Prožívání nemoci a psychosomatika Psychosomatika u dětí Somatická nemoc jako psychologický problém I • tělesná nemoc působí i na psychiku jednice a vymezuje roli člověka se somatickou chorobou • nutné posuzovat z pohledu tělesného, psychického (reakce na danou nemoc, osobností charakter, schopnost chápat význam choroby) a sociálního (společenské hodnocení nemoci – postoje veřejnosti vůči nemoci – limitované věkem, sociálním postavením pacienta předtím než onemocněl) • důležitým příznakem je bolest, negativní signál choroby, to jak člověk nemoc vnímá je závislé na lokalizaci, intenzitě a kvalitě • citlivost na bolest se liší člověk od člověka Somatická nemoc jako psychologický problém II • chronická nemoc člověka vyčerpává – negativní hodnocení osoby do budoucna • narušení rovnováhy organismu - vážné onemocnění – určité vztahy nefungují běžným způsobem – nemoc začíná vyvolávat reakce (zvýšená úzkost, strach, negativní očekávání do budoucna, smutek, truchlení, depresivní reakce – sebevražedné tendence, pocit beznaděje, bezmoci, celková apatie, projevy vzteku, hněvu, potřeba porozumět problému) • potřeba nové stimulace, informací klesá a je mírnější, pravidelný stereotyp je pro něj ideální • potřeba orientovat se ve svém problému (co můžu čekat), potřebu jistoty a bezpečí, potřeba sociálního kontaktu • změna potřeby seberealizace, potřeba otevřené budoucnosti • Riziko ztráty vztahu s blízkou osobou, která danou situaci neunese, problém v komunikaci Dítě jako pacient • chování dítěte je závislé na chování rodičů – „čí je ta úzkost?“ • důležitý faktor aktuálního stavu dítěte • bolest prožívána velice emotivně (pláč, podrážděnost), může však být i apatické • bolest (nemoc) možno vnímat jako trest za své chování • významná je vývojová úroveň dítěte (rozumové hodnocení, emoční zralost, separace od rodičů) • Vývojová specifika o mladší školní věk - hodnotí všechno jako dané o dospívání uvědomování nejasné budoucnosti Dítě jako pacient • potřeba citové opory (optimismus rodičů), častá fixace na blízkou osobu, dítě se potřebuje orientovat ve své situaci • mění se i potřeba seberealizace, závislé na aktuálním zdravotním stavu, bolesti, izolace, klidový režim, úpravy životosprávy, omezený kontakt s přáteli • Riziko hyperprotektivity rodičů– nadměrně tolerováno, není v ničem bráněno, rodiče se více bojí, více chráněno – mohou být více úzkostné a zranitelní • Riziko zanedbávání dítěte – jako způsob úniku, závažná nemoc dítěte může narušit nebo spojit rodinné klima Psychosomatika dětského věku • potýká se cca 10% dětí • psychicky podmíněné somatické problémy nemusí mít vždy charakter jednoznačně diagnostikovaného onemocnění (potíže bez nálezu) nejčastější psychosomatické potíže • bolesti břicha - u dívek, nejčastěji se vyskytuje v době vyučování (ráno, dopoledne), mohou být spojeny i s poruchami spánku, snížená odolnost vůči nemoci, ve věku 8-12 let • bolesti hlavy – tlaky, celá hlava, svaly krku a hlavy, často u ambiciózních rodičů, snížené sebehodnocení, snižují pocit pohody a zároveň omezují výkonnost dítěte • chronická únava a vyčerpanost - po odeznění nějaké choroby, u dětí staršího školního věku, častěji dívek, u dětí pečlivých, citlivých, zranitelných, pečlivých ke školnímu výkonu, mohou být i problémy v oblasti pozornosti, často ve věku 8-12 let Münchhausenův syndrom by proxy • Münchhausenův syndrom o opakované předstírání a vytváření chorobných příznaků, které je spojeno s vyžadováním léčby o dochází k poškozování zdraví (udržování otevřené rány, zánět, vytváření stavu dehydratace) o potřeba dosáhnout pozornosti a zájmu o od hypochondrie se liší stálostí onemocnění (jeden jev), které předstírá • Munchhausenův syndrom by proxy (v zastoupení) o rodič výše uvedeným způsobem poškozuje své dítě o svým jednáním může získávat pozornost a podporu okolí, ocenění v roli pečovatele