Přednáška č. 5: Téma: Vrcholné baroko v Itálii, G. F. Händel. Ukázka staršího typu sonáty: https://www.youtube.com/watch?v=Wa9nW3jWW7Q Itálie: Koncem 17.stol. a v 1. polovině 18. století obrovský rozvoj světské a duchovní instrumentální hudby. Dvě centra – Boloňa (Chrám sv. Petronia) a Benátky (Chrám sv. Marka). Zásadní komorní instrum. forma – sonáta: původně renesanční forma pro různý počet nástrojů, jednodílná, uvnitř s kontrastními úseky. Nyní cyklická skladba o několika větách, které byly mezi sebou odděleny a odlišeny nejen tempově, ale i tonálně. V obsazení dva typy: a) sólová sonáta – sólový nástroj s doprovodem bc. (= basso continuo) b) triová sonáta – dvoje rovnocenné housle a bc. (nejčastěji cembalo a violoncello). Ukázka triové sonáty: https://www.youtube.com/watch?v=IDAQSESd-3c Hlavní představitel boloňské instr. školy – Arcangelo Corelli (1653 – 1713). Velkou část života v Římě. Od předchůdců přejímá sólovou i triovou sonátu a posouvá ji dále (viz výše). Navíc svým účelem dělí sonáty na dva typy: a) Sonata da chiesa (určená do kostela, netaneční, jednotlivé věty mají pouze tempová označení – Largo, Allegro atd). b) Sonata da camera – taneční cyklus zamýšlený pro světské účely. Největší přínos Concerto grosso – spojení komorního obsazení triové sonáty (zvané concertino) se čtyřhlasým smyčcovým orchestrem (prý až 100 členným - ripieno) pro větší zvukový kontrast. Neboli kontrast spočívá v tom, že v některých místech se k sólistům připojí celý orchestr a pouze je dubluje. Ukázka concerta grossa: https://www.youtube.com/watch?v=RydMnTCwJvQ Z concerta grossa vzniká velmi záhy sólový koncert. Na jeho vzniku má rozhodující podíl druhý hlavní představitel boloňské instr. školy – Giuseppe Torelli (1658 – 1709). Znaky: 1) kontrast mezi sólem a tutti již nespočívá pouze v dynamice, ale hlavně v hráčské virtuozitě sóla. 2) orchestrální vstupy do sóla jsou lehce kontrapunktické a jejich hlavním úkolem je posunout harmonický průběh na další stupně tonální škály (1., 5., 6. stupeň). 3) je ustálen třívětý koncertní cyklus – rychle, pomalu, rychle = přebírá celé 18. stol. Torelli píše mnoho sólových koncertů pro housle a dále pak pro clarinu (sopránová trumpeta). Ukázky Torelliho koncertů: housle - https://www.youtube.com/watch?v=QNAoNnTh8gg clarina - https://www.youtube.com/watch?v=x1E-slCi3jQ Boloňa měla také zásadní vliv na technický vývoj a repertoár nástroje, který dnes nazýváme „violoncello“ – sonáty, koncerty. Významné jména boloňské violoncellové školy: Domenico Gabrieli (1651 – 1690), Giuseppe Jacchini (1663 – 1727), Antonio Maria Bononcini (1677 – 1726). Ukázka violoncellového koncertu: https://www.youtube.com/watch?v=-OnPbYYxpIc Benátky: Další štafetu ve vývoji sólového koncertu přebraly Benátky v 1. polovině 18. stol. Zde už se jako sólový nástroj uplatňuje (kromě houslí, violoncella a clariny) také hoboj, zobcová a příčná flétna. Významní autoři těchto koncertů Tomaso Albinoni (1671 – 1751), Alessandro Marcello (1669 – 1747), Benedetto Marcello (1686 – 1739). Ukázka hobojového koncertu od T. Albinoniho: https://www.youtube.com/watch?v=1MsyhzKa-b4 Vrchol benátského barokního koncertu Antonio Vivaldi (1678 – 1741). Mládí prožil v prostředí Chrámu sv. Marka, vypracoval se na prvotřídního houslového virtuóza a skladatele. Vzděláním však kněz. Vyhledávaný pedagog a učitel houslí. Ve své době evropsky uznávaný skladatel koncertů a oper. Autor 450 koncertů pro všechny tehdejší nástroje (např. mandolínu). Od Torelliho přebírá třívětou formu (rychle – pomalu – rychle), orchestrální pasáže mezi sólovými vstupy jsou však u Vivaldiho úsečné a převážně homofonní. Ukázka Vivaldiho koncertu pro 2 mandolíny: https://www.youtube.com/watch?v=47s-WqtN1mo Nejslavnější Vivaldiho dílo z r. 1725 sbírka Il cimento dell´armonia e dell´invenzione (Zkouška harmonie a invence). Cyklus tzv. programních koncertů – nejprogresivnější první čtyři Le quattro stagioni (Čtvero ročních dob). Hudba je detailním vyjádřením veršů – sonetů na jednotlivé roční období (verše jsou dokonce vepsány přímo nad noty, aby bylo jasné co má hudba vyjadřovat). Progresivita díla spočívá v absolutní hudební popisnosti. Ukázka prvního koncertu – Jaro: https://www.youtube.com/watch?v=kPaUtnJTMn8 Ukázka skvělé interpretace: https://www.youtube.com/watch?v=KeO19AAvVWU Neapol: Po Benátkách se centrum barokní opery ve své vrcholné fázi přesunulo do Neapole (1. pol. 18. stol.). Znaky neapolské opery: 1) z libreta prakticky vytěsnit komické prvky a vytvořil tzv. vážnou operu – opera seria. 2) hlavní důraz je na vokální sólový projev bel canto (kastráti). Ten je postaven na dvou věcech: a) recitativ – dva typy – recitativ secco (doprovod pouze cembalo a cello), recitativ accompagnato (doprovázen celým smyčcovým aparátem + Bc). V podstatě sylabicky zhudebněný text v rytmu mluvené řeči, úkolem je popisovat a posunovat děj dopředu. b) árie (menší rozsah arioso) – virtuózně zhudebněný text, veršovaný, vnímaný jako reflexe pocitů a stavů hlavních hrdinů děje. Forma je třídílná A-B-A (druhé A je doslovná repetice prvního – prostor pro ozdobování, invenci zpěváka – hlavní důraz) zvaná da capo. Ukázka recitativů a árie: https://www.youtube.com/watch?v=PbG6tOfYVnY 3) Používání velkého orchestru – dřeva, žestě, tympány (Benátky jen smyčce). 4) Celý orchestr se ukáže už v předehře (zvaná sinfonia) – trojdílná forma (rychle, pomalu, rychle) Ukázka sinfonie k opeře Griselda od A. Scarlattiho: https://www.youtube.com/watch?v=8YYS-sqYg5s Největší představitel neapolské operní školy – Alessandro Scarlatti (1660 – 1725). Jeho vrcholná opera – Griselda (viz ukázky). Stejné hudební prostředky využíval i ve své kantátové a oratorní tvorbě. První komplexní završitel barokní éry – Georg Fridrich Händel (1685 – 1759). Narozen v německém Halle (skvělá klávesová škola – protestantská hudba), Hamburk (cembalista v opeře), 5 let studijní cesty po Itálii – završitel concerta grossa, triové sonáty, sólové sonáty. Ukázka Händelova concerta grossa: https://www.youtube.com/watch?v=CSaKmYGsIbE Ukázka Händelovy sonáty pro housle: https://www.youtube.com/watch?v=Y8wWyMBkr2k V Itálii se naučil bel canto a již tam začal psát úspěšně operu seriu. V 28 letech odešel do Londýna, kde se natrvalo usadil, založil operní společnost, pro kterou psal množství úspěšných oper (opera seria). Např. Xerxes, Rinaldo, Imeneo atd. Ukázka slavné árie z opery Xerxes: https://www.youtube.com/watch?v=MQm2C5UrERg Händlova operní společnost po čase zkrachovala, což ho přivedlo k tvorbě oratorií. Ty byly prováděny koncertně, ne – scénicky. Tímto repertoárem (výhradně na biblické náměty) si získal anglické publikum, až tak, že ho časem začali vnímat jako svého národního skladatele. Ve srovnání s operní tvorbou je v oratoriích velký důraz na sborové vstupy, jinak ostatní složky vycházejí z opery. Dodnes hrané oratoria: Mesiáš, Izrael v Egyptě, Juda Makabejský atd. Ukázka sbor Halleluja z oratoria Mesiáš: https://www.youtube.com/watch?v=C3TUWU_yg4s V Anglii je také tvůrcem sólového varhanního koncertu s doprovodem orchestru. Ukázka varhanního koncertu: https://www.youtube.com/watch?v=0RjQH64VpKg Výsledkem Händlova prosazení se v Anglii jsou i jeho skladby na objednávku šlechtických kruhů – Water Music (Vodní hudba) a Music for the Royal Fireworks (Hudba k ohňostroji): dnes jeho nejznámější taneční skladby. Ukázka Water Music: https://www.youtube.com/watch?v=Ic8gqPgO57c