Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Pedagogická fakulta MU • •BÍLÁ HORA •V ČESKÝCH DĚJINÁCH • •400 let •od nejznámější •bitvy českých dějin •(1620 – 2020) BÍLÁ HORA JAKO MÝTUS Poroba, úpění, temno, jho Na cestě k BÍLÉ HOŘE ŽIVÁ HISTORIE Mohyla z roku 1920 Ferdinand I. Habsburský • F:\Březan-Fedinand I\Březan-Fedinand I..jpg F:\České dějiny - Ferdinand I\České dějiny - Ferdinand I..jpg F:\Mapy novověk\MAPY - novověk3.jpg F:\Prražský hrad 1562.jpg Maxmilián II. F:\České dějiny - Maxmilián\České dějiny - Maxmilián.jpg F:\ćeské dějiny 010.jpg Velká láska Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové F:\ćeské dějiny 011.jpg F:\Březan-manželka Ferdinada Tyrolského\Březan-manželka Ferdinada Tyrolského.jpg Petr VOK a Kateřina z Ludanic Vilém z Rožmberka F:\ćeské dějiny 008.jpg F:\Březan-hrobka Rožmberků\Březan-hrobka Rožmberků.jpg RUDOLF II. (1576-1611) F:\mihola-česká historie 005.jpg F:\ćeské dějiny 018.jpg RUDOLF II., zámek BRANDÝS F:\Březan-Rudolf II\Březan-Rudolf II..jpg F:\Renesance - Brandýs.JPG Věk KONFESÍ A KONVERZÍ •Konverze – změna vyznání – kolem roku 1600 • •VNITŘNÍ DŮVODY: •Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka •VNĚJŠÍ DŮVODY: •Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtenštejna aj. František kardinál z Ditrichštejna a Karel Starší ze Žerotína F:\Ditrichstein.jpg F:\Karel Starší.jpg RUDOLFŮV MAJESTÁT NA NÁBOŽENSKOU SVOBODU 1609 F:\Archivy 003.jpg Alžběta Báthoryová a Čachtice Matyáš, mladší bratr Rudolfa Matyáš 1611-1619 a Melchior Klesl F:\České dějiny - Matyáš\České dějiny - Matyáš.jpg Předvečer TŘICETILETÉ VÁLKY • První evropská válka (1618-1648) •Žádná z předchozích válek si nevyžádala takové náklady, nepřinesla tak katastrofální zpustošení jednotlivých oblastí a nepromluvila tak silně do uspořádání evropských poměrů. Náboženské rozpory jistě sehrály nepřehlédnutelnou úlohu v době jejího vzniku i v jejím průběhu. •Při podrobnějším pohledu je ovšem zřejmé, že nejdůležitějším motivem zúčastněných stran byly jejich mocenské zájmy. •Společným zájmem mnoha účastníků konfliktu bylo zamezení hegemoniálních snah španělských a rakouských Habsburků. PROTESTANTSKÁ UNIE VERSUS KATOLICKÁ LIGA •PROTESTANTSKÁ UNIE •Vznikla 14. května 1608 v Auhausenu u Nördlingen jako obranný spolek protestantských stavů v Říši. Sdružovala téměř deset knížat, hrabata z Öttingenu a také 17 říšských měst. •Direktorem unie byl falcký kurfiřt (Fridrich), do čela vojenské rady byl postaven Kristián z Anhaltu. Protestantskou unii posílily smlouvy s Anglií, Spojenými nizozemskými provinciemi, Švédskem a Savojskem. Mimo ní však zůstal např. saský kurfiřt, severoněmecká protestantská knížata a od samého počátku j oslabovaly spory mezi luterány kalvinisty. •Protějškem unie byla katolická liga. Vznikla o rok později v červenci 1609 a měla hájit zájmy katolických stavů v Říši. Její hlavou byl bavorský vévoda Maxmilián I. a dalšími členy biskupové z mnoha německých měst, včetně arcibiskupů mohučského,kolínského, trevírského. • Fridrich Falcký versus Maxmilián Bavorský České stavovské povstání 1618-20 • •Dlouhodobě zde bylo napětí - nekatolický národ versus katolický císař. •Pokud byly respektovány stavovská práva a svobody, nebylo to ideální, ale rebelie by byla těžko ospravedlnitelná. •Císař Matyáš (vystřídal Rudolfa II.), ostentativně porušoval zásady na Rudolfovi vynuceném Majestátu z roku 1609. •Pohár trpělivosti přetekl, když byl z popudu pražského arcibiskupa Lohelia zbořen nekatolický kostel v Hrobu (u Teplic) a zavřen kostel ve východočeském Broumově. • 1617 •Zvolen na zemském sněmu bez většího odporu Ferdinand Štýrský, pozdější bělohorský vítěz Cíle a program českých stavů •Stavovské povstání bylo namířeno proti habsburskému císaři Matyášovi a jeho porušování Majestátu. •Jeho bratrance Ferdinanda II. Štýrského však rok před vypuknutím povstání na zemském sněmu téměř bez problémů přijali jak nástupce. •Do svého čela stavové zvolili třicetičlenné direktorium, Tento orgán již koncem května 1618 schválil dokument zvaný Druhá apologie stavův Království českého, jehož závěrečnou redakci měl na starost právník Martin Fruwein V dalším průběhu povstání vznikla Konfederace stavů zemí Koruny české a Rakouska, podle jejíž ústavy z konce července 1619 měl být v čele král volený zástupci rovnoprávných zemí. Předvečer defenestrace •Dva dny před vlastní defenestrací (byla to již třetí v našich dějinách, první dvě v 15.století) se v Karolinu konal zakázaný sjezd stavů, bez měšťanů, kteří se neodvážili přijet. •Následovala konspirační sešlost v paláci Smiřických na Malé Straně. • Palác Smiřických na Malé Straně – místo konspirace F:\Palác Smiříckých.JPG DEFENESTRACE •23.května se ze sedmnácti metrové výšky, z oken kanceláře v takzvaném Ludvíkovském křídle Pražského hradu poroučeli Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a také písař Filip Fabricius. Všichni přežili, což bylo přičítáno pomoci Matky Boží. • DEFENESTRACE - III. Pražská 23.5.1618 (tzv. Ludvíkovo křídlo Pražského hradu) F:\08.jpg Vyhození místodržitelé – Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka F:\Bořita z Martinic.jpg F:\Slavata z Chlumu.jpg Votivní obraz Viléma Slavaty – zámek Telč F:\Novověk-Telč-Votivní obraz Viléma Slavaty\Novověk-Telč-Votivní obraz Viléma Slavaty.jpg Záliba v pozorování Jindřich Matyáš hrabě THURN F:\10.jpg F:\Thurn.jpg Když chybí podpora a peníze •České stavovské povstání se opíralo o řadu očekávání, které se však nenaplnily. Povstalcům bylo jasné, že zůstat v izolaci znamená neúspěch. Defenestrace na počátku stavovského povstání se stala rozbuškou První evropské války, ale očekávaná zahraniční pomoc se nekonala anebo jen minimálně . Podpůrné proklamace nestačily. Přes nepřipravenost druhé strany nedošlo hned na začátku k rozhodujícímu posunu. •Vůdčí osobnost moravských nekatolíků, Karel Starší ze Žerotína označil povstání jako bezprávný akt, rebelii a nepodpořil ho. Morava zůstala až do jara roku 1619 neutrální, pozdější připojení k povstání už to nezachránilo. Luteránské Sasko vnímalo kavinistu Fridricha Falckého jako horší varinatu, než katolického císaře a také stavy nepodpořilo. Chyběly finance, chyběla lepší koncepce, chyběl moment překvapení i rozhodnutí. • Kdo na české trůn? •Těch co pomýšleli na český trůn bylo víc. Stavové počítali například s Janem Albrechtem Smiřickým, ten ale předčasně zemřel na tuberkulózu. S Fridrichem Falckým si spojovali zahraniční pomoc, měl také významné postavení v protestantské Unii. Proto 26. srpna 1619 ho zvolila králem naprostá většina všech stavů zemí Koruny české, jen několik málo hlasů se klonilo k saskému kurfiřtovi Janu Jiřímu. • Ferdinand II. Štýrský, Fridrich Falcký V srpnu 1619 bylo rozhodnuto o sesazení Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého českým králem F:\České dějiny - Ferdinand II..jpg F:\Fridrich Falcký.jpg F:\mihola-česká historie 009.jpg KAREL BONAVENTURA hrabě BUQUOY F:\mihola-česká historie 008.jpg BÍLÁ HORA – kostel Panny Marie Vítězné, obrázek Panny Marie Strakonické na hlavním oltáři F:\Bílá hora-P.M. Strakonická.JPG Císařské vojsko na cestě k Bílé hoře F:\Bílá hora 1620 - freska.JPG Bitva na Bílé hoře 8.11.1620 F:\34.jpg Bílá hora 8.listopadu 1620 F:\35.jpg Řím – kostel Panny Marie Vítězné Bílá hora 8.listopadu 1620 F:\Třicetiletá válka\Třicetiletá válka 002.jpg F:\Třicetiletá válka\Třicetiletá válka 003.jpg Bělohorská bitva na interaktivním modelu Moravané u zdi Královské obory •Pluk moravských stavů vedených hrabětem Jindřichem Šlikem u zdi královské obory opravdu bojoval, nicméně se nakonec soupeři vzdal, nepadl do posledního muže a sám Šlik později udělal kariéru v císařské armádě. •Romantická ztvárnění a mýtická přecenění, to je hlavně 19. století, tam koření většina českých mýtů a stereotypů. Ta první mytizace vznikla už generaci po Bílé boře, kdy chrabrost Moravanů zveličil Tomáš Pešina z Čechorodu v díle Mars Moravicus. •Tito oslavovaní Moravané byli najatými žoldnéři moravského pluku, profesionální vojáci různého původu. FERDINAND II. •Ferdinand II. od Aegidia Sadelera – odhodlaný a nikdy neumdlévající bojovník. Jeho protivníkem byli všichni nepřátelé katolické církve. •Na obrázku obklopen mytologickými postavami římského válečnictví, alegoriemi Zbožnosti a Spravedlnosti a personifikacemi pravé víry, Hojnosti a dalšími. •Pod kopyty koně leží poražení nepřátelé Habsburků. • F:\mihola-česká historie 006.jpg Kolo osudu Fridricha Falckého • •Kolo osudu Fridricha Falckého – leták ironizující „zimního krále“, který je zde vylíčen jako ctižádostivec, jemuž nestačilo jeho štěstí a bohatsví. Dal na radu svých rádců Scultéta a Camerária a jak Falcký kurfiřt sáhl po českém trůnu. Jeho štěstí však netrvalo příliš dlouho,zřítil se z kola Štěstěny a byl by se utopil, kdyby jej nezachránili holandští stavové. V doprovodném textu se říká, že teď je, ubožák, vystaven posměchu celého světa a každý, kdo není spokojen s tím co má, se může z jeho osudu poučit. • F:\mihola-česká historie 010.jpg Tři slepci z Čech •: Jednolist s rýmovaným textem zesměšňuje stavovské povstání, v němž jsou některá slova nahrazena drobnými obrázky, za něž musí čtenář dosadit správná slova: Die drei Blinden aus Böhmen, si nad dobrým pivem ani nevšimli, co se venku děje.Po odchodu z hostince se jich zmocnila bouře, která je tak oslnila, že ztratili nejen cestu,ale i všechen majetek. F:\mihola-česká historie 007.jpg Pobělohorské drancování •Bělohorští vítězové vstupovali do Prahy přes Pohořelec. Jejich první zastávka vedla do kostela Panny Marie Andělské u kláštera kapucínů (dnešní Loretánské nám.), kde bylo děkovné Te Deum. •Šlechta i měšťané se rychle poddali a doufali, že tím zachrání alespoň své majetky. •Vyhladovělí vojáci císařské i bavorské armády, ale i zbytky stavovské armády se vrhli na opuštěné domy šlechticů a měšťanů, kteří utekli společně se zimním králem. •Rabovalo se mnoho dní a postupně začínalo být jedno, kdo byl s kým a na čem se podílel, ušetřeny nezůstaly ani paláce bohatých katolíků. Situace byla tak neúnosná, že nakonec Pražané vojákům raději platili dobrovolný tribut, než aby čelili dalšímu plenění a násilnostem. • Exekuce, konfiskace, exil Staroměstská exekuce, Kryštof HARANT F:\Novověk-Staroměstské nám. 1621\Novověk-Staroměstské nám. 1621.jpg F:\Harrant z Polžic.jpg Kontroverzní osobnosti – Karel z Lichtenštejna, Gábor Bethlen F:\Karel z Lichtenštejna.tif F:\18.jpg Pobělohorský exil J:\EXULANTI\EXULANTI.jpg Pobělohorská doba – TEMNO? •Pekař byl zastáncem a obhájcem BAROKA: Každá doba má svá světla a své stíny. •„Temno 18. století (znám jeho stíny snad více, než jiní) mělo v jiném směru také dosti světla a tepla, že to byla doba, kdy nejen pražská města ožila podivuhodnou krásou baroka, ale kdy celý národ až do poslední vsi, do poslední chatrče, do posledního vzorku krajky a do poslední melodie lidové písně naplnil se životní radostí barokní kultury, pronikající, tvořící, budující novou společnost, nový národ, týž národ, z něhož vyšlo naše obrození, z něhož vyšly naše generace.“ •Národní obrození podle Pekaře přímo navazuje na dobu barokní. •Odmítl i TGM a jeho tezi, s tím, že „reformace byla od druhé poloviny 18. století asi 150 let vzdálená, obrozencům téměř neznámá, ti čerpali z vlasteneckých děl baroka (B.Balbín, T. Pešina z Čechorodu aj.) • Kardinál Arnošt Vojtěch Harrach J:\kardinál Harrach.jpg jezuité J:\Mapy-novověk 044.jpg Karel Eusebius z Liechtensteina J:\Karel Eusebius\Karel Eusebius.jpg Dopady války J:\Třicetiletá válka\Hrůzy války.jpg Dopady války J:\Třicetiletá válka\Oběšenci.jpg „DRUHÝ ŽIVOT BÍLÉ HORY“ F:\Bílá hora.JPG Bílá hora dnes F:\Bílá hora-mohyla.JPG “…vrátila našemu národu pravou zbožnost, pevnější základy mravnosti, tudíž způsobilost ku pokračování ve vzdělání svém duchovním na cestách, po kterých za starodávna kráčel zdařile…" Václav Vladivoj Tomek, historik “Ochromila a oslabila celý český národ na těle i na duši.” Josef Dobrovský (Dějiny české řeči a literatury) “Stala se jest tu hanba, lehkost, posměch Čechuom a potracena starobylá chvála česká, následující pak zhouba a žalost převeliká.” Mikuláš Dačický z Heslova “...všechny úvahy tohoto druhu mají smysl jen tenkrát, tážeme-li se, zda velké neštěstí nemělo i své dobré stránky. Že to bylo n e š t ě s t í, neštěstí bez míry a hranic, nepotřebuje zdůraznění.” Josef Pekař, historik “...Realita byla záhy zapomenuta a nastoupily mýty a legendy. Zbavit se jejich nánosu je takřka nemožné. Proč tomu tak je a proč se jméno Bílé hory pojí s nejznámější bitvou naší historie? Celé generace sedláků a maloměšťanů od skončení třicetileté války mohly svádět svůj často nezáviděníhodný a šedý úděl na jednu konkrétní událost. Nebýt bitvy na Bílé hoře, mohlo to být cokoliv jiného. Tři sta let český národ úpěl a mnohým to vydrželo i po celých dvacet let první republiky. Jako v pohádce - pokud nezemřeli, úpějí dodnes.” Pavel Bělina, HÚ Armády ČR 1918: Pryč s monarchií a odčiňme Bílou horu! Temno Staroměstské náměstí – Mariánský sloup (J.J.Bendl, 1650, stržen 3.11.1918 jako symbol Bílé hory a monarchie davem v čele s anarchistou F. Sauerem