Klíčové pojmy

• absolutní a relativní školní neúspěšnost
• příčiny školního neúspěchu
• sebedůvěra a její podpora
• podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

Školní neúspěšnost

• Při diagnostice příčin je důležitá spolupráce s psychology a PPP
• Je důležité dělit příčiny na vnitřní a vnější, změnitelné a nezměnitelné
• Zároveň je důležité posoudit, zdali se jedná o neúspěch trvalejší, progradující
• Absolutní i relativní školní neúspěšnost vychází z
  • Osobnosti žáka
  • Rodinné výchovy
  • Výkonnosti ve škole
• Školní neúspěšnost má u každého žáka jinou souhru příčin a podmínek, vlastní vývoj i dynamiku

(Kohoutek, 1996)

• Dělíme ji na:
  • Absolutní
    • trvalejšího nebo celkového charakteru
    • plyne z nedostatečně rozvinutých intelektových schopností
  • Relativní
    • způsobeno dočasnými nebo dílčími příčinami
    • nesouvisí s intelektovými schopnostmi žáka
    • je reverzibilní

Příčiny relativní školní neúspěšnosti

• sociálně psychologickými faktory školní neúspěšnosti
  • Dítě strádající v neúplné rodině s narušenými interpersonálními vztahy
  • Sociální zanedbanost
  • Velikost rodiny
  • Kulturní úroveň rodiny
  • Názory rodičů na význam vzdělání jejich dítěte
  • Psychické a emoční strádání 
• biologicko-psychologickými faktory školní neúspěšnosti
  • přetrvávající neuropsychická nezralost pro školu
  • nevyhraněná lateralita
  • řečové vady
  • záchvatovité stavy
  • ADHD, ADD
  • Vývojové změny v pubertě
  • Rekonvalescence (zvýšení únavnosti, kolísavá výkonnost)
• intrapsychickými příčinami školní neúspěšnosti
  • záporný vztah žáka k učení
  • nedostatečná školní motivace
  • záporný vztah k učiteli
  • hypobulie
  • intelektuální pasivita

Postup při řešení školní neúspěšnosti

• práce se žákem
• zvýšená spolupráce s rodinou žáky
• práce se sociálním klimatem třídy

Podpora

• důležitá je diagnostika příčin => nastavení vhodných podpůrných opatření:
  • individuální přístup (motivace, akceptování pracovního tempa, vhodné metody a formy práce)
    • např. využívání pomůcek, oznamování zkoušení, zadávání pravidelných úkolů, konzultace, individuální podpo
  • úprava obsahu a rozsahu učiva (dočasně – dlouhodobě) - pomáhá k:
    • připravenosti dětí na vzdělávání v základní škole
    • ukončení základního vzdělání
    • ukončení středního vzdělání
    • zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce
• přímá intervence učitele
• poskytování individuálních konzultací a doučování
• vypracování plánu pedagogické podpory
• vypracování IVP

Sebedůvěra a sebehodnocení žáků - jakou roli hraje ve vztahu ke školní práci?

• Kladný vztah k sobě samému výrazně ovlivňuje postoj ke školní práci
• Špatné sebehodnocení a řada neúspěchů často způsobuje, že dítě přestane usilovat o dobré výsledky

Jak podporovat a podněcovat sebedůvěru žáka

Z pohledu intelektuálního vývoj	Z pohledu citového vývoje	Z pohledu duševního vývoje
Klást přiměřené nároky /nepřekračujeme schopnosti/	Oceňujeme jeho jedinečnost	Podporujeme zvídavost
Zdůrazňovat jeho pozitivní stránky	Pomáháme dítěti s přijetím sebe sama, tím, že ho sami přijímáme	Aktivitu dítěte chápeme jako projev tvůrčí fantazie
Být nápomocný a radovat se z jeho úspěchů	Oceňujeme jeho schopnost empatie	Umožňujeme dítěti vysvětlovat vlastní názory
Pomáhat nacházet alternativní řešení		Motivujeme ke školní práci Brát neúspěch jako možnost nového přístupu Nebrat úspěch jako dosavadní záruku
Posilovat strategie pro lepší zvládání problémů

Podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

„4 B“ – Pocit sounáležitosti

Literatura

FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 2003.
KOHOUTEK, R. a kol. Základy pedagogické psychologie.Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 1996.
MATĚJČEK, Z.; DYTRICH Z. Děti, rodina a stres.Praha: Galén, 1994.
VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1998. 
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese.Praha: Portál, 2002.