PORUCHY PSYCHICKÝCH FUNKCÍ Inteligence, city, emoce, vůle, pudy Inteligence a její poruchy 05.03.2024 Inteligence je způsobilost determinující kognitivní operace, jejichž podstatou je patrně objevování a chápání různých vztahů - složitá dispozice k myšlení, tj. k řešení problémů. chápána jako soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince v běžném podvědomí lidí chápána jako obecné nadání (rozum) druhy o abstraktní o praktická o Sociální inteligenční kvocient: IQ = (mentální věk:kalendářní věk) x 100 Inteligence a její poruchy poruchy intelektu (dle MKN 10) • mentální retardace - vznik během prvých 2 let života: • lehká (IQ 50-69) • středně těžká (imbecilita, IQ 35-49) • těžká (idiocie, IQ 20-34) • hluboká (vegetativní idiocie, IQ<20) • demence - vznik po 2. roce života MPxMR Širší pojem než MR dle MKN 10 2023 (ICD-11) mentální retardace x ICF (WHO) ... souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišností ve struktuře osobnosti, projevuje především nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky; autoregulace je ovlivněna jejich zvýšenou sugestibilitou a horším ovládáním vlastních prožitků vrozené postižení, trvalé (ale je možné dosáhnout určitého zlepšení) Mentální postižení (aamr, aaidd 2010) Mentální postižení (intellectual disability) je charakterizováno významným snížením intelektových funkcí a adaptačního chování, které se projevují v mnoha každodenních sociálních a praktických dovednostech toto postižení se objevuje před 18 rokem života (x MR do 2 let) Intelektové funkce se vztahují ke všeobecným psychickým schopnostem, jako je schopnost učit se, usuzovat, řešit problémy a další Snížení intelektových schopností (IQ 70-75) Snížení adaptačního chování (pojmové myšlení, sociální dovednosti, praktické dovednosti) Mentální postižení II íaamr, aaidd 20103 Snížení adaptačního chování • pojmové myšlení = jazykové schopnosti, gramotnost, • představy o počtu peněž, o čase, o číslech, sebeovládání • sociální dovednosti = vztahy mezi lidmi, sociální zodpovědnost, sebevědomí, opatrnost, řešení sociálních problémů, schopnost podřídit se společenským pravidlům, • schopnost odolat nástrahám • praktické dovednosti = sebeobsluha, pracovní dovednosti, • péče o zdraví, cestování, denní řád, bezpečnost, manipulace s penězi, používání telefonu Nejčastější klasifikace mentálního postižení ° Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů - MKN (International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems - ICD) (WHO) ° Klasifikace MP podle etiologie ° Klasifikace MP podle období, kdy MR došlo ° Klasifikace MP podle typu chování Demence ° je organicky podmíněný syndrom, jehož nej významnějším projevem je úbytek kognitivních funkcí, především inteligence a paměti, demence je získané postižení, postupně zasahuje celé osobnost jedince, o demenci mluvíme od druhého roku života jedince ° příčiny - vzniká na základě organického poškození CNS, postihuje především starší populaci, demenci trpí více než 5% lidí straších 65 let, u mladších jedinců je příčinou nejčastěji poškození mozku (důsledek úrazů, nádorů) ° genetické - primární příčina, nebo ovlivňuje průběh onemocnění ° biologický základ - funkční či morfologická změna mozku, metabolické odlišnosti, postižení neurotransmiterových systémů ° exogénni fyzikální, chemické a biologické faktory - především u demenci, které jsou geneticky podmíněné nebo spolupodmíněné - např. kouření ° sociální faktory - mohou ovlivnit nástup i průběh onemocnění - nevhodný životní styl (alkohol, drogy) City a jejich poruchy 05.03.2024 City ° jsou prožitky týkající se hlavně našeho subjektivního stavu, který zakoušíme ° slouží k hodnocení našeho stavu, doprovází naše konání, vnímání, představy i myšlení ° automaticky se snažíme vyhledávat situace, které jsou nám příjemné (libé), a vyhýbáme se takovým, jež „pociťujeme" jako nepříjemné (nelibé) ° Od citu odlišujeme dlouhodobý citový vztah, např. vztah lásky, nenávisti, úcty - emoce je širší pojem než cit City a jejich poruchy • poruchy vyšších citů • nedostatečné rozvinutí, ztráta, snížení • porušení na vrozené bázi, nebo při organických postiženích CNS • disociální porucha - anetičnost, nedostatek soucitu, ohledů a pochopení pro okolí, nelítostnost, bezohlednost vůči společenským normám, pravidlům a závazkům, neschopnost zakoušet vinu a poučit se ze zkušenosti trestu • histriónská porucha - výrazná nezralost, mělká a labilní emotivita a povolnost vůči sobě, s nadměrnou vřelostí, oddaností a závislostí, na druhé straně s egocentrismem a nenávistí Emoce a jejich poruchy 05.03.2024 Cit, pocit, emoce ° Od citu odlišujeme dlouhodobý citový vztah, např. vztah lásky, nenávisti, úcty ° Emoce je širší pojem než cit - zahrnují všestranné citové projevy člověka, které jsou doprovázeny charakteristickými pohybovými, výrazovými a fyziologickými projevy 05.03.2024 Emoce vyjadřují náš citový postoj ke skutečnosti, působí na motivaci a chování, ovlivňují fyziologické funkce v organismu a mají blízký vztah k instinktům poruchy emocí - častý nebo hlavní projev některých nej závažnějších duševních poruch projevy emocí • jsou úzce vázány na autonomní nervový systém a zahrnují aktivitu určitých jader mozkového kmene, hypothalamus, amygdalu, pregangliové neurony v prodloužené míše, autonomní ganglia a periferní efektory; centra koordinující emoční reakce jsou shrnována pod pojem limbického systému lateralizace emocí • pravá hemisféra mozku je důležitá pro vyjádření a pochopení emočního náboje, ladění řeči • existuje asymetrická hemisferická funkce v řízení emocí ve vztahu k náladě (levá hemisféra mozku více ovlivňuje emoce v pozitivním smyslu, pravá více ve smyslu negativním) Rozdělení emocí . emoce kladné, pozitivní, příjemné a emoce záporné, negativní, nepříjemné . emoce stenizující (např. zlost) a emoce astenizující, demobilizující (např. smutek) Podle hierarchického uspořádání nižší (vyvolané podněty z vitální oblasti) . vyšší (specificky lidské) city intelektuální city estetické city etické, morální Podle intenzity, časového trvania průběhu . emoční zabarvení počitků a vjemů . afekty (krátkodobé, prudké emoční reakce) . nálady (protrahované, různě intenzivní emoční stavy) Afekty a jejich poruchy • patičky afekt - neobyčejně intenzivní afekt, na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému mrákotnému stavu s následnou amnézií; vzácný jev • patička afektivní dráždivost - sklon k nadměrně silným afektům; hlavně u organických mozkových poruch • paroxyzmální afekty - projevují se velkou úzkostí, někdy zlostí • emoční labilita - proměnlivé emoce i na slabé podněty • emoční inkontinence - reakce s patickým pláčem i na neemoční podněty • hypersenzitivita - dojímavost, lítostivost • afektivní ambivalence - obsahuje v temže okamžiku protikladné emoce • fobie - vtíravé strachy Nálady a jejich poruchy patická nálada vyznačuje se velkými změnami v intenzitě může trvat měsíce i léta je nezávislá na kvalitě psychogenních faktorů má hluboký vliv na osobnost postiženého, na jeho jednání, postoje a není ovlivnitelná ani příznivými prožitky ani není přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí rozdělení patických nálad euforická expanzivní exaltovaná, extatická explozivní apatická bezradná depresivní manická hypomanická Poruchy jednání a vůle 05.03.2024 Vůle ° je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle ° motivované chování - vědomá regulace chování tzv. volní akt ° Znaky: vědomé jednání, přeměna fyziologické energie v kinetickou, kontrola funkce popudů Poruchy jednání a vůle • kvantitativní poruchy jednání o hypoagilnost o hyperagilnost o agitovanost Kvalitativní poruchy jednání ° katatonické ° povelový ° raptus symptomy automatismus ° impulzivní jednání o produktivní ° sekundární impuls forma ° frenoleptické stavy o stuporózní ° zkratkové jednání forma ° automatismy ° katalepsie ° Tiky ° záraz jednání ° Stereotypie, iterace ° negativismus ° manýrování Poruchy vůle • hypobulie (až abulie - úplná ztráta schopnosti zahájit nějakou činnost] • hyperbulie 05.03.2024 Osobnost a její poruchy 05.03.2024 Osobnost ° dynamické uspořádání těch psychofyzických systémů jednotlivce, které určují jeho jedinečné přizpůsobování se prostředí (Allport, 2009] ° Osobnost je soustava vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka, zaměřeného na realizaci životních cílů a rozvinutí svých možností ve společnosti ° Struktura osobnosti - psychické vlastnosti a rysy osobnosti, jak se projevují v jejím jednání, vlastnosti osobnosti, jimiž se odlišuje nás od jiných, jsou relativně trvalé a pro danou osobnost charakteristické, ovlivňují prožívání, myšlení i jednání a na jejich základě lze často předpovídat, jak se člověk zachová či jak bude jednat ° Velká pětka (Big Five] - určení struktury osobnosti- pět základních faktorů (a jejich opaků] ° otevřenost vůči zkušenosti - zvědavost, vynalézavost x opatrnost ° svědomitost - pečlivost x bezstarostnost ° extraverze - iniciativa, otevřenost, sociabilita x zdrženlivost, samotářství ° přívětivost - přátelskost, soucitnost x chlad, antagonismus ° emocionální stabilita - citová stálost x neurotismus Osobnost a její poruchy • Extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy • Vedou k problémům se sociální adaptací • Poruchy os. Vzniklé v průběhu života o depersonalizace - čl. se cítí oddělen od vlastních prožitků a jeho osoba, tělo či psychické procesy se mu zdají nereálné, vzdálené nebo automatizované o transformace osobnosti o alternace osobnosti - čl. ztrácí svoji původní identitu a vystupuje jako osobnost jiná, přičemž na dřívější zážitky má amnézii o rozštěp osobnosti o depravace osobnosti - úpadek, zhoršení kvality osobnosti, nejčastěji v jejích morálních aspektech, často abuzus či závislost na alkoholu či jiných drogách o specifické poruchy osobnosti změna osobnosti může nastat v důsledku organického poškození mozku, vlivem dlouhodobého zneužívání psychoaktivních látek, jako projev schizofrenie, jako reakce na prodělané psychické onemocnění, jako důsledek katastrofické zkušenosti Vrozené poruchy osobnosti • Paranoidní porucha osobnosti • Schizoidní porucha osobnosti • Disociální porucha osobnosti • Emočně nestabilní porucha osobnosti ° Impulzivní typ ° Hraniční typ ° Histrionská porucha osobnosti ° Anankastická porucha osobnosti ° Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti ° Závislá porucha osobnosti ° Narcistická porucha osobnosti Pudy, instinkty a jejich poruchy 05.03.2024 Pudy, instinkty a jejich poruchy ° instinkt - hierarchicky uspořádané stereotypní reakce vedoucí k dosažení cíle, aniž je tento cíl subjektu znám ° pud - instinktivní činnost u člověka pozměněná individuální zkušeností ° dělení pudů podle Vondráčka (in Čéšková, Kučerová, 2012) : pud zachování rodu sexuální péče o potomstvo pud zachování jedince obživný sebezáchovy orientační zvídavosti, zvědavosti pud sdružovací pud pro zpříjemnění existence Pud obživný • velmi složitá reakce organismu, pud velmi silný, málo zranitelný • nutnost příjmu potravy, vyhledávání potravy • člověk ve snaze sehnat jídlo poruší i společenské normy • intenzita regulována pocity sytosti, hladu, chuti a žízně • hlad - organismu chybí potrava, psychologicky - nepříjemné vjemy, biologicky - snížená hladina živin, centra řízení ventromediální a laterální jádra hypothalamu • poruchy : zvýšení - bulimie, snížení - anorexie • jídlo kompenzuje starosti, problémy, nedostatek lásky, navozuje uklidnění... • duševně nemocný nejí, protože se domnívá, že je jídlo otrávené nebo mu hlasy zakazují jíst, hluboká deprese - myslí, že jídla nejsou hodni • sitofobie - odmítání jídla • pica - pojídání nestravitelných předmětů i odporných látek (koprofagie, kanibalismus) Pud sebezáchovy vrozená obranná reakce, cílem je zachování vlastního já, vlastního bezpečí základní reakce - útok, útěk, stupor poruchy vedou k sebepoškozování (automutilace) a k sebevraždě (suicidium) - nemusí být nutně vždy v rozporu s pudem sebezáchovy o patička sebevražda - vyplývá z psychopatologické symptomatiky o bilanční sebevražda - únik z neřešitelné životní situace (nevyléčitelná choroba, staří bez financí, obava před vězením...) Pud sexuální • sexuální pud je u lidí více ovlivňován psychosociálně, biologické vlivy mají menší vliv • pohlavní pud dozrává později • hlavní komponenty - pohlavní identita, pohlavní role, pohlavní orientace, sexuální aktivita [ srov. WHO, 2006, GaminGEE, 2024) je mnohem rozmanitější a komplexnější fenomén než binární dělení na heterosexuální a homosexuální představuje spíše spektrum různých identit, náklonností a chování Existují tři dimenze sexuality - sexuální přitažlivost, sexuální chování a sexuální identita - všechny tři se překrývají, ale většinou jen částečně jiné téma než genderová identita, i když spolu souvisejí sexuální orientace je důležitou součástí našeho společenského života a zahrnuje mnohem více než jen sex způsoby, kterými lidé prožívají a vyjadřují sexualitu i vztahy, jsou hluboce ovlivněny kulturou a společenskými normami O sexualitě se často hovoří pouze z cisheteronormativního úhlu pohledu - proto jsou velmi často lidé, kteří se neidentifikují jako cis a/nebo heteronormativní, vynecháni z diskuze Odkazy: https://queergeography.cz/ https://gamingee.eu/ Hlavní komponenty pohlavního pudu Pohlavní identita ° zda se jedinec cítí mužem, ženou ..., dříve se uvádělo, že je definitivně rozvinuta od 3. roku dítěte • ovlivněna - chromozomální výbavou, gonádami, hormony, sex-specifická výchova • vytváří se pohlavně specifické chování - pohlavní role Sexuální orientace ° erotická preference určitých „objektů" Sexuální reaktivita ° přítomna od raného dětství, u chlapečků je erekce běžná Gender x pohlaví ° Pohlaví - výhradně v biologickém smyslu ° Gender - kulturní charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví a odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži Hlavní komponenty pohlavního pudu Pohlavní identita • Zda se jedinec cítí být mužem nebo ženou, ? je definitivně rozvinuta od 3. roku dítěte ? • ovlivněna-chromozomální výbavou, gonádami, hormony, sex- specifická výchova • vytvářťse pohlavně specifické chování-pohlavní role Sexuální orientace • Erotická preference určitých objektů • může i u„většinově orientovaných" vykazovat určité výkyvy(např. vzájemná masturbace chlapců) Sexuální reaktivita • přítomna od raného dětství,u chlapečkůje erekce běžná Nej častější identity (dle PraguePride) • Nebinární nebo genderqueer osoby - obecné označení pro všechny, kdo nedokáže zcela zapadnout ani do jedné ze škatulek muž či žena • Genderfluidní osoby - zastřešující termín pro ty, jejichž genderová identita se mění • Bigender osoby - jejich genderová identita se mění z mužské na ženskou a naopak v závislosti na kontextu nebo na situaci • Trigender osoby - jejich genderová identita se pohybuje mezi mužskou, ženskou a třetím pohlavím v závislosti na kontextu nebo na situaci • Pangender osoby - jejich genderová identita je souhrnem všech identit Polygender osoby - jejich genderová identita je souhrnem mnoha identit, ne však všech • Neutrois - zastřešující termín pro osoby, které se identifikují genderově neutrálně Agender osoby - necítí příslušnost k žádné genderové identitě • Genderless osoby - neidentifikují se s žádným genderem Dvojí duch - osoby, které ve svém životě naplňují role obou tradičních pohlaví; tento pojem byl užíván mezi původními obyvateli Severní Ameriky, ale v současnosti jej používají i jiné kultury Zajímavé odkazy Vzdělávání k tematice LGBT+ ° https://praguepride.cz/cs/vzdelavani/vzdelavani-pro-pomahajici-profese Pro rodiče ° https://praguepride.cz/cs/pomoc/podpurna-skupina-pro-rodice Poruchy pohlavního pudu Kvantitativní • nadměrný rozvoj se zvýšeným apetitem - saferiasis (muži), nymfomanie (ženy), většinou se to nepovažuje za duševní poruchu, • nedostatečný rozvoj - sexuální dysfunkce Kvalitativní • porucha identity, orientace a reaktivity - sexuální deviace - největší proměny v sociálním kontextu Zdroje ° PUGNEROVÁ, Michaela a Jana KVINTOVÁ. Přehled poruch psychického vývoje. Vydání 1. Praha: Grada, 2016. 293 stran. ISBN 9788024754529. ° ČÉŠKOVÁ, Eva a Hana KUČEROVÁ. Psychopatologie a psychiatrie : pro psychology a speciální pedagogy. Edited by Mojmír Svoboda. Vyd. 2. Praha: Portál, 2012. 317 s. ISBN 9788026202165. ° Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti. Barrister a Principal. ° WjHO (2006). Accessible from: https://www.who.int/teams/sexual-and- reproductive-health-and-research/key-areas-of-wo rk/sexual-health/defining-sexual-health ° Women, U. N., & UNICEF. (2018). International technical guidance on sexuality education: an evidence-informed approach. UNESCO Publishing.1 3 05.03.2024