Reformní pedagogika
Základy reformního školství a geneze vývoje u nás


Reformní pedagogika  (1900 – 1939)
o
oObdobí začátku 20. století s těžištěm ve 20. a 30. letech
o
oReformní pedagogika jako celosvětový jev, mezinárodní hnutí
o
o- progresivismus v anglosaských zemích
o- aktivismus v Itálii
o- reformismus v německy mluvících zemích
o- nová výchova ve frankofonním světě (Hnutí nových škol)

Reformní pedagogika – záměry
o
oPožadavek především změnit školu, ale také životní styl
o
oSnaha nabídnout světu lepší společnost a školu
o
oPedocentrismus jako základní orientace výchovy, centrum je dítě, nikoliv učivo, přirozený vývoj a
vlastní plán
o
oZměny byly omezeny pouze na základní školu
o
oVýchozí idea: volná škola (J. J. Rousseau )
o

Principy reformní pedagogiky
o
oPrincip individualizace – každý má jiné možnosti
o
oPrincip diferenciace – kvalitativní (nadání) vs kvantitativní (množství učiva)
o
oPrincip samostatnosti a aktivity (výchozí je úkol nikoliv čas; látka je členěna na dílčí úkoly,
ověřuje se správnost postupu)
o
oProjektová metoda, projektové vyučování, činná a pracovní škola (odpovědnost za proces i výsledek
řešení)
o
oPrincip globalismu (jev jako celek), proti atomizaci učiva
o

Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě
oCecile Reddie, Abbotsholme, Anglie (1889)
o
oEllen Keyová, Švédsko,  Století dítěte (1900): reforma školy, nezůstane kámen na kameni
o
oGustav Wyneken (1906) Wickersdorf, Německo
o
oMaria  Montessoriová (1907) Řím, Itálie
o
oRudolf Steiner (1919) Stuttgart, Německo
o
oOvide Decroly (1907) Brusel

Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě
oCarleton W. Washburne, winnetská soustava ve Winnetce u Chicaga
o
oPaul Geheb (1910) Odenwaldská škola
o
oCelestin Freinet (1920) moderní škola, Francie
o
oA. S. Neill (1924) Summerhill school, Anglie
o
oPeter Petersen (1927) Jena plan, Německo

Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě
oHelen Parkhurst (1919) Dalton, USA
o
oJohn Dewey (1859) pracovní škola
o
oWilliam Kilpatrick (1920) projektové výučování
o

Ovide Decroly (1907), Brusel, Belgie
oŽivotní vyučování, životní celky, vše, co dítě může vidět kolem sebe
o
oPospolitá práce – kolektivní metoda
o
oProvází dítě etapami lidského života:
o
o organismus s životními potřebami
o
o sociální prostředí rodiny, školy, města, kraje, národa, lidstva
o
o příroda  (zvířata, rostliny, nerosty, hospodářský cyklus, vesmír)
o

Paul Geheeb (1910)  Odenwaldská škola v Oberhambachu severně od Mannheimu
o
oŠkolní obec – svobodná obec, škola uprostřed přírody v Porýní
o
oAsi 100 žáků od 5 do 18 let. 6 budov, jedna ústřední
o
oŽáci mají samosprávu a obec sami spravují – zahrada, elektrárna, žehlírna, ústřední topení,
pořádek, čistota, vkus, dojem krásy a harmonie
o
oRodiny dětí platí vysoké příspěvky
o
oSvobodná práce často bez učitele, starší se starají o 5-12 mladších

Paul Geheeb (1910)  Odenwaldská škola v Oberhambachu severně od Mannheimu
oDobré vztahy s ředitelem, všichni ho ctí, atmosféra je srdečná a přátelská
o
oKurzy – na začátku měsíce se žáci hlásí do několika předmětů, věnují se jim celý měsíc nebo i
několik měsíců
o
oŽáci si zvyknou učit se sami
o
oZkoušení neexistuje, na závěrečné schůzi se skládají účty ze všeho, co žák udělal, za přítomnosti
rodičů a hostí. Má něco jako portfolio.
o

Helen Parkhurstová (1919) Dalton, USA
oNikoli systém, ale plán, aby se dal přizpůsobovat
o
oSamostatnost – spoléhání na sebe, rozhodování, svoboda –výběr, vlastní tempo, volba způsobu práce
o
oSpolupráce – možnost vybrat si, nemusí to být učitel, kdo vysvětluje
o
oMnoho kompilací, cizích myšlenek, málo vlastní tvorby
o
oUčitel v pozadí

Eduard Claparéde (1873 – 1940), Ženeva, Švýcarsko
oLékař a později profesor a ženevské univerzitě se zájmem o dětskou psychologii
o
oDalší z protagonistů reformní pedagogiky, kdo preferoval činnou školu, jejíž podstatou byla
aktivní činnost žáka
o
oOsvojení učiva má probíhat prostřednictvím praktických úkolů, které vedou k přemýšlení a
k důkladnému pozorování okolí
o
oSeznamování se světem se děje za pomoci vlastního úsudku

John Dewey (1859 – 1952), pracovní škola, progresivní výchova, Vermont, USA
oŠkola má být místem, kde se žije
o
oŽivotní učení – pospolitost, duch volné sdílnosti, výměny myšlenek, úspěchů i chyb
o
oOrganizace školy:
o přízemí: kuchyně a jídelna, dílny pro truhlářství, krejčovství, kuchařství, tkaní
o
o uprostřed je muzeum a knihovna. Ta je současně klubovnou, přednáškovou místností, kde se stýká
praxe z dílen s teorií v knihách
o
o horní patro: pracovny pro biologii, fyziku, chemii, výtvarné práce a umění
o
o
o

John Dewey (1859 – 1952), pracovní škola, progresivní výchova, Vermont, USA
oPřízemí je prvním stupněm poznání, senzorické, styk s materiálem
o
oPrvní patro: dílna imaginativních schopností žáka, syntéza zkušeností a názorů v různých okruzích
žákovy školní práce
o
oKniha – nesmí být zástupcem zkušenosti, ale je potřebná při jejím šíření
o
oProjektová metoda: skupiny, každá volí činnost – hra, dramatizace, pozorování přírody, ruční
práce, návštěva továrny, soudu, parlamentu.
o
oSkutečná účast na pracích a provozu, někdy skládají i zkoušky

Někteří hlavní představitelé - vývoj u nás
o1918 – vznik samostatného Československa
o
oNa počátku 20. století vzniklo tolik myšlenkových  proudů a bylo realizováno tolik nápadů, že není
lehké rozdělit je tak, aby toto třídění obsahovalo přesnou a zároveň úplnou informaci o této době
plné pedagogického entusiasmu
o
o1920 – 1. učitelský sjezd v Praze – učitelé se shodli na požadavku svobody dítěte i učitele a jeho
pedagogické činnosti

I.   20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud
oMnoho myšlenkových  proudů a realizovaných nápadů – není možné přesné rozdělení
o
oF. Bakule – Malá Skála u Turnova, 1902-1913 – žákovská samospráva, volná kázeň, učení v přírodě,
mravní a estetická výchovy, prožitky, dobrý vztah s učitelem
o
oB. Hrejsová – Strážnice, 1918 – 1930 – cestování po kraji, malování, tvorba volných textů,
utváření vztahů k rodnému kraji, projektová výuka
o
oF. Mužík – Praha, 1921 – 1924 – přirozené chování, nabídka témat které zaujmou, sbírky přírodnin,
chybí pevný rozvrh hodin, učení v logicky sestavených blocích
o
oE. Štorch – Dětská farma, Praha, 1926 – 1930 – Škola v přírodě, pracovní, mravní a občanská
výchova, tělesná výchova, archeologie, eubionika
o

I.   20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud
o
oJ. Bartoň – 1910 – 1925, Brno-Husovice – Dívčí škola, heslo „Blíž k dítěti“, diskuse, přátelský
vztah, žákovská samospráva a spolupráce s rodiči, systém poznání na něm závisející činy
o
oF. Krch, L. Havránek a L. Švarc – Horní Krnsko, Mladá Boleslav, 1919 – 1924 – sirotčinec, škola v
zámečku v přírodním prostředí (inspirace v Abbotsholme), celodenní výchovný systém s internátní
výchovou, estetická výchova a kultivace citů, mravní výchova, tvořivá hra, přecházející ve vážnou
činnost s individuálními prvky
o
oSpontánní samostatné pedagogické pokusy, improvizace, hledání, nadšení. Chyběla koordinace
činnosti a vědeckost pokusů byla nahrazována silným citovým nábojem a romantic- kými představami.
Malý vliv na praxi české školy, protože nedošlo ke zobecnění, výzkumu třídění poznatků a učitelé
nezanechali podklady, a návody použitelné v praxi - námaha učitelů neodpovídala výsledkům

I.   20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud
oObecná charakteristika:
o
ospontánní samostatné pedagogické pokusy, improvizace, hledání, nadšení
o
ochybí koordinace činnosti a vědeckost pokusů byla nahrazována silným citovým nábojem a romantic-
kými představami
o
omalý vliv na praxi české školy, protože nedošlo ke zobecnění, výzkumu třídění poznatků a učitelé
nezanechali podklady, a návody použitelné v praxi - námaha učitelů neodpovídala výsledkům

II.   Snahy o vědecky založenou reformu celého školství, převládly ve 30. letech
oSnahy o reformu školy, nová kvalita pedagogických pokusů – prosazení vědeckých základů pedagogiky
o
oPražské křídlo reformní pedagogiky v čele s Václavem Příhodou
o
oBrněnské křídlo vedené prof. Otokarem Chlupem
o
oŠkoly pokusné (ověřování Příhodových návrhů, příprava nových učebnic, osnov a pomůcek)
o
oŠkoly reformní (jejich vliv už nebyl tak výrazný, novoty osvědčené na pokusných školách se měly
ověřovat na školách reformních)

Plán školské reformy
oZlepšit život celé společnosti
o
oRacionalizace školského systému
o
o- jednotná škola, třístupňová (obecná, komenium, atheneum)
o
o- pracovní škola
o
o- společenská škola

Plán školské reformy
ovnitřní motivace k učení
ometody podporující samočinnost žáků
oproblémové vyučování
odaltonský plán
oprojektové vyučování
ovýchova k samostatnosti
ožákovská samospráva
ospolečné řešení problémů školy
oškolní časopisy
oexkurze
oindividuální vyučování (respekt k potřebám jedince)
okolektivní výchova (sociální výchova)
o

Pedagogika po roce 1945
oopětovná aktivizace předválečných pokusných škol
o
ovypracován Organizační plán výzkumných škol pro léta 1945-1950
o1. od hry k práci
2. od globalizace ke kategorizaci a analýze (celistvost a jednotnost – nezadávat žákům části nebo
prvky jevu, ale jev jako celek, aby žáky zaujal a dával učení smysl, to ve shodě s vývojem
dítětesměřuje od vnímání celku k jednotlivostem
3. rozvoj pracovní tvořivosti a samostatnosti
odalší změna po roce 1948 - vznik jednotné nediferencované školy, odklon od domácích tradic a
izolace od zahraničních myšlenkových proudů (západních) – inspirace pouze Makarenkem (pouze jeho
klasičtější myšlenky)

Další vývoj
o
o60. a 70. léta – antipedagogika (heslo Pryč se školou) --  radikální řešení školské reformy
(odškolnění, I. Illich)
o
o70. léta – vývoj v zahraničí (zájem a iniciativy skupin, jednotlivců nespokojených s místními
poměry – pestrá paleta škol: cestující, školy bez stěn, škola 21. století, mezinárodní školy….) --
vznikají alternativní školy
o

Další vývoj
o90. léta – rekonstrukce pojmu alternativní (odborná a laická veřejnost)
1. odborná přednášková činnost odborníků mimo centra, v regionech, nezájem úřadů a vlny nadšení
„zdola“
2. publikační činnost, monografie, recenze, konference, novinové články, časopisy (Učitelské listy,
Ratolest, Nezávislá revue pro v. a v.) kvalita příspěvků velmi rozdílná podle orientace autorů
3. zahraniční iniciativy – přednášková činnost zahraničních odborníků, největší rozmach a
cílevědomé informování o waldorfské pedagogice, až do té míry, že pojem alternativní byl
ztotožňován s pojmem waldorfského hnutí, založeno Evropské fórum pro svobodu ve vzdělávání a její
české pobočky v r. 1991
4. Působení občanských a profesních iniciativ a sdružení (PAU, NEMES, asociace ředitelů základ.
školství), vliv jednotlivců (Kašová, Kotal, Hausenblas, Červenka, Nováčková, Havlínová), práce
jednotlivých škol (Obříství, Řeznovice, Jílové u Prahy Soukromá speciální škola Komenského v
Praze).
o
o
o
ove světě a u nás v 60. a 70. letech 20. století
o

Alternativní školy ???
o
oškoly, které změny realizovaly prostřednictvím učitelů – jednotlivců
o
oškoly, které se pokoušely změnit jako celek
o
oškoly, které realizovaly změny v rámci státem schválených experimentů (Montessori, Waldorf,
postupně domácí škola)