÁTKA Kyselina hyaluronová: v chrupavce se proteoglykany agregují s kyselinou hylaluronovou a tvoří se větší agregáty. Další snímek kyselina uronová + hexosamin glukuronová k. glukosamin iduronová k. galaktosamin lysozym Specificky štěpí některé glykosidové vazby v proteoglykanech buněčných stěn bakterií a chrání tak organismus před bakteriální infekcí (kys. muramová, N- acetyl glukozamin). Strukturní glykoproteiny: proteiny + větvené sacharidy • Fibronektin • Laminin • Chondronektin Funkce jednotlivých složek amorfní mezibuněčné hmoty: Proteoglykany: nesou záporný náboj, vazba s Na+ a následná hydratace Glykoproteriny: kontakty buněk s mezibuněčnou hmotou a interakce mezi dospělými a embryonálními buňkami v pojivech Vlákna Kolagenní Elastická Retikulární Kolagenní vlákna: tzv. bílá vlákna, dvojlomná, nevětví se! Ohebná, málo pružná, odolná v tahu. Základem je mikrofibrila (20 nm), fibrila (0,3 – 0,5 µm), kolagenní vlákno (1 – 20 µm), svazek kolagenních vláken Syntéza: na ER, složitá (protokolagen, tropokolagen) několik rizikových míst! enyzmaticky katalyzovaných Kolagen I: kosti, dentin, šlachy, dermis, obaly orgánů Kolagen II: hyalinní a elastická chrupavka Kolagen III: retikulární vlákna spolu s kolagenem I Kolagen IV: bazální lamina (netvoří fibrily) Kolagen V: plodové obaly, stěny cév Elastická vlákna: tzv. žlutá vlákna, tenčí než kolagenní (1 – 4 µm), větví se, tvoří sítě, velká elasticita Retikulární vlákna: Pravděpodobně jde o vlákna kolagenní (kolagen I), velmi tenká 0,5 – 2 µm), Tvoří nosnou síť v lymfatických orgánech, jemné podpůrné sítě kolem svalových vláken, nervových vláken. Barvení: stříbření – tmavě hnědá až černá Buňky Základní fixní buňkou vaziv je fibroblast F05_04 Vývoj fixních buněk pojivových tkání Dělení pojivových tkání nVaziva: řídké vláknité (pojivo) n husté vláknité (pojivo): uspořádané n neuspořádané n nVaziva se speciálními vlastnostmi: tukové pojivo n rosolovité pojivo n retikulátní pojivo n buněčné pojivo - vezikulární n nOporná pojivová tkáň: chrupavka n kost n zub n nTrofická pojiva n n buněčné buněčné 1. primitivní „pojiva“ Vesikulární (= buněčné) pojivo Retikulární pojivo Retikulární (= síťovité) pojivo – např. červená kostní dřeň: retikulární buňky, retikulární vlákna ... nRosolovité pojivo: pupeční šňůra a pulpa vyvíjejícího se zubu. Fixní buňky fibroblasty, hodně mezibuněčné hmoty, vlákna kolagenní a elastická n nBuněčné pojivo: morfologicky podobné tukovému, funkce je mechanická opora a pevnost. Buňky mají vnitřní prostot vyplněn vodnatou hmotou zajišťující tzv. buněčný turgor. Mezibuněčné hmoty málo, vlákna prakticky nejsou. n nRetikulární pojivo: slouží jako nosná síť krvetvorných orgánů (kostní dřeň) a lymfatických imunitních orgánů. n Fixní buňky = retikulární buňky. Dále amorfní hmota a retikulární vlákna. Zviditelnění pomocí metody „stříbření“ Řídké vláknité pojivo (vazivo) 2 podkoží hl2-08 KDE: podkoží (dermis) obaluje cévy, svalová vlákna podílí se na stavbě obalů jednotlivých orgánů serozní blány v břišní a hrudní dutině ve sliznicích Fibrocyty, histiocyty, makrofágy, kolagenní a elastická vl., amorfní hmota, Husté vláknité pojivo (vazivo) HVP šlacha KDE: Dermis KDE: Šlachy Úpon svalů ke kostem, Hodně kolagenních vláken rovnoběžně uspořádaných Málo mezibuněčné hmoty Fibrocyty mají protáhlá jádra a málo cytoplasmy (křídlaté buňky) Vlákna tvoří hierarchicky uspořádanou strukturu neuspořádané uspořádané křídlaté buňky Znázornění vzniku křídlových výběžků fibroblastů mezi svazky kolegenních vláken ve šlachách Tukové pojivo tukové pojivo vývoj adipocytu Základní buňka: adipocyt (tvar pečetního prstenu) Funkce: • zásobárna energie • tepelná izolace • tlumení nárazů • Unilokulární tuková tkáň - bílá Multilokulární tuková tkáň – hnědá • • F06_06 Tuková tkáň Hnědá tuková tkáň Zárodečný mezenchym a rosolovité vazivo Řídké kolagenní vazivo Husté vazivo neuspořádané x husté vazivo uspořádané (šlachy, aponeurózy, vazy) Uložení tukové tkáně v těle novorozence uložení tukové tkáně Vývoj volných buněk pojivových tkání Kuppferovy Alveolární hystiocyty Volné buňky pojivových tkání nMakrofágy: n„tkáňová forma monocytů“, histiocyty nPodle typu tkáně: alveolární makrogágy, mikroglie, Kupfferovy buňky, případně osteoklasty nSoučást tzv. mononukleárního fagocytárního systému nVelikost až 30 μm, ledvinovité jádro, hodně vyvinutý proteosyntetický aparát, hodně lyzozomů nDlouho žijící buňky nFagocytóza cizorodých částic, následné zpracování antigenu a jeho prezentace (vystavení) na povrchu buňky, aby byl rozpoznán dalšími imunitními buňkami (lymfocyty). fagocytóza Volné buňky pojivových tkání nŽírné buňky n menší jádra překrytá bazofilními granuly nObsahují mediátory zánětlivé reakce – histamin, proteázy a chemotaktické faktory nPo aktivaci uvolňují mediátory zánětu (leukotrieny) nHojně zastoupeny ve sliznicích nPodobné basofilům, dříve považovány za tzv. tkáňové basofily, nyní samostatná vývojová řada n nPlasmatické buňky nStadium B lymfocytu, které produkuje protilátky nHodně ER, Golgi komplex, njádro loukoťovité, n n n n n F05_14 Volné buňky pojivových tkání Leukocyty Vycestovávají do vaziva přes stěny kapilár – diapedeze Hlavní součást trofických pojiv – krve Granulocyty Agranulocyty Neutrofily Lymfocyty Eozinofily Monocyty Bazofily neutrofiltif bazofil eozinofil lymfocyt monocyt F13_07 Kostní dřeň nJeden z největších orgánů těla, dynamicky může měnit svou aktivitu nDřeňové dutiny dlouhých kostí a spongiózní kosti nČervená – krvetvorná KD nŽlutá KD – bohatá na tukové buňky nStroma KD nsíť retikulárních buněk nretikulárních vláken nhematopoetických buněk nsinusoidních kapilár, nkrevních sinů n n n n n Lokalizace červené kostní dřeně n F13_02 Hematopoeza v kostní dřeni hematopoeza NK buňky Zrání erytrocytů a granulocytů v kostní dřeni detailní hematopoeza proliferace - diferenciace Proliferace - diferenciace Zrání erytrocytů vývoj erytrocytu Použité zdroje nČihák R.: Anatomie 1. díl nJunqueira L. C., Carneiro J.: Basic Histology. Text and Atlas n Kerr J. B. Atlas of Functional Histology n Wolf J.: Histologie nhttp://www.sci.muni.cz/ptacek/ nTichý a kol.: Histologie n n n