Osnovy témat: text je určen pouze pro studentky a studenty dané skupiny a není určen k dalšímu
šíření. Součástí prezentací byl výklad. Základem studia je odborná literatury. Text neprošel
jazykovou korekturou.

Achondroplazie

■ Nedostatečná tvorba chrupavky

■ Způsobeno specifickými mutacemi.

■ Vrozená porucha kostry (projevy zejména na dlouhých kostech paží a nohou

■ Změna tělesných proporcí

■ Prevalence: 1: 25000

■ Projevy disproporce již u novorozenců

■ 125 cm

■ Změna dalších tělesných struktur (lebka, širší kořen nosu..)

■ Krátké a široké prsty, 3. a 4. prst nejde dát k sobě.

■ Vyšetření DNA

■ Nápadnosti již v novorozeneckém období

■ Nižší svalový tonus

■ Zkrácení spodiny lebeční… - Eustachova trubice, častější onemocnění

■ Nadváha, poškození kloubů

■ Život s AP

■ Obtíže s dosahem

■ Obtíže se schody

■ Vyšší unavitelnost

■ Dopomoc se sebeobsluhou (krátké ruce)

■ Nástup do školy (viditelnější rozdíly)

■ Volba povolání

■ Partnerství

■ Architektonické bariéry

■ Život s AP

■ Zákon 329/2011 – postižení, která odůvodňují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (120
cm)

■ Spolek Paleček

Hybnost/ pohyb/ mobilita

Imobilita

Příčiny

Doba trvání

Způsobuje: obtíže, omezení

Narušuje: vývoj, kvalitu života, učení, kognitivní funkce

Sekundární změny mobility/ imobility

Pohybový systém x Psychika

Dlouhodobé flekční postavení končetin

Dlouhodobý tlak na svaly

Dlouhodobá nehybnost….k čemu vede?

Nedostatek podnětů, sociálních kontaktů, strach, úzkost

Změny chování

Změny osobnosti

Omezení hybnosti/ prevence

Poradenství

Mezioborová spolupráce

Fyzioterapie

Polohování

Dechová cvičení

Aktivní kondiční cvičení

Aktivizace

Soběstačnost

Kompenzační pomůcky

Uspokojení sociálních potřeb: izolovanost, nespokojenost, labilita, vztahy

Pohybové dovednosti – narušení - aspekty

Somatické (doba vzniku postižení)– kognitivní (maximalizace rozvoje, podpora deficitních oblastí) –
psychické aspekty

Somatické aspekty

Vliv na vývoj jedince (vrozené x získané postižení)

Soběstačnost a sebeobsluha

Artikulace – komunikační schopnost jedince

Kognitivní aspekty

Operace a pochody, pomocí kterých si člověk uvědomuje a poznává svět i sebe samého. U jedinců s
centrálním postižením může být vývoj narušen.

žák

Nepochopení textu po přečtení

Nezapamatuje si klíčové informace

Zvládá základní matematické operace, ale……

Rozumí části textu, ale nezačlení informaci, problém s napsáním obsahu

Psychické aspekty

Psychická deprivace

Které potřeby nejsou/ nemusí být plně u TP uspokojovány?

Předškolní období: rozvoj poznávacích procesů a socializace

Automatizace

Zvýšená frekvence nových podnětů/ nezvyklých podnětů

Separace

Nedostatek stimulace – zvýšení duševního napětí – odpor, afektivní křeče

Sociální aspekty

Rodiny

Škola (vrstevníci)

Širší sociální prostředí

Sociální model postižení: nenahlíží na postižení jako na překážku

Spolupráce s rodiči

Základ poradenství a následné podpory

Nelze se opírat jen o diagnózu, ale zejména o specifika konkrétního dítěte

Potřeba využít zkušeností rodičů

Charakteristika dítěte: co umí, jeho znalosti a dovednosti

Cíl podpory se opírá o: diagnostiku, zohledňuje spec. potřeby

Na co se zaměřit

Orientovat se na potřeby dítěte

Seznámit se s jeho denním režimem, zvyklostmi

Zaměřit se na oblasti, které dítě zvládá

Jak dítěti dopomoc, aby se zkrátila doba pokusů a omylů

Charakteristika dítěte

Emoční ladění,

Osobnost,

Změny nálad,

Rodinné prostředí a vztahy v ní.

Schopnosti dítěte

MOTORICKÉ DOVEDNOSTI

-co vše dítě zvládne a JAK

-co dítě nezvládá: funkční aktivity, které dítě neumí a které chceme zlepšit

Které polohy nezvládá

Způsob manipulace a jaké pohyby dítě netoleruje

Pohybové dovednosti ve známém prostředí

Které pohybové sekvence nemůže dítě dosáhnout

Překážky v motorickém vývoji

Vztah postižení CNS x PMV x překážky v PMV

Slovníček

Základní svalový tonus – tonus v klidové poloze, při pokusu o pohyb a v pohybu

Svalový tonus je regulován nervovými buňkami v mozku, rozsah postižení je dán rozsahem postižení v
mozku.

Hypotonie

- obtíže s pohybem proti gravitaci, odporu, obtíže s pohybem s vyvinutím síly, v poloze na
břiše obtíže se vzporem na předloktí, obtíže zvednout tvář nad podložku.

- Se získáváním síly a koordinace pohybů se hypotonie může snižovat.

- Ataxie: v raném období často s projevy hypotonie, volní pohyby jsou ovlivněny vnitřním
třesem a nedostatky stability v držení těla.

hypertonie

Nutno vyvinout úsilí k překonání spasticity a napětí svalů

Cvičení, polohování a rozvoj vede k minimalizaci spasticity

Spasticita může vést ke změnám vlastností tkání.

Dítě z obtíží „nevyroste“

Svalové napětí je ovlivněno emocemi. (jaká jsou pravidla?)

Samostudium

Patologické pohybové vzorce

Motorická kontrola a koordinace

MO: porucha hybnosti – různé typy motorické dysfunkce. (Kraus, J.)

Narušena je svalová kontrola, děti mají obtíže se střídáním svalové síly a uvolnění, rychlými a
pomalými pohyby, s rozfázováním a načasováním pohybů

Příklad: místo jednou nohou pohyb oběma, lehké uchopení předmětu – popadnutí, nechytí míč – pomalý
pohyb.

Poruchy vnímání a analýza prostoru

Neschopnost či obtíže s kontrolou osobního prostoru

Narušen může být i vztah mezi prostorem a částmi těla

Nejvíce patrné u spastické formy

Obtíže ovlivňující motoriku (1-3)

1. Akce – plánování:

zpracování informací (vnímání)

percepce – zapojení pohybu

formulace operačních strategií

Obtíže ovlivňující motoriku

2. Vykonání pohybu:

volba jednoduchého pohybu a/nebo kombinace pohybů

-kontrola vykonání posloupnost

3. Problémy kosterního/ svalového aparátu:

-deficity a získané vady kosterního a svalového aparátu.

Reflexy

Samostudium: primární reflexy, přítomnost a vymizení reflexů dle vývoje dítěte

Přetrvávající reflexy/ reakce u dětí s MO:

Asymetrický tonicko/ šíjový reflex

Úlekové reakce

Pohybové vzorce

U zdravého dítěte dochází kolem 6. měsíce k integraci extenze a flexe, což směřuje k otáčení:
důležité pro rozvoj koordinace a rovnováhy

Spasticita: dítě projevuje limitované množství pohybů, pohybové vzorce nejsou dostatečně
koordinované nebo funkční, dochází ke stereotypům

Co sledujeme: kvalitu a kvantitu pohybů, jejich funkčnost

Postavení hlavy/ asymetrie

Pokud se dítě pohybuje pouze za využití abnormálních vzorců, při pohybu hlavy je ovlivněn pohyb
celého těla.

Asymetrické zapojení polovin těla: čím více úsilí dítě vyvine k pohybu na „lepší“ straně, tím větší
spasticita se projeví na druhé.

Příklad: dítě s diplégii vyvine velké úsilí k chůzi o berlích – dojde ke zvýšení spasticity na DK

Kontraktura: neschopnost svalů a kloubů zaujmout funkční postavení a natažení bez pomoci. Příčina:
pohybové vzorce, dojde ke zkrácení svalů, šlach a kloubních struktur, ztráta elasticity a
schopnosti natažení.

Deformita

Děti se s nimi nenarodí, ale vznikají postupně. Spolupráce s fyzioterapeuty – znalost příčiny

Poloha dítěte

Poloha determinuje svaly, které se do pohybu zapojí

Diagnostika

• Diagnostické domény u TP

• Diagnostika – vyšetření

- Změření úbytku funkcí

• Doporučení míry podpůrných opatření

• Diagnostické domény

• Vychází z platné legislativy

• Návaznost na MKF

• Domény

• Hrubá motorika

• Jemná motorika

• Úchop

• Grafomotorika¨lateralita

• Komunikace

• Intelektové a kognitivní fce

• Smyslové vnímání

• Pozornost

• Paměť

• Emocionalita

• Adaptabilita a sociabilita

• Pracovní dovednosti

• Sebeobsluha

• Sociokulturní schéma

• Motorika - hybnost

• Cílené pohyby vss

• Souhrn pohybových aktivit dítěte

• Ovládání a držení těla

• Koordinace a rytmizace pohybů

• Specifika u TP

• MO – změny motoriky – odlišnost v závislosti na charakteru poruch a stupni postižení

• Spastická forma: ztuhlost staženost topornost nemotornost, třes

• Atetoidní a dyskinetická forma: mimovolní a kroutivé pohyby, někdy svalstvo tváře, jazyka

• Špatná pohybová koordinace, široká chůze, problémy při pokusu o pohyb, intenční tremor

• HM

• Pozorování

• Přímá práce s dítětem

• Pohybové schopnosti a jejich rozvoj

» Rozvoj KS, myšlení, laterality

• Zaměření diagnostiky

• Pohyb

• Postura

• Sed

• Polohy: léčebné, vyšetřovací, aktivní a úlevové

• Hlediska hodnocení

• Vývoj

• Kvalita

• výkon

• Hodnocení – škála
4 stupně

• Zaměření na hodnocení úbytku

• Hodnocení

• 1 – úbytek dovednosti 25% - zvládá jen někdy s dopomocí

• 2- úbytek dovednosti 50% - zvládá činnosti s dopomocí

• 3 – úbytek dovednosti 75% - spolupracuje, činnosti naznačuje

• 4 – úbytek dovednosti 100% - nezvládá, zcela závislý na pomoci

hodnocení

• Vývoj – odpovídá věku, opožděný

• Kvalita – přesnost a koordinace pohybů, postup a stabilita stoje, v sedu, v kleku

• Výkon – síla, rychlost, vytrvalost

• Náhradní formy lokomoce

• Učitel podporuje samostatnou chůzi v průběhu edukace, i když je to náročné

• Jemná motorika

• Pohyby ruky

• Uchopování

• manipulace

• Specifika - MO

• Nedostatečná nervosvalová stimulace

• Velké úsilí ke zvládnutí

• Neobratnost, nekoordinovanost

• Grafomotorika

• Sebeobsluha

• Rehabilitace, reedukace a kompenzace

• cíle

• Ověření funkčnosti

• Úroveň

• připravenost ke kompenzaci

• Kvalita, rozsah a schopnost využití

• jak

• Metodické nástroje

• Vývojové škály

• Testy motoriky

• Kvantitativní a kvalitativní hodnocení

• Úchop - grafomotorika

• Vývojové škály

• Faktory ovlivňující výkon

• Sezení

• Vnitřní a vnější vlivy

• Zhodnocení práce s kompenzačními pomůckami

• Komunikace

• Verbální (receptivní, centrální, expresivní)

• Neverbální

• Symptomatické poruchy řeči

• Pohybové a mluvní dovednosti u dětí s postižením CNS

• -/ Ve všech jazykových rovinách

• Foneticko – fonologická

• Nejtypičtější vývoj, nesprávná tvorba hlásek, narušena schopnost automatizace a vytváření
mluvních celků. Dítě může zvládat jednotlivé slabik a slov, ale vázne spojování do vět, narušení
fonematické diferenciace

• Lexikálně sémantická

• Omezená možnost aktivního získávání informací, narušená schopnost komunikace brání otázkám

• Nepřesné pojmy, omezení aktivní i pasivní slovní zásoby

• Snížená pojmová úroveň

• Rovina morfologicko – syntaktická

• Opožděný a omezený vývoj

• Závislost na MR

• Pragmatická rovina

• Existuje záměr, narušena je realizace

• Smyslové vnímání

• Zrakové vady: strabismus, refrakční vady

• Testové metody

• Schopnost orientace v prostoru

• Pravolevá orientace

• Pohyb očí zraková diferenciace

• zraková analýza a syntéza

• Zraková paměť

• Smyslové vnímání

• Sluchové vady

• Orientační vyšetření – doporučení vyšetření u lékaře

• Testy v závislosti na věku dítěte

• Deficity dílčích funkcí

• Deficity dílčích funkcí potřebných k osvojení základů čtení psaní a matematických
schopností

• Sluch (figura-pozadí, diferenciace hlásek, sluchová paměť)

• Zrak (zraková pozornost, paměť, diferenciace)

• Orientace v prostoru

• Serialita

• Intermodalita (spojování různých smyslových obsahů)

• Pozornost/ paměť

• Pracovní dovednosti

• Rozvoj dovedností patří do oblasti sociální rehabilitace

• Činnosti směřující k nezávislosti a soběstačnosti

• Posilování návyků, výkony nezbytné pro samostatný život

• Význam hry – komplexní rozvoj

• Profesní příprava

• Sebeobsluha

• Příjem potravy, stolování

• Toaleta

• Hygienické návyky oblékání

Diagnostika

Přehled a shrnutí

Renotiérová (2004) rozpoznávání podmínek, prostředků a efektivity výchovy, celkového rozvoje
osobnosti

Co je cílem?

Cílem není vždy stanovení diagnózy – výstupem může být dílčí hodnocení nebo prognóza dalšího vývoje

Diagnostické přístupy

Co je cílem?

Diagnostické metody
Speciální diagnostika

Anamnéza

Pozorování

Rozhovor

Dotazníky a testy

Metody ověření a vědomostí a dovedností

Analýza výsledků činností

Přístrojové metody

Motorika

Percepce

Komunikace

Rozumové schopnosti

Lateralita

Prostorová orientace

Časová orientace

Sociální faktory

Fyzické charakteristiky

Chování

Úroveň schopností a dovedností

Hlavní oblasti spp diagnostiky

Motorika

Hlediska hodnocení

Vývoj

Kvalita (přesnost, koordinace, rozvážnost)

Výkon (síla, rychlost, vytrvalost)

Součásti mot. projevů

Reflexní pohyby

spontánní pohyby

Záměrné – volní

Expresivní

Pohyby

Vývoj motorických schopností souvisí s druhem postižení a jeho stupněm

Je nutné zaměřit se na možnosti kompenzace (spolupráce s ergoterapií)

Zhodnotit vliv rodiny

Doba trvání postižení (vrozené x získané)

Fakta

Pro diagnostiku dětí s tělesným postižením v současné době neexistuje obecně užívaná motorická
zkouška, která by přinesla relevantní informační podklady pro speciálně pedagogickou diagnostiku.
Pro psychologickou diagnostiku uvádějí SPC jako vhodný komplexní, prakticky využitelný nástroj
Gunsburgovu vývojovou škálu a navrhují její převedení a ověření.

Diagnostika

Revidovanou verzi Vývojové škály Bayleyové nabízí i se školením Testcentrum Praha. Používají ji
SPC pro děti a žáky se zrakovým postižením, ostatní centra uvádějí, že škálu by bylo žádoucí pro
jednotlivé typy postižení uzpůsobit.

Škála Reynellové-Zinkinové slouží pro vývojovou diagnostiku v 6 různých oblastech: sociální
adaptace, senzomotorické poznávání, orientace v prostředí, reagování na zvukové podněty a
porozumění řeči, vývoj řečové aktivity – obsah, skladba, slovní zásoba; využívá se pro děti od
narození do 5 let, SPC pro děti a žáky se zrakovým postižením ji uvádějí jako vhodný nástroj pro
diagnostiku svých klientů.

U dětí s tělesným postižením se z dostupných diagnostických nástrojů pro kvalitativní diagnostiku
užívají vývojové archy Portage projektu, které ovšem samy o sobě nejsou diagnostickou metodou.
Využívá se Gunsburgova škála, která je však zastaralá, ale dobře propracovaná (zaměřena na
diagnostiku hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky).

Sebeobsluha

Význam má míra soběstačnosti a nezávislosti – je vázaná na zachování přijatelné pohybové funkce
horních a dolních končetin

stravování

Hygienické návyky

Oblékání a obouvání

Míra spolupráce

Míra samostatnosti

Zapínání

Schopnost složit, poskládat oblečení

Určení vhodného oděvu

Nepomáháme s tím, co dítě dokáže samo.

• GMFCS

• Gross motor function classification system

• Co je to?

• Klasifikační systém pro MO

• spočívá v hodnocení samostatné hybnosti s důrazem na sed, přesun a lokomoci.

• Při definici pěti-stupňového klasifikačního systému bylo hlavním požadavkem, aby rozdíly
mezi stupni byly smysluplné pro každodenní život.

• Rozlišení spočívá v míře funkčního omezení, v potřebě lokomočních prostředků (jako jsou
chodítka, berle nebo hole) nebo v potřebě vozíku, a v mnohem menší míře ve kvalitě pohybu.

• Rozdíl mezi stupněm 1 a 2 není tak výrazný jako rozdíl mezi druhými stupni; to platí
zejména pro děti mladší dvou let.

• Výstupem může být dílčí hodnocení nebo prognóza dalšího vývoje

• Co umožňuje?

• GMFCS se soustřeďuje na určení, který stupeň nejlépe představuje momentální možnosti a
omezení hrubé motoriky jedince.

• Důraz je na běžné činnosti doma, ve škole a společenském styku (tj., co dělá); spíše než na
to, co může udělat, pokud je v nejlepší formě (schopnost).

Speciální diagnostika

Rozdíly mezi stupněm I a stupněm II

• Oproti dětem a mládeži se stupněm I jsou jedinci se stupněm II omezení

• v chůzi na delší vzdálenost a v udržování rovnováhy; při začátku nácviku chůze mohou
potřebovat lokomočníprostředky;

• při přesunu na delší vzdálenost v exteriéru a ve společenském styku mohou používat vozík;

• při chůzi doschodů a se schodů se potřebují přidržet zábradlí; nemohou běhat a skákat.

• Rozdíly mezi stupněm II a stupněm III

• Rozdíly mezi stupněm III a stupněm IV

• samostatně sedí nebo vyžadují jen minimální

• vnější oporu k sezení. Jsou mnohem nezávislejší při přesunu vestoje. Chodí s lokomočními
prostředky.

• sedí (obvykle s oporou), ale nezávislá lokomoce je velmi omezená.

• přichází v úvahu přesun na mechanickém vozíku nebo použití elektrického vozíku

• Rozdíl mezi stupněm IV a stupněm V

• Děti mají těžce omezenou základní antigravitační kontrolu vzpřímeného držení hlavy a trupu.

• Vyžadují rozsáhlé využití pomocné technologie a pohybové asistence.

• Samostatná lokomoce je možná jen u osob, které se naučí ovládat elektrický vozík.

• Členění dle věku dítěte (do 2 let)

• STUPEŇ I: Dítě se dostane do sedu a zpět, sedí na podlaze a volné ruce manipulují s
předměty. Leze po rukou a kolenou, přitáhne se do stoje a dělá kroky s přidržením se nábytku.
Začíná chodit mezi 18. měsícem a 2. rokem věku, bez potřeby jakýchkoliv lokomočních prostředků.

• STUPEŇ II: Dítě se udrží v sedu na podlaze, ale potřebuje oporu rukou k udržení rovnováhy.
Plazí se po břiše nebo leze po rukou a kolenou. Může se přitáhnout do stoje a dělá kroky s
přidržením se nábytku.

• STUPEŇ III: Dítě se udrží s bederní oporou v sedu na podlaze. Přetáčí se a plazí se po
břiše dopředu.

• STUPEŇ IV: Dítě má dobrou kontrolu hlavy, ale trup při sedu potřebuje oporu. Dítě se
přetočí na záda a může se přetočit na břicho.

• STUPEŇ V: Poškození hybnosti limituje volní kontrolu pohybu. V poloze na břiše a v sedu
neudrží vzpřímenou posturu hlavy a trupu. Vyžaduje asistenci při přetočení.

• Diagnostika

• STUPEŇ I: Dítě sedí na podlaze a volnýma rukama manipuluje s předměty. Dostane se do sedu i
do stoje a zpět bez asistence dospělého. V lokomoci preferuje chůzi bez potřeby jakýchkoliv
lokomočních prostředků.

• STUPEŇ II: Dítě sedí na podlaze, ale může mít potíže s udržením rovnováhy při uvolnění obou
rukou k manipulaci s předměty. Do sedu a zpět se dostane bez dopomoci dospělého. U stabilní opory
se přitáhne do stoje. Leze po rukou a kolenou se střídáním nohou, obchází s přidržením se nábytku a
chodí. V lokomoci preferuje chůzi s pomůckami.

• STUPEŇ III: Obvykle sedí na podlaze ve „W“ (sed mezi flektovanými a dovnitř rotovanými
kyčlemi a koleny). K posazení můževyžadovat asistenci dospělého. Hlavní lokomocí je plazení po
břiše nebo lezení po rukou a kolenou (často bez střídání). U stabilní opory se může přitáhnout do
stoje a přejít krátkou vzdálenost. V interiéru může s lokomočními prostředky chodit na krátkou
vzdálenost, a potřebuje asistenci dospělého k úpravě směru a k obratu.

• 2. – 4. rok

• STUPEŇ IV: Posazeno sedí, ale bez pomoci rukou neudrží posturu ani rovnováhu. Většina
potřebuje pomůcky pro sezení a stoj. K lokomoci na krátkou vzdálenost (v místnosti) slouží
přetáčení, plazení po břiše, lezení po rukou, kolenou, bez střídání nohou.

• STUPEŇ V: Poškození hybnosti omezuje volní kontrolu pohybu a schopnost udržet vzpřímenou
posturu hlavy a trupu. Všechny oblasti hybných funkcí jsou limitované. Funkční limity sedu a stoje
nelze plně kompenzovat použitím pomůcek. Děti nemají nezávislou lokomoci a vyžadují transport.
Některé děti dosáhnou samostatné lokomoce pomocí elektrických vozíků vybavených četnými pomůckami.

• 4. – 6. rok

• STUPEŇ I: Dítě se posadí, sedí a postaví ze židle bez pomoci rukou. Postaví se ze země i z
židle bez potřeby přidržení. Chodí v interiéru, exteriéru i do schodů. Objevuje se schopnost běhu a
skoku.

• STUPEŇ II: Dítě sedí na židli a s oběma rukama volně manipuluje s předměty. Postaví se ze
země i židle do stoje, ale často potřebuje stabilní oporu k odražení nebo přitažení rukama. V
interiéru chodí bez jakýchkoliv lokomočních prostředků a v exteriéru chodí po rovném povrchu na
krátkou vzdálenost. S přidržením zábradlí chodí do schodů, ale nemůže běhat ani skákat.

• STUPEŇ III: Sedí na běžné židli, ale může potřebovat oporu pánve a trupu k zajištění
největší možné funkčnosti horních končetin. Posadí se a vstane ze židle s využitím stabilní opory k
odražení nebo k přitažení rukama. Chodí s lokomočními prostředky na rovném povrchu a do schodů s
asistencí dospělého. Při přesunu na delší vzdálenost nebo v exteriéru na nerovném terénu většinou
vyžaduje transport.

• Rok 4. – 6.

• STUPEŇ IV: Sedí na židli, ale potřebuje pomůcky pro sed k zajištění kontroly trupu a
největší možné funkce rukou. Posadí se a vstane ze židle s asistencí dospělého nebo u stabilní
opory s odražením nebo s přitažením rukama. Při nejlepším může jít na krátkou vzdálenost s
chodítkem a s dohledem dospělého, ale má obtíže s otočkou a udržením rovnováhy na nerovném povrchu.
Na veřejnosti se pohybuje transportem. Může dosáhnout samostatné mobility pomocí elektrického
vozíku.

• 6. – 12. rok

• STUPEŇ I: Samostatně chodí doma, ve škole, v exteriéru a při společenském styku. Může vyjít
na obrubník nebo sejít z něho bez dopomoci a chodí do schodů a ze schodů bez přidržení zábradlí.
Zvládá dovednosti hrubé motoriky jako běh a skok, ale rychlost, rovnováha a koordinace jsou
omezené. Může se účastnit pohybové aktivity a sportu podle vlastní volby a v závislosti na
faktorechprostředí.

• STUPEŇ II: Chodí ve většině prostředí. Avšak může pociťovat obtíže při chůzi na delší
vzdálenost a na nerovném a šikmém povrchu, při chůzi v davu, stísněném prostoru nebo při nošení
předmětů. Chodí do schodů a ze schodů s přidržením zábradlí nebo s pohybovou asistencí, pokud
zábradlí chybí. V exteriéru a při společenském styku může chodit s pohybovou asistencí, lokomočními
prostředky nebo při pohybu na delší vzdálenost může používat vozík. Při nejlepším má jen minimální
schopnost běžet a skákat. Omezení v činnostech hrubé motoriky může vyžadovat úpravy k umožnění
participace na pohybové aktivitě a ve sportu.

• 6. – 12. rok

• STUPEŇ III: Při použití lokomočních prostředků chodí ve většině interiérů. Pro udržení v
sedu může potřebovat zapnout pás ke stabilizaci pánve a rovnováhy. Postavení ze sedu nebo z lehu
vyžaduje pohybovou asistenci od druhé osoby nebo oporu pevného předmětu. Při pohybu na delší
vzdálenost používá některý typ vozíku. Může chodit do schodů a ze schodů s přidržením zábradlí a se
supervizí nebo s pohybovou asistencí. Omezení v chůzi mohou vyžadovat určitá přizpůsobení, která
umožní participaci na pohybové aktivitě a ve sportu; včetně využití mechanických nebo elektrických
vozíků.

• STUPEŇ IV: K lokomoci většinou využívá pohybovou asistenci nebo elektrický vozík. Pro
většinu přesunů potřebuje úpravu sedáku ke stabilizaci pánve i trupu a pohybovou asistenci. Doma se
pohybuje po zemi (přetočením, plazením, lezením), ujde krátkou vzdálenost s pohybovou asistencí
nebo používá elektrický vozík. Doma nebo ve škole může po pasivním postavení použít podpažní
chodítko se stabilizací. Ve škole, v exteriéru nebo při společenském stylu je transportován
mechanickým vozíkem nebo používá elektrický vozík. Omezení v lokomoci nutně vyžadují úpravy k
umožnění participace v pohybové aktivitě a ve sportu; včetně využití pohybové asistence a/nebo
elektrických vozíků.