Kartézský součin, binární relace v množině Definice 1: Kartézským součinem dvou množin A, B rozumíme množinu A x B = {[x,y]; x A y B}, tj. množinu všech uspořádaných dvojic [x,y], kde x A a y B. Znázornění kartézského součinu A x B se provede tzv. kartézským grafem – sestrojíme dvě na sebe kolmé přímky x, y (vodorovnou a svislou). Na vodorovnou přímku x (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny A, z níž vybíráme první složky dvojic, na svislou přímku y (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny B, z níž vybíráme druhé složky dvojic. Uspořádanou dvojici [x,y] A x B znázorníme bodem, který je průsečíkem dvou přímek procházejících body x, y a rovnoběžných po řadě se svislou a vodorovnou osou. Definice 2: Binární relací R z množiny A do množiny B rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu A x B. Definice 3: Nechť R je binární relace z množiny A do množiny B. · Relaci R´ z množiny A do množiny B definovanou předpisem R´ = (A x B) - R nazýváme doplňkovou relací k relaci R. · Relaci R^-1 z množiny B do množiny A definovanou předpisem R^-1 = {[y,x] B x A; {[x,y] R} nazýváme relací inverzní k relaci R. v množině M. Definice 4: Binární relací R v neprázdné množině M rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu M x M. Znázornění binárních relací se provede: • Kartézským grafem relace R – analogicky jako u kartézského součinu výše. • Uzlový graf relace R v množině M - v rovině znázorníme pomocí bodů (tzv. uzlů) všechny prvky množiny M . Uspořádanou dvojici [x,y] R znázorníme pomocí šipky (tzv. orientované hrany), která vychází z uzlu x a směřuje do uzlu y. V případě, že x = y, nazýváme šipku smyčkou. Pokud jsou v relaci R dvojice [x,y] a [y,x], znázorníme je “dvojšipkou” (tzv. neorientovanou hranou). Úloha . Na množině M = {0,1,2,3,4} jsou definovány binární relace R, S, T, U, V. Zapište je výčtem prvků: R = {[x,y] M x M; x > y} S = {[x,y] M x M; x + y = 5} T = {[x,y] M x M; x < y x + y = 4} U = {[x,y] M x M; x = y} V = {[x,y] M x M; x = y x = 2.y} Kartézský součin, binární relace v množině Definice 1: Kartézským součinem dvou množin A, B rozumíme množinu A x B = {[x,y]; x A y B}, tj. množinu všech uspořádaných dvojic [x,y], kde x A a y B. Znázornění kartézského součinu A x B se provede tzv. kartézským grafem – sestrojíme dvě na sebe kolmé přímky x, y (vodorovnou a svislou). Na vodorovnou přímku x (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny A, z níž vybíráme první složky dvojic, na svislou přímku y (osu) znázorníme pomocí bodů všechny prvky množiny B, z níž vybíráme druhé složky dvojic. Uspořádanou dvojici [x,y] A x B znázorníme bodem, který je průsečíkem dvou přímek procházejících body x, y a rovnoběžných po řadě se svislou a vodorovnou osou. Definice 2: Binární relací R z množiny A do množiny B rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu A x B. Definice 3: Nechť R je binární relace z množiny A do množiny B. · Relaci R´ z množiny A do množiny B definovanou předpisem R´ = (A x B) - R nazýváme doplňkovou relací k relaci R. · Relaci R^-1 z množiny B do množiny A definovanou předpisem R^-1 = {[y,x] B x A; {[x,y] R} nazýváme relací inverzní k relaci R. v množině M. Definice 4: Binární relací R v neprázdné množině M rozumíme libovolnou podmnožinu kartézského součinu M x M. Znázornění binárních relací se provede: • Kartézským grafem relace R – analogicky jako u kartézského součinu výše. • Uzlový graf relace R v množině M - v rovině znázorníme pomocí bodů (tzv. uzlů) všechny prvky množiny M . Uspořádanou dvojici [x,y] R znázorníme pomocí šipky (tzv. orientované hrany), která vychází z uzlu x a směřuje do uzlu y. V případě, že x = y, nazýváme šipku smyčkou. Pokud jsou v relaci R dvojice [x,y] a [y,x], znázorníme je “dvojšipkou” (tzv. neorientovanou hranou). Úloha . Na množině M = {0,1,2,3,4} jsou definovány binární relace R, S, T, U, V. Zapište je výčtem prvků: R = {[x,y] M x M; x > y} S = {[x,y] M x M; x + y = 5} T = {[x,y] M x M; x < y x + y = 4} U = {[x,y] M x M; x = y} V = {[x,y] M x M; x = y x = 2.y}