FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ
V ČESKÉ REPUBLICE
Ministerstvo financí
e-mail: fv@mfcr.cz
listopad 2019
IIIb
2
Obsah
Seznam užitých zkratek ...................................................................................................................3
Shrnutí (executive summary)...........................................................................................................4
Proč je finanční vzdělání (a vzdělávání) důležité?..................................................................................4
Co má ČR v oblasti finančního vzdělávání za sebou a co se již povedlo?...............................................4
Proč potřebujeme Národní strategii finančního vzdělávání?.................................................................5
Proč potřebujeme (novou) strategii? .....................................................................................................5
Co nová strategie přinese?.....................................................................................................................5
A. Potřeba ochrany spotřebitele a finančního vzdělávání v ČR ..........................................................6
Rozvoj finančního trhu a „byznys s dluhy“ v ČR .....................................................................................6
Role Ministerstva financí – ochrana spotřebitele na finančním trhu a finanční vzdělávání..................8
B. Geneze finančního vzdělávání v ČR a role MF............................................................................. 11
Pracovní skupina pro finanční vzdělávání (PSFV).................................................................................11
Výuka finanční gramotnosti ve škole a standard finanční gramotnosti...............................................12
International Network on Financial Education (INFE)..........................................................................14
Národní strategie finančního vzdělávání..............................................................................................15
Webové stránky „Proč se finančně vzdělávat?“...................................................................................15
Měření finanční gramotnosti................................................................................................................17
Finanční vzdělávání jako nástroj prevence lichvy a exekucí.................................................................17
C. Revize Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV)............................................................... 18
Východiska revize.................................................................................................................................18
Veřejná konzultace...............................................................................................................................18
Prioritní cílové skupiny .........................................................................................................................18
Role a odpovědnost členů PSFV...........................................................................................................20
Evidence projektů.................................................................................................................................22
Budoucí kroky.......................................................................................................................................22
3
Seznam užitých zkratek
ČBA – Česká bankovní asociace
ČNB – Česká národní banka
INFE – International Network on Financial Education
KFA – Kancelář finančního arbitra
MF – Ministerstvo financí
MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
MSp – Ministerstvo spravedlnosti
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NSFV – Národní strategie finančního vzdělávání
OECD – Organization for Economic Cooperation and Development
PSFV – Pracovní skupina pro finanční vzdělávání
4
Shrnutí (executive summary)
Proč je finanční vzdělání (a vzdělávání) důležité?
● Finanční vzdělávání je klíčový nástroj pro boj se zadlužením spotřebitelů a domácností, eliminaci jejich
předlužení, snížení počtu exekucí a insolvenčních řízení a jiných negativních jevů. To se odráží ve snížení
počtu lidí závislých na vyplácení sociálních dávek, a tedy i na snižování zátěže veřejných financí.
● Pozitivním důsledkem finančního vzdělávání je zvýšení úspor domácností a jejich investic do ekonomiky,
obecně pak zvýšení blahobytu obyvatelstva, včetně skupin jako jsou např. nižší sociální vrstvy, střední třída
a v dlouhodobém pohledu také senioři.
● Politický závazek zabývat se aktivně finančním vzděláváním je obsažen i v Programovém prohlášení vlády
(str. 8 v části Finance a hospodaření státu se doslova uvádí: „Zaměříme se rovněž na ochranu spotřebitelů
finančních služeb a rozvoj finančního vzdělávání“.).
Co má ČR v oblasti finančního vzdělávání za sebou a co se již povedlo?
Finanční vzdělávání do škol
● ČR byla jednou z prvních zemí na světě, které zavedly povinné finanční vzdělávání žáků základních (2013)
a středních (2009) škol.
● Cílovou úroveň finanční gramotnosti pro žáky na prvním a druhém stupni základních škol a žáky středních
škol definuje tzv. standard finanční gramotnosti, který se promítá do rámcových vzdělávacích programů,
resp. školních vzdělávacích programů každé školy a stanoví, co se má v rámci jednotlivých předmětů učit.
● Standard byl v roce 2017 významně aktualizován na základě měření finanční gramotnosti (viz níže), nyní
probíhá jeho implementace do rámcových vzdělávacích programů.
Měření finanční gramotnosti
● V letech 2010 a 2015 provedlo MF měření finanční gramotnosti dospělé populace v ČR, které poskytuje
unikátní datový a informační základ pro nastavení politik a opatření v oblasti finančního vzdělávání a
umožňuje srovnání na mezinárodní úrovni.
● Výsledky tohoto měření řadí mezinárodně ČR do mírného podprůměru. Detailně a transparentně jsou
zveřejněny a podrobně komentovány na webu MF „Proč se finančně vzdělávat?“.
● Vzhledem k dlouhodobosti finančního vzdělávání, jehož zvyšování se projevuje v řádu generací, je zatím
předčasné očekávat výraznější výsledky jeho zavedení v měření dospělé populace (prošlo jím několik
ročníků SŠ, první generace dětí, které projdou kompletním finančním vzdělávání na ZŠ i SŠ, vyjde ze SŠ
v roce 2026).
● Příští měření finanční gramotnosti dospělých proběhne na začátku roku 2020.
Mezinárodní kontext a aktivity
● Proběhlo i mezinárodní měření finanční gramotnosti 15letých žáků PISA, které v ČR zajišťovalo MŠMT
(výsledky z 2014, příští měření proběhne v roce 2021).
● Dlouhodobě je ČR aktivní v OECD, kde se podílí i na vytváření mezinárodních standardů v rámci pracovní
skupiny INFE, jež je jedinou relevantní mezinárodní autoritou, která se zabývá finančním vzděláváním.
● Principy finančního vzdělávání, ze kterých ČR čerpá, vychází právě mezinárodními standardy vydávaných
OECD (např. metodiky pro měření finanční gramotnosti dospělých).
● Při formulaci politiky finančního vzdělávání MF rovněž čerpá ze zkušeností z jiných zemí. Dlouhodobě
koncepčně blízkou je pro ČR zejména praxe na Slovensku a v Rakousku.
Koordinace veřejného a spolupráce se soukromým sektorem
● Národní strategie finančního vzdělávání schválená vládou v roce 2010 svěřila agendu finančního vzdělávání
MF, které mj. zřídilo a vede Pracovní skupinu pro finanční vzdělávání pro širokou spolupráci napříč
veřejným a se soukromým sektorem. Jednání se účastní relevantní ministerstva a jejich podřízené orgány,
Česká národní banka, Kancelář finančního arbitra, zástupci škol a dalších vzdělávacích institucí, profesní a
spotřebitelská sdružení a neziskové organizace.
5
● Úkolem skupiny je formulovat doporučení ke krokům, k nimž by měl stát ve spolupráci se soukromým
sektorem v oblasti finančního vzdělávání přistoupit. V rámci činnosti skupiny jsou připravovány koncepční
návrhy směřování finančního vzdělávání (principy finančního vzdělávání, standard finanční gramotnosti,
měření finanční gramotnosti a samotná revize strategie).
Informování odborné i široké veřejnosti
● MF od roku 2014 spravuje rozcestníkový portál (web „Proč se finančně vzdělávat?“ - nyní www.psfv.cz
v budoucnu i na financnigramotnost.mfcr.cz), který na jednom místě shromažďuje informace o fungování
a rizicích finančního trhu, o zásadách rodinných financí a vytváření rozpočtu domácností, o způsobech, jak
řešit osobní finanční problémy, včetně kontaktů na spotřebitelské a dluhové poradny, které spotřebitelům
nabízejí pomoc zdarma.
● Web využívá také odborná veřejnost, školy, profesní a spotřebitelská sdružení aj. pro sdílení informací
o finančním vzdělávání v ČR i ve světě.
Proč potřebujeme Národní strategii finančního vzdělávání?
● Národní strategie poskytuje mandát pro koordinaci finančně vzdělávacích aktivit, zajišťuje lepší sdílení
informací, vytváří standard kvality finančního vzdělávání a rozděluje základní role a úkoly.
● Vyjadřuje dohodu jak v rámci státu (danou schválením vládou), tak i podporu ze strany soukromého sektoru
podílejícího se na finančním vzdělávání v ČR.
● Strategie jako nelegislativní materiál představuje „měkký“ typ státního zásahu, který zakládá pouze
dobrovolné závazky, které ale na finančním trhu dobře fungují a jejich porušení představuje značné
reputační riziko. Projekty finančního vzdělávání jsou navíc vnímány jejich tvůrci jako příležitost, jak se
pozitivně odlišit od konkurence. Tato motivace umožňuje státu finanční vzdělávání ovlivňovat i bez
regulatorních zásahů.
Proč potřebujeme (novou) strategii?
● V roce 2017 MF iniciovalo formou veřejné konzultace širší debatu o možných změnách v přístupu
k finančnímu vzdělávání v ČR, v reakci na měnící se podmínky na finančním trhu, legislativu a rozvoj
digitalizace. Tato konzultace potvrdila potřebu přepracování strategie z roku 2010.
● Potřeba posílení finančně-vzdělávacích aktivit vyplynula i ze strany Ministerstva spravedlnosti a
spotřebitelských sdružení s ohledem na zadluženost a předluženost občanů v ČR.
● Návrh revidované strategie byl připraven a důkladně prodiskutován se všemi zainteresovanými subjekty
v rámci Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání.
Co nová strategie přinese?
● NSFV 2.0 je výrazně zjednodušená, a zároveň vytváří podmínky pro další zlepšení spolupráce se soukromým
sektorem při finančním vzdělávání. Mezi nejdůležitější novinky patří:
1. Rozšíření zaměření ze škol i na vybrané skupiny dospělé populace, tam kde je to potřeba a co
nejefektivněji.
- Tyto prioritní cílové skupiny, na které se zaměří stát, jsou především zranitelné sociální skupiny
(nezaměstnaní evidovaní na ÚP ČR, příjemci pomoci v hmotné nouzi a senioři) a profese, které s těmito
skupinami pracují (pedagogové, zaměstnanci veřejného sektoru).
2. Další prohloubení spolupráce s finančními institucemi i s ohledem na dospělou populaci – podpora
profesních sdružení i konkrétních zajímavých projektů.
3. Seznam kvalitních finančně vzdělávacích projektů zveřejněných na webu MF.
- Cílem je zprostředkovat veřejnosti informaci o kvalitních běžících či připravovaných projektech, a
zároveň umožnit tvůrcům prezentaci jejich projektů.
- Přínos pro stát – možnost ovlivňovat minimální požadovanou kvalitu finančně vzdělávacích projektů, a
zároveň mít o těchto projektech přehled.
4. Návrhy opatření podložené daty z měření finanční gramotnosti a v souladu s mezinárodními standardy.
5. Zohlednění postupující digitalizace trhu finančních služeb.
6
A. Potřeba ochrany spotřebitele a finančního vzdělávání v ČR
Rozvoj finančního trhu a „byznys s dluhy“ v ČR
Společensko-ekonomická změna v roce 1989 zásadně změnila nároky kladené na občany v jejich
ekonomickém rozhodování a v odpovědnosti za jejich osobní finance. V prostředí nově vznikající tržní
ekonomicky se zejména omezily sociální jistoty poskytované státem (zejména na trhu práce) a docházelo
k dynamickému rozvoji retailových finančních služeb. Dílem přirozeného zpoždění mezi společenskými
procesy a na ně reagující legislativou, dílem pak určitou regulatorní lhostejností státu nad osudy těch, kteří
nové požadavky doby nedokázali zvládnout, se obrovský počet občanů ocitl ve složitých, často až existenčních
finančních obtížích.
Nejnaléhavěji se tento problém logicky projevil u starší generace a sociálně slabých osob. Zejména pro ně byl
proces seznamování se s principy tržní ekonomiky, s finančním trhem, jeho produkty a nástrahami zaplacen
často velmi vysokou cenou. Okruh nároků na finanční gramotnost se přitom v čase postupně zvyšoval, a to
zejména s ohledem na rostoucí nabídku a komplexnost finančních služeb, jejich digitalizaci a další inovace.
Běžný byl příběh člověka, který si v určitém věku svého produktivního a na první pohled finančně stabilního
života koupí byt, auto, elektroniku či dovolenou na obvyklý bankovní úvěr, následně se však dostane do
složité životní situace (onemocní, přijde o práci, rozvede se apod.) nezvládá hradit běžné výdaje, zadluží se
znovu – tentokráte již u predátorské nebankovní společnosti, a tento úvěr dříve nebo později rovněž nezvládá
řádně splácet. Následují sankce od věřitele, výlohy spojené s vymáháním pohledávky a na konci všeho je pak
exekuce a prakticky doživotní, reálně nesplatitelný, finanční závazek.
Obrázek – Chudoba v ČR a její struktura z hlediska sociálních skupin
Zdroj: Aktuálně.cz
Následky těchto smutných osudů statisíců spoluobčanů byly navíc zesíleny fenoménem označovaným jako
„byznys s dluhy“. Jednalo se o určitý podnikatelský model umožněný v dané době zlovolně nastavenou
„antispotřebitelskou“ právní úpravou (insolvencí, exekucí a sjednávání spotřebitelských úvěrů) a spočívající
v propojení osob zapojených do úvěrových vztahů – věřitele se soukromým rozhodcem, advokátem, inkasní
firmou a soukromým exekutorem realizujícím exekuci při neschopnosti dlužníka dluh uhradit v situaci, kdy
zákon přiznával těmto osobám právo na vysokou jednotkovou odměnu, často násobně přesahující původní
dlužnou částku.
7
Obrázek – Exekuce v ČR
Zdroj: www.mapaexekuci.cz
Od roku 1995 bylo možno ve spotřebitelských smlouvách využívat rozhodčí doložky (při sporu rozhodoval
rozhodce, často určený věřitelem). V roce 2001 byl přijat exekuční řád, který je spojen se vznikem
soukromých exekutorů a tzv. přísudkovou vyhláškou, která stanovila paušální odměny advokátům při
vymáhání dluhů. V roce 2006 následovalo výrazné zvýšení odměn advokátů za vymáhání dluhů (nejméně
4500 Kč i u dluhů v řádek korun či desetikorun). V roce 2013 došlo ke změně občanského soudního řádu,
která umožnila exekuovat příjmy a účty manželů dlužníků.
V případě spotřebitelských úvěrů, jako jednoho zdrojů dluhů, které se pak stávaly součástí výše uvedeného
byznysu, sehrálo důležitou roli stanovení hranice výše úvěru, při jejímž nedosažení se zákon na úvěrový vztah
neuplatnil. Hranice byla rozhodnutím zákonodárců stanovena v roce 2001 na relativně vysokou částku 5 000
Kč, což z působnosti regulace vyloučilo významný segment – následně často problémových – úvěrových
smluv. Dále některé nebankovní společnosti postavili svoje podnikání ne inkasu úroků z půjčených
prostředků, ale na sjednávání úvěrových smluv záměrně zvyšujících pravděpodobnost prodlení dlužníka a
stanovujících za toto prodlení drastické smluvní sankce (smluvní pokuty, úroky z prodlení, realizaci nemovité
či jiné zástavy).
Obrázek – Nákladovost vymáhání pohledávky za dlužníkem
Zdroj: Aktuálně.cz
Celospolečenské dopady výše popsané situace, včetně negativních dopadů rozpočtových, začaly vyvolávat
potřebu reakce státu, resp. státního zásahu, který by postavení spotřebitele jak na finančním trhu, tak obecně
8
ve vztazích s věřiteli, adekvátně a účinně posílil. Z rozdělení kompetencí v rámci státní správy vyplývá, že
klíčovou roli při naplňování této potřeby mělo sehrát Ministerstvo financí (jako primární regulátor finančního
trhu) a Ministerstvo spravedlnosti (jako gestor v oblasti občanského a trestního práva).
Role Ministerstva financí – ochrana spotřebitele na finančním trhu a finanční vzdělávání
Roli Ministerstva financí v „prospotřebitelských“ aktivitách na finančním trhu lze rozdělit do dvou oblastí,
které sledují jiné dílčí cíle (střednědobé, dlouhodobé) a jsou realizovány odlišnými nástroji (legislativními,
nelegislativními) – nástroji ochrany spotřebitele a nástroji finančního vzdělávání. V souhrnu lze pozitivní
efekty ochrany spotřebitele a jeho vzdělání vnímat v širším slova smyslu (tj. včetně finančního vzdělávání)
jako určitou „spotřebitelskou sílu“. Ta obnáší adekvátní znalosti a dovednosti spotřebitelů o finančních
produktech a službách na straně jedné, a dále přiměřená práva a předpoklady pro jejich uplatňování na
straně druhé.
Obrázek – Aktivity ve prospěch spotřebitelů na finančním trhu a role Ministerstva financí ČR
Zdroj: MF – vlastní zpracování
Zajištění ochrany spotřebitele na finančním trhu je tradiční rolí Ministerstva financí coby primárního
regulátora. Z této role vyplývají i činnosti související, mezi které lze zařadit zejména komunikaci s veřejností
(typicky prostřednictvím odpovědí na stížnosti a jiné podněty týkající se sjednávaných finančních produktů a
služeb a dále organizací veřejných konzultací s odbornou veřejností při přípravě nové legislativy). K
uplatňování dalších nedílných nástrojů ochrany spotřebitele jsou kompetenčně příslušné jiné instituce – pro
výkon povolovacích a dohledových činností ČNB a pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů finanční
arbitr. Koncepční přístup MF k ochraně spotřebitele je vymezen v dokumentu Rámcová politika Ministerstva
financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu.
Akcent na ochranu spotřebitele se obecně zvýšil od roku 2006, kdy vstoupil v účinnost svým způsobem
převratný zákon o podnikání na kapitálovém trhu, implementující evropskou směrnici o trzích finančních
nástrojů. Ten do prostředí tehdy platné legislativy zavedl řadu nových koncepčních regulatorních prvků, čímž
však i zásadně změnil proporcionalitu a kvalitu tehdejší regulace ve vztahu k ostatním sektorům finančního
trhu. Cílem Ministerstva financí proto bylo vytvořit regulatorní rámec, který by pojetí ochrany spotřebitele
sjednotil napříč finančním trhem, přirozeně v rozsahu, ve kterém to nevylučují produktová či sektorová
specifika. Tato primárně institucionálně-procesní integrace měla snížit náklady regulovaných osob na
zajištění souladu s právními předpisy, zvýšit transparentnost právního řádu a omezit riziko regulatorní
arbitráže.
9
Z klíčových zákonů, které Ministerstvo financí v poslední dekádě připravilo, navrhlo a prosadilo, a jejichž vznik
byl odrazem této nastoupené cesty, lze zmínit zejména nový zákon upravující distribuci spotřebitelských
úvěrů a zákon rozšiřující působnost finančního arbitra coby orgánu mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů. Proběhlo i několik novel zákona o podnikání na kapitálovém trhu a byla schválena komplexní nová
úprava v oblasti tzv. kolektivního investování (zákon o investičních společnostech a investičních fondech).
Zákon o distribuci pojištění a zajištění, schválený v roce 2018 nahradil již nevyhovující a zastaralý zákon o
pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Předmětem novelizace jsou rovněž
pravidla distribuce doplňkového penzijního spoření.
Box - Nástroje ochrany dlužníka vyplývající z nového zákona o spotřebitelském úvěru
 Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele - při nedodržení sankce soukromoprávní (neplatnost smlouvy a nárok
věřitele omezený pouze na vrácení jistiny podle možností dlužníka) a veřejnoprávní (pokuta až do 20 mil. Kč).
 Náklady na předčasné splacení úvěru (max. 1 % předčasně splacené výše úvěru).
 Úroky z prodlení nesmí překročit výši repo sazby České národní banky plus 8 procentních bodů.
 U smluvních pokut nastaven denní limit (0,1 %) a celkový limit (max. 50 % výše úvěru, nejvýše 200 tis. Kč).
 Povinnost transparentního sdělování nákladů spojených se spotřebitelských úvěrem (úroková sazba, RPSN a celková
částka k zaplacení) – při nedodržení soukromoprávní (přeúročení úvěru diskontní sazbou) a veřejnoprávní sankce
(pokuta až do 20 mil Kč).
 Přísné požadavky na poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů – důvěryhodnost, odbornost.
 Dohled a licencování sjednoceny pod ČNB a zároveň posíleny její pravomoci (dříve živnostenský list a dohled ČOI).
 Úvěr poskytnutý nelicencovaným poskytovatelem je ze zákona zdarma.
Zdroj: MF – vlastní zpracování
Za nejvýznamnější lze z uvedených legislativní změn považovat nesporně novou komplexní právní úpravu
spotřebitelských úvěrů. Trh se vlivem působení zákona o spotřebitelském úvěru trh následně viditelně
kultivoval, tj. u nově sjednaných úvěrů se eliminovaly problémy, které je provázely dříve. Působnost zákona
byla rozšířena na všechny spotřebitelské úvěry, a zároveň byly zakázány rozhodčí doložky ve spotřebitelských
smlouvách. Stejně tak se povedlo vyřešit řadu dalších problémů (smluvní pokuty, předčasné splacení – viz
box výše), změnily se významně obchodní modely poskytovatelů úvěrů. Česká národní banka přitom pod svůj
dohled převzala regulované poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů v plném rozsahu až v
polovině roku 2018. V legální části nově regulovaného trhu spotřebitelských úvěrů jsou Češi obecně relativně
velmi zodpovědní dlužníci s dobrou platební morálkou.
K výraznějším legislativním změnám, které jsou v gesci Ministerstva spravedlnosti, začalo docházet od roku
2014, kdy došlo nejprve k zásadnímu snížení odměn advokátů, v roce 2015 k zákazu exekuce dětí pro dluhy
na odpadcích (exekuce dětí např. za nezaplacené pokuty z dopravy však nadále pokračují) a vyloučení věcí
určených zákonem z exekuce. V následujících letech 2017 vláda prosadila (na návrh Ministerstva
spravedlnosti) také kroky, které řeší nepříznivou situací lidí, kteří již ve finančních problémech vlivem závazků
z minulosti jsou – jde především o snížení odměn exekutorů a novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem bylo
zpřístupnit institut oddlužení širšímu počtu osob v dluhové pasti. V legislativním procesu je rovněž vládní
návrh novely exekučního řádu, který má do budoucna snížit jak náklady exekuce, tak i počet tzv.
bezvýsledných exekucí.
Druhou svou roli, svou povahou nelegislativní, Ministerstvo financí vykonává v oblasti finančního vzdělávání.
Tato role je svou povahou koncepční, metodická, resp. koordinační. Oproti ochraně spotřebitele je zde rozdíl
i v tom, že aktivity finančního vzdělávání obsahově přesahují rámec finančního trhu, resp. retailových
finančních služeb. Východiskem úvah o potřebě koncepčního přístupu k finančnímu vzdělávání je teze, že
v delším období lze očekávat pozitivní projevy ve snižování úrovně zadlužení spotřebitelů a domácností,
eliminaci jejich předlužení, počtu exekucí a insolvenčních řízení, stejně jako snížení počtu lidí závislých na
vyplácení sociálních dávek, zvýšení poměru ekonomicky aktivních lidí, vyšší a vhodně strukturovanou tvorbu
10
úspor, lépe fungující tržní mechanismy při distribuci finančních produktů a služeb a nižší potřebu
regulatorních zásahů ze strany státu (včetně jejich krajní eventuality v podobě regulace cenové).
Efektivní finanční vzdělávání je tak jedním z klíčových nástrojů dlouhodobé finanční stability spotřebitelů a
domácností pro optimální správu rodinných financí, porozumění finančním produktům a jejich vhodnému
využití. Jeho nejobecnějším pozitivním důsledkem je odpovědné finanční chování spotřebitelů. Toto úsilí však
představuje „běh na dlouhou trať“, jehož efekty se zpravidla projeví až o generaci později. Navíc je potřeba
vnímat objektivní limity finanční gramotnosti, dané behaviorálními aspekty vztahů vznikajících na finančním
trhu a při poskytování či zprostředkování finančních služeb (problém selektivního optimismu,
podhodnocování rizik a nákladů, ostychu z neznalosti, manipulativní techniky prodejce, neochota ke změně,
nechuť sdílet informace o hospodaření domácnosti s partnerem apod.). Ani vysoká úroveň finančních
znalostí není zárukou odpovědného finančního chování daného jednotlivce.
Obrázek – Složky finanční gramotnosti a behaviorální limity racionálního rozhodování
Zdroj: MF – vlastní zpracování
Nutnost zohledňovat poznatky behaviorální ekonomie při realizaci finančního vzdělávání (a eventuálně též
regulace) potvrzují i četné zahraniční studie.1,2,3
Tzv. předvídatelné iracionality ve finančním rozhodování
jedince, tj. iracionality, které jsou vysledovatelné napříč populací, nám dávají cennou informaci při hledání a
vytváření vhodných vzdělávacích nástrojů a současně tyto iracionality umožňují v dlouhém období částečně
eliminovat (debiasing strategies). Platí však, že univerzální (one-size-fits-all) přístup efektivního finančního
vzdělávání pro všechny cílové skupiny neexistuje, neboť vzorce chování mají v různých segmentech populace
svá specifika a odchylky. Mezi obecné zásady behaviorálně orientovaného finančního vzdělávání se řadí
zejména:
 jednoduchost, srozumitelnost (simple-to-understand) a zapamatovatelnost (easy-to-remember)
 vyváženost pozitivních a negativních sdělení
 identifikace klíčových informací a jejich vizuální zdůraznění (salience and anchoring effect)
 maximální možná individualizace/personalizace sdělení
 odstranění bariéry (posílení komunikační důvěry) mezi lektorem a příjemcem finančního vzdělávání
(connexion-and-trust approach)
 využití simulace klientských situací vznikajících u finančních služeb
 využití interaktivních/digitálních technologií (např. sebeomezujících limitů, kalkulátorů, nástrojů pro
uplatňování spotřebitelských práv)
1
Smarter Financial Education: key lessons from behavioural insights for Financial literacy initiatives. OECD, 2019.
2
The application of Behavioural Insights to Financial Literacy and Investor Education Programmes and Initiatives.
IOSCO and OECD, 2018.
3
Lefevre, A. and Chapman, M: Behavioural economics and financial consumer protection. OECD Working Papers on
Finance, Insurance and Private Pensions, No. 42. OECD, 2017.
11
Obrázek – Ilustrace nákladovosti spotřebitelského úvěru na bydlení podle regulátora na Novém Zélandu
Zdroj: www.sorted.org.nz
Z hlediska obvyklých cílových skupin je za nejnáročnější všeobecně považováno finanční vzdělávání
seniorů. Komunikace vůči těmto skupinám zde může být značně limitována (ne)zájmem o zvyšování
finanční gramotností, jehož příčinami bývají přirozeně (věkem) omezená poptávka po finančních
službách, nedůvěra vůči finančnímu trhu, spoléhání se na záchrannou sociální síť státu či pomoc rodiny,
finančně tíživá situace (omezující ochotu přijímat rady o „správném hospodaření“), nižší digitální
gramotnost, sociální osamocenost, menší odolnost vůči predátorským praktikám neseriózních finančních
poradců apod.4
Politiky finančního vzdělávání by tyto sociálně-demografické aspekty mělo reflektovat.
B. Geneze finančního vzdělávání v ČR a role MF
Pracovní skupina pro finanční vzdělávání (PSFV)
O finančním vzdělávání se v ČR začalo více hovořit v roce 2005, kdy vláda schválila úkol připravit systém
budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. V srpnu 2006 jako jedna z podskupin
Expertní skupiny pro finanční sektor byla (usnesením vlády č. 1594 ze dne 7. 12. 2005) zřízena Pracovní
skupina pro finanční vzdělávání. Členy PSFV se staly relevantní ministerstva a jejich podřízené orgány,
Česká národní banka, Kancelář finančního arbitra, zástupci škol a dalších vzdělávacích institucí, profesní
a spotřebitelská sdružení a neziskové organizace, vede ji Ministerstvo financí.
Pro projednávání konkrétních aktuálních témat a úkolů si PSFV zřizuje své podskupiny, na jejichž činnosti
se podílí členové, které dané téma oslovuje, případně jsou přizvaní další odborníci (např. z řad učitelů).
 Pracovní podskupina pro principy nezávislosti – vznikla za účelem vyjasnění hranice mezi finančním
vzděláváním a marketingem/reklamou, resp. corporate social responsibility. Podskupinu vedl
zástupce neziskové organizace a aktivně se na ní podíleli i členové z řad profesních sdružení. Vznikla
4
Aging and Financial Inclusion: 8 Key Steps to Design a Better Future. GPFI & OECD 2019.
12
tak dohoda soukromého, neziskového a vládního sektoru na podobě principů nezávislosti, která jsou
nyní převzata jakožto principy finančního vzdělávání do návrhu NSFV 2.0.
 Pracovní podskupina pro měření finanční gramotnosti – pro účely měření úrovně finanční
gramotnosti dospělé populace České republiky vznikla podskupina, která se zabývala po stránce
obsahové i metodické tvorbou dotazníku s cca 100 otázkami.
 Pracovní podskupina pro standard finanční gramotnosti – cílem této podskupiny bylo provést revizi
standardu finanční gramotnosti z roku 2007. Do podskupiny se byli přizvání i experti z praxe, dva
zkušení pedagogové – jeden vyučující finanční vzdělávání na základní, druhý na střední škole, kteří
korigovali, jaké kompetence jsou ve kterém stupni vzdělání žáci schopni pojmout. Členové
podskupiny vytvořili standard finanční gramotnosti, který následně využije Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při tvorbě a aktualizaci rámcových vzdělávacích programů. Protože
členové pracovní podskupiny pro standard finanční gramotnosti při tvorbě tohoto standardu naráželi
na omezení stávající definice finanční gramotnosti, byla vytvořena nová definice finanční
gramotnosti, která byla taktéž převzata do současného návrhu NSFV 2.0.
 Pracovní podskupina pro revizi NSFV – cílem této podskupiny bylo provést revizi strategie z roku
2007. Jednání se pravidelně účastnilo cca 25 osob, elektronicky připomínkovalo jednotlivé drafty i
řada dalších osob. Aktivně se do přípravy NSFV 2.0 v rámci konzultací, diskusí a jednání zúčastnili
zejména tito členové v PSFV:
 Ministerstvo financí
 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
 Národní ústav pro vzdělávání5
 Česká školní inspekce
 Česká národní banka
 Ministerstvo průmyslu a obchodu
 Ministerstvo práce a sociálních věcí
 Ministerstvo vnitra
 Ministerstvo spravedlnosti
 Kancelář finančního arbitra
 Agentura pro sociální začleňování
 Úřad zmocněnce vlády pro Moravskoslezský,
Ústecký a Karlovarský kraj
 Česká bankovní asociace
 Asociace kapitálového trhu
 Česká asociace společností finančního
poradenství a zprostředkování
 Asociace penzijních společností
 EFPA ČR
 Česká leasingová a finanční asociace
 Sdružení českých spotřebitelů
 Člověk v tísni
 Poradna při finanční tísni
 YourChance
 Rubikon centrum
 Remedium Praha
 Junior Achievement
 Generation Europe
 Asociace obchodních akademií
 Masarykova univerzita – ES fakulta
Výuka finanční gramotnosti ve škole a standard finanční gramotnosti
Česká republika byla jednou z prvních zemí na světě, které zavedly povinnou výuku finanční gramotnosti
na základních (od roku 2013) a středních (od roku 2009) školách. Zatím tedy žádní žáci neprošli
kompletním finančním vzděláváním zahrnujícím prvním a druhý stupeň základní školy a školu střední.
Výstupy vzdělávacího systému u žáků vyhodnocuje Česká školní inspekce, u dospělých osob se pak úroveň
finanční gramotnosti testuje v rámci měření zabezpečovaném MF, ale v jeho výsledcích se zatím finanční
vzdělávání dětí nemohlo nijak projevit.
V České republice byly jednotné školní osnovy zrušeny před více než deseti lety. Východiskem pro finanční
vzdělávání byl Standard finanční gramotnosti z roku 2007, který definuje cílovou úroveň finanční
gramotnosti pro žáky na prvním a druhém stupni základních škol a žáky středních škol. Standard MŠMT
promítlo do rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecný rámec pro tvorbu školních
vzdělávacích programů každé školy (o způsobu jejich implementace si každá škola v zásadě rozhoduje
sama). Standard byl v roce 2017 na základě nových skutečností na trhu, vyšší vyspělosti žáků a zkušeností
5
Od 1. 1. 2020 Národní pedagogický institut České republiky.
13
s výukou finanční gramotnosti aktualizován. Nový standard finanční gramotnosti bude postupně
promítnut do rámcových vzdělávacích programů podle harmonogramu MŠMT.
Lze konstatovat, že efektivita počátečního finančního vzdělávání je závislá na nastavení obsahu výuky
finanční gramotnosti a na tom, jak se reálně na každé škole daný obsah učí. Každá škola, resp. ředitel si
může nastavit ve svém školním vzdělávacím programu výuku finanční gramotnosti podle vlastního
uvážení, tj. některé školy učí finanční vzdělávání jako samostatný předmět, někde se o téma finančního
vzdělávání podělí více předmětů, některé školy pro toto téma využívají projektové dny a existují také
školy, které k výuce finanční gramotnosti přistupují pouze formálně, kdy např. svolají žáky do tělocvičny,
kde jim udělá přednášku nějaký finanční poradce, který situaci může využít pro své podnikání.
Nová NSFV 2.0 tak klade důraz na roli České školní inspekce, která zpracovává koncept pravidelného
hodnocení výuky finanční gramotnosti a zajišťuje pravidelných hodnocení úrovně finanční gramotnosti
žáků základních a středních škol. Zástupci České školní inspekce se rovněž účastnili pracovní podskupiny
pro revizi NSFV.
Obrovský vliv na výuku finanční gramotnosti má nadšení a úroveň finanční gramotnosti každého
jednotlivého učitele. Protože ne všichni učitelé měli možnost projít výukou finanční gramotnosti a mohou
tak být slabým článkem povinného finančního vzdělávání ve školách, jsou proto vhodnou cílovou
skupinou, na kterou by se měl stát více zaměřit. Nová NSFV 2.0 tak nově zařazuje jak stávající, tak budoucí
pedagogy (tj. studenty pedagogických fakult) mezi prioritní cílové skupiny, na které by se měl stát
(zejména ze strany MŠMT) v následujícím období zaměřit. Finanční vzdělání pedagogů přinese pozitivní
dopad nejen pro vzdělávané učitele, ale následně a dlouhodobě právě na žáky, případně jejich rodiny. V
zahraniční funguje poměrně dobře koncept zapojování rodičů do aktivit žáků v oblasti finančního
vzdělávání.
Finanční vzdělávání podle aktualizovaného standardu finanční gramotnosti se dotkne zejména těch žáků,
kteří budou nastupovat do prvních tříd základních a středních škol po dni nabytí účinnosti nových
rámcových vzdělávacích programů. Z výše uvedených důvodů MŠMT vydalo školám doporučení
postupovat při tvorbě školních vzdělávacích programů podle aktualizovaného standardu finanční
gramotnosti hned po jeho publikaci v roce 2017, tj. již před jeho začleněním do rámcových vzdělávacích
programů (dokončení revize rámcových vzdělávacích programů se očekává nejdříve v roce 2020).
14
Obrázek – Ukázka z obsahu rámcových vzdělávacích programů pro základní školy v části týkající se finanční gramotnosti
Zdroj: www.nuv.cz
International Network on Financial Education (INFE)
Mezinárodní síť pro finanční vzdělávání je platformou institucí (zpravidla ministerstev financí a
centrálních bank) která vytváří strategické dokumenty k finančnímu vzdělávání na globální úrovni.
Činnost INFE je unikátní, protože se jí neúčastní pouze členské země Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj (OECD), ale sdružuje 120 zemí celého světa, a zároveň jde o jedinou relevantní
odbornou platformu, na které lze sdílet informace a příklady dobré praxe (na úrovni EU taková platforma
neexistuje). Internetové stránky sítě jsou branou k informacím o finančním vzdělávání, datům, zdrojům,
výzkumům a zprávám. MF je členem a zároveň národním koordinátorem INFE od jejího založení v roce
2008, na platformě také aktivně vystupuje a spoluvytváří materiály, vodítka a doporučení.
INFE se kontinuálně zabývá finančním vzděláváním a ochranou spotřebitele na finančním trhu v digitální
době. Pro další období byla zařazena témata finančního vzdělávání na pracovišti a důsledky měnících se
demografických podmínek. Na přelomu let 2019 a 2020 proběhne mezinárodní měření finanční
gramotnosti dospělé populace na celém světě.
Box – Aktivity INFE v letech 2015-2018
V roce 2015 organizovala OECD měření úrovně finanční gramotnosti dospělých, jehož se zúčastnilo několik desítek
zemí. Síť INFE předložila v průběhu roku 2015 skupině G20 základní kompetence finanční gramotnosti 15-18letých a
začala pracovat na základních kompetencích finanční gramotnosti dospělých. Skupině G20 byla předložena také zpráva
o finančním vzdělávání mikro, malých a středních podniků a analýza OECD/INFE finančního vzdělávání migrantů.
Aktivity INFE se dále zaměřovaly na trendy finančního vzdělávání v Evropě, na finanční vzdělávání, inkluzi a ochranu
spotřebitele v digitálním světě finančních služeb, investiční vzdělávání, metodiku hodnocení finančně vzdělávacích
programů a jejich databáze, finanční well-being a v neposlední řadě povzbuzení důchodových plánů.
V průběhu roku 2016 INFE vydala závěrečnou zprávu s porovnáním výsledků měření úrovně finanční gramotnosti
dospělých všech zúčastněných zemí včetně ČR. Po základních kompetencích finanční gramotnosti 15-18letých
15
předložila INFE skupině G20 také kompetence finanční gramotnosti pro dospělé. Aktivity INFE se v roce 2016
zaměřovaly dále na zvyšování finanční prosperity, finanční vzdělávání pro ženy, finanční vzdělávání pro mikro, malé a
střední podniky a potenciální podnikatele a investiční vzdělávání.
V průběhu roku 2017 INFE vydala rámec investičního vzdělávání a zprávu o finančním vzdělávání pro mikro, malé a
střední podniky a potenciální podnikatele. Síť INFE spolupracovala s Mezinárodní organizací sdružující komise pro
cenné papíry (IOSCO) na výzkumu aplikace poznatků behaviorální ekonomie na programy finančního vzdělávání a
finanční gramotnosti. INFE se zabývala finančním vzděláváním a ochranou spotřebitele na finančním trhu v digitální
době a vytvořila principy G20 o dopadu digitalizace na finanční služby. Také aktualizovala metodiku měření finanční
gramotnosti a finanční inkluze a dokument k finanční prosperitě.
V roce 2018 probíhala konsolidace a aktualizace veškerých standardů, doporučení a nástrojů finančního vzdělávání
vydaných od doby založení sítě INFE. Byly vytvořeny kompetence finanční gramotnosti pro mikro, malé a střední
podniky a zpráva ke krátkodobým úvěrům.
Národní strategie finančního vzdělávání
V roce 2010 vláda schválila Národní strategii finančního vzdělávání. Jednalo se o první ucelený a
koncepční materiál vymezující dlouhodobé cíle, ke kterým by aktivity v oblasti finančního vzdělávání měly
směřovat, a principy, které by finančně vzdělávací projekty měly splňovat.
Národní strategie definovala i prioritní střednědobé úkoly a určila klíčové aktéry v procesu finančního
vzdělávání v rámci veřejné správy i soukromého sektoru. Byla v ní zavedena dvoupilířová struktura
finančního vzdělávání, v rámci níž byl stanoven garantem za počáteční vzdělávání žáků stát, zejména
prostřednictvím MŠMT, a dále bylo stanoveno, že další vzdělávání dospělých by mělo být především
zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a
sdružení spotřebitelů.
Webové stránky „Proč se finančně vzdělávat?“
MF od roku 2014 spravuje vlastní specializovaný web „Proč se finančně vzdělávat?“ s cílem podpořit
aktivity směřující ke zvyšování úrovně finanční gramotnosti. Jedná se o rozcestníkový portál, který je
určen široké laické i odborné veřejnosti. Portál na jednom místě shromažďuje informace o fungování a
rizicích finančního trhu a o systému finančního vzdělávání v České republice i v zahraničí. Obsahem jsou
mj. rodinné finance včetně tvorby domácího rozpočtu; struktura, instituce a produkty finančního trhu;
kontakty na spotřebitelské a dluhové poradny, které v případě sporů s institucemi finančního trhu či např.
při složité životní situaci poskytují zdarma pomoc; řešení sporů, rady a návody zaměřené především na
předlužení, oddlužení a exekuce a odkazy na zajímavé stránky s projekty, hrami a kalkulačkami v České
republice i v zahraničí.
16
Obrázek – Náhled úvodní stránky webu „Proč se finančně vzdělávat?“
Na některé informační zdroje (na seznam dluhových poraden, kalkulátor roční procentní sazby nákladů
apod.) MF odkazuje v odpovědích na stížnosti a ostatní podání přijatá od občanů. Součástí webu je i
základní kalkulátor rodinného rozpočtu, který vytvořilo MF a který je dle dostupných informací využíván
v rámci finančního vzdělávání samotnými finančními institucemi. Mapu poraden využívají
mj. spotřebitelské poradny a finanční arbitr.
Obrázek – Náhled kalkulátoru „Vytvořte si rozpočet“
Zdroj: MF
17
Měření finanční gramotnosti
Potřebu efektivního finančního vzdělávání lze dokumentovat analýzou výsledků měření úrovně finanční
gramotnosti dospělé populace České republiky. Měření úrovně finanční gramotnosti probíhá v rámci
mezinárodního měřením organizovaného OECD. Česká republika využívá doplnění dotazníku OECD o další
otázky, které jsou zaměřeny na národní problematiku (např. oddlužení a exekuce). Posledního
mezinárodního měření OECD v roce 2015 se zúčastnilo 14 zemí Evropské unie a Česká republika se
umístila na 11. místě. Porovnáním výsledků mezi lety 2010 a 2015 bylo zjištěno, že finanční gramotnost
se v čase významně neměnila, přičemž mezi nejdůležitější patří zjištění, že:
 dvě třetiny dospělých se nechovají ekonomicky zodpovědně,
 skoro dvě třetiny domácností nesestavuje rodinný rozpočet,
 více než třetina respondentů neví, jak by řešili ztrátu hlavního příjmu domácnosti,
 pětina dospělých nijak aktivně nespoří,
 skoro polovina lidí nedokáže správně vypočítat úrok.
Podrobné shrnutí výsledků je dostupné na webu PSFV. Ministerstvo financí očekává, že do výsledků
finanční gramotnosti se v průběhu času pozitivně promítne zavedení povinného finančního vzdělávání ve
školách.
Záměrem MF je v měření finanční gramotnosti pokračovat i budoucnu (2020), a to v pravidelných
intervalech, tak aby mohla být identifikována dosažená zlepšení či naopak neúčinnost dosavadního
přístupu k finančnímu vzdělávání.
Finanční vzdělávání jako nástroj prevence lichvy a exekucí
Aktuální potřeba zamyšlení nad uspořádáním a rozvojem budoucích aktivit v oblasti finančního vzdělávání
je rovněž odrazem závěrů široké expertní diskuse k problematice lichvy, resp. vysokonákladových
nebankovních spotřebitelských úvěrů. Ad hoc zřízená expertní platforma, sdružující Ministerstvo financí,
Ministerstvo spravedlnosti, Českou národní banku, spotřebitelská sdružení a neziskové organizace
poskytující poradenství zadluženým lidem, se mimo jiné shodla (2018) na potřebě ochránění nové právní
úpravy spotřebitelského úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) před nepromyšlenými a
lobbisticky motivovanými novelizacemi a zefektivnění finančního vzdělávání jako jednoho z klíčových
nástrojů boje proti zmíněným sociálně-ekonomickým patologickým jevům, vznikajícím zejména v tzv.
vyloučených lokalitách a postihující ty nejzranitelnější sociální skupiny. Tímto se má také významně
eliminovat potřeba cenové regulace v podobě stropování nákladů spotřebitelského úvěru, která se mezi
poslaneckými legislativními návrhy objevuje napříč volebními obdobími. K výše uvedeným závěrům
vydalo MF 28. 8. 2018 tiskovou zprávu.
18
C. Revize Národní strategie finančního vzdělávání (NSFV)
Východiska revize
Ze strategie přijaté v roce 2010 vyplynul mj. závazek provést její revizi. Revidovaná strategie by měla
zohlednit dosavadní vývoj a zkušenosti z finančního vzdělávání a reagovat na zjištění plynoucí z měření
úrovně finanční gramotnosti dospělé populace, mezinárodního šetření finanční gramotnosti 15letých
žáků PISA (Programme for International Student Assessment) a šetření České školní inspekce. NSFV 2.0
by rovněž měla odrážet proběhlé či probíhající legislativní změny a závěry jednání, odborných diskusí a
konzultací vedených k problematice zvyšování finanční gramotnosti a zaznamenávání trendů a příkladů
dobré praxe v tuzemsku i v zahraničí.
Východiskem pro novou NSFV byly samozřejmě také poznatky členů pracovní skupiny finančního
vzdělávání (PSFV) vedené MF, jejímž cílem je na expertní úrovni diskutovat o řešení dlouhodobých i
aktuálních otázek týkajících se finančního vzdělávání. Členové PSFV např. v roce 2017 aktualizovali
definici finanční gramotnosti a Standard finanční gramotnosti, který stanovuje cílovou úroveň finanční
gramotnosti pro žáky základních a středních škol. Výsledkem revize NSFV je dokument Národní strategie
finančního vzdělávání 2.0., který je v souladu s programovým prohlášením vlády:
„... Budeme podporovat rozvoj finančního trhu a posilování jeho
odolnosti. Zaměříme se rovněž na ochranu práv spotřebitelů
finančních služeb a rozvoj finančního vzdělávání.“
(Zdroj: Programové prohlášení vlády ze dne 27. 6. 2018, část Finance a hospodaření státu)
Veřejná konzultace
Ministerstvo financí zahájilo konzultaci k revizi NSFV s širokou veřejností v roce 2017. Deklarovaným
cílem konzultace bylo vyhodnocení aktuálnosti NSFV a identifikace možností zvýšení efektivnosti
finančního vzdělávání v České republice do budoucna. Aktualizace měla zohledňovat měnící se vnější
sociálně-ekonomické podmínky a potřeby společnosti. Tématy konzultace byly obecné cíle NSFV,
dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, prioritní oblasti, určení prioritních cílových skupin obyvatel,
na které by se aktivity státu v oblasti finančního vzdělávání měly do budoucna zaměřit, role jednotlivých
subjektů a pracovní skupiny pro finanční vzdělávání a evidence či hodnocení projektů finančního
vzdělávání. Podrobné shrnutí výsledků veřejné konzultace je dostupné na webových stránkách PSFV.
Na základě výsledků veřejné konzultace Ministerstvo financí v květnu roku 2018 zveřejnilo první návrh
revidované NSFV, který v sobě obsahoval další konzultaci na téma prioritní cílové skupiny. Do léta roku
2019 byly rozeslány celkem čtyři pracovní verze NSFV 2.0, k nimž se mohli všichni členové podskupiny pro
revizi NSFV vyjádřit, a na jejich základě připomínek, bilaterálních a společných jednání byl vytvořen
konečný text předkládaného návrhu NSFV 2.0.
Prioritní cílové skupiny
Stávající NSFV z roku 2010 se soustředila primárně na žáky základních a středních škol, pro další období
však bylo nutné jít o krok dál. Ve stávající NSFV je stanoveno, že další vzdělávání, zaměřené na dospělou
populaci, tedy spotřebitele (i potenciální) finančních produktů a služeb, mělo by být především
zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a
sdružení spotřebitelů. Protože se finanční instituce v současné době zaměřují spíše na děti či mládež, je
nutné se v dalším období více zaměřit na některé skupiny dospělých, kteří doposud neměli možnost projít
povinnou výukou finanční gramotnosti, a jejich finanční vzdělávání není pro soukromý sektor příliš
atraktivní, případně nemá jak tyto cílové skupiny oslovit.
19
Protože není možné a ani efektivní vzdělávat celou dospělou populaci jako celek, cílem konzultace bylo
identifikovat 2 – 3 prioritní skupiny mezi dospělými občany, na které by měla být zaměřena pozornost
v dalším období. V rámci pracovní skupiny pro finanční vzdělávání byla navržena následující kritéria, která
sloužila k výběru prioritních cílových skupin:
1. snadná definovatelnost – cílovou skupinu lze jednoznačně vymezit
2. jednoduchá dosažitelnost – stát má možnost danou cílovou skupinu „přimět“ se finančně
vzdělávat
3. vysoká potřebnost finančního vzdělávání pro danou cílovou skupinu – potřebnost je dána
zranitelností dané cílové skupiny, mj. i nízkou úrovní finanční gramotnosti této skupiny obyvatel
4. široký dopad finančního vzdělávání na danou cílovou skupinu – finanční vzdělávání zasáhne co
největší počet osob z dané cílové skupiny.
Box – Shrnutí výsledků veřejné konzultace k cílovým skupinám
Z veřejné konzultace vyplynula potřeba zaměřit se zejména na (seřazeno podle četnosti odpovědí):
 učitele a vzdělavatele
 zaměstnance veřejného sektoru (sociální pracovníky, zaměstnance úřadů práce a obecních úřadů, policisty atd.)
 lidi s nízkými příjmy, resp. příjemce dávek
 seniory
Tyto čtyři cílové skupiny byly po nutných úpravách, resp. specifikacích zahrnuty do návrhu NSFV 2.0 – více viz níže.
Mezi dalšími náměty na prioritní cílové skupiny vzešlými z konzultace se objevili např.
 nezaměstnaní – z měření úrovně finanční gramotnosti populace České republiky vyplynulo, že ekonomicky
neaktivní lidé mají velmi nízkou úroveň znalostí a nemají příliš dobrou aplikaci těchto znalostí; pokud se ale tyto
osoby neregistrují na úřadu práce, stát na ně nedosáhne; proto byla prioritní cílová skupina zúžena na
nezaměstnané registrované na úřadu práce
 lidé se základním vzděláním – z měření vyplynula potřeba vzdělávat tyto osoby, protože mají velmi nízkou úroveň
znalostí i jejich praktické aplikace; stát si ovšem nedokáže poradit s vymezením těchto lidí (nesplňuje kritérium 1,
a tudíž ani 2)
 lidé v oddlužení – ti v průběhu procesu oddlužení získají takovou „školu života“, že už není nutné je speciálně školit
(tj. nesplňují kritéria 3 a 4)
 lidé těsně před osobním bankrotem – nelze je jednoznačně definovat a zacílit na ně (nesplnění kritéria 1 a 2)
 vysokoškolští studenti – lidé s vysokou školou mají dlouhodobě nejvyšší finanční gramotnost (nesplnění kritéria 3)
Stávající NSFV určuje, že v rámci stanovené dvoupilířové struktury finančního vzdělávání je garantem
finančního vzdělávání žáků stát. Další vzdělávání zaměřené na dospělou populaci by mělo být zajišťováno
především soukromým sektorem. V návrhu NSFV 2.0 žáci základních a středních škol prioritní cílovou
skupinou zůstávají, ale stát se chce nově zaměřit i na další prioritní cílové skupiny z dospělé populace. Na
základě výsledků konzultace a po detailnějším definování cílových skupin podle 4 výše uvedených kritérií
tak došlo k definování následujících prioritních cílovýchskupin z řad dospělé populace. Jedná se o vybrané
zranitelné skupiny dospělé populace, které se neměly možnost s výukou finanční gramotnosti setkat, a
dále pak osoby, které by finanční vzdělání měly vhledem ke své profesi samy předávat dále – tj.
pedagogové a vybraní zaměstnanci veřejného sektoru.
 nezaměstnaní registrovaní na Úřadu práce České republiky – jedná se o jednoznačně
definovanou skupinu (kritérium 1), stát ji může oslovit a vzdělávat např. při žádosti o podporu
v nezaměstnanosti nebo při pravidelných schůzkách se zaměstnanci úřadu práce (kritérium 2),
kritérium 3 je naplněno výsledkem měření úrovně finanční gramotnosti z roku 2010, že
ekonomicky neaktivní lidé mají velmi nízkou úroveň finančních znalostí, a je to dostatečně velká
skupina pro zajištění jistého dopadu na společnost jako takovou (kritérium 4)
 příjemci pomoci v hmotné nouzi – jedná se o jednoznačně definovanou skupinu (kritérium 1),
stát je opět může oslovit a vzdělávat při žádosti o pomoc v hmotné nouzi (kritérium 2), kritérium
20
3 a 4 je naplněno stejně jako u nezaměstnaných, podle měření finanční gramotnosti na tom
nejsou lidé s nízkými příjmy příliš dobře v otázce finanční gramotnosti
 senioři – jednoznačně definovaná skupina (kritérium 1), stát se k této cílové skupině dostane při
žádosti o poskytnutí starobního důchodu (kritérium 2), jedná se o zranitelnou skupinu, např. ze
strany tzv. „šmejdů“, tedy osob zneužívající důvěřivosti či menší ostražitosti seniorů (kritérium 3)
a je to velká skupina pro zajištění jistého dopadu na společnost jako takovou (kritérium 4)
 s uvedenými prioritními cílovými skupinami souvisí nutnost vzdělávat také stávající i budoucí
o pedagogy a
o zaměstnance veřejného sektoru (sociální pracovníky, zaměstnance úřadů práce a
obecních úřadů, policisty, zaměstnance Probační a mediační služby a Vězeňské služby
České republiky atd.)
Finanční vzdělávání pedagogů a zaměstnanců veřejného sektoru přináší pozitivní dopad nejen pro ně
samotné, ale hlavně na osoby, včetně těch z prioritních cílových skupin, se kterými pracují. Současně se
snižují celkové náklady společnosti na ochranu spotřebitele a na sociální pomoc.
Schéma – Rozšíření prioritních cílových skupin v NSFV 2.0
Zdroj: MF - vlastní zpracování
Role a odpovědnost členů PSFV
V rámci návrhu NSFV 2.0 byly aktualizovány role podle působnosti jednotlivých aktérů, zároveň byly brány
v potaz nové potřeby k zabezpečení finančního vzdělávání nově stanoveným prioritním cílovým
skupinám. Větší důraz je tak kladen na práci České školní inspekce, MŠMT a MPSV.
Dále mezinárodní síť finančního vzdělávání INFE při OECD vydala čtyři dokumenty obsahující doporučení
týkající se implementace národních strategií, která taktéž byla vodítkem pro Ministerstvo financí při revizi
NSFV a kterými by se jako zástupce členské země OECD mělo řídit. Jedná se o Recommendation on
Principles and Good Practices for Financial Education and Awareness, Recommendation on Good
Practices for Financial Education Relating to Private Pensions, Recommendation on Good Practices for
21
Enhanced Awareness and Education on Insurance Issues a Recommendation on Good Practices for
Financial Education and Awareness relating to Credit.
Těmito doporučeními se ČR inspirovala v řadě různých finančně vzdělávacích aktivit. Některé z nich již
byly realizovány, či běží, viz box níže.
Box – Aktivity inspirované doporučeními k finančnímu vzdělávání vydanými OECD
doporučení OECD jak je nebo bude v ČR naplňováno
- zajistit, aby finanční vzdělávání bylo již ve školách
(včetně zajištění podpory příslušného ministerstva)
- na středních školách je povinná výuka finanční
gramotnosti od roku 2009, na základních školách od
roku 2013
- koordinovat finanční vzdělávání jak na národní, tak
na regionální a místní úrovni, a to jak veřejného,
tak soukromého sektoru (včetně zajištění zahrnutí
asociací a sponzorství z veřejných i soukromých
prostředků), zároveň však spolupracovat
s ostatními subjekty i na mezinárodní úrovni
- návrh NSFV 2.0 reaguje na toto doporučení
zahrnutím zaměstnanců veřejného sektoru (včetně
zaměstnanců úřadů práce, obecních úřadů a
sociálních pracovníků) do prioritních cílových skupin
- propojení mezi národní a místní úrovní zajišťuje
PSFV, jejíž členové různou měrou participují jak na
projektech jak celostátních, tak i regionálně či
místně zaměřených
- poskytovat relevantní informace prostřednictvím
uživatelsky přívětivé webové stránky
- zřízen rozcestníkový finančně-vzdělávací portál
„Proč se finančně vzdělávat?“, na kterém se budou
nově evidovat projekty splňující kritéria finančního
vzdělávání
- jasně vymezit rozdíl mezi finančním vzděláváním a
komerčním finančním poradenstvím – tj.
vypracovat tzv. principy nezávislosti
- viz výše k podskupinám PSFV – principy nezávislosti
byly vytvořeny v roce 2013, a sloužily jako příklad
dobré praxe pro OECD při tvorbě doporučení INFE
k zahrnutí neziskového a soukromého sektoru do
systému finančního vzdělávání
- vytvořit metody hodnocení již probíhajících i
plánovaných projektů finančního vzdělávání
- návrh NSFV 2.0 stanovuje, že hodnocení projektu
finančního vzdělávání evidovaného na webu
www.psfv.cz probíhá formou sebehodnocení
- do budoucna je zvažována prezentace best
practices
- oficiálně uznávat programy finančního vzdělávání,
které naplňují relevantní kritéria
- při jednáních v rámci revize NSFV byl zvolena forma
evidence projektů
- nově budou mít členové PSFV povinnost nějaký
projekt finančního vzdělávání mít a evidovat jej
- zajišťovat podporu vhodných médií k šíření finanční
gramotnosti (rádio, televize, tisk, billboardy,
internet, brožury, úřady, spotřebitelská centra +
zajišťovat, aby se finanční gramotnost zvyšovala
např. u novinářů jako takových)
- bude zpracován komunikační plán
- počítá se i s využitím pobočky úřadů práce,
České/Okresní správy sociálního zabezpečení,
případně obecních úřadů
-
zajistit řádnou výuku těm, kteří budou dále
finanční vzdělávání šířit, včetně podkladových
materiálů
- nově mezi prioritní cílové skupiny budou patřit
budoucí i stávající pedagogové a zaměstnanci
veřejného sektoru (viz výše)
- spolupracovat se zaměstnavateli a podporovat
finanční vzdělávání v zaměstnání
- předpokládáme oslovení zaměstnavatelů a odborů
s možností spolupráce v oblasti finančního
vzdělávání
- zhodnotit potřeby finanční vzdělávání s ohledem na
-specifické skupiny obyvatel, rizik a produktů a
-klíčové momenty běžného života občana (nástup
do práce, vstup do manželství, narození dítěte,
odchod do důchodu ap.),
a podle nich vzdělávání poskytovat.
- tyto návrhy byly vzaty na vědomí při
-přípravě standardu finanční gramotnosti, který
zahrnuje žádoucí kompetence v oblasti finanční
gramotnosti
-stanovení prioritních cílových skupin, které
částečně kopírují životní situace (ztráta
zaměstnání, ztráta příjmu, odchod do důchodu)
Zdroj: OECD, MF, vlastní zpracování
22
Evidence projektů
Existuje velká řada projektů a aktivit prezentovaných jako finanční vzdělávání, které však ve skutečnosti
požadavky kladené na ně nesplňuje. NSFV 2.0 proto nově navrhuje systém evidence projektů finančního
vzdělávání na webových stránkách PSFV. Tato evidence by měla na jednom místě sdružovat kvalitní
projekty a příklady dobré praxe, a usnadnit tak hledání finančně vzdělávacího projektu vhodného pro
různé příjemce finančního vzdělávání. Z evidence bude patrné, kdo projekt realizuje, kontaktní údaje, na
jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen, jaká je teritoriální působnost projektu apod. U evidovaných
projektů prohlašuje osoba, která je nahlašuje, že splňují čtyři principy finančního vzdělávání, a to:
 objektivity – informace jsou sdělovány objektivně bez subjektivního hodnocení, nejsou
zatajovány důležité informace, lze pracovat s reálnými daty a používat konkrétní ukázky
produktů, vždy však na bázi nestrannosti,
 nezávislosti – finanční vzdělávání je odděleno od marketingu, nepropaguje a nedoporučuje se
konkrétní produkt, služba, poskytovatel apod. a při prezentaci projektu finančního vzdělávání je
transparentně uveden financující subjekt, není však nadužíváno jeho logo,
 odbornosti – je garantována správnost a relevantnost obsahu a dostatečné pedagogické a
odborné schopnosti a dovednosti vzdělavatelů a
 zacílení – užité nástroje a způsoby finančního vzdělávání jsou přiměřené dané cílové skupině,
zejména respektují její komunikační potřeby.6
Budoucí kroky
V návaznosti na schválení NSFV 2.0 vládou si PSFV vytvoří plán činností, které jak členové PSFV, tak další
subjekty podílející se na finančním vzdělávání (typicky členové profesních sdružení finančních institucí),
zamýšlejí v letech 2020-2022 vyvíjet. Část těchto aktivit by měla mít výše zmíněný odraz v nově vznikající
webové evidenci projektů finančního vzdělávání. PSFV rovněž přijme svůj členský řád, který upraví
způsob jejího rozhodování, pravidla členství v PSFV a další organizační otázky.
Ministerstvo financí bude usilovat o to, aby do budoucna bylo vytvořeno pevnější a dlouhodobější
partnerství státu a soukromých osob v rámci finančního vzdělávání, založené na oboustranných
přínosech a vedoucí k tomu, že finanční vzdělávání v České republice získá vyšší kvalitu a bude účinnější.
6
Zacílení konkrétního finančně vzdělávacího projektu vyjadřuje jeho uzpůsobení daným příjemcům,
identifikovaným podle různých kritérií – sociálního, ekonomického, genderového, vzdělání, regionálního apod.