Úkol k četbě:

                         Merton: Sociální struktura a anomie (s. 132-177)



Výsledek obrázku pro robert king merton R. K. Merton (1910-2003, USA)

Jako sociolog se zabýval otázkou, proč některé společnosti mají vyšší míru zločinu než jiné.
Studoval tehdejší americkou společnost a nakonec došel k závěru, že deviace není výsledkem
patologické osobnosti, ale je produktem struktury společnosti a její kultury. Kriminalita je tedy
podle něj z velké části podmíněna podobou společnosti, ve které člověk žije a nikoli primárně
biologickými nebo fyziologickými předpoklady člověka, jako si to mysleli někteří vědci ještě v 19.
století – např. Caesare Lombroso (1876, Itálie) zformuloval pod vlivem darwinismu známou teorii
„rodilého zločince“. V této teorii Lombroso předpokládal, že fyzické a psychologické anomálie
člověka souvisí s jeho tendencí jednat kriminálně. Pozdější teorie si ale začaly všímat i dalších,
především psychických a sociálních faktorů.

Merton se řadí do proudu pozdějších sociologických teorií, které se zabývaly především zkoumáním
vlivu prostředí na člověka a často se proto konstituovaly okolo myšlenky, že jedinec se chová
deviantně, protože je k tomu přinucen prostředím.

Text, který se v originále jmenuje Social Structure and Anomy napsal Merton v roce 1938 a jedná se
o jednu z nejčastěji citovaných (sociologických) knih 20. století.


Zadání úkolu:


Přečtěte si kapitolu Sociální struktura a anomie (s. 132-177) z knihy Studie ze sociologické
teorie. Napište rešerši textu, ve které:

1)      shrnete základní myšlenky textu a vysvětlíte, nad čím a jak se Merton zamýšlel

2)      v rámci rešerše odpovězte na otázky:

·         Popište, jak Merton charakterizuje společnost tzv. amerického snu.

·         Vysvětlete, co podle Mertona znamenají kulturně definované cíle a institucionalizované
normy / způsoby chování.

·         V jakém kontextu Meton hovoří o tzv. individuálních typech adaptace? Tyto typy adaptace
vyjmenujte a vysvětlete (popište).


3)      Vymyslete příklady náležející k jednotlivým typům adaptace. Pokuste se tyto typy adaptace
pojmout tak, aby byly aplikovatelné na současnou dobu. Je také žádoucí, abyste vymysleli různé typy
adaptace vztahující se ke stejné výchozí situaci – jde o to popsat, jak se s konkrétní nastolenou
situací bude vyrovnávat konformista a jak člověk, kterého můžeme označit za inovátora, ritualistu,
únikáře či rebela. Na některé z těchto osob může být složitější daný příklad vymyslet, ale nebojte
se, jde nám spíše o to Mertonovu teorii pochopit a použít v praxi, nikoli o to vymyslet 100 %
funkční příklady.


Pozn.: Merton uvádí k jednotlivým typům adaptace vždy jejich reálné příklady týkající se oblasti
kriminálního jednání lidí. Kriminalita ale nemusí být jedinou oblastní, na kterou můžeme Mertonovu
teorii aplikovat. Teorie potenciálně platí i na jiné oblasti sociálních deviací a chování lidí. Své
příklady proto vymýšlejte zcela na libovolné události, děje, fenomény apod.

Např. v prostředí školy se by se mohly způsoby adaptace projevovat takto: vezměme si jako klasický
a společností i lidmi ve škole uznaný cíl, kterým je ten, že žák má mít dobré známky. Konformní žák
si tento cíl osvojí (bude jej považovat za hodnotný) a bude ho chtít dosáhnout. Dosahovat toho cíle
bude pomocí běžného a společností uznaného procesu, kterým je proces učení. Žák může z různých
důvodů ale zaujmout i odlišný pohled na situaci a zvolit jiný typ adaptace na situaci. Pro
inovátora bude platit to, že bude chtít mít dobré známky, ale nebude těchto známek dosahovat tím,
že se bude učit na zkoušení a testy – ať už proto, že je líný a učit se mu nechce, nebo proto a
typičtěji z důvodu, že přestože se učí, není schopen dosáhnout na jedničky. Tento žák pak v rámci
strategie inovace bude např. volit pomoc taháků a opisování, což mu může dobré známky zajistit.
Ritualistu bychom si pak ve školní třídě mohli představit jako žáka, který má problémy s učením a
proto vlivem úzkosti, že nemůže jedniček dosáhnout, na ně rezignuje, spokojí se s horšími známkami.
Nicméně se, možná že ze zvyku či tlaku rodičů, bude na testy stále učit. Únikáře si typicky
představíme jako záškoláka, pro kterého nemá žádný osobní význam mít jedničky a být úspěšný ve
škole, ani se o to snažit či do školy vůbec chodit. No a nakonec rebel by čistě hypoteticky mohl
být žák, který se rozhodne v rámci nějakého školního sněmu, školní rady či jinými metodami prosadit
změnu vzdělávacího systému tak, aby např. hodnocení nebylo založeno na známkách a aby školní výuka
nebyla situována kolem memorování a výkladu učitele apod. – půjde tedy o člověka, který se bude
aktivně snažit o změnu společenského cíle i prostředku jeho dosahování, se kterým se vnitřně
neztotožnil.



Rozsah: cca 2 normostrany

  (běžné formátování: písmo Times new roman, velikost 12, zarovnání do bloku)