Pedagogická evaluace


Kvalita školy a pedagogická evaluace jako proces, přístupy k pedagogické evaluaci, typy pedagogické
evaluace.

Kvalitou (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy) se rozumí žádoucí
(optimální) úroveň fungování anebo produkce těchto procesů či institucí, která může být předepsána
určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena.
Kvality nejlépe dosáhneme tak, že zajistíme všechny procesy, které vedou ke konečnému výstupu a aby
byly v souladu s požadavky, které jsou na ně kladeny. Jde o řízení veškerých procesů, které
probíhají ve škole, neustálou snahu provádět všechny procesy ve škole s ohledem na kvalitu.

Česká školní inspekce funguje jako kontrolní orgán škol a školských zařízení. Její kritéria pro
hodnocení a kontrolu kvality škol vychází ze ŠKOLSKÉHO ZÁKOVA a BÍLÉ KNIHY. ČSI pravidelně provádí
hodnocení a průběžné kontroly škol. Na webových stránkách ČSI jsou veřejně k depozici kritéria
hodnocení škol. Je to sled na sebe navazujících požadavků. Škola musí pravidelně informovat o své
vzdělávací nabídce, přijímacím řízení, poskytovat rovný přístup ke vzdělávání.

ISO 9001 je systém řízení kvaliry a byl vytvořen v roce 1987 (prošel několika inovacemi). Jedná se
o celosvětově uznávanou normu. České školy využívají téměř výhradně normu ČSN EN ISO 9001.

Oblasti kvality školy:
 1. Podmínky ke vzdělávání (demografické, personální, bezpečnostní a hygienické, ekonomické,
materiální)
 2. Obsah a průběh vzdělávání (ŠVP, plány výuky, podpůrné výukové materiály, realizace výuky, mimo
výukové aktivity)
 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších
osob na vzdělávání (klima školy, systém podpory žákům, zohlednění individuálních potřeb žáků,
spolupráce s rodiči, spolupráce s odpornými institucemi a zřizovatelem)
 4. výsledky vzdělávání žáků (hodnocení výuky, klíčové kompetence, znalosti a dovednosti, postoje,
motivace, úspěšnost absolventů)
 5. vedení a řízení školy, kvalita personální práce, další vzdělávání ped. pracovníků (strategie
řízení, organizační řízení školy, pedagogické řízení školy, profesionalita a rozvoj lidských
zdrojů, partnerství školy a externí vztahy)
 6. Úrovně výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekon. Zdrojům
(kvantitativní analýza, kvalitativní analýza)

Evaluace = řízené hodnocení

Pedagogická evaluace je proces systematického shromažďování a analýzy informací podle určitých
kritérií za účelem dalšího rozhodování. Evaluace by měla být
  * systematická, tzn. explicitně vymezená oblast a její struktura
  * provedena správně metodicky
  * prováděna pravidelně
  * řízena podle předem stanovených kritérií
  * použitelná při rozhodování a dalším plánování.

90% rodičů na prvním stupni a 87% rodičů na druhém stupni se cítí být dostatečně informováno o
životě jejich dítěte ve škole. 81% rodičů na prvním stupni a 84% rodičů na druhém stupni se nechce
aktivněji zapojit do školního života. Pouze 42% rodičů na prvním stupni a 34% rodičů na druhém
stupni vnímá školu jako instituci otevřenou změnám. Podle učitelů spolupráce s většinou rodičů
funguje. 94% učitelů vyjadřuje názor, že rodiče by měli nést větší odpovědnost za prohřešky svých
dětí. 90% učitelů by si přálo, aby rodiče více podporovali vzdělávání vlastních dětí a aby ve větší
míře respektovali práci učitele. 80% učitelů by uvítalo, kdyby se rodiče aktivněji zapojovali do
dění ve škole. Většina učitelů pociťuje dostatečnou podporu a respekt ze strany rodičů. Přáli by si
však, aby někteří rodiče přijali větší odpovědnosti za chování svých dětí.
ŘÍZENÍ ŠKOLY · ·
Výsledky hodnocení užšího vedení poukazují na spokojenost učitelů, ale i na pluralitu názorů.
Učitelé vnímají ze strany vedení podporu jejich pro jejich vzdělávání a rozvoj a snahu vedení
zlepšovat kvalitu pracovního prostřední a podmínek pro práci.
ÚROVEŇ VÝSLEDKŮ PRÁCE ŠKOLY ·
Rodiče se vyjadřují k prezentaci školy poměrně pozitivně, přesto jsme zaznamenali určité podněty,
které by mohly přispět k celkovému vylepšení. Podněty se týkaly častější aktualizace, prezentace
úspěchů školy, využívání stránek ke komunikaci akcí, termínů, pomůcek. Někteří rodiče by uvítali i
podstránku třídy. Rodiče na prvním stupni oceňovali možnost přihlášky do družiny přes web.
Pedagogická evaluace také zjišťuje, porovnává a vysvětlujte data charakterizující stav, kvalitu,
fungování, efektivnost škol, částí nebo celku vzdělávacího systému. Zahrnuje hodnocení vzdělávacích
procesů, hodnocení vzdělávacích projektů, hodnocení vzdělávacích výsledků, hodnocení učebnic aj.

Pedagogická evaluace se zabývá zejména metodami, kterými lze kvalitu a efektivitu vzdělávání
objektivně hodnotit, měřit a porovnávat.

Předmětem zkoumání pedagogické evaluace jsou oblasti:

·         evaluace vzdělávacích potřeb (co potřebují subjekty vzdělávání)

·         valuace vzdělávacích programů (analýza vzdělávacích programů, projektů, plánů pro
(mimo)školní vzdělávací zařízení)

·         evaluace edukačních prostředí

·         evaluace výuky

·         evaluace vzdělávacích výsledků

·         evaluace na základě standardů

·         evaluace činnosti a produktivity škol

Evaluace je

·         Teoretický přístup, podle něhož všechny ped. jevy mohou být hodnoceny, pracuje s koncepty
kvality a efektivnosti

·         Metodologie – soubor nástrojů a konvencí k jejich aplikaci pro účely realizace přístupu

·         Proces – soubor aktivit zajišťovaných institucionální a organizační infrastrukturou
výzkumu, kterými se realizuje přístup pomocí metodologie; zaměřuje se na monitorování a měření jevů

Kritéria evaluace

·         jsou vymezena explicitně a odsouhlasena

·         jsou stanoveny specifické oblasti priorit založené na vymezených cílech

·         jsou formulovány indikátory výkonu

Evaluační plán

·         je strukturovaný

·         je daná jasná odpovědnost

·         jsou definovány explicitní vztahy s cíli

·         vyžaduje detailní plánování

Metody

·         jsou systematické

·         přesně určené zdroje dat

·         použit reprezentativní vzorek

·         evaluační nástroje odpovídají metodám použitým pro sběr dat

·         systematická analýza dat

·         vypracování zprávy.

Typy pedagogické evaluace:

Autoevaluace = vnitřní evaluace je proces systematického sběru dat a analýzy informací za účelem
vytvoření soudů o hodnotách založených na spolehlivých důkazech. Autoevaluace školy je soustavný
proces hodnocení, ve kterém škola (školské zařízení) shromažďuje údaje o všech hlavních aspektech
fungování školy (z hlediska naplňování kurikula, vzdělávacích výsledků, školního klimatu aj.),
které se vyhodnocují pro účel zlepšení fungování a efektivity školského (vzdělávacího) zařízení.
Poskytuje zpětnou vazbu o kvalitě a úrovni dosažených cílů vzhledem k projektovaným cílům. Provádí
se pomocí různých technik (ankety, dotazníky, sociometrické testy, srovnávací didaktické testy,
analýzy kurikulárních dokumentů školy aj.) Autoevaluace je prováděna pracovníky školy

Evaluace vnější je souhrnné posuzování a hodnocení školy prováděna z vnějšku. Provádí ji česká
školní inspekce ČSI (orgán Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy MŠMT). Ta hodnotí průběh,
podmínky a výsledky vzdělávání žáků a studentů, jsou-li v souladu se vzdělávacími programy, je-li
dosahováno stanovených vzdělávacích cílů a zdali je dodržován školský zákon. Výsledkem školní
inspekce je zveřejnění inspekční zprávy, která hodnotí komplexně dané vzdělávací zařízení. Inspekce
může navštívit školu na základě svého plánu, ale také na základě stížnosti či na popud zřizovatele.
Komplexním hodnocením vzdělávání se kromě ČSI zabývají CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků
vzdělávání) NÚOV (Národní ústav odborného vzdělávání) a VÚP (Výzkumný ústav pedagogický).

Příklad autoevaluační činnosti učitele v praxi.

·         cíl autoevaluace: Zlepšení kvality organizace školy => Zlepšení kvality poskytovaného
vzdělávání umožňuje reflektovat svoji práci a tedy si lépe stanovovat vlastní cíle a volit
prostředky k jejich naplnění Přínos pro: Žáky Učitele Školu ČŠI Zřizovatele Rodiče

Kolegium – neformální setkávání učitelů, zpravidla k danému tématu. Nejde o pravidelně svolávané
porady. Můžou být projednávány například výsledky dotazníkového šetření mezi rodiči, s vedoucí
školního stravování řešení jednotlivé problematické body, problematika zájmových kroužků apod.
Závěry nejsou vedeny ve formě zápisů, ale jsou ihned uplatňovány ve vyučování a jsou zakládány do
Modrých knih.

Pedagogické rady – formálnější organizace a postupy (např. hlasování). Probíhá 4 krát ročně.
Obsahem bývá prospěch žáků, předpisy, závěry z ředitelských porad apod.

Dotazníky – postoj žáků ke škole, postoj rodičů ke škole, hodnocení školy pedagogy

Výroční zpráva o výsledcích pedagogického působení a Vlastní působení školy = zhodnocení práce
školy ve školním roce, plnění cílů ŠVP

Diskuse, pohovor se žáky – výsledek pedagogického působení, jak žáci rozumí/nerozumí, proč se
nestihlo, co se líbilo/nelíbilo (průběžně v hodině)

Testy, písemné práce, prověrky – zjištění úrovně vědomostí a dovedností, schopnost aplikovat učivo
(průběžně, dle tematických plánů)

Vzájemné hospitace, audio nebo videonahrávka, rozbor hodiny – zjištění kvality vyučovacího procesu,
metody, vystupování, řečové schopnosti …

Dotazník hodnocení učitele žákem – zpětná vazba učitel/žák

Portfolio – komplexní osobní růst (studium, příspěvky do odborného tisku, osvědčení, nejlepší práce
svých žáků, úspěchy v soutěžích, závěrečné práce atd.)