NOVOVĚK - OSVÍCENECTVÍ: IMMANUEL KANT (1724 – 1804)

1. Život: Malý velký muž.

2. Kriticismus

·         Co lze legitimně poznat.

·         Hranice poznání.

·         Čistý rozum – popsán apriori.

3. Předkritické období (do r. 1770)

Předmět zájmu, bádání a výuky: Přírodní věda jako věda o objektivní realitě.

4. Kritické období

Předpoklady Kantovy filosofie

a)Novověký myslitel: základním pojmem je rozum: Kritická schopnost člověka přetvořit předešlé
myšlení a starý společenský řád (základní teze osvícenectví).

b)Zvyšování závislosti O na S.

·         Koperníkovský obrat I. Kanta (k subjektu).

·         Metafysika zjišťuje o předmětech (O) něco ještě před zkušeností.

·         Předmětem metafysiky je čistý rozum

popsán apriori           má hranice

·         Předmětem filosofie se stává SUBJEKT.

5. Cíl filosofie:

·         Zdůvodnit pravdivost vědeckého poznání (proti Humově skepsi).

·         Stanovit kritéria pro mravní jednání člověka.

Hlavní pojem: ROZUM (není tabula rasa)

Teoretický rozum      Praktický rozum

zabývá se jím věda     zabývá se jím etika

6. Teorie dvou světů

·         Svět o sobě: Existuje, nic o něm nevíme.

·         Svět pro nás: Žijeme v něm, poznáváme jej.

7. Proces poznání

·         Předmět existuje ve světě o sobě. Zde jej nemohu poznat. Musím jej přemístit do světa pro
nás (zde probíhá poznání).

·         Při přemisťování předmětu ze světa o sobě do světa pro nás „prochází předmět“ subjektem.

·         Subjekt je apriori naplněn (subjekt není „tabula rasa“), tedy při procházení předmětu se
ten předmět „infikuje“ vlastnostmi subjektu.

8. Struktura subjektu (apriorní popsání S v jednotlivých strukturálních vrstvách):

Vrstva VNÍMÁNÍ              PROSTOR  +  ČAS

Vrstva ROZUMU              Nižší rozum                Matematické věty,

Věty přírodních zákonů,


Kategorie                   Poznání - vědy

                                         Vyšší rozum               Já, Svět, Bůh              Smysl
světa

9. Poznání matematické a přírodovědné:

·         Předmětem je předmět po průchodu vrstvami vnímání (předmět získá prostor a čas)) a
vrstvou nižšího rozumu (předmět získá infikace kategoriemi-např. příčina a účinek…, podléhá větám
přírodních zákonů a matematických vět).

·         Tak vzniká naše zkušenost.

·         Ta je cca identická s obsahem Světa pro nás.

10. Transcendentální ideje – obsah vrstvy subjektu - vyššího rozumu: syntéza poznatků věd. Jde „za
vědy“.

a) JÁ:

·         Co je Já.

·         Kontinuita Já

·         Zabývá se jím racionální psychologie

b) BŮH

·         Účel světa

·         Zabývá se jím transcendentální theologie

c) SVĚT

·         základ světa

·         celek světa

·         zabývá se jím transcendentální kosmologie

11. Otázky a odpovědi

Co poznávám?                                                           Svět pro nás (naše
zkušenost).

Jaký je s vět pro nás?                                                 Takový jací jsme my (lidé).

Jaké vlastnosti mají věci ve světě pro nás?               Ty které získají průchodem subjektem.

Čím mám v procesu poznání začít?                           Analýzou subjektu! Subjekt dává
vlastnosti věcem ve světě pro nás.

Odkud mám apriori?                                                 Z transcendentna. (???)

12. Etika: Praktický rozum

Popsán apriori kategorickým imperativem.