Reformní pedagogika Základy reformního školství a geneze vývoje u nás Reformní pedagogika (1900 – 1939) o oObdobí začátku 20. století s těžištěm ve 20. a 30. letech o oReformní pedagogika jako celosvětový jev, mezinárodní hnutí o o- progresivismus v anglosaských zemích o- aktivismus v Itálii o- reformismus v německy mluvících zemích o- nová výchova ve frankofonním světě (Hnutí nových škol) Reformní pedagogika – záměry o oPožadavek především změnit školu, ale také životní styl o oSnaha nabídnout světu lepší společnost a školu o oPedocentrismus jako základní orientace výchovy, centrum je dítě, nikoliv učivo, přirozený vývoj a vlastní plán o oZměny byly omezeny pouze na základní školu o oVýchozí idea: volná škola (J. J. Rousseau ) o Principy reformní pedagogiky o oPrincip individualizace – každý má jiné možnosti o oPrincip diferenciace – kvalitativní (nadání) vs kvantitativní (množství učiva) o oPrincip samostatnosti a aktivity (výchozí je úkol nikoliv čas; látka je členěna na dílčí úkoly, ověřuje se správnost postupu) o oProjektová metoda, projektové vyučování, činná a pracovní škola (odpovědnost za proces i výsledek řešení) o oPrincip globalismu (jev jako celek), proti atomizaci učiva o Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě oCecile Reddie, Abbotsholme, Anglie (1889) o oEllen Keyová, Švédsko, Století dítěte (1900): reforma školy, nezůstane kámen na kameni o oGustav Wyneken (1906) Wickersdorf, Německo o oMaria Montessoriová (1907) Řím, Itálie o oRudolf Steiner (1919) Stuttgart, Německo o oOvide Decroly (1907) Brusel Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě oCarleton W. Washburne, winnetská soustava ve Winnetce u Chicaga o oPaul Geheb (1910) Odenwaldská škola o oCelestin Freinet (1920) moderní škola, Francie o oA. S. Neill (1924) Summerhill school, Anglie o oPeter Petersen (1927) Jena plan, Německo Někteří hlavní představitelé - vývoj ve světě oHelen Parkhurst (1919) Dalton, USA o oJohn Dewey (1859) pracovní škola o oWilliam Kilpatrick (1920) projektové výučování o Ovide Decroly (1907), Brusel, Belgie oŽivotní vyučování, životní celky, vše, co dítě může vidět kolem sebe o oPospolitá práce – kolektivní metoda o oProvází dítě etapami lidského života: o o organismus s životními potřebami o o sociální prostředí rodiny, školy, města, kraje, národa, lidstva o o příroda (zvířata, rostliny, nerosty, hospodářský cyklus, vesmír) o Paul Geheeb (1910) Odenwaldská škola v Oberhambachu severně od Mannheimu o oŠkolní obec – svobodná obec, škola uprostřed přírody v Porýní o oAsi 100 žáků od 5 do 18 let. 6 budov, jedna ústřední o oŽáci mají samosprávu a obec sami spravují – zahrada, elektrárna, žehlírna, ústřední topení, pořádek, čistota, vkus, dojem krásy a harmonie o oRodiny dětí platí vysoké příspěvky o oSvobodná práce často bez učitele, starší se starají o 5-12 mladších Paul Geheeb (1910) Odenwaldská škola v Oberhambachu severně od Mannheimu oDobré vztahy s ředitelem, všichni ho ctí, atmosféra je srdečná a přátelská o oKurzy – na začátku měsíce se žáci hlásí do několika předmětů, věnují se jim celý měsíc nebo i několik měsíců o oŽáci si zvyknou učit se sami o oZkoušení neexistuje, na závěrečné schůzi se skládají účty ze všeho, co žák udělal, za přítomnosti rodičů a hostí. Má něco jako portfolio. o Helen Parkhurstová (1919) Dalton, USA oNikoli systém, ale plán, aby se dal přizpůsobovat o oSamostatnost – spoléhání na sebe, rozhodování, svoboda –výběr, vlastní tempo, volba způsobu práce o oSpolupráce – možnost vybrat si, nemusí to být učitel, kdo vysvětluje o oMnoho kompilací, cizích myšlenek, málo vlastní tvorby o oUčitel v pozadí Eduard Claparéde (1873 – 1940), Ženeva, Švýcarsko oLékař a později profesor a ženevské univerzitě se zájmem o dětskou psychologii o oDalší z protagonistů reformní pedagogiky, kdo preferoval činnou školu, jejíž podstatou byla aktivní činnost žáka o oOsvojení učiva má probíhat prostřednictvím praktických úkolů, které vedou k přemýšlení a k důkladnému pozorování okolí o oSeznamování se světem se děje za pomoci vlastního úsudku John Dewey (1859 – 1952), pracovní škola, progresivní výchova, Vermont, USA oŠkola má být místem, kde se žije o oŽivotní učení – pospolitost, duch volné sdílnosti, výměny myšlenek, úspěchů i chyb o oOrganizace školy: o přízemí: kuchyně a jídelna, dílny pro truhlářství, krejčovství, kuchařství, tkaní o o uprostřed je muzeum a knihovna. Ta je současně klubovnou, přednáškovou místností, kde se stýká praxe z dílen s teorií v knihách o o horní patro: pracovny pro biologii, fyziku, chemii, výtvarné práce a umění o o o John Dewey (1859 – 1952), pracovní škola, progresivní výchova, Vermont, USA oPřízemí je prvním stupněm poznání, senzorické, styk s materiálem o oPrvní patro: dílna imaginativních schopností žáka, syntéza zkušeností a názorů v různých okruzích žákovy školní práce o oKniha – nesmí být zástupcem zkušenosti, ale je potřebná při jejím šíření o oProjektová metoda: skupiny, každá volí činnost – hra, dramatizace, pozorování přírody, ruční práce, návštěva továrny, soudu, parlamentu. o oSkutečná účast na pracích a provozu, někdy skládají i zkoušky Někteří hlavní představitelé - vývoj u nás o1918 – vznik samostatného Československa o oNa počátku 20. století vzniklo tolik myšlenkových proudů a bylo realizováno tolik nápadů, že není lehké rozdělit je tak, aby toto třídění obsahovalo přesnou a zároveň úplnou informaci o této době plné pedagogického entusiasmu o o1920 – 1. učitelský sjezd v Praze – učitelé se shodli na požadavku svobody dítěte i učitele a jeho pedagogické činnosti I. 20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud oMnoho myšlenkových proudů a realizovaných nápadů – není možné přesné rozdělení o oF. Bakule – Malá Skála u Turnova, 1902-1913 – žákovská samospráva, volná kázeň, učení v přírodě, mravní a estetická výchovy, prožitky, dobrý vztah s učitelem o oB. Hrejsová – Strážnice, 1918 – 1930 – cestování po kraji, malování, tvorba volných textů, utváření vztahů k rodnému kraji, projektová výuka o oF. Mužík – Praha, 1921 – 1924 – přirozené chování, nabídka témat které zaujmou, sbírky přírodnin, chybí pevný rozvrh hodin, učení v logicky sestavených blocích o oE. Štorch – Dětská farma, Praha, 1926 – 1930 – Škola v přírodě, pracovní, mravní a občanská výchova, tělesná výchova, archeologie, eubionika o I. 20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud o oJ. Bartoň – 1910 – 1925, Brno-Husovice – Dívčí škola, heslo „Blíž k dítěti“, diskuse, přátelský vztah, žákovská samospráva a spolupráce s rodiči, systém poznání na něm závisející činy o oF. Krch, L. Havránek a L. Švarc – Horní Krnsko, Mladá Boleslav, 1919 – 1924 – sirotčinec, škola v zámečku v přírodním prostředí (inspirace v Abbotsholme), celodenní výchovný systém s internátní výchovou, estetická výchova a kultivace citů, mravní výchova, tvořivá hra, přecházející ve vážnou činnost s individuálními prvky o oSpontánní samostatné pedagogické pokusy, improvizace, hledání, nadšení. Chyběla koordinace činnosti a vědeckost pokusů byla nahrazována silným citovým nábojem a romantic- kými představami. Malý vliv na praxi české školy, protože nedošlo ke zobecnění, výzkumu třídění poznatků a učitelé nezanechali podklady, a návody použitelné v praxi - námaha učitelů neodpovídala výsledkům I. 20. léta 20. století – romanticky orientovaný proud oObecná charakteristika: o ospontánní samostatné pedagogické pokusy, improvizace, hledání, nadšení o ochybí koordinace činnosti a vědeckost pokusů byla nahrazována silným citovým nábojem a romantic- kými představami o omalý vliv na praxi české školy, protože nedošlo ke zobecnění, výzkumu třídění poznatků a učitelé nezanechali podklady, a návody použitelné v praxi - námaha učitelů neodpovídala výsledkům II. Snahy o vědecky založenou reformu celého školství, převládly ve 30. letech oSnahy o reformu školy, nová kvalita pedagogických pokusů – prosazení vědeckých základů pedagogiky o oPražské křídlo reformní pedagogiky v čele s Václavem Příhodou o oBrněnské křídlo vedené prof. Otokarem Chlupem o oŠkoly pokusné (ověřování Příhodových návrhů, příprava nových učebnic, osnov a pomůcek) o oŠkoly reformní (jejich vliv už nebyl tak výrazný, novoty osvědčené na pokusných školách se měly ověřovat na školách reformních) Plán školské reformy oZlepšit život celé společnosti o oRacionalizace školského systému o o- jednotná škola, třístupňová (obecná, komenium, atheneum) o o- pracovní škola o o- společenská škola Plán školské reformy ovnitřní motivace k učení ometody podporující samočinnost žáků oproblémové vyučování odaltonský plán oprojektové vyučování ovýchova k samostatnosti ožákovská samospráva ospolečné řešení problémů školy oškolní časopisy oexkurze oindividuální vyučování (respekt k potřebám jedince) okolektivní výchova (sociální výchova) o Pedagogika po roce 1945 oopětovná aktivizace předválečných pokusných škol o ovypracován Organizační plán výzkumných škol pro léta 1945-1950 o1. od hry k práci 2. od globalizace ke kategorizaci a analýze (celistvost a jednotnost – nezadávat žákům části nebo prvky jevu, ale jev jako celek, aby žáky zaujal a dával učení smysl, to ve shodě s vývojem dítětesměřuje od vnímání celku k jednotlivostem 3. rozvoj pracovní tvořivosti a samostatnosti odalší změna po roce 1948 - vznik jednotné nediferencované školy, odklon od domácích tradic a izolace od zahraničních myšlenkových proudů (západních) – inspirace pouze Makarenkem (pouze jeho klasičtější myšlenky) Další vývoj o o60. a 70. léta – antipedagogika (heslo Pryč se školou) -- radikální řešení školské reformy (odškolnění, I. Illich) o o70. léta – vývoj v zahraničí (zájem a iniciativy skupin, jednotlivců nespokojených s místními poměry – pestrá paleta škol: cestující, školy bez stěn, škola 21. století, mezinárodní školy….) -- vznikají alternativní školy o Další vývoj o90. léta – rekonstrukce pojmu alternativní (odborná a laická veřejnost) 1. odborná přednášková činnost odborníků mimo centra, v regionech, nezájem úřadů a vlny nadšení „zdola“ 2. publikační činnost, monografie, recenze, konference, novinové články, časopisy (Učitelské listy, Ratolest, Nezávislá revue pro v. a v.) kvalita příspěvků velmi rozdílná podle orientace autorů 3. zahraniční iniciativy – přednášková činnost zahraničních odborníků, největší rozmach a cílevědomé informování o waldorfské pedagogice, až do té míry, že pojem alternativní byl ztotožňován s pojmem waldorfského hnutí, založeno Evropské fórum pro svobodu ve vzdělávání a její české pobočky v r. 1991 4. Působení občanských a profesních iniciativ a sdružení (PAU, NEMES, asociace ředitelů základ. školství), vliv jednotlivců (Kašová, Kotal, Hausenblas, Červenka, Nováčková, Havlínová), práce jednotlivých škol (Obříství, Řeznovice, Jílové u Prahy Soukromá speciální škola Komenského v Praze). o o o ove světě a u nás v 60. a 70. letech 20. století o Alternativní školy ??? o oškoly, které změny realizovaly prostřednictvím učitelů – jednotlivců o oškoly, které se pokoušely změnit jako celek o oškoly, které realizovaly změny v rámci státem schválených experimentů (Montessori, Waldorf, postupně domácí škola)