NOVOVĚK: EMPIRISMUS: JOHN LOCKE (1632 – 1704)

1. Život: Významné postavení v Anglii.

2. Robinsonády: Tabula rasa

·         Souhlas s Descartem: Descartova teorie poznání (bezprostředním předmětem našeho poznání
jsou naše představy – ideje – fenomény).

·         Opozice proti Descartovu pojetí vrozených idejí.

3. Vztah filosofie a vědy:

·         Věda zkoumá kvantitativní uspořádání kosmu pomocí empiricky ověřitelných faktů. Popisuje
kosmos  - SKUTEČNOST - matematickým jazykem.

·         Filosofie zjišťuje, jak můžeme znát původ, formy, možnosti, hranice lidského poznání.
Tedy: Jak a co člověk poznává.

·         J. Locke formuluje gnoseologický problém. Pravověrný empirik nevystoupí z hranic
gnoseologie.

·         I. Kant: „Locke je fyziologem rozumu.“

4. Tři druhy poznání

·         Intuitivní znalost své vlastní existence.

·         Demonstrativní znalost Boha.

·         Smyslová znalost věcí.

·         (Toleruje zjevení).

5. Otázka první: Co člověk poznává?

·         Ideje (představy, fenomény).

·         Původní stav subjektu – tabula rasa.

6. Otázka druhá: Jak člověk poznává, neboli jaký je mechanismus poznání?

Jak se naplňuje subjekt, který je na počátku bez idejí, představ?

a)      Materiální předmět (budova Poříčí 31)----působí na smysly (např. zrak)-----v subjektu se
vytvoří nějaký (velmi nepřesný) obraz předmětu.

b)      Slovo (dům)----působí na smysly----v subjektu se vytvoří nějaký (velmi nepřesný) obraz.

c)      Vnitřní život jedince (např. myšlení, chtění), čili co dělá subjekt----v subjektu se
vytvoří idea – představa myšlení, chtění.

7. Rozlišení idejí

      a) Jednoduché

      b) Složené

·         Mody (běh)

·         Relace (vztah otec-syn)

·         Substance

8. Co je substance

·         Slepenina jednotlivých vlastností předmětu ve světě.

9. Dělení jednoduchých idejí (v subjektu):

·         Ideje primárních vlastností: Jsou pravdivými kopiemi vlastností předmětů vnějšího světa.

·         Ideje sekundární vlastností: Vnější, materiální, předměty je nemají, jsou pouze
vlastnostmi idejí, tedy existují pouze v subjektu.

·         Ideje sil: Jsou pravdivými kopiemi vlastností předmětů vnějšího světa. Nejsou však
viditelné smyslům, smysly zaznamenají změnu nějaké primární vlastnosti, např. tvaru ( u zlata:
nerozpustit se ve vodě, roztavit se v ohni, rozpustit se v lučavce – změní se původní tvar
prstenu).

10. Odpověď J. Locka na otázku I. Newtona: Co má zkoumat věda?

·         Primární vlastnosti, do budoucna snad i síly.

11. Problémy

·         Idea Boha

·         Idea sama sebe

·         Empirismus?