Teoretické koncepty sociální pedagogiky II
Mgr. Barbara Strobachová, Ph.D.
Teoretické koncepty sociální pedagogiky II

Teoretické koncepty sociální pedagogiky II

Sylabus

Principy hodnocení:

Předmět bude bodován průběžně –– pozorně si přečtěte principy hodnocení v následujícím textu.

Semináře budou probíhat v podobě diskuze nad tématem, které si studenti předem prostudují v nabízených dokumentech k jednotlivým kapitolám.

Systém hodnocení:

1.       ESEJE

2.       PEER HODNOCENÍ

3.       ÚČAST

4.       TEST

5.       KONFERENCE JAKO ZÁVĚREČNÝ VÝSTUP

ad. 1 .ESEJE a PEER HODNOCENÍ

Ke každému tématu bude student mít možnost napsat odbornou esej v rozsahu max. 2 normostrany (minimální rozsah neurčujeme, neb důležité je dodržet strukturu a formu eseje a pokrýt téma. Pro psaní eseje si student zvolí 1 nebo i více zdrojů uvedených u kapitoly. Principy odborné eseje viz níže v přiloženém dokumentu.

Eseje budou 2 a budete je vkládat do odevzdávárny  v určené termíny dle tabulky

Po vložení všech "prací" vkládáte peer - opět v termínech dle tabulky.


TémaVložit esej doVložit peer hodnocení od- do
5.4. Úvod do studia, norma, každodennost (Bára, Michal)------
27.4.  Michal_Tekutá a tuhá modernita21.4..22.- 26.4.
5.5.6.5.-10.5.
Velká esejdo 25.5.hodnotí pedagogové
25. 5. - 30.  5. v 7.00 a 18.00 Test------
Konference 31.5. v 16.00------

Bodování eseje  a peer hodnocení – boduje se v rámci peer hodnocení.

1-3 body od peer hodnotícího.

3 body za peer hodnocení, proběhne-li podle pravidel.

KDO NEDODÁ PEER, NEDOSTANE BODY ZA ESEJ.

Velká esej: 1-11 za hodnocení vyučujícím. 8 000/10000 znaků (včetně mezer).

Ad. 2 docházka)

Bodování aktivity: účast v seminář je 2 body

Ad. 3 TEST

Je podmínkou přístupu na závěrečnou konferenci – zkoušku.

Splněn = více než 70 procent správně

Za test 1 bod

 Ad. 4 ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE

Studenti budou mít 5 minut na představení svého tématu

(+5 minut bude na zpětnou vazbu a otázky, 2 minuty rezerva) = 12 minut celkem

Podrobnosti a termíny se upřesní během výuky

Za konferenci  maximálně 15 bodů.

 

Bodování a známky

Maximum 47 bodů

Eseje: max. 6 

Peer: max. 6

Test: 1 bod

Účast: max. 8 bodů (4x2)

Velká esej: max 11

Konference: max. 15 bodů


Známky:

A  40 a více bodů

B 39 -35 bodů

C 34-30

D 29-25

E 24-20

F méně než 20

Kiritéria psaní odborné eseje

Kritéria dobrého peer hodnocení

  • Buďte adresní a konkrétní - z výzkumů vyplývá, že i Vaši spolužáci ocení zpětnou vazbu, která je jasná, srozumitelná a racionální více, než povšechné chválení.
  • Buďte nápomocní - cílem vzájemného hodnocení je pomoci druhému (mimo jiné), aby příští text byl lepší (a mohl od vyučujících získat více bodů!) a i další vzájemné zpětné vazby byly lepší. Zbytečná chvála nikomu nepomůže, stejně jako obecné hanění. Nebojte se poradit, pomocí...
  • Buďte popisní - nehodnotíte člověka, ale jeho práci. Čím lépe popíšete, co je dobré, nebo v čem je problém, tím snáze se může druhý zlepšit.
  • Buďte empatičtí - snažte se přemýšlet jako ten, koho hodnotíte, to, že se nemusíte potkat v názoru nebo hodnotách není důvod k dobrému nebo naopak špatnému hodnocení.
  • Vězte, proč to děláte - zpětnou vazbou učíte sebe i druhé. Čím lepší bude, tím více se mohou posouvat oba partneři v hodnocení.
  • Nepromítejte do hodnocení své pocity - co se Vám líbí nebo nelíbí, s čím souhlasíte nebo nesouhlasíte, druhému moc nepomůže, soustřeďte se na to, co hodnotíte. Buďte věcní, racionální, slušní, ale snažte se spravedlnost a objektivitu (byť to může být složité a těžké). Dobré pocity plodí špatnou literaturu. Držte se toho!

Norma, normalita a společnost. Duševní zdraví a nemoc.

 ZADÁNÍ ESEJE - hodnocení bude pouze PEER!

Čtěte oba texty! Na základě jich pak vytvořte esej na téma "hranice mezi zdravím a nemocí", ve formě viz sylabus.

-Můžete si téma formulovat jako otázku

-Můžete si přibrat další text, který je Vám bližší, měl by to být odborný souvislý text

Co je to každodennost? Technizace každodennosti, sociální média a realita

Technika proměňuje naše základní představy o tom, co vytváří "normální" "každodennost". Cílem semináře je odpovědět především na dva základní okruhy problémů - jaký je význam každodennosti (obstarávání se x jistota x prostor pro kreativitu) a do jakých jejich oblastí vstupuje technika a technizace (komunikace, strutkurace času, rozhodování, zábava, sebeuchopení, ...).

-        Le Goff, J., Schmitt, J. C., & ...[et al.]. (2002). Encyklopedie středověku. Vyšehrad. (kapitoly práce, město, žena); celá encyklopedie je k dispozici na Uložto nebo v knihovnách.

-        Willson, M. (2017). Algorithms (and the) everydayInformation, Communication & Society20(1), 137–150.

-        Neyland, D. (2019). Introduction: Everyday Life and the Algorithm. In The Everyday Life of an Algorithm (pp. 1–20). Palgrave Pivot, Cham.

-        Heidegger, M. (2004). Věda, technika a zamyšlení. Oikoymenh. (první přednáška)

Spravedlnost a solidarita - samostudium z uvedených zdrojů

Toto téma nás zavádí ke klíčové otázce sociální pedagogiky a jejich východisek. Může si člověk pomoci sám? Je chudoba otázkou jeho nedostatečné snahy a zájmu? Měla by mu společnost pomáhat? Je možné vzdělávat i ty, co se vzdělávat nechtějí? Nebo s Finkem – jaké jsou hranice a možnosti vzdělávání a moci pedagoga? Specificky se zaměříme na novou formu chudoby, totiž chudobu informační abychom na ní názorně ilustrovali komplexnost fenoménu chudoby a jednotlivé strategie, postupy a možnosti, jak s ní pracovat.

-        Mareš P. & Sirovátka, T. (2006). Chudoba, deprivace, sociální vyloučení: nezaměstnaní a pracující chudíSociologický časopis/Czech Sociological Review42(4), 627-655.

-        Haider, J., & Bawden, D. (2007). Conceptions of “information poverty” in LIS: a discourse analysisJournal of Documentation.

-        Gibson, A. N., & Martin III, J. D. (2019). Re‐situating information poverty: Information marginalization and parents of individuals with disabilitiesJournal of the Association for Information Science and Technology70(5), 476-487.

-        Lingel, J., & Boyd, D. (2013Journal of the American Society for Information Science and Technology64(5), 981-991.

Klíčovou osobnostmi přednášky budou Foucault, který tvrdí, že stát se prostřednictvím svých institucí snaží ovládnout (disciplinovat) své občany. Sociální pedagogika se zde stává nástrojem moci a školy tábory vychovávajících k poslušnosti. Druhým průvodcem bude Freire a jeho přístup k pedagogice utlačovaných. U nás primárně postavenou nikoli v rovině útlaku společnosti korporacemi, ale spíše v rovině mocenských diskursů vůči konkrétním skupinám osob. Na úrovni základní škol například vůči Romům, na úrovni univerzity vůči ženám atp.

-        Lane, M. (2017). Reclaiming our queendom: Black feminist pedagogy and the identity formation of African American girlsEquity & Excellence in Education50(1), 13-24.

-        Herman, C., & Kirkup, G. (2017). Combining feminist pedagogy and transactional distance to create gender-sensitive technology-enhanced learningGender and Education29(6), 781-795.

-        Šiklová, J. (2013). Vyhoštěná smrt. Kalich. (dle vlastního výběru)

-        Šíp. R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají. Masarykova univerzita. (kapitoly k disciplinaci a moci)

-        Foucault. M. (2000). Dohlížet a trestat. (část dle vlastního výběru).


Tekutá a tuhá modernita

Tentokráte máte ode mne jen jeden text, ale zato česky. Alternativně je možné sáhnout po jiné práci Baumana. Bauman nás staví před otázku, co je to modernita, co utváří společnost, kterou označujeme jako moderní. A upozorňuje na skutečnost, že modernita není jedna, ale dvě. Hovoří o tuhé modernitě, silně spojené s průmyslovou společností (osvícenství až II. světová válka) a o společnosti tekuté, která je hnaná kupředu prostřednictvím informační revoluce. Tyto dvě modernity se mísí a staví před nás zásadní otázky po vztahu racionality a emocionality, jednání a myšlení, ohledně povahy autority, profesí nebo požadovaných kompetencí.

- Bauman, Z. (2002). Tekutá modernita (Liquid modernity). Mladá Fronta. (s. 9-30) 

Floridi, L. (2019). Čtvrtá revoluce: jak infosféra mění tvář lidské reality. Charles University in Prague, Karolinum Press. (kapitoly dle vlastního výběru)

Frey, C. B., & Osborne, M. A. (2017). The future of employment: How susceptible are jobs to computerisation?Technological forecasting and social change114, 254-280.

Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají. MuniPress. (kapitoly dle vlastního výběru)

Ne-mocné tělo: organické poruchy, stres, psychosomatika.

Psychosomatický původ onemocnění

Bio-psycho-sociální přístup nabízí větší porozumění (kazuistika) - celé pdf zde:

Prezentace:

Ne-mocná duše - Deprese

Deprese - život s ní a jak je možné ji porazit

Deprese - citace z diskuze, uživatel youtube

Medication saved my life. I needed it to be able to feel capable of getting to the root of where those feelings came l from. If I’d went to the doctor and he told me everything this woman is saying then I probs my wouldn’t be here typing this right now. Sometimes a person needs medication to be able to see things clear headed. Buts it’s bloody hard, and you go over it and over it until it sticks. Sometimes though medication is the only way out of a hole. My doctor made sure to tell me that it wasn’t a long term solution, I needed to help myself as well, but without those tablets I didn’t have fighting chance.

Deprese a stres
Anglicky

Videa :

Okruhy k testu

Psychopatologie - 5 okruhů:

Psychopatologie - 5 okruhů:

1. Normalita - její typy. Duševní zdraví a jeho různá pojetí.

2. Duševní onemocnění, jeho původ, vznik a a jeho charakteristika. Stigma duševní nemoci. Postavení lidí s duševním onemocněním ve společnosti.

3. Historie - základní pojmy a milníky ve světě a v ČR. 3 revoluce v psychiatrii (dle is). Reforma psychiatrie v ČR - seznámení s dokumentem SRPP.

3. Psychosomatika - pojmy, teorie ,princip psychosomatického myšlení.

4. Psychiatrická péče (základní pojmy,  psychiatrické vyšetření druhy terapie, vývoj, reforma) - text i videa, interaktivka.

5. Speciální psychiatrie: co je to SMI?, velké duševní poruchy: Deprese, Schizofrenie: patogeneze, epidemiologie, dělení dle MKN, terapie a farmakoterapie, symptomy! 

Zdroje - povinné

Prezentace Bára - definice důležitých pojmů - viz konce prezentací.

Skripta Vágnerová - Psychopatologie: Normalita, Duševní nemoc, Diagnostika

 Bio-psycho-sociální přístup nabízí větší porozumění (Chvála, Skorunka): Psychosomatika  

TEDx a Hoschl - výuková vide- Deprese


Filozofie-sociologie - 6 okruhů:

Každodennost

Město jako laboratoř

Tekutá a tuhá modernita

Moc, bezmoc, nemoc

Disciplinace jako cesta k normalitě

Spravedlnost, solidarita, chudoba a právo


Rozsah: přednášky, klíčové koncepty zachycené na slidech s patřičným porozuměním (na slidech jsou pojmy, ale je třeba je umět vysvětlit). Doporučená je alespoň selektivní četba doporučených textů z interaktivní osnovy.

Duševní zdraví a nemoc.

Content not published.

Klasifikace duševních nemocí a diagnostika. Léčba včera a dnes. Pacienti a lékaři - klienti a terapeuti.

A) Četba k tématu VZNIK DUŠEVNÍ NEMOCI, STIGMA:

Povinně tyto texty:

( z tohoto zdroje: kapitola 2, Mechanismy variability lidské psychiky)

Doplňková četba pro Vaše pochopení:

Error: The referenced object does not exist or you do not have the right to read.
https://is.muni.cz/el/ped/jaro2024/SOk441/136623634/pribehy_bbmjumac_texzyset.pdf

B) Četba k tématu DUŠEVNÍ NEMOC VČERA A DNES HISTORIE:

Dúležité:

texty:

 tato videa (volitelně):

Reforma v ČR:

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Prezentace:






Ne-mocná duše III - Schizofrenie, k dostudování

 Schizofrenie - Vesmír:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-6/schizofrenie-z-pohledu-staleti.html

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-4/schizofrenie.html

2. Další doku:

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Přednáška: