NOVOVĚK: RENÉ DESCARTES (1596 – 1650) 1. Život · Studia · Válečná tažení · Vztah k českému fenoménu: Komenský, princezna Falcká · Švédsko 2. 17. století: · Schisma třicetileté náboženské války a revolučního rozvoje věd · Odraz u R. Descarta: Víra a věda versus filosofický systém 3. Představitel racionalismu · Racionalismus: tvrdí, že poznání vyrůstá z racionálního myšlení, které je zárukou jeho pravdivosti - platnosti. 4. Cíl vědy: Vědění je moc · Technika – věda odrážející pravdivé poznání přírody – musí se opírat o filosofii (ta odpovídá na otázky, které nelze odpovědět v paradigmatu věd) – metoda ve filosofii (staví pevné základy filosofie). 5. R. Descartes nalézá novou metodu – METODICKOU SKEPSI · Jistota ve filosofii. · Mohu úspěšně pochybovat o všem, jediné, o čem nemohu pochybovat, je pochybování. Pochybování je jistý způsob myšlení. · Sám proces pochybování je možný tehdy a jen tehdy, pokud existuje něco, co produkuje uvedený myšlenkový proces (pochybování). · Co produkuje myšlení (pochybování)? JÁ – MYSLÍCÍ SUBJEKT · MYSLÍM, (TEDY) JSEM….POCHYBUJI, (TEDY) JSEM. 6. Gnoseologická struktura: SUBJEKT ---- OBJEKT (předmět poznání, myšlení…) 7. CO je objektem, CO je tím, o čem myslím, pochybuji, CO poznávám? CO je bezprostředním předmětem poznání? IDEJE, TO JE OBSAH SUBJEKTU (NE OBJEKTIVNÍ REALITA)!!! Xxxxxxx _________xxxxxx Já, subjekt duch, rozum Ideje vrozené Ideje získané a) Ideje vrozené · Vložil je při stvoření ducha (já) Bůh · Jsou vždy pravdivé · Idea Boha. Idea substance rozprostraněné (podstaty všech materiálních předmětů světa – přírody). Matematické věty (Euklidovy). Pojmy atributů božích. b) Ideje získané (zjm. působením předmětů vnějšího světa na smysly) · Nejsou věrohodné – smysly nás klamou – racionalismus 8. Problémy · Pravdivost poznání světa z vrozených idejí (matematický model světa). · Existence vnějšího světa dokážeme pouze z „pravdivé“ – vrozené od Boha – ideje substance rozprostraněné. Pozn.: Co ateisté? · Důkaz existence boží – apriorní – z pojmu Boha (ideje Boha vrozené, tedy pravdivé). 9. DUALISMUS · Substance myslící: myslící subjekty, lidé, mají všichni podíl na substanci myslící. · Substance rozprostraněná: podstata všech materiálních předmětů, včetně lidských těl, tkví v tom, že zaujímají konstantní prostor. · Lidské tělo, zvířecí tělo jsou pouhé stroje. · Člověk jako jednota duše (důležité) a těla (nedůležité). · Psychofyzický paralelismus. · Řešení dualismu: šišinka mozková. 10. Kritérium pravdivosti výroku: jasnost a zřetelnost, t. j. subjektivní kritérium (na rozdíl od Aristotelova kritéria: Shoda výroku s objektivní realitou). 11. Descartova filosofie a matematika: odvozena ze substance myslící!!! Descartova fyzika: odvozena ze substance rozprostraněné??? Pozn.: optika se však opírá o matematiku. 12. Praktičnost Descartova myšlení: Vědění je moc.