Návrh

 

 

Z á k o n

 

     ze dne……………….,

o  pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

 

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

 

 

ČÁST PRVNÍ

PEDAGOGIČTÍ  PRACOVNÍCI   ŠKOL   A   ŠKOLSKÝCH   ZAŘÍZENÍ

 

 

HLAVA   I

OBECNÁ  USTANOVENÍ

 

 

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

 

(1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém.

 

(2) Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou  zařazeny do školského rejstříku[1]⁾  (dále jen „škola“) a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče.[2]⁾

 

§ 2

Pedagogický pracovník

 

 (1) Pedagogickým pracovníkem je fyzická osoba, vykonávající přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost (dále jen „přímá pedagogická činnost“) ve školách, na pracovištích praktického vyučování a v zařízeních sociální péče.

 

 (2) Přímou pedagogickou činnost vykonávají tito pedagogičtí pracovníci:

učitelé,  vychovatelé, speciální pedagogové,  psychologové,  pedagogové volného času, asistenti pedagoga a trenéři, včetně pedagogických pracovníků vykonávajících vedoucí funkce.

 

 

 

HLAVA   II

PŘEDPOKLADY  PRO VÝKON ČINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

 

Díl 1

Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a předpoklady pro výkon funkce ředitele školy

 

§ 3

Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka

 

(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady

    

a)      plnou způsobilost k právním úkonům,

b)      odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,

c)      bezúhonnost,

d)      zdravotní způsobilost,

e)      znalost českého jazyka.

 

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na něj nehledí jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost prokazuje fyzická osoba před vznikem pracovněprávního vztahu předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen předložit řediteli školy výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by pozbyl předpoklad bezúhonnosti.

 

(3) Splnění předpokladu podle odstavce 1 písm. d) je posuzováno podle  zvláštního právního předpisu.[3]⁾

 

(4)  Uznávání odborné kvalifikace a splnění podmínky bezúhonnosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, se řídí zvláštním právním předpisem.[4]⁾

 

§ 4

 Znalost českého jazyka

 

(1) Pedagogický pracovník, který získal příslušnou odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce než českém, je povinen prokázat znalost českého jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak.

 

 (2) Zkoušku z českého jazyka lze vykonat na vysoké škole v rámci programu celoživotního vzdělávání[5]⁾ nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků¹⁾ nebo v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.¹⁾

 

(3) Zkouška nenahrazuje odbornou kvalifikaci k výuce českého jazyka na základních, středních a vyšších odborných školách.

 

(4) Prokázání znalosti českého jazyka se nevyžaduje u pedagogického pracovníka

 

a)      který bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem než českým,

b)      který úspěšně vykonal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury,

c)      který vyučuje cizí jazyk nebo konverzaci v cizím jazyce.

 

 

§ 5

Předpoklady pro výkon funkce ředitele školy

 

     (1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce

 

a)      3  roky pro ředitele mateřské školy,

b)      4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení uvedených v písmenu c),

c)      5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

 

(2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), krajem, obcí a svazkem obcí může být jen ten, kdo vedle předpokladů uvedených v odstavci 1 získal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24                            

 

a)        nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat funkci ředitele, pokud začal  funkci ředitele vykonávat po nabytí účinnosti tohoto zákona,

b)   nejpozději do pěti let po nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona působí ve funkci ředitele méně než deset let.

 

(3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu⁵⁾ školský management nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství nebo působí ke dni účinnosti tohoto zákona nejméně 10 let ve funkci ředitele školy.

 

 

 

 

Díl 2

Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků

 

§ 6

Učitel mateřské školy

 

(1)               Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci 

 

a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném  studijním programu      v oblasti pedagogických věd  zaměřené na pedagogiku předškolního věku nebo

b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením  akreditovaného vzdělávacího programu      vyšší odborné školy¹⁾ v  oboru vzdělání zaměřeném na  přípravu  učitelů předškolního      vzdělávání nebo

c) úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního     vzdělávání¹⁾  v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání.

 

(2)   Učitel mateřské školy, který vzdělává děti se speciálními vzdělávacími potřebami,

získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd  zaměřené na speciální pedagogiku nebo

b)      vzděláním stanoveným pro učitele předškolního vzdělávání podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo  vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

 

 

§ 7

Učitel prvního stupně základní školy

 

(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

 

a)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo

b)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů  prvního stupně základní školy nebo

c)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a  zaměřeném na přípravu učitelů  prvního stupně základní školy.

 

(2)   Učitel   prvního   stupně   základní   školy,   který  vzdělává  žáky  se   speciálními

vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo

b)      vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy  podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

 

 

§ 8

Učitel druhého stupně základní školy

           

            (1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

                                                

a)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého  stupně základní školy nebo

b)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a  všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy nebo

c)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy nebo

d)      příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na  přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo

e)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy.

 

(2)   Učitel   druhého   stupně   základní   školy,   který  vzdělává   žáky   se speciálními

vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd  zaměřené na speciální pedagogiku nebo

b)      vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti  pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na  speciální pedagogiku.

 

 

 

§ 9

Učitel střední školy

 

            (1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

 

a)      v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy nebo

b)      v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy nebo

c)      ve studijním oboru, který  odpovídá charakteru  vyučovaného všeobecně vzdělávacího předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo  vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a  zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo

d)      v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů  jiné než střední školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, nebo  vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy.

  

   (2) Učitel odborných předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

             

a)      v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy nebo

b)      příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného   předmětu a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo  vzděláním získaným studiem v akreditovaném vzdělávacím programu v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném zařízením dalšího vzdělávání pedagogických  pracovníků (dále jen „studium pedagogiky“).

 

(3) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky nebo 

b)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky nebo

c)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo studiem pedagogiky.

 

(4) Učitel praktického vyučování zdravotnických studijních oborů musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu[6]⁾ v oboru, který vyučuje.

 

               

 (5) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci vzděláním stanoveným pro učitele praktického vyučování podle odstavce 3 a středním odborným vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

 

 

(6) Učitel střední školy, který vzdělává žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavce 1 až 5 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

 

 

 

§ 10

Učitel základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře

 

(1) Učitel uměleckých odborných předmětů základní umělecké školy, střední odborné školy a konzervatoře získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu a  vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky nebo

b)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu příslušného oboru vzdělání konzervatoře¹⁾ nebo

c)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky nebo

d)      úplným středním vzděláním získaným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky nebo

e)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a  vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky.

 

(2) Ředitel školy může upustit od plnění předpokladu odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud současně je nebo byl výkonným umělcem.[7]⁾

 

 

 

§ 11

Učitel vyšší odborné školy

 

          (1) Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího nebo odborného předmětu.

 

           (2) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování nebo

b)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování nebo

c)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.  

 

      (3) Učitel praktického vyučování zdravotnických studijních oborů musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ v oboru, který vyučuje.

 

       (4) Ředitel školy může upustit od plnění předpokladu odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud současně je nebo byl výkonným umělcem.7⁾

 

 

§ 12

Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

 

            Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

 

a)      v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků nebo

b)      v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky.

 

 

§ 13

Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

 

Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd nebo

b)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v jiném akreditovaném magisterském studijním programu než podle písm. a)

 

a praxí v délce nejméně 5 let a v rozsahu, který odpovídá nejméně polovině stanovené týdenní pracovní doby.⁸⁾

 

 

 

§ 14

Učitel náboženství

 

            Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti teologických věd.

 

 

 

§ 15

Učitel odborného výcviku v zařízení sociální péče

 

            Učitel odborného výcviku v zařízení sociální péče získává odbornou kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle § 9 odst. 5 a současně absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a uskutečňovaného zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

 

 

 

§ 16

Vychovatel

 

(1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v oblasti pedagogických věd  zaměřené na vychovatelství nebo

b)      vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 12 s výjimkou § 11 nebo

c)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu  vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo

d)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na vychovatelství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství, nebo studiem pedagogiky nebo

e)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů nebo

f)        úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu střední školy a vzděláním  v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství.                             

 

(2) Vychovatel,  který  vychovává žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro vychovatele nebo

b)      vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na  speciální pedagogiku.

 

 

 

§ 17

Pedagog volného času

 

Pedagog volného času získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném  studijním programu v oblasti pedagogických věd  zaměřené na pedagogiku volného času nebo

b)      vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 12 s výjimkou § 11 nebo

c)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu  vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo

d)      vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky nebo

e)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu střední odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo

f)        úplným středním vzděláním a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku volného času nebo vychovatelství, nebo studiem pedagogiky.

 

 

 

§ 18

Speciální pedagog ve školském poradenském zařízení

 

            Speciální pedagog ve školském poradenském zařízení¹⁾ získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem příslušného studijního oboru v akreditovaném magisterském studijním programu  v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku.

 

 

§ 19

 Psycholog

 

Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.

 

 

§ 20

Asistent pedagoga

 

Asistent pedagoga získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogické asistentství nebo

b)      vyšším odborným vzděláním získaným studiem v akreditovaném vzdělávacím programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů nebo

c)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu pedagogických asistentů nebo

d)      středním odborným vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního  vzdělávání a studiem pedagogiky nebo

e)      základním vzděláním a absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

 

 

 

§ 21

Trenér

 

Trenér získává odbornou kvalifikaci

 

a)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu  v oblasti pedagogických věd  zaměřené na přípravu učitelů tělesné výchovy a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace nebo

b)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu  ve studijním oboru tělesná výchova a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace nebo

c)      vysokoškolským vzděláním získaným studiem v  akreditovaném bakalářském studijním programu v příslušné oblasti  zaměřené na tělesnou výchovu a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace nebo

d)      úplným středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání nebo středním odborným vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního  vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovných fakult a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.

 

 

 

§ 22

Společná ustanovení k získávání odborné kvalifikace

 

            Předpokladem odborné kvalifikace učitelů vyučujících děti, žáky a studenty, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, je také znalost znakové řeči.

           

 

 

HLAVA III

PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST

 

§ 23

Přímá pedagogická činnost

 

           (1) Přímou pedagogickou činností se rozumí přímé pedagogické působení pedagogického pracovníka na vzdělávaného v rámci školního vzdělávacího programu.¹⁾

 

(2) Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování¹⁾. Ředitel zařízení sociální péče stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku.

 

(3) Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle zvláštního právního předpisu.[9]⁾  Při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.

 

(4) Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociální péče může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další 2 hodiny s ním může dohodnout.

 

 

 

HLAVA   IV

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL  ZŘIZOVANÝCH MINISTERSTVEM, KRAJEM,  OBCÍ  A SVAZKEM OBCÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

 

 

§ 24

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

 

(1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.[10]⁾

 

       (2) Pedagogičtí pracovníci mají právo účastnit se dalšího vzdělávání, kterým si rozšiřují kvalifikaci.

 

(3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.              

 

(4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje

 

a) na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“) na základě akreditace udělené ministerstvem,

b) samostudiem,

c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu⁶⁾   v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.

 

 (5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání pořádala.

 

 (6)  Vzdělávací instituce je povinna všechna osvědčení vydaná podle § 29 odst. 4 předkládat ministerstvu k evidenci.

 

   (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra.

 

 

 

§ 25

Akreditace vzdělávacích institucí

a vzdělávacích programů

 

(1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce a jejich vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ministerstvo vede evidenci žadatelů, která obsahuje údaje uvedené v § 26 odst. 1 případně § 27 odst. 1. Osobní údaje o fyzických osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.[11]⁾

 

(2) Akreditace  vzdělávací instituce se uděluje na dobu 6 let. Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu 3 let. Před uplynutím lhůty podle věty první a druhé může držitel akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu požádat o její obnovení.

 

(3) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.

 

(4) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích institucí a uskutečňování akreditovaných programů.

 

(5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li  vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme.

 

(6) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu.

 

 

§ 26

Akreditace vzdělávací instituce

 

            (1) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

 

(2) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího  programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 27.

 

 

 

(3) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se přiloží

a)      oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu,[12]⁾  

b)      přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,

c)      přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,

d)      vzdělávací program o jehož akreditaci se současně žádá.

 

(4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávací instituce, splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 až 3; vychází přitom z posouzení akreditační komise.

 

(5) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba 

a)      k žádosti nepřiložila  doklady podle odstavce 3,

b)      k žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila,

c)      přiložila  vzdělávací program, který  nesplňuje náležitosti  podle § 27 odst. 3,

d)      přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci.

 

(6) Ministerstvo vede seznam všech akreditovaných vzdělávacích institucí a programů, který zveřejňuje vždy k počátku školního roku ve Věstníku ministerstva a na internetových stránkách ministerstva.

 

 

§ 27

Akreditace vzdělávacího programu

 

            (1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

 

(2) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přiloží

a)      ověřená kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,

b)      vzdělávací program.

 

     (3) Vzdělávací program obsahuje

a)      název, typ, formu a cíle; typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,

b)      vzdělávací předměty a  jejich charakteristiku,

c)      vzdělávací plán, který stanoví časovou a obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání,

d)      seznam lektorů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro vzdělávací program. 

 

(4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávacího programu, splňuje-li vzdělávací program podmínky uvedené v odstavci 3; vychází přitom z posouzení akreditační komise.

 

(5)   Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba

a)      k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2,

b)      v žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila,

c)      přiložila vzdělávací program, který nesplňuje požadavky podle odstavce 3,

d)      přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci.

 

 

§ 28

Akreditační komise

 

(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací podle § 25 až  27.

 

            (2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo stanoví vyhláškou složení akreditační komise a pravidla její činnosti.

 

(3)   Akreditační komise posuzuje zejména

a)      plnění podmínek pro udělení akreditace

b)      obsah vzdělávacího programu

c)      odborné předpoklady lektorů

 

    (4) Na základě posouzení skutečností uvedených v odstavci 3 zpracuje akreditační komise stanovisko k žádosti.

 

 

 

§ 29

Kariérní systém

 

 

            (1) Kariérní systém je tvořen souborem činností a soustavou odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů. Zakládá pedagogickému pracovníkovi možnost postupu v povolání zařazením do kariérních stupňů.

 

            (2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat.

 

            (3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariérního stupně je podmíněno

 

a) výkonem činností

     1. specializovaných, nebo metodických, nebo metodologických, nebo náročnějších zejména z hlediska psychické námahy a náročnosti na  přípravu,

     2.   řídících,

 

b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 až 21 a  dalších kvalifikačních předpokladů u činností, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

 

(4)   Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou

 

a)      pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti,

b)      osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditovanou vzdělávací institucí (dále jen „osvědčení o způsobilosti“).

 

(5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení stanoví ministerstvo vyhláškou vydanou podle § 24 odst. 6.

 

(6) Osvědčení o způsobilosti podle odst. 4 písm. b) vydané pedagogickému pracovníkovi musí obsahovat tyto náležitosti

 

a)      jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka,

b)      číslo osvědčení,

c)      označení kariérního stupně a činnosti podle odstavce 3, pro které pedagogický pracovník získal způsobilost,

d)      datum vydání,

e)      razítko vzdělávací instituce,

f)        podpis oprávněného pracovníka.

 

            (7)  Ministerstvo vede evidenci všech osvědčení vydaných vzdělávacími institucemi podle odstavce 4. Osobní údaje o fyzických osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.¹¹⁾

 

 

 

 

HLAVA V

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

 

§ 30

 

Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů.

 

 

§ 31

 

Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke dni účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.

 

§ 32

 

Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po účinnosti tohoto zákona

 

a)      nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá a toto studium úspěšně ukončí,

b)      jestliže vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole neumožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru; v tomto případě je postačující získání nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru.

 

 

 

§ 33

 

            Na řízení o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu se vztahují obecné předpisy o správním řízení[13]⁾, pokud není dále stanoveno jinak. O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne do 120 dnů od jejího doručení.

 

 

§ 34

 

Služební poměry pedagogických pracovníků škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.[14]⁾ Na ředitele škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra se ustanovení § 5 nevztahuje. Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra se ustanovení § 9 odst. 2, 3 a 4, § 11, § 24 odst. 3 a § 29 vztahuje přiměřeně.

 

 

§ 35

 

            Do vydání pracovního řádu podle zákoníku práce se postupuje podle § 58 písm. b) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

 

 

 

ČÁST   DRUHÁ

 

Změna zákoníku práce

 

§ 36

 

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/19975 Sb.,zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb.,  zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona             č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb.,  zákona č. 6/2002, zákona č. 136/2002 Sb., zákona č.202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,  zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. …/2003 Sb., se mění takto:

 

1.      Za § 29a se vkládá nový § 29b, který včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní:

 

㤠29b

            Ustanovení o dohodě podle § 29a na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení^4a) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a svazkem obcí a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče^4b) nelze použít.

----------

^4a)      Zákon č. …/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.

^4b)     § 66 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní             

          rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.“.

 

2.      V § 82 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

 

                   „(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů vyhlášku, kterou stanoví pro zaměstnance škol a školských zařízení^4a)  zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a svazkem obcí pracovní řád. Odstavec 3 věty první se nepoužije.“.

 

            Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

 

           3. V § 82 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Věta druhá se v případě odstavce 4     

                  nepoužije.“.

 

           4. V § 141a se dosavadní  text  označuje  jako odstavec  1 a  doplňuje  se  odstavec  2,

který zní:

 

„(2)    Pedagogickým   pracovníkům   škol   a  školských   zařízení^4a)    zřizovaných

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a svazkem obcí přísluší volno k účelům podle odstavce 1 v rozsahu 6 pracovních dnů; za dobu tohoto volna přísluší mzda. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každé 2 měsíce trvání pracovního poměru jedna šestina volna podle věty první. Ředitel školy určuje čerpání volna na dobu, kdy tomu nebrání vážné provozní důvody.“.

 

 

 

ČÁST TŘETÍ

 

Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovná péči ve školských zařízeních a  o změně dalších zákonů

 

§ 37

           

            Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výhovy ve školských zařízeních     a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů se mění takto:

 

V § 18 se vypouští odst. 1 a dosavadní odst. 2 a 3 se označují jako odst. 1 a 2.

 

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

 

§ 38

 

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 492/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 421/2002 Sb. se mění takto:

 

1.      Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) zní:

 

㤠8a

Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah

 

      Pedagogickému pracovníkovi^8a) přísluší za hodinu přímé pedagogické činnosti^8b), kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu^8c) příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku.

-------------

^8a)  § 2 zákona č. …/2003 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

^8b) § 23 zákona č. …/2003 Sb.“.

^8c)  nařízení vlády č. 68/1997 Sb.

 

 

 

2.      Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod čarou č. 9) zní:

 

㤠9a

Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti^8a) vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady9), se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně.

-------------

 ⁹⁾   Zákon č. …/2003 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů a vyhláška č. …/2003 Sb., o kariérním růstu a dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.“.

 

3. V § 23 odst. 1 písm. g) se slova „vyučovací povinnosti učitelů, a povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů“ nahrazují slovy „přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků“.

 

 

 

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

 

§ 39

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.září 2004.