Postižení x handicap Postižení x handicap • zdravotní postižení jako ztráta nebo poškození určitého orgánového systému, v jeho důsledku dojde k narušení dané funkce“ (Vágnerová, 2014) X • Z pedagogického lze za osoby s postižením považovat „všechny děti, mladé lidi a dospělé, kteří jsou v učení, sociálním chování, v komunikaci a řeči nebo v psychomotorických schopnostech tak omezeni, že jejich spoluúčast na životě ve společnosti je podstatně ztížena.“ (Pipeková, 2010) X • handicap – znevýhodnění, ke kterému dochází v důsledku postižení o primární – představuje omezení předpokladů k rozvoji daných funkcí (např. zrakové či sluchové vnímání) o sekundární – nejčastěji důsledek psychosociálních faktorů – záleží na tom, jak jedinec zvládne primární postižení, jak se s ním vyrovná, jak se k němu chová prostředí Jinakost – handicap a postoje ze strany společnosti Jak bývá hodnocen nemocný člověk? Jak může být hodnocen čl. s jinakostí?) Kdo je odpovědný za svou nemoc ? ( somatické onemocnění x lidé s duševním onemocněním ) • nemocný čl. jako někdo, kdo má ze strany společnosti úlevy a privilegia • nároky společnosti ohledně snahy o zlepšení stavu ( má udělat vše, co je v jeho silách, pokud nebude spolupracovat, společnost mu tato privilegia odejme) • změna zevnějšku, vzhledu, projevy spojené s jinakostí - postoje ovlivněny řadou faktorů, o kterých sám nerozhoduje, ve společnosti panuje řada předsudků • připomínka, že člověk je křehký a toto riziko může postihnout kohokoliv z nás ( soucit x odmítnutí) Období vzniku postižení a jeho vliv na psychiku • vrozené (geneticky podmíněné) – ovlivňují ve větší míře vývoj dítěte, nemusí být pro dítě tak traumatizující, nezažilo jiný stav, v období dospívání si začíná uvědomovat svoji odlišnost a její nevýhody • získané (kongenitálně získané) – představuje větší psychické trauma, jedná se o obrovský zásah do života, uvědomuje si svoji ztrátu, má problém se s tím vyrovnat, má však také výhodu dřívějších zkušeností Vliv vrozeného a raně získaného postižení na psychiku a vyrovnávání se rodiny • rodiče, širší rodina změní pohled na dítě ( očekávání, zklamání, stud) • kontinuum postojů – od rezignace – „není třeba dále rozvíjet, je to zbytečné“ po přehnanou stimulaci a péči – „musíme se snažit a najít všechny dostupné prostředky“ • možné extrémy ve výchově a podpoře - protěžování, hyperprotektivita x odmítání, upnutí se jinam (sourozenec, jiné činnosti i prospěšné) • nová sociální identita, sebepojetí každého člena změněno (ztrácí se role rodičů zdravého dítěte, možný pocit viny, sebe/definování rolí ostatních členů/členek) Vlivy získaného postižení na psychiku a vyrovnávání se rodiny • silné emoční trauma - krize ze ztráty • silný zásah do emancipačního vývoje jedince - záleží na období života, kdy k postižení dojde • Nutná adaptace okolí – rodina, další prostředí – vztahové aspekty i materiální podmínky • Úskalí srovnávání „před“ a „po“ Vývoj dítěte s vrozeným postižením – výzvy dle vývojových období • vyvíjí se odlišně celá osobnost – závisí na tom, jak rodiče dítě přijmou, na styku výchovy, stimulaci, možnostech kontaktu s prostředím • narušený rozvoj kognitivních procesů, percepce se vyvíjí odlišně Kojenec • základní potřeby bezpečí, jistoty, dítě nemusí být dostatečně přijímáno • rodiče k dítěti jiný vztah –vlastní sebepojetí rodiče – vztahování se k dítěti • důležitý v tomto období je zejména tělesný kontakt, kterým se mohou rodiče vyhýbat, pokud se jedná o viditelné postižení Batole • první emancipace a osamostatňování – odpoutání od matky • Důsledky snížení mobility (somatické a smyslové postižení) – omezena explorace, psychomotorický vývoj, narušen také vývoj řeči • dítě v tomto věku začíná být nápadné – „definitivní potvrzení postižení“ Povinná školní docházka • Výzva pro potvrzení normality - inkluze x integrace do běžné školy o speciální škola – odborníci, dítě se setkává s podobnými vrstevníky o běžná škola – rizika, že dítě tuto situaci nezvládne po psychické stránce • dochází ke konfrontaci s většinovou společností • učitel může dítě posuzovat méně přísně, což má vliv na vztahy se spolužáky; často dochází k tomu, že dítě je trpěno, je na okraji třídní skupiny Dospívání • uvědomování si omezení v různých oblastech života • zvýšená kritičnost i sebekritičnost • období druhé emancipace – větší význam mají vrstevnické skupiny, nachází si partnera • MP jsou často spokojení v rodině, kde se orientují, ostatní postižení mají situaci ztíženou = problém přijetí do skupiny • důležité zařazení a adaptace v rámci profesní orientace, předprofesní přípravy a nalezení zaměstnání - zvýšení sebedůvěry, sebevědomí