Edukace žáků s PCHE v hlavním proudu vzdělávání „Odlišné“ postoje žáků s PECh ke škole • Škola není místem, kam rádi chodí • Škola není místem, kde zažívají úspěch • Nevěří ve spravedlivé hodnocení učitelů • Nevěří, že učitele zajímá jejich názor • Nemají pocit, že si jich ostatní lidé váží nebo že jsou důležití , že o nich přemýšlí • Ostatní jsou upřednostňovány (Vojtová ,2010) Současné trendy ve vzdělávání • Inkluze • Individualizace • Všestranný rozvoj jedince Vzdělávání se nevztahuje jen k rozvíjení rozumových schopností, ale také k: • osvojování sociálních dovedností; duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k okolí • k emocionálnímu a volnímu rozvoji • ke schopnosti uplatnit se v měnících se podmínkách zaměstnanosti Povinnosti školy při individualizaci výuky 1) podmínky vzdělávání 2) poradenská pomoc 3) podmínky při ukončování 4) hodnocení 5) organizace a forma vzdělávání 6) asistent pedagoga Dva přístupy k poruše chování NORMATIVNĚ ZAMĚŘENÝ Restrikce • Omezení daná rozhodnutím autority Represe • Společenská sankce, trest Resocializace • Přijetí nových norem chování 3R PERSPEKTIVNĚ ZAMĚŘENÝ Posilování • Aktualizace potencialit osobnosti Podpora • V plánování, rozhodování, nabídka možností, Provázení 3P SEGREGACE, DÍTĚ JE PŘÍJEMCE INTERVENCE A PÉČE INKLUZE, DÍTĚ AKTIVNÍ SPOLUTVŮRCE ZMĚNY Podmínky efektivní výuky žáků s PCHE • Individuální nebo skupinová péče • Přípravné a speciální třídy • Využívání speciálně-pedagogických metod a forem práce • Nižší počet žáků ve třídách • Prostorové uspořádání • Obeznámenost pedagogů s problematikou PCH • Případná tvorba vlastních učebnic • Dva pedagogové ve výuce • Spolupráce s odborníky Bezpečné prostředí školy • Posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů • Navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů, posiluje sebehodnocení a sebevědomí • Působí na žáky formativně • Zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků a rodičů Pravidlo 4x3 principů bezpečného prostředí Týká se následujících oblastí: • Orientace žáka • Dosažitelnost cílů • Sociální začlenění • Hodnocení Spolupráce s rodinou Rodina je místem primární socializace, škola je spolu s rodinou významným sociálním prostředím, je za socializaci spoluzodpovědná spolupráce školy a rodiny je nutná, měla by zahrnovat stálý kontakt a dobrý vztah Překážky komunikace mezi školou a rodiči žáka s PCHE Nezájem rodičů o život ve škole Komunikace omezená na problémy Vlastní zkušenost rodičů se školou a s ní spojené negativní pocity Obranná pozice rodičů Požadavky na komunikaci pedagog - rodina Obousměrná Srozumitelná Smysluplná Stabilní Kontakt s rodiči • Rodiče jsou klíčoví pro efekt práce s žáky s PECH • Podpora rodičovské autority, respekt k jejich problémům i slabostem – posiluje autoritu učitele • Informovat rodiče o úspěchu a dobrém chování • Akceptovat rodiče jako spolutvůrce změny v chování žáka –máme společná zájem, radíme se spolu • Znát zázemí žáka (kulturuní, jazykové, ekonomické, … - to má rovněž vliv na jeho chování) Požadavky na kompetence učitele • Přirozená autorita (není o hlasitosti, ale o sebevědomí, organizaci práce, upřímnosti k žákům, zaujatosti k výuce, znát sebe sama, „zvládat se“) • Začátek hodiny, • Organizace výuky a učení – jasné pokyny – rozumí, reagují všichni? • Tempo práce, ukončování činností, střídání činností, práce pro všechny žáky – diferenciace • Hluchá místa - zaváhání dává prostor „lumpárnám“ - žáci se zabaví jinak; „Kdo zaváhá, je ztracen.“ Pozor na frontální výuku. • Konec hodiny (shrnutí, reflexe, kontrola nad situací, příprava na další činnost) • Odbornost (být schopen zodpovědět dotazy žáků, naučit také žáky odpovědi hledat; být schopen zjistit, proč žák neovládá učivo) Požadavky na kompetence učitele • Zaujetí výukou – radost z práce s žáky (žáci poznají neupřímnost) • Kurikulum (modifikovat žákům s PCH obsah učiva – nikoli jen usnadnit; smysluplnost!!; potřeba žáků zažít úspěch: „Žáci, kteří se vnímají jako úspěšní studenti, jsou známkou dobře řízené třídy.“) • Schopnost zaujmout (zapojit žáky aktivně do výuky) • Zaujmout hned na začátku (pohotovost, jasný sled činností – zdůrazní význam hodiny (teď je čas na učení)) • Důležitá je i „rutina“ (předvídatelnost, řád hodiny) – přesto flexibilní • Význam prostředí (např. pomalované lavice, …) • Zobrazovat výsledky práce žáků ve třídě (tabulka, ...) Učitelé nezřídka reagují spíše na chování než na potřebu, kterou dítě svým chováním vyjadřuje, což může vést v případě problematických projevů chování k jeho zhoršení Reakce na chování x Vyjádřená potřeba Srovnáváni s normou x Projev chování jako indikátor potřeby Jak se (ne)reaguje na nevhodné chování Vztah učitel žák • Nespravedlivé hodnocení • Není příležitost ke komunikaci s učitelem • Učitelé jej nemají rádi Sebevnímání •Nemá pocit, že je důležitý •Ostatní si jej neváží •Lidé o něm nepřemýšlí •Jiní žáci jsou upřednostňovaní Učení • Nerad se učí, není zvědavý • Nechodí do školy rád • Učitelé se nezajímají o jeho názor Vztah žák žák • Pomoc spolužáka • Nemá pocit osamělosti Podpora • Pomoc učitele Učení • Vnímá možnost pro dosažení dobrých výsledků v učení PosilujícíOslabující Odlišnosti informující o potřebách a posilujících oblastech (Vojtová, 2010) Reflexe psychologických přístupů • Behaviorální pohled (PCH = naučené špatné reakce na dané stimuly; kontrakt se žáky) – systém odměn na na podporu vhodného chování • Kognitivně-behaviorální pohled (ke změně chování nutno změnit proces myšlení) – rozebírat se žáky zpětně situace a chování, které by bylo vhodné • Ekosystemický pohled (vše vychází z interakce) – změna interakce učitel-žáci • Psychodynamický pohled (PCH = konflikt mezi složkami nevědomí; v praxi málo využitelný) Opora uvnitř školy • Školní řád (pravidla chování by měla být tvořena za asistence učitelů i žáků) • „Krizový plán“ (v případě selhání nutná revize teorie i praxe) • Konzultace s kolegy (mají podobné zkušenosti, mohou doporučit řešení problémů) • Formální i neformální konzultace (např. supervize) Videa • Klíč k dětské duši, Před půlnocí (ČT, 2011) - dětský psychiatr Dr. Pavel Theiner http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095690193-pred-pulnoci/311281381940077/titulky/ Rodina, škola a já . Mám poruchu chování (ČT, 2008) http://www.ceskatelevize.cz/porady/1128654162-rodina-a-ja/207562230640032-rodina-skola-a-ja/ Zdroje • DREIKURS, R., & SOLTZ, V. (1990). Children: the challenge. Plume. • HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí : obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Portál, 2009. 286 s. ISBN 9788073676285. • STUCHLÍKOVÁ, Iva. Zvládání emočních problémů školáků. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 170 s. ISBN 8071785342. • OAKLANDER, Violet. Třinácté komnaty dětské duše : tvořivá dětská psychoterapie v duchu Gestalt terapie. Vyd. 1. Dobříš : Drvoštěp, 2003. 261 s. ISBN 8090330606. • VISER, J. Managing Behaviour in Classrooms. London : David Fulton Publishers, 2000 • VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: Masarykova univerzita, 2010