PORUCHY PSYCHICKÝCH FUNKCÍ Vědomí, vnínámí, myšlení, paměť, pozornost Základní pojmy • psychopatologie jako nauka popisující symptomatiku duševních poruch/onemocnění • základní uznávané okruhy psychiky 1. vědomí 2. vnímání 3. myšlení 4. paměť 5. emoce 6. inteligence 7. jednání 8. osobnost Vědomí a jeho poruchy 07.03.2024 Definice vědomí neurologická - schopnost jedince uvědomovat si své okolí i sebe sama a schopnost adekvátně reagovat na vnější i vnitřní podněty fyziologická - bdělý stav, v němž je člověk schopen sebeuvědomování, orientované pozornosti a záměrného jednání a myšlení na základě souboru smyslových a paměťových informací 07.03.2024 VĚDOMÍ I • Vědomí neexistuje bez živého mozku • Hovoří-li se o vědomí (consciousness), zpravidla se myslí uvědomování (awareness), tedy specificky lidské „vědomí toho, že jsem při vědomí“ • užíváme ve dvojím významu 1) stav bdělosti, pozornosti (vigilita, arousal) 2) uvědomování si sebe sama a svého okolí VĚDOMÍ II - dva typy dějů vigilita (bdělost) – „arousal“ ◦ stupeň schopnosti reagovat na prostředí ◦ Během dne charakteristicky kolísá - spánek a bdění lucidita (jasnost) – „awareness ◦ Hloubka a obsah bdělého stavu ◦ bez bdělosti (vigility) není možná lucidita ◦ subjekt je nejenom bdělý, ale správně si uvědomuje sebe a své okolí Stupně úrovně bdělosti 1. relaxované bdění (uvolnění pozornosti) 2. aktivní bdění (orientovaná pozornost) 3. ostražité bdění (selektivní pozornost) STAVY VĚDOMÍ BDĚLOST (VIGILITA) SPÁNEK (REM SPÁNEK A NREM SPÁNEK) BEZVĚDOMÍ (PODLE HLOUBKY) Poruchy vědomí • synkopa – krátkodobé bezvědomí • kvalitativní poruchy vědomí – lucidity - je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání • obluzené vědomí – delirium, stav zmatenosti (amence) – v současnosti se obojí shrnuje pod pojmem delirium • mrákotné stavy (obnubilace) • stuporózní forma • deliriózní forma • automatická (vigilambulantní) forma • Ganserův syndrom - psychogenně navozený stav v těžkých situacích - značně nepravdivé, ale přiměřené odpovědi na otázky, infantilní řeč a výpadky vzpomínek na základní životní události (místo pozdravu zašteká) Kvantitativní poruchy vědomí (vigility, dle hloubky) 1. Somnolence • připomíná zvýšenou spavost, čl. neustále upadá do mělkého „spánku“, ale je z tohoto stavu lehce probuditelný nevýrazným podnětem, jako je dotek, oslovení apod. • není-li stimulován podobnými podněty, opět upadá do stavu připomínajícího spánek; není porušen dávicí reflex, polykací reflex 2. Sopor • jsou zachovány účelné i neúčelné pohyby končetin pátracího či únikového charakteru jako reakce na zevní stimul především bolestivé povahy • čl. nereaguje na oslovení či na hlasitý povel 3. Koma ◦ čl. prakticky vůbec nereaguje na žádné vnější podněty, zachovány mohou být pouze některé reflexní reakce integrované na úrovni mozkového kmene Vnímání a jeho poruchy 07.03.2024 Vnímání • vnímání (percepce) o subjektivně zkreslený obraz reality zprostředkovaný našimi smysly o proces organizace a interpretace senzorických dat na základě jejich kombinací s výsledky předchozích zkušeností • smyslové klamy – nejsou patologické • poruchy vnímání – hlavně halucinace a iluze • pravá iluze – zkreslený vjem vzniká na základě nesprávné interpretovaného zevního podnětu; je nekorigovatelná; iluze jsou přítomny u delirií a psychóz • halucinace – šalebný vjem, o jehož reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vzniká bez zjevného podnětu; vyskytují se u intoxikací a psychóz Vlastní poruchy vnímání Výpadek funkce smyslového orgánu • při vlastním organickém poškození (porušení příslušného orgánu, nervové dráhy či oblasti mozku) • psychogenně (konverzně disociativními mechanismy = dříve tzv. hysterie) (např. psychogenní hluchota, slepota atd.) • v rámci tzv. gnostických poruch (porucha schopnosti poznávat, tj. porovnávat aktuální vjemy s dřívějšími zkušenostmi) Nepatologické poruchy vnímání I Smyslový klam vzniká nedokonalostí našich smyslů, smysly jsou ošáleny vnějšími podmínkami např.: hůl do vody ponořená zdá se býti zlomená jde o nesprávný odhad vzdálenosti, velikosti, hustoty, apod. je to korigováno našim úsudkem, paměťovými stopami, zkušenostmi Purkyňovy obrázky vidění barevného na bílé ploše potom, co jsme delší dobu sledovali výraznou barvu jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru Živá představivost spojena se změněným stavem vědomí (únava, intoxikace) člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání Nepatologické poruchy vnímání II Eidetismus schopnost věrně a s živou abstraktní představivostí popisovat viděné nebo slyšené typické u dětí do 15 let když se vyskytuje u dospělého člověka, je to spíše anomálie, patologie → výjimkou jsou umělci Pareidolie vjem velmi dobře zkombinován s abstraktním myšlením, s naší pamětí a zkušeností fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů (např.: když koukáme na linoleum, začneme tam vidět obrazce, třeba obličej) je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní někdy je to považováno z formu odpočinku, relaxace Synestezie asociace a zaměňování vjemů z různých čidel automatické asociace jako třeba, že nějaký zvuk v nás vyvolá představu nějaké barvy nejčastější je právě to „barevné slyšení“ jde o změnu vnímání, které může být zcela normální, ale i ve smyslu patologie (tj. jako následek intoxikace, především halucinogeny) Kvantitativní poruchy • Snížená vnímavost – vnímání ztrácí intenzitu, živost, pestrost • Vyskytuje se u stavů, při kterých je psychická činnost utlumena (např. únava, deprese, intoxikace tlumivými látkami…) • Zvýšená vnímavost – vnímání je naopak bohatší, pestřejší, živější (např. stavy mánie, intoxikace stimulujícími látkami apod. ) • Metamorfopsie - změna vnímání velikosti a tvaru (jako zmenšené mikropsie, zvětšené - makropsie) Kvalitativní poruchy vnímání Iluze je nesprávné, zkreslené, deformované vnímání skutečných podnětů • dělíme dále podle jednotlivých smyslů • nepravé iluze (pseudoiluze) - označujeme stav, kdy je čl. přesvědčen o nereálnosti a klamnosti svých iluzorních vjemů, tedy když si jejich nereálnost uvědomuje Halucinace - nereálné vjemy bez vnějších podnětů, pro postiženého však mají skutečný charakter • nepravé halucinace – pseudohalucinace – čl. si nereálnost uvědomuje Iluze I Akustické (sluchové) iluze • v neutrálních zvucích slyší nějaká signály, znamení či řeč • řadí se sem podskupina iluze řeči – vnímá řeč v jakýchkoli zvucích (např.: v klepání prsty do stolu) Optické (zrakové) iluze • optický objekt je vnímaný zkresleně, je doformovaný jinak (např.: co je rovné vnímá jako křivé) má podkategorii iluze identifikace osob, která se dělí na tři typy: o Capgrasův fenomén – „iluze dvojníka“, vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, např.: vidí svou sestru, ale tvrdí, že to není sestra, že je to někdo, kdo se za ní jen vydává o Fregoliho syndrom – pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí sestru a říká, kdoví kdo ty jsi, že ty jsi vyšetřovatel z policie a chceš mi ublížit (už v tom člověku vůbec nevidí tu sestru, ale ví, že má tu sestru, ale jakoby ji nepozná) o Iluze metamorfózy – věří, že se nějaký člověk z jeho okolí může fyzicky nebo psychicky měnit Iluze II Chuťové a čichové iluze • jsou spojené dochází k neadekvátnímu vjemu (př. pocit, že to jídlo je hořké nebo páchne, ale přitom tomu tak není) Taktilní (hmatové) iluze • vnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené ( př. pocit, že ho jeho oblečení štípe, kouše, píchá) Kinestetické (pohybové) • neadekvátní vnímání pohybů těla (př. pocit, že jsou pohyby těžké, nesnadné, namáhavé, že musí překonávat gravitaci, naopak levituje) Útrobní (viscerální) iluze • jde o pocit změněných funkcí, velikosti, aktivity vnitřních orgánů (př. pocit, že se podivně přetlačují střeva, nebo že to jídlo bylo těžké a teď ho to vevnitř tíží) Halucinace • mohou se objevovat jako elementární vjemy o fotony – jednoduchý optický vjem (např.: jeden záblesk, paprsek) o akoazmata – jednoduchý sluchový vjem (např.: cinknutí nebo klepnutí) o fonémy – slyší jedno slovo (pořád to samé slovo) o olfakce – jeden čichový vjem (např.: ucítí puch spálené gumy) o gustace – jeden chuťový vjem • i vjemy komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře) • kombinované halucinace, kdy dochází ze kombinaci různých druhů vjemů - (vidí krávu, která bučí) • asociované halucinace (např.: vidí krávu, která bučí a nějak ví, že mu ta kráva chce ublížit) - doasociovává k té halucinaci, co všechno by se mohlo stát • převážně se objevují komplexní halucinace, popřípadě kombinované nebo asociované • Halucinace nevyvracíme Pravé smyslové halucinace I Pravé sluchové halucinace • většinou slyší hlasy, nejčastější druh halucinací • má typický „naslouchací postoj“ –lze poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá nás, ale i něco jiného; někdy se k tomu zvuku (který není) i natáčí • mohou mít trojí obsah ◦ imperativní halucinace - nebezpečné, rozkazují mu, co má udělat a on to klidně udělat může (zabij se, ubliž mu,…) ◦ teleologické halucinace - taky mu radí, ale mají pozitivní obsah, jsou to rady vstřícné, milé, např.: tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší ◦ antagonistické halucinace - vnímá dva hlasy, které se spolu baví o tom pacientovi, vnímá rozhovor → většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý zlý a haní ho, hlasy se mezi sebou hádají, baví se o něm nebo je to k němu nějak vztažené, tyto halucinace mohou mezi sebou přecházet, ale nevyskytují se všechny najednou, obsah si lidé pamatují, i když jsou pryč z toho stavu Pravé smyslové halucinace II Pravé čichové a chuťové halucinace • vnímání neexistujících pachů a chutí , často cítí hnilobný zápach, puch rozkládajících se těl Pravé zrakové halucinace ◦ makropsie – halucinace větších objemů (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není) ◦ mikropsie – standardní velikost věcí je menší, typický zástupce mikropsie je mikrozoopsie – vnímání malinkých zvířátek (třeba pidislonů, malých myšek při deliriu) ◦ fleshback – spontánní halucinace po intoxikacích, jako tzv. echofenomény ◦ autoskopické zrakové halucinace – vidí sebe sama jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné); může to být i součástí aury (určitá změna vnímání) při migrénách či epilepsii Pravé taktilní halucinace • od doteků svědění, sexuálního dráždění • týká se to vnějšího kontaktu kůže Pravé mimosmyslové halucinace I Pohybové (kinestetické) halucinace - jde o pohyb těla verbálně-motorické (Seglasovy) halucinace - je přesvědčen, že jeho ústy mluví jiná osoba, může s tím souviset i zněna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba graficko-motorické halucinace - tvrdí, že jeho rukou píše jiná osoba, může být v tu chvíli změněn rukopis Orgánové (útrobní, viscerální) halucinace • falešné pocity v útrobním systému • často sexuální podtext (♂ můžou mít pocit, že jsou kastrováni, ♀ zase že jsou znásilňovány, že do nich proniká úd, nebo mohou mít pocity orgasmu,…) • podkategorie - negativní tělové halucinace → ten člověk popírá existenci nějakého svého orgánu nebo části těla (ale toto je zaměřeno spíše na končetiny) • může jít i o halucinaci posedlosti → má pocit, že v jeho těle je někdo jiný, třeba nějaká nadpřirozená bytost Pravé mimosmyslové halucinace II Intrapsychické halucinace • dotýkají se myšlení, má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky, vnucuje mu myšlenky, nebo je třeba ozvučuje; nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení toto je typický projev schizofrenie (manipulace s myšlením...) Inadekvátní halucinace • halucinace jiným smyslem, než je ten k tomu určený např.: bude tvrdit, že čichá nohama Extrakampinní halucinace • jde o halucinace vjemu mimo dosah těch smyslových orgánů např.: tvrdí, že támhle na rohu /který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá Pseudohalucinace - čl. si uvědomuje jejich nereálnost, jenže se chová podle nich → rozpolcenost Hypnagogní halucinace • nastávají při usínání, navazují na usínací reakci Hypnapompní halucinace • nastávají při probouzení, navazují na probouzecí reakci Halucinace týkající se organických změn na mozku • především v případě nádoru v oblasti pontu (Pons Varoli - Varolův most), souvisí s organickou poruchou, kdy čl. vnímá křivé linie nebo že se bortí stěny, po odstranění nádoru vymizí Myšlení a jeho poruchy 07.03.2024 Myšlení • logické, racionální zpracování vjemů a paměťových stop za účasti ostatních psychických funkcí včetně emocí • proces poznávání okolního světa • jedná se o schopnost účastnit se, identifikovat a plánovat smysluplné odpovědi, reakce na zevní podněty a vnitřní motivace poruchy myšlení o kvantitativní o kvalitativní • poruchy myšlení se týkají změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu) • může se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti) Kvantitativní poruchy myšlení I Poruchy tempa myšlení Bradypsychismus ◦ zpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy ◦ zhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem) ◦ může i úplně přestat reagovat = mutismus ◦ tato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi Tachypsychismus ◦ překotné, zrychlené myšlení, "myšlenkový trysk" ◦ mluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea) ◦ zrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce ◦ zdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky) ◦ objevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických ◦ podmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce Kvantitativní poruchy myšlení II Poruchy determinující linie myšlení • člověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie ◦ zachováno tempo, ale porušena determinující linie Roztržité myšlení ◦ nesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje ◦ toho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku ◦ u některých lidí je to normálním rysem v projevu Zabíhavé myšlení • zabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (vzhledem k determinující linii), odklání se od determinující linie • typické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou) • může se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí) Ulpívavé myšlení ◦ ulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál ◦ objevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze Kvalitativní poruchy myšlení I • je porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu • často se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání • všechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz Kvalitativní poruchy myšlení II Myšlenkový záraz ◦ normálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil) ◦ nejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci) ◦ neuvědomuje si to Zmatené (inkoherentní) myšlení ◦ roztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá "nesmysly", nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí ◦ chybí mu náhled, jak tem projev vypadá ◦ silná emoční složka ◦ v rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí) Roztříštěné myšlení ◦ podobné zmatenému myšlení; vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.); nesouvislý nejasný projev bez logické stavby ◦ je to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí) ◦ chápe však cizí projev Kvalitativní poruchy myšlení III Autistické (dereistické) myšlení • myšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu • někdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality • ve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii • má částečný náhled na realitu Magické myšlení • podobné dereistickému myšlení • označováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech); např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo • Bludné myšlení • Nutkavé, obsedantní myšlení, vtíravé myšlenky Bludy, bludné myšlení ◦ mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů na chorobném psychotickém podkladu, kterému nemocný věří a které má patický vliv na jeho jednání Klasifikace bludů • bludy vývyšné, megalomanické • bludy úkorné, mikromanické • bludy pronásledování, perzekuční Rozlišení bludů Podle postavení ◦ soliterní bludy (samostatné) – nezapadá do nějakého systému, jde o jeden samostatný blud ◦ systematizovaný bludný kruh – bludy na sebe navazují, nasedají, spojují se, zapadají do sebe; tvoří celek, bludy tedy nepřecházejí mezi sebou, ale nabalují se sebe a tvoří ten kruh; nebude se však nabalovat na sebe mikro a makromanický, ale třeba paranoidní nasedá na mikro i makro; často se nabalují v rámci té jedné kategorie Podle času ◦ tranzitorní bludy (povrchové) – spojené s nějakou situací (např.: s poruchou nálada; blud se objeví s depresí) ◦ kontinuální bludy (dlouhodobé) – nevývratné, může s nimi žít i celý život ◦ indukované bludy – speciální druh; případ, když spolu žijí dva lidé se silnou emoční vazbou, jeden z nich je zdravý, ale submisivní a tem druhý trpí bludy a je dominantní → nemocný to vsugeruje tomu zdravému, „nakazí ho tím“; pokud je ale ten zdravý sám, je normální Podle vzniku ◦ primární blud – primární je blud a na něj se formuje nějaká porucha (typická je psychóza) ◦ sekundární blud – na počátku je porucha (nejčastěji emocí) a na základě úpadku emocí se formuje blud Nutkavé, obsedantní myšlení, vtíravé myšlenky • zvláštní druh poruchy myšlení • myšlenky, které se proti vůli dotyčného vtírají do mysli a dotyčný není schopný tomu zabránit, nedokáže je potlačit • ty myšlenky ho obtěžují, vnímá je jako cizí element, který mu brání v myšlení a ruší jeho pozornost • narozdíl od bludů si uvědomuje neadekvátnost/chorobnost těch myšlenek, nevěří jim, ví, že tam nemají co dělat • jsou to obsese, to je už ale termín pro diagnózu (je to podklad obsese, OCD) • určitá kategorie vtíravých myšlenek jsou podkladem fobií ("když vejdu do výtahu, tak to se mnou spadne a už mě nikdo nenajde..." → rituál je, že tam nechodí) ruminace – ty myšlenky mají konkrétní obsah; má myšlenku udělat něco nevhodného (vykřiknout sprosté slovo v kostele, nutkání ublížit (často matky vůči dítěti)), ale udělají všechno proto, aby to neudělali Vtíravé myšlenky a jednání, obsese a kompulze obsese • přetrvávající myšlenky, impulsy nebo představy, které čl. vnímá jako rušivé a nesmyslné • snaha ignorovat, potlačit a neutralizovat • Čl. má náhled a je si vědom, že vznikají spontánně v jeho mysli • obsah obsesí - nejistota a pochybnosti, fobie, nutkavé jednání • obsedantní myšlenky se podobají dominantním nebo ovládavým myšlenkám (kdy známe důvod proč se tyto myšlenky vracejí) kompulze • jde o opakující se jednání s určitým cílem, jež čl. koná v důsledku reakce na obsesi podle určitých ceremoniálních a rituálních pravidel nebo stereotypním způsobem • toto chování má neutralizovat působení obsese (uvolnění tlaku) • náhled na nesmyslnost nebo nadměrnost tohoto jednání Paměť a její poruchy 07.03.2024 Paměť I • paměť - schopnost organismů přijímat, uchovávat a vyvolávat předchozí vjemy, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů • paměť fylogenetická - zahrnuje složitější podmíněné reflexy a instinkty • paměť ontogenetická - individuální prožitky o pracovní (krátkodobá) o dlouhodobá ❖ deklarativní (explicitní) ❖ sémantická (pro fakta a události) ❖ epizodická (události a jejich časové řazení) ❖ nedeklarativní (implicitní) • procedurální (zvládání motorických dovedností) • priming (vybavování si pomocí nápovědy) • podmiňování Paměť II složky paměti • impregnace (vštípivost, schopnost ukládat paměťové obsahy) • retence (schopnost je uchovávat) • konzervace (schopnost je uchovávat v nezměněné podobě) • reprodukce (schopnost je vybavit) Poruchy paměti • amnézie (retrográdní nebo anterográdní) – porucha deklarativní paměti • tranzitorní globální amnézie (amnestický iktus) – postihuje hlavně epizodickou paměť (neschopnost zapamatovat si nové události) • psychogenní amnézie (kontinuální nebo ostrůvkovitá) – poruchy disociačního charakteru • pseudologia phantastica (bájivá lhavost) • konfabulace – typická pro těžké organické poškození mozku 07.03.2024 Pozornost a její poruchy 07.03.2024 Pozornost (prosexie) • zaměřené vnímání • posuzuje se okoncentrace okapacita • dva typy pozornosti o pasivní pozornost - bezděčná, protivolní, nepodmíněná o aktivní pozornost - volní, snaha držet myšlenky, myšlenkový obsah, tak jak má být (součást determinující linie) • roztržitost – je způsobena nadměrnou koncentrací na vnitřní psychické obsahy • nadměrná fluktuace – těkavost – každý nový podnět (i nevýznamný) upoutává pozornost • zúžená pozornost neboli tunelové vidění - panika, která vzniká na základě toho, že osoba má pocit, že situaci nemá pod kontrolou, a že ji není schopen zvládnout Poruchy pozornosti • Neschopnost přiměřené koncentrace na určitý podnět, resp. aktivitu, která by trvala dostatečně dlouhou dobu • typické pro organické poruchy CNS o hypoprosexie – stav snížené pozornosti o hyperprosexie – nadměrná pozornost o paraprosexie – zaměření pozornosti nesprávným směrem Zdroje ◦ PUGNEROVÁ, Michaela a Jana KVINTOVÁ. Přehled poruch psychického vývoje. Vydání 1. Praha: Grada, 2016. 293 stran. ISBN 9788024754529. ◦ ČEŠKOVÁ, Eva a Hana KUČEROVÁ. Psychopatologie a psychiatrie : pro psychology a speciální pedagogy. Edited by Mojmír Svoboda. Vyd. 2. Praha: Portál, 2012. 317 s. ISBN 9788026202165. ◦ Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti. Barrister a Principal. ◦ WHO (2006). Accessible from: https://www.who.int/teams/sexual-and- reproductive-health-and-research/key-areas-of-work/sexual-health/defining- sexual-health ◦ Women, U. N., & UNICEF. (2018). International technical guidance on sexuality education: an evidence-informed approach. UNESCO Publishing.13 07.03.2024