Neživá příroda 1
Cvičení 9
Poznávání hornin:
Sedimentární horniny
Provádět klasifikaci sedimentárních hornin není na základě
chemického nebo minerálního složení praktické.
Proto se používají kritéria související s jejich genezí.
Klastické sedimenty: vznikají ukládáním, případně následným
zpevněním úlomků starších minerálů nebo hornin.
Chemické (chemogenní) sedimenty: vznikají fyzikálními nebo
chemickými procesy, nejčastěji ve vodním prostředí.
Organogenní sedimenty: vznikají v souvislosti s činností různých
typů organismů (rostlin i živočichů)
Sedimentární horniny – rozdělení
Sedimentární horniny jsou nedílnou součástí horninového cyklu a jejich
vznik a výskyt je nejčastěji svázán se zemským povrchem.
Sedimentární horniny vznikají na souši nebo ve vodním prostředí (řeky,
jezera, moře) a způsob jejich vzniku je využíván pro jejich klasifikaci.
2
Některé sedimenty mají masivní stavbu – vrstevnatost
není na jejich stavbě patrná.
Z hlediska soudržnosti se sedimentární horniny dělí na:
 nezpevněné (písek)
 zpevněné (pískovec)
Sedimentární horniny – stavba
Typickým stavebním znakem sedimentů je jejich
vrstevnatost , která vzniká nejčastěji při vlastní
sedimentaci nebo krátce po jejím ukončení.
K dalším typickým znakům můžeme počítat barvu
sedimentu, zvrstvení, obsah konkrecí nebo hlíz.
Mezi nejběžnější sedimentární horniny patří klastické (úlomkovité)
sedimenty, jejichž stavba se rozlišuje podle velikosti částic a ta slouží také
jako kritérium pro klasifikační zařazení příslušné horniny:
 stavba psefitická (velikost zrn  2,0 mm)
 stavba psamitická (velikost zrn 2,0 - 0,063 mm)
 stavba aleuritická (velikost zrn 0,063 - 0,004 mm)
 stavba pelitická (velikost zrna  0,004 mm)
3
Sedimentární horniny – stavba
Typicky vrstevnatá stavba sedimentů –
pískovce, Řeka.
Typicky vrstevnatá stavba sedimentů –
železitý pískovce, Malý Chlum.
Psefitická stavba sedimentární horniny – slepenec
s valouny hornin, Luleč.
Rovnoběžné a šikmé zvrstvení písků – typická
stavba sedimentů, Oslavany.
4
Sedimentární horniny – stavba
Vrstevnatost prachovce (opuky) – typická
vlastnost sedimentů, Peruc.
Psamitická stavba nezpevněného sedimentu
tvořeného úlomky křemene - písek.
Psefitická stavba – valouny křemene a hornin,
slepenec, Ruprechtov.
Masivní stavba silicitu - radiolaritu, Bradno.
5
Klastické (úlomkovité) sedimenty jsou složeny
z úlomků starších hornin a rozdělujeme je
podle velikosti klastů a stupně jejich zpevnění:
psefity (úlomky nad 2 mm)
psamity (úlomky 0,063–2 mm)
aleurity (úlomky 0,004–0,063 mm)
pelity (částice pod 0,004 mm)
vulkanoklastické sedimenty
Klastické sedimenty – rozdělení
NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ
SEDIMENTY
ZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ
SEDIMENTY
6
Slepenec (konglomerát)
Psefitický zpevněný sediment se zaoblenými nebo polozaoblenými valouny s velikostí
nad 2 mm. Valouny mohou být tvořeny křemenem, nebo různými typy hornin.
Stavba je běžně lavicovitá, pojivo je nejčastěji tvořeno psamitickým nebo
aleuritickým materiálem.
Klastické sedimenty – zpevněné psefity
Jako psefity označujeme horniny, které obsahují
více jak 50 % klastických částic psefitického
charakteru, tj. s velikostí nad 2 mm.
Brekcie
Psefitický zpevněný sediment s ostrohrannými nebo poloostrohrannými úlomky
s velikostí nad 2 mm. Často je brekcie chápána jako speciální příklad slepence.
Stavba je většinou lavicovitá nebo deskovitá.
Jako vulkanická brekcie se označují zpevněné úlomky vulkanických hornin.
Tillit
Vzniká zpevněním ledovcových sedimentů, převážně tillu. Obvykle převládá prachové
a jílové pojivo nad valouny.
Stavba: sediment je nevytříděný a zpravidla mu chybí vrstevnatost.
7
Klastické sedimenty – zpevněné psefity
Lavice spodnodevonských slepenců, Babí lom,
Lelekovice.
Valouny různých typů hornin v petromiktním
slepenci, svrchní paleozoikum, Luleč.
Střídající se lavice slepenců a drob v lomu v Lulči,
svrchní paleozoikum.
Detail monomiktních slepenců s převládajícími
valouny křemene, Babí lom, Lelekovice.
8
Klastické sedimenty – zpevněné psefity
Valouny ve svrchně paleozoickém slepenci,
Rakovecké údolí.
Valouny křemene a psamitické pojivo ve
svrchnopaleozoickém slepenci, Odolov.
Drobně štěrkovitý slepenec (gravelit), svrchní
paleozoikum, Výkleky.
Balvanitý slepenec, svrchní paleozoikum,
Olšany.
9
Kamenná suť
Sediment je tvořený ostrohrannými úlomky hornin. Hornina vzniká mechanickým rozpadem
horninových výchozů, významnou roli hraje obvykle mrazové zvětrávání.
Pravidelně se s tímto typem sedimentu setkáme v hornatých terénech.
Štěrk
Sediment tvořený polozaoblenými nebo zaoblenými valouny různých typů hornin. Můžeme
ho považovat za nezpevněný ekvivalent slepence.
Pojmenování sedimentu se řídí zastoupením valounů různé velikosti:
• 50–100 % psefitických klastů – štěrk
• 25–50 % psefitických klastů – písčitý štěrk
• 10–25 % psefitických klastů – valounový písek
• do 10 % psefitických klastů – písek
Till
Takto se označuje psefitický, nezpevněný a nevytříděný sediment, který vznikl transportem
a následným uložením ledovcem. Jedná se o typický glacigenní sediment.
Klastické sedimenty – nezpevněné psefity
10
Klastické sedimenty – nezpevněné psefity
Glacifluviální štěrk, Velké Kunětice.
Kamenná suť vzniklá mechanickým
zvětráváním, Krkonoše.
Nevytříděný ledovcový till, Nízké Tatry.
Štěrkový povodňový sediment, Krkonoše.
11
Jako psamity označujeme klastické sedimenty s obsahem více jak 50 % zrn velikosti
0,063–2 mm. Klasifikace zpevněných psefitických sedimentů je založena na poměrném
zastoupení třech složek horniny:
 křemen a úlomky stabilních hornin (silicity, kvarcity)
 živce a úlomky nestabilních hornin (ostatní horniny)
 matrix zahrnující jílovité a prachovité částice.
(Křemenný) pískovec
Obsahuje více než z 90 % křemene nebo stabilních hornin. Pokud živce a úlomky nestabilních
hornin tvoří do 25 %, označujeme sediment jako arkózový pískovec.
Pokud živce a úlomky nestabilních hornin jsou do 10 % a podíl matrix kolísá mezi 25 % až 75 %,
horninu označíme jako drobový pískovec.
Ve zjednodušeném pojetí vystačíme s označením pískovec.
Barva pískovců závisí na jejich složení, nejčastěji je světle šedá, světle okrová, světle hnědá
nebo červená.
Stavba bývá běžně lavicovitá nebo deskovitá. Pískovce mohou běžně obsahovat křemitý,
karbonátový, železitý nebo sádrovcový tmel.
Složení: hlavní složky jsou křemen, podružně jsou zastoupeny živce nebo muskovit.
Pískovce vznikají v mořském i kontinentálním sedimentačním prostředí.
Psamitické zpevněné sedimenty – pískovec
12
Psamitické zpevněné sedimenty – pískovec
Intenzivně zvětrávající pískovec, Ježov.
Pestře zbarvený pískovec, Bílá.Pískovec, křída, Božanovský Špičák.
Mechanické a chemické zvětrávání pískovce –
voštiny, Budislav..
13
Psamitické zpevněné sedimenty – pískovec
Triasový křemitý pískovec, Krákorka u Červeného
Kostelce.
Křemitý pískovec, křída, Jítrava.Železité inkrustace v pískovci, Střezivojice.
Nazelenalý glaukonitový pískovec, Řeka.
14
Arkóza
je zpevněný psamitický sediment, který obsahuje více než 25 % živců a
úlomků nestabilních hornin, zastoupení matrix (jílovitá a prachovitá
složka) nepřesahuje hranici 20 %. Obsah křemene a úlomků stabilních
hornin tvoří méně než 75 % z klastů.
Živce i úlomky většinou pocházejí z granitoidních hornin.
Barva arkóz je obvykle světle šedá, světle okrová nebo i v rezavých a fialových odstínech.
Stavba bývá nejčastěji lavicovitá, pojivo má aluritický až pelitický charakter.
Arkózy jsou většinou málo vytříděné sedimenty s nedostatečně opracovanými zrny.
Jejich chemické složení se velmi podobá granitům.
Rozlišení arkózy a pískovce je běžnými metodami velmi problematické,
v prvním přiblížení ale na rozlišení většinou nezáleží.
Arkózy jsou zpravidla kontinentální sedimenty.
Psamitické zpevněné sedimenty – arkóza
15
Psamitické zpevněné sedimenty – arkóza
Světle žlutookrová arkóza, Podlešínská jehla.
Slabě narůžovělá arkóza, podkrkonošská pánev,
Malé Svatoňovice.
Světle nazelenalá arkóza ordovického stáří,
Barrandien, Třenice.
Porézní arkóza, plzeňská pánev, Skelná Huť.
16
Droba
Zpevněný, psamitický sediment, který obsahuje více než 10 % živců a úlomků
nestabilních hornin a zastoupení matrix (jílovitá a prachovitá složka)
převyšuje 20 %.
Převážná část živců a úlomků pochází z intermediálních nebo bazických hornin.
Droby vznikají zpravidla sedimentací v mořském prostředí.
Barva drob je nejčastěji tmavě šedá, černošedá nebo šedozelená.
Stavba bývá lavicovitá. Matrix má aleuritický nebo pelitický charakter.
Předpokládá se, že větší část pojiva vznikla druhotně, rozkladem nestabilních
úlomků hornin.
Stupeň vytřídění klastů je nízký, většina úlomků má spíše ostrohranný charakter.
Psamitické zpevněné sedimenty – droba
17
Psamitické zpevněné sedimenty – droba
Tmavě šedá droba, moravskoslezské svrchní
paleozoikum, Habrůvka.
Tmavě modrošedá droba, moravskoslezské
svrchní paleozoikum, Šošůvka.
Tmavě šedá droba se zrny křemene,
Baldovec.
Tmavě šedá droba se závalky břidlic, Luleč.
18
Podle složení rozlišujeme křemenné písky, živcové, arkózové písky, jílovité
nebo drobovité písky.
Podle místa vzniku můžeme rozlišit písky říční, ledovcové, jezerní, mořské,
terasové nebo plážové.
Psamitické nezpevněné sedimenty – písek
Písek
Písek je nezpevněný psamitický sediment s porozitou až kolem 35 %.
Převažují zrna o velikosti 0,063–2 mm, existuje však řada přechodných typů:
 nad 50 % psamitických zrn – písek
 25–50 % psamitických zrn – prachovitý nebo jílovitý písek
 10–25 % psamitických zrn – písčitý prach nebo písčitý jíl
 pod 10 % psamitických zrn – prach nebo jíl.
19
Psamitické nezpevněné sedimenty – písek
Rovnoběžné a šikmé zvrstvení v pískových
sedimentech, Velké Kunětice.
Detail pískových zrn, převládá křemen, bílá
zrna živec.
Pískový sediment s železitými inkrustacemi,
Rudice.
Různá zrnitost pískových sedimentů, Oslavany.
20
Prachovec (siltovec)
Zpevněný aleuritický sediment s obsahem více jak 50 % prachových klastů.
Barva horniny je obvykle tmavě šedá.
Stavba je masivní bez zjevné laminace.
Prachové částice jsou tvořeny křemenem, živci, slídami, karbonáty nebo jílovými
minerály, poměrně vzácná je přítomnost úlomků hornin.
Prachová (siltová) břidlice
Zpevněný aleuritový sediment stejného složení a zrnitosti jako prachovec.
Termínem prachové břidlice se označují horniny s výrazně laminární nebo tence
vrstevnatou stavbou.
Aleuritické zpevněné sedimenty
Aleuritické sedimenty (české označení prachové sedimenty)
obsahují více jak 50 % klastů o velikosti 0,004 – 0,063 mm.
Mohou volně přecházet do hrubších psamitických sedimentů
(písčitých) nebo naopak jemnějších pelitických hornin.
21
Aleuritické zpevněné sedimenty
Červeně zbarvená prachová břidlice,
podkrkonošská pánev, Vrchlabí.
Plocha vrstevnatosti tmavě šedé prachové
břidlice, Předhradí.
Červenohnědá barva a vrstevnatá stavba
prachové břidlice, Vrchlabí.
Vrstevnatá stavba prachové břidlice,
podkrkonošská pánev, Vrchlabí.
22
Do této skupiny se řadí sedimenty, které obsahují
více jak 50 % prachových částic o velikosti
0,004 - 0,063 mm.
V některých klasifikačních systémech tvoří spolu
s pelity tzv. kalové sedimenty - aleuropelity nebo
lutity (v angličině „mudrocks“).
Prach (silt)
Aleuritický nezpevněný sediment, který
obsahuje více jak 50 % zrn prachové
velikosti (0,063–0,004 mm), obsah
psefitových úlomků a tmele není vyšší
než 10 % a podíl jílových částic
nepřekračuje 20 %.
Prach se často vyskytuje ve směsi
s jílovou frakcí:
 nad 90 % prachových klastů – prach
 50–90 % prachových klastů – jílovitý prach
 10–50 % prachových klastů – prachovitý jíl
 pod 10 % prachových klastů – jíl
Spraš
Nezpevněný aleurit eolického původu s velmi
vysokým vytříděním zrn. Většina spraší odpovídá
termínům prach, jílovitý prach nebo písčitý prach.
Barva spraší je většinou světle okrová nebo nažloutlá.
Stavba je nevrstevnatá.
Ve většině spraší najdeme hojný křemen, živce,
jílové minerály a karbonáty. Kalcit často vytváří typické
konkrece – cicváry.
Ve svislém odkryvu zachovává spraš pevnou stěnu.
Aleuritické nezpevněné sedimenty
23
Aleuritické nezpevněné sedimenty
Sprašový profil – pevná stěna s typickou
světle okrovou barvou, Zeměchy.
Světle okrová spraš s bílými výkvěty kalcitu, Dolní
Věstonice.
Fosilní půda uzavřená ve sprašovém profilu,
Dolní Věstonice.
Sprašový profil – nezpevněná spraš dokáže udržet
pevnou stěnu v odkryvu, Dolní Věstonice..
24
Jílovec
Jako jílovec označujeme částečně zpevněný pelitický sediment, který obsahuje
vysoký podíl částic o velikosti pod 0,004 mm.
Barva bývá světle až tmavě šedá, nazelenalá nebo hnědá.
Textura je lavicovitá, deskovitá nebo laminární.
Obsahuje křemen, živce a jílové minerály, jejich identifikace je problematická.
Ve vodě se jílovce rozplavují pouze částečně.
Jílová břidlice
Jako jílovou břidlici označujeme zpevněný pelitický sediment, prakticky stejného
složení a zrnitosti jako je jílovec.
Barva horniny je obvykle tmavě šedá až černošedá.
Stavba je plošně paralelní s výraznou břidličnatostí, významným znakem je
břidličnatá rozpadavost nebo střípkovitý rozpad.
Jílovou břidlici nelze rozplavit ve vodě.
Rozlišení prachová versus jílová břidlice? Běžně není možné.
Pelitické zpevněné sedimenty
Pelitické sedimenty (české označení jílovité sedimenty) obsahují více
jak 50 % klastů o velikosti do 0,004 mm. Běžně přecházejí do
hrubších aleuritických sedimentů nebo do karbonátových hornin.
25
Pelitické zpevněné sedimenty
Jílové břidlice s dobře patrnou vrstevnatostí,
Stará Ves.
Nevrstevnatý jílovec, Olšany.Pokrývačské jílové břidlice, Jakartovice.
Typický střípkovitý rozpad jílových břidlic při
zvětrávání, Stará Ves.
26
Označení pelit se používá pro sedimenty, které obsahují klasty převážně o velikosti pod
0,004 mm (tzv. fyzikální jíl) nebo jsou v nich zastoupeny především jílové minerály.
Pelity (jílové sedimenty) stojí na hranici klastických a biochemických sedimentů.
Velmi často přechází jílové sedimenty do karbonátových (příklad zpevněných):
o nad 90 % jílových součástek – jílovec, jílová břidlice
o 50–90 % jílových součástek – vápnitý jílovec, vápnitá břidlice
o 10–50 % jílových součástek – jílovitý vápenec
o pod 10 % jílových součástek – vápenec
Z mineralogického hlediska můžeme podle převládajícího fylosilikátu rozlišit např.
tyto horniny: kaolinitový jíl, montmorillonitový jíl (bentonit) nebo illitový jíl.
Podle mechanismu vzniku můžeme jíly rozdělit na dvě velké skupiny:
• reziduální jíly vznikají zvětráváním hornin na místě,
• přemístěné jílové sedimenty vznikají přínosem jílových klastů do sedimentační pánve.
Jíl
Jako jíl označujeme nezpevněný pelitický sediment, který obsahuje vysoký podíl částic
o velikosti pod 0,004 mm, většinou reprezentované jílovými minerály.
Zpevněním jílu vzniká jílovec nebo jílová břidlice.
Jíl lze rozplavit ve vodě.
Pelitické nezpevněné sedimenty
27
Pelitické nezpevněné sedimenty
Kaolinitový jíl na ložisku Vidnava.
Bentonit – montmorillonitový jíl, ložisko
Ivančice.
Terciérní, světle nazelenalý plastický jíl, ložisko
Borovany.
Zpracování kaolinitových jílů na ložisku
Únanov.
28
Slín
Jako slín označujeme nezpevněný sediment tvořený směsí jílovité
a prachovité frakce s karbonátovou hmotou. Obsah karbonátové
složky se pohybuje v rozmezí 20–80 %.
Slínovec
Je zpevněný ekvivalent slínu. Většina slínů a slínovců vzniká
v mořském prostředí.
Opuka
Terminologicky nesprávné označení u nás zcela
běžně se vyskytující zpevněné horniny křídového
stáří.
Klasifikačně správné označení těchto hornin
bývá většinou spongilitický písčito-vápnitý jílovec
nebo spongilitický slínovec.
Smíšené klastické sedimenty
Jako smíšené klastické sedimenty označujeme směs mezi
klastickými (aleurity, pelity) sedimenty a chemogenními nebo
organogenními sedimenty.
Světle okrová stavba vápnitých jílovců – opuk, často
používaných jako stavební kámen.
Výchozy žlutookrových opuk s
typickým kvádrovým rozpadem.
29
Klasty vulkanického původu mají v závislosti
na rozměru různé označení:
o nad 1000 mm bloky
o 100–1000 mm bomby, pumy
o 30–100 mm bombičky
o 2–30 mm lapili
o 0,063–2 mm sopečný písek
o 0,004–0,063 mm sopečný prach
o pod 0,004 mm sopečný jíl
Vulkanoklastické sedimenty
Tyto sedimenty vznikají z produktů vulkanické aktivity – vyvržených do vzduchu,
rozrušených a přemístěných vulkanických hornin.
Pyroklastické sedimenty mohou mít tyto významné znaky:
 zrna jsou ostrohranná nebo se jedná o úlomky
 běžně je přítomno sklo, místy převládá
 matrix je často tvořena rozkladnými produkty skla
 jednotlivé částice se mohou prorůstat nebo být spečené
Tefra
Pojmem tefra se označuje libovolný nezpevněný
pyroklastický materiál. Skládá se z vulkanických částic
různé velikosti a různého charakteru.
Tuf
Tuf je zpevněným ekvivalentem tefry. Podle zrnitosti
rozlišujeme tuf aglomerátový, pískový, prachový
nebo jílový.
Tufit
Tufit je označení pro zpevněnou horninu, která
prokazatelně obsahuje také 10 – 50 % nevulkanického
materiálu.
30
Vulkanoklastické sedimenty
Vulkanická bomba v lapilovém tufu, Uhlířský
vrch u Bruntálu.
Tufity s vrstvami různé zrnitosti, Razová.Vrstevnatá stavba tufitového profilu, Razová.
Lapilový tuf, Uhlířský vrch u Bruntálu.
31
Pojem sedimenty neklastické se někdy používá pro všechny ostatní
Sedimentární horniny chemického, biochemického nebo organogenního
původu.
Při vzniku těchto hornin převládaly chemické nebo
biologické pochody, které zformovaly výslednou horninu
s ohledem na její stavbu a složení.
Mezi klastickými, chemogenními a organogenními sedimenty
existuje mnoho přechodných horninových typů. Rozdělení hornin
je čistě účelové a existuje z něho řada výjimek,
např. u karbonátových hornin.
Neklastické sedimenty
32
Jako ality se označují reziduální horniny nebo sedimenty s vysokým podílem Al2O3.
Hliník je vázán zpravidla ve formě hydroxidů, přítomny jsou rovněž křemen, jílové minerály,
živce, karbonáty, fosfáty nebo oxidy a hydroxidy Fe (v závislosti na matečné hornině).
Stavby alitů jsou masivní, úlomkovité, oolitické, peletové nebo hlízovité.
Barva je velmi variabilní, často velmi pestrá žlutá, červená nebo zelená.
Laterit
Jako laterit se označují nezpevněné i zpevněné
sedimenty vzniklé na místě zvětráváním matečné
horniny v podmínkách teplého a vlhkého klimatu.
Produkty tohoto zvětrávání zůstávají na místě.
Oxidy a hydroxidy hliníku převládají nad oxidy a
hydroxidy železa, klastická.
Bauxit
Jako bauxity se označují lateritické sedimenty,
které byly transportovány a usazeny.
Minerální složení je podobné jako u lateritů.
Často bývají usazené v krasových depresích.
Chemogenní sedimenty – ality
33
Ferolity
Jako ferolity se označují mineralogicky i geneticky rozdílné sedimenty, jejichž společným
znakem je zvýšený podíl železa. Minimální hranice není stanovena, někdy se jedná o
ekonomicky významné rudy.
Stavba ferolitů bývá úlomkovitá, oolitická, masivní či vrstevnatá.
Barva sedimentu je zpravidla rezavá, červená nebo světle hnědá.
Kromě minerálů železa (hematit, goethit, chlorit, siderit, pyrit) obsahují klastické úlomky hornin
a minerálů, např. křemene, karbonátů nebo jílové minerály.
34
Chemogenní sedimenty – ferolity
Typické červené zbarvení ferolitu, Ejpovice. Úlomkovitá stavba ferolitu, Ejpovice.
Jako manganolity se označují zpevněné i nezpevněné chemogenní sedimenty, které
obsahují nad 10 % manganových minerálů.
Nejčastějšími manganovými minerály jsou pyrolusit, manganit, psilomelan, todorokit,
rodochrosit nebo oligonit.
Manganolity mají často detritické, brekciovité, hlíznaté, peletové, oolitické nebo
pizolitické stavby. Časté je masivní nebo páskované uspořádání.
Barva sedimentu je obvykle černá.
Nejznámějšími manganolity jsou manganové konkrece v některých oblastech
oceánského dna. Obsahují významné množství dalších prvků, jako železa, niklu
nebo vanadu.
35
Chemogenní sedimenty – manganolity
Jako fosfority se označují zpevněné i nezpevněné sedimenty, které obsahují nad
50 % minerálů fosforu (převážně apatit), což odpovídá asi 19,5 % P2O5.
Fosfority tvoří horninové řady s jíly, karbonáty nebo silicity, v případě míšení
s karbonátovou složkou je pojmenování následující:
o nad 80 % fosfátů – fosforit
o 50–80 % fosfátů – vápnitý fosforit
o 10–50 % fosfátů – fosfátický vápenec
o pod 10 % fosfátů – vápenec
Stavba fosforitů bývá často masivní, laminovaná, úlomkovitá, oolitická nebo peletová.
Pro detailnější klasifikaci fosforitů se používají stejná kritéria jako pro vápence.
36
Chemogenní sedimenty – fosfority
Jako silicity označujeme zpevněné i nezpevněné neklastické sedimenty chemogenního
nebo organogenního původu. Tento křemitý sediment je tvořen různými formami oxidu
křemičitého, nejčastěji křemenem, chalcedonem nebo opálem.
Tvoří horninové řady s vápenci, dolomity, ferolity nebo jíly.
Limnokvarcit
Limnokvarcity jsou sladkovodní sedimenty vzniklé
vysrážením postvulkanických roztoků. Jsou složeny
z opálu a kryptokrystalického SiO2.
Radiolarit
Radiolarity obsahují více jak 50 % křemitých
schránek radiolárií (mřížovců).
Jako lydity označujeme paleozoické radiolarity
černé barvy.
Buližník je speciální negenetické označení
šedočerných silicitů v českém proterozoiku.
Rohovec
Diagenetický silicit, který tvoří hlízy, čočky nebo
celé vrstvy v karbonátových sedimentech.
Bývají celistvé, černé a skládají se z křemene
nebo opálu a chalcedonu. Křemitá břidlice
Tímto názvem se označují jílové břidlice s vysokým
podílem chemogenního nebo organogenního
SiO2 ve formě opálu, chalcedonu nebo křemene.
37
Chemogenní sedimenty – silicity
Chemogenní sedimenty – silicity
Masivní stavba buližníku, Kbelnice.
Rohovce (pazourky) ze štěrků v pískovně
Velké Kunětice.
Bílé rohovcové valouny v pískovně u Rudic.
Červeně zbarvený, masivní radiolarit, Vršatec.
38
Evapority
Evapority jsou chemogenní sedimenty vzniklé vysrážením některých minerálů ve vhodném
prostředí. Pojmenovávají se podle převládajícího minerálu (např. sádrovec, halit), obsah jiných
složek by neměl překročit 10 %. Evapority často tvoří horninové řady s jílovými sedimenty nebo
karbonáty.
Barva evaporitů je zpravidla šedá, bílá, červenavá nebo namodralá.
Stavba bývá masivní nebo vrstevnatá, vláknitá, zrnitá, oolitická, sférolitická nebo krustifikační.
39
Chemogenní sedimenty – evapority
Krystaly sádrovce v evaporitovém sedimentu,
Kobeřice.
Evaporitový sediment tvoření sádrovce a jílovou
složkou, Kobeřice.
Mezi karbonátovými horninami převládají vápence. Většina karbonátových hornin vzniká
ze schránek organismů. Organogenní charakter vápenců je často setřen následnými
diagenetickými pochody.
Vápenec je neklastický zpevněný sediment tvořený kalcitem. Příměs klastických částic
nepřesahuje 10 %.
Klasifikace vápenců je poměrně
komplikovaná, setkat se můžeme
s těmito pojmy:
o mikrit je nejjemnější součást
vápenců tvořená zrny kalcitu
o velikosti do 0,004 mm.
o sparit je zrnitý kalcit
o alochemy jsou klasty různého typu
(fosílie, peloidy, polyagregáty,
ooidy nebo pisoidy)
40
Organogenní sedimenty – vápence
Vápence je možné rozdělit i podle jejich vzniku. Z tohoto
pohledu můžeme rozlišit:
 chemogenní vápence vznikají chemickým nebo
biochemickým srážením kalcitu (sintry, krápníky,
vřídlovce, hrachovce, travertiny).
 organogenní vápence vznikly akumulací schránek
horninotvorných organismů.
 detritické vápence vznikají sedimentací starších
vápnitých klastů.
Organogenní sedimenty – vápence
Devonský vápenec, Beroun – Jarov.
Cephalpodový organodetritický vápenec, Mořina.Příbojový křídový vápenec, Starkoč.
Tmavě zbarvený organodetritický vápenec, Ochoz
u Brna.
41
Organogenní sedimenty – vápence
Krinoidový vápenec, Stránská skála, Brno.
Páskovaná stavba chemogenního vápence
– travertinu, Kokory.
Zkrasovělý vilémovický vápenec, Malá dohoda,
Moravský kras.
Organodetritický vápence, Skalka u Ochoza.
42
43
Organogenní sedimenty – kaustobiolity
K organogenním sedimentům řadíme rovněž zbytky organismů
přetvořené do podoby tzv. kaustobiolitů – sedimentů, které se dnes
využívají především jako energetické suroviny a suroviny pro chemický a
petrochemický průmysl.
Z organických zbytků převážně rostlinného
původu vznikají v jezerním a bažinatém
prostředí uhelné sedimenty:
lignit – hnědé uhlí – černé uhlí – antracit.
Jednotlivé typy se od sebe liší především
obsahem uhlíku a vody.
Z organických zbytků zejména živočišného
charakteru vznikají ve vhodném prostředí
ropa – směs mnoha typů uhlovodíků a
zemní plyn složený převážně z metanu.
44
VULKANOKLASTICKÉ ÚLOMKOVITÉ (KLASTICKÉ) SEDIMENTY
(PYROKLASTICKÉ) PSEFITY PSAMITY ALEURITY PELITY
HORNINY (> 2 mm)
(2–0,063
mm)
(0,063–0,004 mm) (> 0,004 mm)
NEZPEVNĚNÉ (TEFRA):
ŠTĚRKY PÍSKY
PRACH (SILT)
JÍLY
BLOKY, BALVANY (> 250 mm) SPRAŠ
BOMBY (250-50 mm)
LAPILLI (50-2 mm)
PÍSEK (2-0.05 mm)
POPEL (< 0.05 mm)
ZPEVNĚNÉ: BREKCIE PÍSKOVCE
PRACHOVCE
(SILTOVCE)
JÍLOVCE
AGLOMERÁTY (vulkanické brekcie) SLEPENCE KŘEMENCE PRACHOVÉ BŘIDLICE
JÍLOVÉ
BŘIDLICE
TUFY ARKÓZY
TUFITY (10-50 % klastického
materiálu)
DROBY
Přehled klastických sedimentů
45
CEMENTAČNÍ (CHEMICKO-BIOCHEMICKÉ A ORGANOGENNÍ) SEDIMENTY
ALLITY
SILICITY FERROLITY KARBONÁTOVÉ SOLNÉ SEDIMENTY KAUSTOBIOLITY
MANGANOLITY SEDIMENTY (EVAPORITY) a SÍRA
Chemogenní původ:
HALIT (kamenná sůl)
LATERITY TRAVERTINY UHELNÁ ŔADA:
GEJZÍRITY BAUXITY SINTRY SÁDROVEC RAŠELINA
(křemité sintry) VÁPENCE ANHYDRIT
HNĚDÉ UHLÍ
ČERNÉ UHLÍ
LIMNOKVARCITY
HEMATITOVÉ
KŘÍDA DRASELNÉ a HOŘEČNATÉ ANTRACIT
SOLI
Organogenní původ:
CHLORITOVÉ
DOLOMITY ŽIVIČNÁ ŘADA:
RADIOLARITY SLÍNY SÍRA ROPA
DIATOMITY SIDERITOVÉ SLÍNOVCE ZEMNÍ PLYN
SPONGOLITY PYRITOVÉ OPUKY ASFALT
OZOKERIT
Neurčitý původ:
ROHOVCE OXIDY A HYDROXIDY
BULIŽNÍKY Mn
LYDITY
PAZOURKY
Přehled neklastických sedimentů